Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Metreweli očekává, že Spojené království čelí nové "éře nejistoty", v níž dochází k přepisování pravidel konfliktu. To je patrné zejména v souvislosti s agresí Kremlu po invazi na Ukrajinu. První ženská šéfka agentury má uvést, že "export chaosu je znakem, nikoli chybou, v přístupu Ruska k mezinárodní angažovanosti" a bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace.
Podobná varování ohledně závažnosti hrozby ze strany Ruska se očekávají i od náčelníka generálního štábu, Richarda Knightona. Ten má v samostatném projevu říci, že "situace je nebezpečnější, než po celou dobu mé kariéry" a vyzvat celou zemi k "zesílení" úsilí.
Tato předběžně zveřejněná prohlášení přicházejí v době, kdy premiér Keir Starmer odlétá do Berlína na mimořádný summit s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a také se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem. Cílem je přesvědčit Spojené státy, aby přijaly alternativní evropský mírový plán pro Ukrajinu.
Metreweli ve svém projevu, který bude zveřejněn v plném znění v pondělí odpoledne, označuje Rusko za akutní hrozbu s "agresivním, expanzivním a revizionistickým" myšlením. Právě to vedlo Vladimira Putina k invazi na sousední Ukrajinu a k nasazení agresivních podpůrných taktik po celé Evropě. Šéfka rozvědky hodlá Putinovi vzkázat, že podpora Ukrajiny ze strany Británie bude trvalá. Nicméně diplomatická realita posledního měsíce ukazuje, že pozice USA je nejistá, protože Trump a Witkoff dříve projevovali spíše vstřícnost k ruským požadavkům.
Mezi hrozby, kterým Spojené království čelí, patří pokus o atentát na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury v roce 2018. Veřejné šetření dospělo k závěru, že ruský prezident nesl za smrt britské občanky Dawn Sturgessové, která náhodou přišla do kontaktu s nervovým jedem, "morální odpovědnost". Další hrozbou je využívání umělé inteligence Ruskem k masovému vytváření dezinformací, které mají podkopat podporu Ukrajiny nebo šířit falešné zprávy o zdraví členů královské rodiny.
V květnu bylo v Británii uvězněno šest Bulharů za účast ve špionážním spiknutí. To zahrnovalo sledování investigativního novináře známého odhalováním Kremlu a pokus o získání telefonních čísel ukrajinských vojáků, kteří se měli cvičit v Německu. V předběžných úryvcích projevu sice nebyla výslovně zmíněna Čína, ale došlo k odkazu na nedávné sankce vůči dvěma čínským společnostem, které byly obviněny z kybernetických útoků proti Spojenému království a jeho spojencům.
Vrcholný vojenský představitel země, Richard Knighton, bude rovněž varovat před hrozbou, kterou Rusko představuje pro Spojené království i pro NATO. Ruský vpád na Ukrajinu ukazuje ochotu Putina útočit na sousední státy, včetně civilního obyvatelstva, a Moskva podle Knightona usiluje o "vyzývání, omezování, rozdělování a nakonec zničení NATO".
Knighton bude v rámci své první výroční přednášky v thinktanku Royal United Services Institute obhajovat, že dlouhodobý úspěch ozbrojených sil závisí na propojení se společností, aby se obrana stala "vyšší národní prioritou pro nás všechny". Nová šéfka MI6, která nastoupila v říjnu a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě, zdůrazní, že mezinárodní špionážní agentura musí zvládnout technologické trendy. Musí být stejně zdatná v práci s lidskými zdroji jako s technologiemi a kódy.
Metreweli má prohlásit, že "určující výzvou 21. století není jen to, kdo ovládá nejsilnější technologie, ale kdo je řídí s největší moudrostí". Dodá, že naše budoucnost závisí na "znovuobjevení naší společné lidskosti, naší schopnosti naslouchat a naší odvaze".
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.