Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Metreweli očekává, že Spojené království čelí nové "éře nejistoty", v níž dochází k přepisování pravidel konfliktu. To je patrné zejména v souvislosti s agresí Kremlu po invazi na Ukrajinu. První ženská šéfka agentury má uvést, že "export chaosu je znakem, nikoli chybou, v přístupu Ruska k mezinárodní angažovanosti" a bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace.
Podobná varování ohledně závažnosti hrozby ze strany Ruska se očekávají i od náčelníka generálního štábu, Richarda Knightona. Ten má v samostatném projevu říci, že "situace je nebezpečnější, než po celou dobu mé kariéry" a vyzvat celou zemi k "zesílení" úsilí.
Tato předběžně zveřejněná prohlášení přicházejí v době, kdy premiér Keir Starmer odlétá do Berlína na mimořádný summit s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a také se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem. Cílem je přesvědčit Spojené státy, aby přijaly alternativní evropský mírový plán pro Ukrajinu.
Metreweli ve svém projevu, který bude zveřejněn v plném znění v pondělí odpoledne, označuje Rusko za akutní hrozbu s "agresivním, expanzivním a revizionistickým" myšlením. Právě to vedlo Vladimira Putina k invazi na sousední Ukrajinu a k nasazení agresivních podpůrných taktik po celé Evropě. Šéfka rozvědky hodlá Putinovi vzkázat, že podpora Ukrajiny ze strany Británie bude trvalá. Nicméně diplomatická realita posledního měsíce ukazuje, že pozice USA je nejistá, protože Trump a Witkoff dříve projevovali spíše vstřícnost k ruským požadavkům.
Mezi hrozby, kterým Spojené království čelí, patří pokus o atentát na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury v roce 2018. Veřejné šetření dospělo k závěru, že ruský prezident nesl za smrt britské občanky Dawn Sturgessové, která náhodou přišla do kontaktu s nervovým jedem, "morální odpovědnost". Další hrozbou je využívání umělé inteligence Ruskem k masovému vytváření dezinformací, které mají podkopat podporu Ukrajiny nebo šířit falešné zprávy o zdraví členů královské rodiny.
V květnu bylo v Británii uvězněno šest Bulharů za účast ve špionážním spiknutí. To zahrnovalo sledování investigativního novináře známého odhalováním Kremlu a pokus o získání telefonních čísel ukrajinských vojáků, kteří se měli cvičit v Německu. V předběžných úryvcích projevu sice nebyla výslovně zmíněna Čína, ale došlo k odkazu na nedávné sankce vůči dvěma čínským společnostem, které byly obviněny z kybernetických útoků proti Spojenému království a jeho spojencům.
Vrcholný vojenský představitel země, Richard Knighton, bude rovněž varovat před hrozbou, kterou Rusko představuje pro Spojené království i pro NATO. Ruský vpád na Ukrajinu ukazuje ochotu Putina útočit na sousední státy, včetně civilního obyvatelstva, a Moskva podle Knightona usiluje o "vyzývání, omezování, rozdělování a nakonec zničení NATO".
Knighton bude v rámci své první výroční přednášky v thinktanku Royal United Services Institute obhajovat, že dlouhodobý úspěch ozbrojených sil závisí na propojení se společností, aby se obrana stala "vyšší národní prioritou pro nás všechny". Nová šéfka MI6, která nastoupila v říjnu a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě, zdůrazní, že mezinárodní špionážní agentura musí zvládnout technologické trendy. Musí být stejně zdatná v práci s lidskými zdroji jako s technologiemi a kódy.
Metreweli má prohlásit, že "určující výzvou 21. století není jen to, kdo ovládá nejsilnější technologie, ale kdo je řídí s největší moudrostí". Dodá, že naše budoucnost závisí na "znovuobjevení naší společné lidskosti, naší schopnosti naslouchat a naší odvaze".
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.