Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Brouillette, který vedl resort energetiky v letech 2019 až 2021, poukázal na to, že předchozí americká námořní blokáda byla mimořádně efektivní. Právě drtivý ekonomický tlak, který vyhnal inflaci v Íránu nad padesát procent a způsobil masovou nezaměstnanost i kritický nedostatek základního zboží, nakonec Teherán donutil zasednout k vyjednávacímu stolu. Aby však byli Íránci optimističtí ohledně své budoucnosti, potřebují vidět obnovu infrastruktury a reálnou ekonomickou perspektivu.
Nově uzavřený rámec nyní zemi umožňuje restartovat její hlavní hospodářský motor, kterým je prodej ropy a paliv. Podle odhadů by tyto obnovené dodávky mohly Íránu vynesnout až šedesát miliard dolarů ročně. Pro tamní režim to sice znamená obrovskou finanční injekci, tento krok ale zároveň vyvolává vážné obavy u řady amerických bezpečnostních expertů i politiků.
Bývalý ministr vyjádřil znepokojení nad tím, že Spojené státy byly k Teheránu až příliš velkorysé. Podle něj dohoda poskytuje Íránu příliš mnoho výhod hned na začátku, aniž by Washington nejprve požadoval reálné plnění závazků. Brouillette přiznal, že on sám by s uvolňováním sankcionovaných fondů nebo zakládáním nových finančních balíků na obnovu země počkal, dokud Írán nepředvede konkrétní výsledky.
Hlavní riziko vidí v tom, jak Teherán s nově nabytými finančními prostředky naloží. V minulosti totiž Írán své ekonomické zdroje opakovaně využíval k financování militantních organizací, které útočily na jeho sousedy v regionu i na zájmy USA. Pokud by se k této praxi vrátil a začal znovu sponzorovat své zástupné armády po celém světě, měly by jít podle Brouilletteho veškeré dohody okamžitě stranou.
Postup Trumpovy administrativy proto čelí ostré vlně kritiky od zástupců obou hlavních politických stran v USA. Bývalý viceprezident Mike Pence dohodu označil za projev politiky ústupků a usmiřování. Republikánský senátor Bill Cassidy zašel ještě dál, když celé ujednání překřtil na největší zahraničněpolitický omyl za poslední desetiletí, který nijak neomezil íránské jaderné ambice.
Současní představitelé Bílého domu se však brání a zdůrazňují, že uvolňování sankcí je přísně podmíněno chováním Íránu. Viceprezident JD Vance ve svém prohlášení ujistil veřejnost, že pokud Teherán poleví v plnění podmínek, Spojené státy ekonomickou pomoc okamžitě utnou. Celý proces přirovnal k pomyslnému otočnému knoflíku – s dobrým chováním Íránu se uvolní více peněz, s horším se kohouty zavřou.
Sám prezident Donald Trump obhajoval nutnost rychlého ujednání varováním před hrozící hospodářskou katastrofou, která by podle něj mohla připomínat krach na newyorské burze z roku 1929. Podle Trumpa měly Spojené státy kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu zásoby ropy na pouhé čtyři týdny. Pokud by konflikt pokračoval a zdroje došly, nastal by podle prezidenta na trzích naprostý chaos.
Brouillette potvrdil, že tyto obavy z kriticky nízkých ropných rezerv byly reálné a pravděpodobně vytvořily obrovský tlak na americké vyjednavače. Nouzové i komerční zásoby v klíčovém americkém ropném uzlu v Cushingu ve státě Oklahoma totiž klesly na samotné provozní minimum. Podle exministra se Spojené státy dostaly nebezpečně blízko k bodu, ze kterého už by nebylo návratu, a nyní je klíčové tyto strategické rezervy co nejrychleji doplnit.
Výhled do budoucna navíc komplikují nejnovější závěry amerických zpravodajských služeb. Ty došly k závěru, že Írán je od nynějška schopen zablokovat Hormuzský průliv v podstatě kdykoliv se mu zachce, protože tato strategická cesta leží přímo na jeho „dvorku“. Brouillette sice doufá, že se Teherán k tomuto kroku znovu neodhodlá, ale uznává, že Írán svou schopnost paralyzovat globální obchod již jasně demonstroval.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.