Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Brouillette, který vedl resort energetiky v letech 2019 až 2021, poukázal na to, že předchozí americká námořní blokáda byla mimořádně efektivní. Právě drtivý ekonomický tlak, který vyhnal inflaci v Íránu nad padesát procent a způsobil masovou nezaměstnanost i kritický nedostatek základního zboží, nakonec Teherán donutil zasednout k vyjednávacímu stolu. Aby však byli Íránci optimističtí ohledně své budoucnosti, potřebují vidět obnovu infrastruktury a reálnou ekonomickou perspektivu.
Nově uzavřený rámec nyní zemi umožňuje restartovat její hlavní hospodářský motor, kterým je prodej ropy a paliv. Podle odhadů by tyto obnovené dodávky mohly Íránu vynesnout až šedesát miliard dolarů ročně. Pro tamní režim to sice znamená obrovskou finanční injekci, tento krok ale zároveň vyvolává vážné obavy u řady amerických bezpečnostních expertů i politiků.
Bývalý ministr vyjádřil znepokojení nad tím, že Spojené státy byly k Teheránu až příliš velkorysé. Podle něj dohoda poskytuje Íránu příliš mnoho výhod hned na začátku, aniž by Washington nejprve požadoval reálné plnění závazků. Brouillette přiznal, že on sám by s uvolňováním sankcionovaných fondů nebo zakládáním nových finančních balíků na obnovu země počkal, dokud Írán nepředvede konkrétní výsledky.
Hlavní riziko vidí v tom, jak Teherán s nově nabytými finančními prostředky naloží. V minulosti totiž Írán své ekonomické zdroje opakovaně využíval k financování militantních organizací, které útočily na jeho sousedy v regionu i na zájmy USA. Pokud by se k této praxi vrátil a začal znovu sponzorovat své zástupné armády po celém světě, měly by jít podle Brouilletteho veškeré dohody okamžitě stranou.
Postup Trumpovy administrativy proto čelí ostré vlně kritiky od zástupců obou hlavních politických stran v USA. Bývalý viceprezident Mike Pence dohodu označil za projev politiky ústupků a usmiřování. Republikánský senátor Bill Cassidy zašel ještě dál, když celé ujednání překřtil na největší zahraničněpolitický omyl za poslední desetiletí, který nijak neomezil íránské jaderné ambice.
Současní představitelé Bílého domu se však brání a zdůrazňují, že uvolňování sankcí je přísně podmíněno chováním Íránu. Viceprezident JD Vance ve svém prohlášení ujistil veřejnost, že pokud Teherán poleví v plnění podmínek, Spojené státy ekonomickou pomoc okamžitě utnou. Celý proces přirovnal k pomyslnému otočnému knoflíku – s dobrým chováním Íránu se uvolní více peněz, s horším se kohouty zavřou.
Sám prezident Donald Trump obhajoval nutnost rychlého ujednání varováním před hrozící hospodářskou katastrofou, která by podle něj mohla připomínat krach na newyorské burze z roku 1929. Podle Trumpa měly Spojené státy kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu zásoby ropy na pouhé čtyři týdny. Pokud by konflikt pokračoval a zdroje došly, nastal by podle prezidenta na trzích naprostý chaos.
Brouillette potvrdil, že tyto obavy z kriticky nízkých ropných rezerv byly reálné a pravděpodobně vytvořily obrovský tlak na americké vyjednavače. Nouzové i komerční zásoby v klíčovém americkém ropném uzlu v Cushingu ve státě Oklahoma totiž klesly na samotné provozní minimum. Podle exministra se Spojené státy dostaly nebezpečně blízko k bodu, ze kterého už by nebylo návratu, a nyní je klíčové tyto strategické rezervy co nejrychleji doplnit.
Výhled do budoucna navíc komplikují nejnovější závěry amerických zpravodajských služeb. Ty došly k závěru, že Írán je od nynějška schopen zablokovat Hormuzský průliv v podstatě kdykoliv se mu zachce, protože tato strategická cesta leží přímo na jeho „dvorku“. Brouillette sice doufá, že se Teherán k tomuto kroku znovu neodhodlá, ale uznává, že Írán svou schopnost paralyzovat globální obchod již jasně demonstroval.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.