I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Vypršení smlouvy Nový START by podle expertů otevřelo možnost neomezených závodů v jaderném zbrojení mezi oběma mocnostmi. Navíc by přispělo k již tak napjaté atmosféře, kterou vytváří ruská válka proti Ukrajině. Rusko nadále bombarduje Ukrajinu raketovými a dronovými útoky. Ukrajina se snaží získat rakety dlouhého doletu od Spojených států a NATO, aby je mohla použít proti důležitým ekonomickým a vojenským cílům uvnitř Ruska. Ruské drony a bojové letouny prováděly narušení vzdušného prostoru v blízkosti nebo i uvnitř zemí NATO v Evropě. Rusko také provedlo různé sabotážní akce v členských státech NATO.
K současnému napětí přispělo i zklamání po setkáních amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina na Aljašce v srpnu. Bezprostředně po této mediálně sledované události Putin zjevně vzdoroval Trumpovi a NATO a zvýšil počet útoků drony a raketami na Ukrajinu. V reakci na toto politické a vojenské zklamání USA údajně zvažují poskytnutí řízených střel Tomahawk Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude s prezidentem Trumpem jednat o dalších možnostech úderů hlouběji na ruské území, zejména proti klíčovým cílům souvisejícím s ruskou těžbou ropy.
Tento trend ve prospěch konvenční vojenské eskalace v Evropě má potenciál narazit na nižší práh pro první použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Pokud by ukrajinské hluboké údery, podporované zbraněmi a zpravodajskými informacemi NATO, zasáhly Rusko, lákavost jaderných hrozeb nebo prvního jaderného úderu poroste. V atmosféře bez jakýchkoli probíhajících jaderných rozhovorů mezi USA a Ruskem nelze vyloučit pravděpodobnost chybně vypočítané eskalace, která by mohla vzniknout z neočekávaného incidentu mezi bojovými letouny nebo jinými silami. Například Rusko může Tomahawky vnímat jako hluboké úderné zbraně schopné nést jaderné hlavice, a to i přes ujištění NATO, že budou vyzbrojeny pouze konvenční municí.
Důvody pro restart jednání o smlouvě Nový START přesahují potřebu zlepšit diplomatické vztahy nebo udržet jasnou hranici mezi konvenční a jadernou válkou v Evropě. Pokud by Spojené státy a Rusko dokázaly prodloužit svou spolupráci pokračováním jednání o Novém STARTu, mohly by přizvat Čínu k účasti na navrhování režimu po Novém STARTu, který by nakonec mohl zahrnovat všechny tři jaderné supervelmoci. Přestože Čína bude opatrná při podepisování protokolů o monitorování a ověřování, které Nový START ukládal Washingtonu a Moskvě, mohla by být otevřená diskusím o případné obdobě Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (SORT).
Smlouva SORT jednoduše stanovila celkové limity jaderných hlavic na strategických nosičích a spoléhala na národní prostředky ověřování souladu. I kdyby Čína prozatím spolupráci odmítla, Rusko a Spojené státy by měly přistoupit k ročnímu prodloužení smlouvy Nový START. Následně budou muset vytvořit bilaterální dohodu pro období po jejím vypršení. Tato dohoda by měla být součástí širší agendy kontroly zbrojení, zahrnující oživení Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF) a omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu v Evropě.
Kromě toho se návrh Trumpovy administrativy na kontinentální protiraketový systém Golden Dome protíná s potřebou stanovit určité limity na modernizaci útočných strategických jaderných sil. Bez dohodnutých limitů na modernizaci útočných sil budou americké strategické protiraketové obrany závodit s ruskými vylepšeními útočných zbraní a případnými čínskými obchvaty, které by systém Golden Dome eliminovaly. I přes skepsi je kontrola zbrojení nezbytná ke snížení jaderného napětí a zbrojení v tomto akutně nebezpečném období pro globální řád.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.