Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se situace pro zahraniční cestovatele dramaticky zkomplikovala. Zavedení vysokých cel na dlouholeté spojence, hrozby anexí sousední Kanady a zpřísněné kontroly na hranicích vytvořily v očích světa z USA „nepřátelský stát“. Podle Světové rady cestovního ruchu (WTTC) přišly Spojené státy v roce 2025 o více než 12 miliard dolarů, které by zde jinak zahraniční turisté utratili.
Zatímco loňský rok byl ve znamení bojkotů a politického napětí, začátek roku 2026 přinesl nový fenomén. Trumpova agresivní rétorika a vojenské operace, jako byl lednový zásah ve Venezuele a zajetí prezidenta Madura, začínají ovlivňovat cestovní ruch i v dalších částech světa. Turisté nyní přehodnocují své plány nejen do USA, ale i do zemí, které se ocitly v americkém hledáčku – například do Grónska, na Kubu nebo do Íránu.
V Grónsku vyvolaly Trumpovy snahy o koupi či vojenské ovládnutí ostrova značnou nervozitu. Evropští turisté, kteří plánovali návštěvu tohoto nerostného bohatství, nyní váhají. Přestože Grónsko zůstává bezpečné, strach z náhlé eskalace amerických plánů vede k opatrnosti. Někteří cestovatelé se obávají, že se výhrůžky mohou změnit v realitu stejně rychle, jako se to stalo v případě Venezuely.
Podobná situace panuje na Kubě. Poté, co Trump po pádu Madura označil ostrov za další režim „zralý k pádu“, zaznamenali místní touroperátoři okamžitý nárůst storen a odložených rezervací. Nestabilita a pocit rizika jsou pro cestovní ruch toxické, a jak uvádějí místní podnikatelé, vyhlídky na brzké zotavení sektoru jsou v současné atmosféře nejistoty mizivé.
V Íránu je situace ještě složitější. Přestože Trumpovy výzvy k intervenci během tamních protestů plní titulky novin, odborníci upozorňují, že zájem západních turistů o tuto zemi klesá kontinuálně už od roku 2018. Současná napjatá situace a americké hrozby jsou tak jen další ranou pro destinaci, která se už dlouho potýká s negativním vnímáním a bezpečnostními riziky.
Pro britské a evropské cestovní kanceláře je rozhodování o vysílání turistů do těchto oblastí jasně dané oficiálními doporučeními ministerstev zahraničí. Jakmile úřady varují před cestou, pojištění se stává neplatným a organizované zájezdy se ruší. V současné době platí nejpřísnější varování pro Venezuelu a Írán, zatímco u Kolumbie či Mexika je doporučována zvýšená obezřetnost.
Zajímavé je, že pro některé rozvíjející se destinace může být tato nechtěná pozornost i příležitostí. Odborníci na cestovní ruch v severských regionech naznačují, že masivní mediální pokrytí Grónska by se dalo využít k propagaci jeho unikátní kultury a přírody. Záleží však na tom, zda převáží fascinace Arktidou, nebo strach z geopolitického střetu.
Samotné Spojené státy mezitím čelí důsledkům své politiky „America First“. Mezinárodní návštěvníci, odrazení vidinou prohlídek sociálních sítí na hranicích a rizikem svévolného zadržení, raději volí jiné cíle. Spojené státy jsou jedinou z 184 analyzovaných zemí, která v uplynulém roce zaznamenala pokles výdajů zahraničních turistů, což je pro ekonomiku postavenou na službách alarmující signál.
Pohled na světový cestovní ruch v roce 2026 ukazuje, že politika a vnímání rizika jsou dnes silnějšími faktory než kvalita hotelů nebo krása národních parků. Pokud se cestovatelé cítí v cílové destinaci nevítaní nebo ohrožení, nepomohou ani ta nejvýznamnější výročí či sportovní akce světa.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.