Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se situace pro zahraniční cestovatele dramaticky zkomplikovala. Zavedení vysokých cel na dlouholeté spojence, hrozby anexí sousední Kanady a zpřísněné kontroly na hranicích vytvořily v očích světa z USA „nepřátelský stát“. Podle Světové rady cestovního ruchu (WTTC) přišly Spojené státy v roce 2025 o více než 12 miliard dolarů, které by zde jinak zahraniční turisté utratili.
Zatímco loňský rok byl ve znamení bojkotů a politického napětí, začátek roku 2026 přinesl nový fenomén. Trumpova agresivní rétorika a vojenské operace, jako byl lednový zásah ve Venezuele a zajetí prezidenta Madura, začínají ovlivňovat cestovní ruch i v dalších částech světa. Turisté nyní přehodnocují své plány nejen do USA, ale i do zemí, které se ocitly v americkém hledáčku – například do Grónska, na Kubu nebo do Íránu.
V Grónsku vyvolaly Trumpovy snahy o koupi či vojenské ovládnutí ostrova značnou nervozitu. Evropští turisté, kteří plánovali návštěvu tohoto nerostného bohatství, nyní váhají. Přestože Grónsko zůstává bezpečné, strach z náhlé eskalace amerických plánů vede k opatrnosti. Někteří cestovatelé se obávají, že se výhrůžky mohou změnit v realitu stejně rychle, jako se to stalo v případě Venezuely.
Podobná situace panuje na Kubě. Poté, co Trump po pádu Madura označil ostrov za další režim „zralý k pádu“, zaznamenali místní touroperátoři okamžitý nárůst storen a odložených rezervací. Nestabilita a pocit rizika jsou pro cestovní ruch toxické, a jak uvádějí místní podnikatelé, vyhlídky na brzké zotavení sektoru jsou v současné atmosféře nejistoty mizivé.
V Íránu je situace ještě složitější. Přestože Trumpovy výzvy k intervenci během tamních protestů plní titulky novin, odborníci upozorňují, že zájem západních turistů o tuto zemi klesá kontinuálně už od roku 2018. Současná napjatá situace a americké hrozby jsou tak jen další ranou pro destinaci, která se už dlouho potýká s negativním vnímáním a bezpečnostními riziky.
Pro britské a evropské cestovní kanceláře je rozhodování o vysílání turistů do těchto oblastí jasně dané oficiálními doporučeními ministerstev zahraničí. Jakmile úřady varují před cestou, pojištění se stává neplatným a organizované zájezdy se ruší. V současné době platí nejpřísnější varování pro Venezuelu a Írán, zatímco u Kolumbie či Mexika je doporučována zvýšená obezřetnost.
Zajímavé je, že pro některé rozvíjející se destinace může být tato nechtěná pozornost i příležitostí. Odborníci na cestovní ruch v severských regionech naznačují, že masivní mediální pokrytí Grónska by se dalo využít k propagaci jeho unikátní kultury a přírody. Záleží však na tom, zda převáží fascinace Arktidou, nebo strach z geopolitického střetu.
Samotné Spojené státy mezitím čelí důsledkům své politiky „America First“. Mezinárodní návštěvníci, odrazení vidinou prohlídek sociálních sítí na hranicích a rizikem svévolného zadržení, raději volí jiné cíle. Spojené státy jsou jedinou z 184 analyzovaných zemí, která v uplynulém roce zaznamenala pokles výdajů zahraničních turistů, což je pro ekonomiku postavenou na službách alarmující signál.
Pohled na světový cestovní ruch v roce 2026 ukazuje, že politika a vnímání rizika jsou dnes silnějšími faktory než kvalita hotelů nebo krása národních parků. Pokud se cestovatelé cítí v cílové destinaci nevítaní nebo ohrožení, nepomohou ani ta nejvýznamnější výročí či sportovní akce světa.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.