I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Vypršení smlouvy Nový START by podle expertů otevřelo možnost neomezených závodů v jaderném zbrojení mezi oběma mocnostmi. Navíc by přispělo k již tak napjaté atmosféře, kterou vytváří ruská válka proti Ukrajině. Rusko nadále bombarduje Ukrajinu raketovými a dronovými útoky. Ukrajina se snaží získat rakety dlouhého doletu od Spojených států a NATO, aby je mohla použít proti důležitým ekonomickým a vojenským cílům uvnitř Ruska. Ruské drony a bojové letouny prováděly narušení vzdušného prostoru v blízkosti nebo i uvnitř zemí NATO v Evropě. Rusko také provedlo různé sabotážní akce v členských státech NATO.
K současnému napětí přispělo i zklamání po setkáních amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina na Aljašce v srpnu. Bezprostředně po této mediálně sledované události Putin zjevně vzdoroval Trumpovi a NATO a zvýšil počet útoků drony a raketami na Ukrajinu. V reakci na toto politické a vojenské zklamání USA údajně zvažují poskytnutí řízených střel Tomahawk Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude s prezidentem Trumpem jednat o dalších možnostech úderů hlouběji na ruské území, zejména proti klíčovým cílům souvisejícím s ruskou těžbou ropy.
Tento trend ve prospěch konvenční vojenské eskalace v Evropě má potenciál narazit na nižší práh pro první použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Pokud by ukrajinské hluboké údery, podporované zbraněmi a zpravodajskými informacemi NATO, zasáhly Rusko, lákavost jaderných hrozeb nebo prvního jaderného úderu poroste. V atmosféře bez jakýchkoli probíhajících jaderných rozhovorů mezi USA a Ruskem nelze vyloučit pravděpodobnost chybně vypočítané eskalace, která by mohla vzniknout z neočekávaného incidentu mezi bojovými letouny nebo jinými silami. Například Rusko může Tomahawky vnímat jako hluboké úderné zbraně schopné nést jaderné hlavice, a to i přes ujištění NATO, že budou vyzbrojeny pouze konvenční municí.
Důvody pro restart jednání o smlouvě Nový START přesahují potřebu zlepšit diplomatické vztahy nebo udržet jasnou hranici mezi konvenční a jadernou válkou v Evropě. Pokud by Spojené státy a Rusko dokázaly prodloužit svou spolupráci pokračováním jednání o Novém STARTu, mohly by přizvat Čínu k účasti na navrhování režimu po Novém STARTu, který by nakonec mohl zahrnovat všechny tři jaderné supervelmoci. Přestože Čína bude opatrná při podepisování protokolů o monitorování a ověřování, které Nový START ukládal Washingtonu a Moskvě, mohla by být otevřená diskusím o případné obdobě Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (SORT).
Smlouva SORT jednoduše stanovila celkové limity jaderných hlavic na strategických nosičích a spoléhala na národní prostředky ověřování souladu. I kdyby Čína prozatím spolupráci odmítla, Rusko a Spojené státy by měly přistoupit k ročnímu prodloužení smlouvy Nový START. Následně budou muset vytvořit bilaterální dohodu pro období po jejím vypršení. Tato dohoda by měla být součástí širší agendy kontroly zbrojení, zahrnující oživení Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF) a omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu v Evropě.
Kromě toho se návrh Trumpovy administrativy na kontinentální protiraketový systém Golden Dome protíná s potřebou stanovit určité limity na modernizaci útočných strategických jaderných sil. Bez dohodnutých limitů na modernizaci útočných sil budou americké strategické protiraketové obrany závodit s ruskými vylepšeními útočných zbraní a případnými čínskými obchvaty, které by systém Golden Dome eliminovaly. I přes skepsi je kontrola zbrojení nezbytná ke snížení jaderného napětí a zbrojení v tomto akutně nebezpečném období pro globální řád.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.