I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Vypršení smlouvy Nový START by podle expertů otevřelo možnost neomezených závodů v jaderném zbrojení mezi oběma mocnostmi. Navíc by přispělo k již tak napjaté atmosféře, kterou vytváří ruská válka proti Ukrajině. Rusko nadále bombarduje Ukrajinu raketovými a dronovými útoky. Ukrajina se snaží získat rakety dlouhého doletu od Spojených států a NATO, aby je mohla použít proti důležitým ekonomickým a vojenským cílům uvnitř Ruska. Ruské drony a bojové letouny prováděly narušení vzdušného prostoru v blízkosti nebo i uvnitř zemí NATO v Evropě. Rusko také provedlo různé sabotážní akce v členských státech NATO.
K současnému napětí přispělo i zklamání po setkáních amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina na Aljašce v srpnu. Bezprostředně po této mediálně sledované události Putin zjevně vzdoroval Trumpovi a NATO a zvýšil počet útoků drony a raketami na Ukrajinu. V reakci na toto politické a vojenské zklamání USA údajně zvažují poskytnutí řízených střel Tomahawk Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude s prezidentem Trumpem jednat o dalších možnostech úderů hlouběji na ruské území, zejména proti klíčovým cílům souvisejícím s ruskou těžbou ropy.
Tento trend ve prospěch konvenční vojenské eskalace v Evropě má potenciál narazit na nižší práh pro první použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Pokud by ukrajinské hluboké údery, podporované zbraněmi a zpravodajskými informacemi NATO, zasáhly Rusko, lákavost jaderných hrozeb nebo prvního jaderného úderu poroste. V atmosféře bez jakýchkoli probíhajících jaderných rozhovorů mezi USA a Ruskem nelze vyloučit pravděpodobnost chybně vypočítané eskalace, která by mohla vzniknout z neočekávaného incidentu mezi bojovými letouny nebo jinými silami. Například Rusko může Tomahawky vnímat jako hluboké úderné zbraně schopné nést jaderné hlavice, a to i přes ujištění NATO, že budou vyzbrojeny pouze konvenční municí.
Důvody pro restart jednání o smlouvě Nový START přesahují potřebu zlepšit diplomatické vztahy nebo udržet jasnou hranici mezi konvenční a jadernou válkou v Evropě. Pokud by Spojené státy a Rusko dokázaly prodloužit svou spolupráci pokračováním jednání o Novém STARTu, mohly by přizvat Čínu k účasti na navrhování režimu po Novém STARTu, který by nakonec mohl zahrnovat všechny tři jaderné supervelmoci. Přestože Čína bude opatrná při podepisování protokolů o monitorování a ověřování, které Nový START ukládal Washingtonu a Moskvě, mohla by být otevřená diskusím o případné obdobě Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (SORT).
Smlouva SORT jednoduše stanovila celkové limity jaderných hlavic na strategických nosičích a spoléhala na národní prostředky ověřování souladu. I kdyby Čína prozatím spolupráci odmítla, Rusko a Spojené státy by měly přistoupit k ročnímu prodloužení smlouvy Nový START. Následně budou muset vytvořit bilaterální dohodu pro období po jejím vypršení. Tato dohoda by měla být součástí širší agendy kontroly zbrojení, zahrnující oživení Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF) a omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu v Evropě.
Kromě toho se návrh Trumpovy administrativy na kontinentální protiraketový systém Golden Dome protíná s potřebou stanovit určité limity na modernizaci útočných strategických jaderných sil. Bez dohodnutých limitů na modernizaci útočných sil budou americké strategické protiraketové obrany závodit s ruskými vylepšeními útočných zbraní a případnými čínskými obchvaty, které by systém Golden Dome eliminovaly. I přes skepsi je kontrola zbrojení nezbytná ke snížení jaderného napětí a zbrojení v tomto akutně nebezpečném období pro globální řád.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.