Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Brouillette, který vedl resort energetiky v letech 2019 až 2021, poukázal na to, že předchozí americká námořní blokáda byla mimořádně efektivní. Právě drtivý ekonomický tlak, který vyhnal inflaci v Íránu nad padesát procent a způsobil masovou nezaměstnanost i kritický nedostatek základního zboží, nakonec Teherán donutil zasednout k vyjednávacímu stolu. Aby však byli Íránci optimističtí ohledně své budoucnosti, potřebují vidět obnovu infrastruktury a reálnou ekonomickou perspektivu.
Nově uzavřený rámec nyní zemi umožňuje restartovat její hlavní hospodářský motor, kterým je prodej ropy a paliv. Podle odhadů by tyto obnovené dodávky mohly Íránu vynesnout až šedesát miliard dolarů ročně. Pro tamní režim to sice znamená obrovskou finanční injekci, tento krok ale zároveň vyvolává vážné obavy u řady amerických bezpečnostních expertů i politiků.
Bývalý ministr vyjádřil znepokojení nad tím, že Spojené státy byly k Teheránu až příliš velkorysé. Podle něj dohoda poskytuje Íránu příliš mnoho výhod hned na začátku, aniž by Washington nejprve požadoval reálné plnění závazků. Brouillette přiznal, že on sám by s uvolňováním sankcionovaných fondů nebo zakládáním nových finančních balíků na obnovu země počkal, dokud Írán nepředvede konkrétní výsledky.
Hlavní riziko vidí v tom, jak Teherán s nově nabytými finančními prostředky naloží. V minulosti totiž Írán své ekonomické zdroje opakovaně využíval k financování militantních organizací, které útočily na jeho sousedy v regionu i na zájmy USA. Pokud by se k této praxi vrátil a začal znovu sponzorovat své zástupné armády po celém světě, měly by jít podle Brouilletteho veškeré dohody okamžitě stranou.
Postup Trumpovy administrativy proto čelí ostré vlně kritiky od zástupců obou hlavních politických stran v USA. Bývalý viceprezident Mike Pence dohodu označil za projev politiky ústupků a usmiřování. Republikánský senátor Bill Cassidy zašel ještě dál, když celé ujednání překřtil na největší zahraničněpolitický omyl za poslední desetiletí, který nijak neomezil íránské jaderné ambice.
Současní představitelé Bílého domu se však brání a zdůrazňují, že uvolňování sankcí je přísně podmíněno chováním Íránu. Viceprezident JD Vance ve svém prohlášení ujistil veřejnost, že pokud Teherán poleví v plnění podmínek, Spojené státy ekonomickou pomoc okamžitě utnou. Celý proces přirovnal k pomyslnému otočnému knoflíku – s dobrým chováním Íránu se uvolní více peněz, s horším se kohouty zavřou.
Sám prezident Donald Trump obhajoval nutnost rychlého ujednání varováním před hrozící hospodářskou katastrofou, která by podle něj mohla připomínat krach na newyorské burze z roku 1929. Podle Trumpa měly Spojené státy kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu zásoby ropy na pouhé čtyři týdny. Pokud by konflikt pokračoval a zdroje došly, nastal by podle prezidenta na trzích naprostý chaos.
Brouillette potvrdil, že tyto obavy z kriticky nízkých ropných rezerv byly reálné a pravděpodobně vytvořily obrovský tlak na americké vyjednavače. Nouzové i komerční zásoby v klíčovém americkém ropném uzlu v Cushingu ve státě Oklahoma totiž klesly na samotné provozní minimum. Podle exministra se Spojené státy dostaly nebezpečně blízko k bodu, ze kterého už by nebylo návratu, a nyní je klíčové tyto strategické rezervy co nejrychleji doplnit.
Výhled do budoucna navíc komplikují nejnovější závěry amerických zpravodajských služeb. Ty došly k závěru, že Írán je od nynějška schopen zablokovat Hormuzský průliv v podstatě kdykoliv se mu zachce, protože tato strategická cesta leží přímo na jeho „dvorku“. Brouillette sice doufá, že se Teherán k tomuto kroku znovu neodhodlá, ale uznává, že Írán svou schopnost paralyzovat globální obchod již jasně demonstroval.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.