I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Vypršení smlouvy Nový START by podle expertů otevřelo možnost neomezených závodů v jaderném zbrojení mezi oběma mocnostmi. Navíc by přispělo k již tak napjaté atmosféře, kterou vytváří ruská válka proti Ukrajině. Rusko nadále bombarduje Ukrajinu raketovými a dronovými útoky. Ukrajina se snaží získat rakety dlouhého doletu od Spojených států a NATO, aby je mohla použít proti důležitým ekonomickým a vojenským cílům uvnitř Ruska. Ruské drony a bojové letouny prováděly narušení vzdušného prostoru v blízkosti nebo i uvnitř zemí NATO v Evropě. Rusko také provedlo různé sabotážní akce v členských státech NATO.
K současnému napětí přispělo i zklamání po setkáních amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina na Aljašce v srpnu. Bezprostředně po této mediálně sledované události Putin zjevně vzdoroval Trumpovi a NATO a zvýšil počet útoků drony a raketami na Ukrajinu. V reakci na toto politické a vojenské zklamání USA údajně zvažují poskytnutí řízených střel Tomahawk Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude s prezidentem Trumpem jednat o dalších možnostech úderů hlouběji na ruské území, zejména proti klíčovým cílům souvisejícím s ruskou těžbou ropy.
Tento trend ve prospěch konvenční vojenské eskalace v Evropě má potenciál narazit na nižší práh pro první použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Pokud by ukrajinské hluboké údery, podporované zbraněmi a zpravodajskými informacemi NATO, zasáhly Rusko, lákavost jaderných hrozeb nebo prvního jaderného úderu poroste. V atmosféře bez jakýchkoli probíhajících jaderných rozhovorů mezi USA a Ruskem nelze vyloučit pravděpodobnost chybně vypočítané eskalace, která by mohla vzniknout z neočekávaného incidentu mezi bojovými letouny nebo jinými silami. Například Rusko může Tomahawky vnímat jako hluboké úderné zbraně schopné nést jaderné hlavice, a to i přes ujištění NATO, že budou vyzbrojeny pouze konvenční municí.
Důvody pro restart jednání o smlouvě Nový START přesahují potřebu zlepšit diplomatické vztahy nebo udržet jasnou hranici mezi konvenční a jadernou válkou v Evropě. Pokud by Spojené státy a Rusko dokázaly prodloužit svou spolupráci pokračováním jednání o Novém STARTu, mohly by přizvat Čínu k účasti na navrhování režimu po Novém STARTu, který by nakonec mohl zahrnovat všechny tři jaderné supervelmoci. Přestože Čína bude opatrná při podepisování protokolů o monitorování a ověřování, které Nový START ukládal Washingtonu a Moskvě, mohla by být otevřená diskusím o případné obdobě Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (SORT).
Smlouva SORT jednoduše stanovila celkové limity jaderných hlavic na strategických nosičích a spoléhala na národní prostředky ověřování souladu. I kdyby Čína prozatím spolupráci odmítla, Rusko a Spojené státy by měly přistoupit k ročnímu prodloužení smlouvy Nový START. Následně budou muset vytvořit bilaterální dohodu pro období po jejím vypršení. Tato dohoda by měla být součástí širší agendy kontroly zbrojení, zahrnující oživení Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF) a omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu v Evropě.
Kromě toho se návrh Trumpovy administrativy na kontinentální protiraketový systém Golden Dome protíná s potřebou stanovit určité limity na modernizaci útočných strategických jaderných sil. Bez dohodnutých limitů na modernizaci útočných sil budou americké strategické protiraketové obrany závodit s ruskými vylepšeními útočných zbraní a případnými čínskými obchvaty, které by systém Golden Dome eliminovaly. I přes skepsi je kontrola zbrojení nezbytná ke snížení jaderného napětí a zbrojení v tomto akutně nebezpečném období pro globální řád.
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.