Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Metreweli očekává, že Spojené království čelí nové "éře nejistoty", v níž dochází k přepisování pravidel konfliktu. To je patrné zejména v souvislosti s agresí Kremlu po invazi na Ukrajinu. První ženská šéfka agentury má uvést, že "export chaosu je znakem, nikoli chybou, v přístupu Ruska k mezinárodní angažovanosti" a bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace.
Podobná varování ohledně závažnosti hrozby ze strany Ruska se očekávají i od náčelníka generálního štábu, Richarda Knightona. Ten má v samostatném projevu říci, že "situace je nebezpečnější, než po celou dobu mé kariéry" a vyzvat celou zemi k "zesílení" úsilí.
Tato předběžně zveřejněná prohlášení přicházejí v době, kdy premiér Keir Starmer odlétá do Berlína na mimořádný summit s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a také se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem. Cílem je přesvědčit Spojené státy, aby přijaly alternativní evropský mírový plán pro Ukrajinu.
Metreweli ve svém projevu, který bude zveřejněn v plném znění v pondělí odpoledne, označuje Rusko za akutní hrozbu s "agresivním, expanzivním a revizionistickým" myšlením. Právě to vedlo Vladimira Putina k invazi na sousední Ukrajinu a k nasazení agresivních podpůrných taktik po celé Evropě. Šéfka rozvědky hodlá Putinovi vzkázat, že podpora Ukrajiny ze strany Británie bude trvalá. Nicméně diplomatická realita posledního měsíce ukazuje, že pozice USA je nejistá, protože Trump a Witkoff dříve projevovali spíše vstřícnost k ruským požadavkům.
Mezi hrozby, kterým Spojené království čelí, patří pokus o atentát na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury v roce 2018. Veřejné šetření dospělo k závěru, že ruský prezident nesl za smrt britské občanky Dawn Sturgessové, která náhodou přišla do kontaktu s nervovým jedem, "morální odpovědnost". Další hrozbou je využívání umělé inteligence Ruskem k masovému vytváření dezinformací, které mají podkopat podporu Ukrajiny nebo šířit falešné zprávy o zdraví členů královské rodiny.
V květnu bylo v Británii uvězněno šest Bulharů za účast ve špionážním spiknutí. To zahrnovalo sledování investigativního novináře známého odhalováním Kremlu a pokus o získání telefonních čísel ukrajinských vojáků, kteří se měli cvičit v Německu. V předběžných úryvcích projevu sice nebyla výslovně zmíněna Čína, ale došlo k odkazu na nedávné sankce vůči dvěma čínským společnostem, které byly obviněny z kybernetických útoků proti Spojenému království a jeho spojencům.
Vrcholný vojenský představitel země, Richard Knighton, bude rovněž varovat před hrozbou, kterou Rusko představuje pro Spojené království i pro NATO. Ruský vpád na Ukrajinu ukazuje ochotu Putina útočit na sousední státy, včetně civilního obyvatelstva, a Moskva podle Knightona usiluje o "vyzývání, omezování, rozdělování a nakonec zničení NATO".
Knighton bude v rámci své první výroční přednášky v thinktanku Royal United Services Institute obhajovat, že dlouhodobý úspěch ozbrojených sil závisí na propojení se společností, aby se obrana stala "vyšší národní prioritou pro nás všechny". Nová šéfka MI6, která nastoupila v říjnu a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě, zdůrazní, že mezinárodní špionážní agentura musí zvládnout technologické trendy. Musí být stejně zdatná v práci s lidskými zdroji jako s technologiemi a kódy.
Metreweli má prohlásit, že "určující výzvou 21. století není jen to, kdo ovládá nejsilnější technologie, ale kdo je řídí s největší moudrostí". Dodá, že naše budoucnost závisí na "znovuobjevení naší společné lidskosti, naší schopnosti naslouchat a naší odvaze".
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).