Do USA už se nikomu nechce. Trump v zemi zničil cestovní ruch

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 12. ledna 2026 16:38
Sdílej:

Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.

Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se situace pro zahraniční cestovatele dramaticky zkomplikovala. Zavedení vysokých cel na dlouholeté spojence, hrozby anexí sousední Kanady a zpřísněné kontroly na hranicích vytvořily v očích světa z USA „nepřátelský stát“. Podle Světové rady cestovního ruchu (WTTC) přišly Spojené státy v roce 2025 o více než 12 miliard dolarů, které by zde jinak zahraniční turisté utratili.

Zatímco loňský rok byl ve znamení bojkotů a politického napětí, začátek roku 2026 přinesl nový fenomén. Trumpova agresivní rétorika a vojenské operace, jako byl lednový zásah ve Venezuele a zajetí prezidenta Madura, začínají ovlivňovat cestovní ruch i v dalších částech světa. Turisté nyní přehodnocují své plány nejen do USA, ale i do zemí, které se ocitly v americkém hledáčku – například do Grónska, na Kubu nebo do Íránu.

V Grónsku vyvolaly Trumpovy snahy o koupi či vojenské ovládnutí ostrova značnou nervozitu. Evropští turisté, kteří plánovali návštěvu tohoto nerostného bohatství, nyní váhají. Přestože Grónsko zůstává bezpečné, strach z náhlé eskalace amerických plánů vede k opatrnosti. Někteří cestovatelé se obávají, že se výhrůžky mohou změnit v realitu stejně rychle, jako se to stalo v případě Venezuely.

Podobná situace panuje na Kubě. Poté, co Trump po pádu Madura označil ostrov za další režim „zralý k pádu“, zaznamenali místní touroperátoři okamžitý nárůst storen a odložených rezervací. Nestabilita a pocit rizika jsou pro cestovní ruch toxické, a jak uvádějí místní podnikatelé, vyhlídky na brzké zotavení sektoru jsou v současné atmosféře nejistoty mizivé.

V Íránu je situace ještě složitější. Přestože Trumpovy výzvy k intervenci během tamních protestů plní titulky novin, odborníci upozorňují, že zájem západních turistů o tuto zemi klesá kontinuálně už od roku 2018. Současná napjatá situace a americké hrozby jsou tak jen další ranou pro destinaci, která se už dlouho potýká s negativním vnímáním a bezpečnostními riziky.

Pro britské a evropské cestovní kanceláře je rozhodování o vysílání turistů do těchto oblastí jasně dané oficiálními doporučeními ministerstev zahraničí. Jakmile úřady varují před cestou, pojištění se stává neplatným a organizované zájezdy se ruší. V současné době platí nejpřísnější varování pro Venezuelu a Írán, zatímco u Kolumbie či Mexika je doporučována zvýšená obezřetnost.

Zajímavé je, že pro některé rozvíjející se destinace může být tato nechtěná pozornost i příležitostí. Odborníci na cestovní ruch v severských regionech naznačují, že masivní mediální pokrytí Grónska by se dalo využít k propagaci jeho unikátní kultury a přírody. Záleží však na tom, zda převáží fascinace Arktidou, nebo strach z geopolitického střetu.

Samotné Spojené státy mezitím čelí důsledkům své politiky „America First“. Mezinárodní návštěvníci, odrazení vidinou prohlídek sociálních sítí na hranicích a rizikem svévolného zadržení, raději volí jiné cíle. Spojené státy jsou jedinou z 184 analyzovaných zemí, která v uplynulém roce zaznamenala pokles výdajů zahraničních turistů, což je pro ekonomiku postavenou na službách alarmující signál.

Pohled na světový cestovní ruch v roce 2026 ukazuje, že politika a vnímání rizika jsou dnes silnějšími faktory než kvalita hotelů nebo krása národních parků. Pokud se cestovatelé cítí v cílové destinaci nevítaní nebo ohrožení, nepomohou ani ta nejvýznamnější výročí či sportovní akce světa.

Stalo se