I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Vypršení smlouvy Nový START by podle expertů otevřelo možnost neomezených závodů v jaderném zbrojení mezi oběma mocnostmi. Navíc by přispělo k již tak napjaté atmosféře, kterou vytváří ruská válka proti Ukrajině. Rusko nadále bombarduje Ukrajinu raketovými a dronovými útoky. Ukrajina se snaží získat rakety dlouhého doletu od Spojených států a NATO, aby je mohla použít proti důležitým ekonomickým a vojenským cílům uvnitř Ruska. Ruské drony a bojové letouny prováděly narušení vzdušného prostoru v blízkosti nebo i uvnitř zemí NATO v Evropě. Rusko také provedlo různé sabotážní akce v členských státech NATO.
K současnému napětí přispělo i zklamání po setkáních amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina na Aljašce v srpnu. Bezprostředně po této mediálně sledované události Putin zjevně vzdoroval Trumpovi a NATO a zvýšil počet útoků drony a raketami na Ukrajinu. V reakci na toto politické a vojenské zklamání USA údajně zvažují poskytnutí řízených střel Tomahawk Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude s prezidentem Trumpem jednat o dalších možnostech úderů hlouběji na ruské území, zejména proti klíčovým cílům souvisejícím s ruskou těžbou ropy.
Tento trend ve prospěch konvenční vojenské eskalace v Evropě má potenciál narazit na nižší práh pro první použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Pokud by ukrajinské hluboké údery, podporované zbraněmi a zpravodajskými informacemi NATO, zasáhly Rusko, lákavost jaderných hrozeb nebo prvního jaderného úderu poroste. V atmosféře bez jakýchkoli probíhajících jaderných rozhovorů mezi USA a Ruskem nelze vyloučit pravděpodobnost chybně vypočítané eskalace, která by mohla vzniknout z neočekávaného incidentu mezi bojovými letouny nebo jinými silami. Například Rusko může Tomahawky vnímat jako hluboké úderné zbraně schopné nést jaderné hlavice, a to i přes ujištění NATO, že budou vyzbrojeny pouze konvenční municí.
Důvody pro restart jednání o smlouvě Nový START přesahují potřebu zlepšit diplomatické vztahy nebo udržet jasnou hranici mezi konvenční a jadernou válkou v Evropě. Pokud by Spojené státy a Rusko dokázaly prodloužit svou spolupráci pokračováním jednání o Novém STARTu, mohly by přizvat Čínu k účasti na navrhování režimu po Novém STARTu, který by nakonec mohl zahrnovat všechny tři jaderné supervelmoci. Přestože Čína bude opatrná při podepisování protokolů o monitorování a ověřování, které Nový START ukládal Washingtonu a Moskvě, mohla by být otevřená diskusím o případné obdobě Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (SORT).
Smlouva SORT jednoduše stanovila celkové limity jaderných hlavic na strategických nosičích a spoléhala na národní prostředky ověřování souladu. I kdyby Čína prozatím spolupráci odmítla, Rusko a Spojené státy by měly přistoupit k ročnímu prodloužení smlouvy Nový START. Následně budou muset vytvořit bilaterální dohodu pro období po jejím vypršení. Tato dohoda by měla být součástí širší agendy kontroly zbrojení, zahrnující oživení Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF) a omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu v Evropě.
Kromě toho se návrh Trumpovy administrativy na kontinentální protiraketový systém Golden Dome protíná s potřebou stanovit určité limity na modernizaci útočných strategických jaderných sil. Bez dohodnutých limitů na modernizaci útočných sil budou americké strategické protiraketové obrany závodit s ruskými vylepšeními útočných zbraní a případnými čínskými obchvaty, které by systém Golden Dome eliminovaly. I přes skepsi je kontrola zbrojení nezbytná ke snížení jaderného napětí a zbrojení v tomto akutně nebezpečném období pro globální řád.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.