Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Metreweli očekává, že Spojené království čelí nové "éře nejistoty", v níž dochází k přepisování pravidel konfliktu. To je patrné zejména v souvislosti s agresí Kremlu po invazi na Ukrajinu. První ženská šéfka agentury má uvést, že "export chaosu je znakem, nikoli chybou, v přístupu Ruska k mezinárodní angažovanosti" a bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace.
Podobná varování ohledně závažnosti hrozby ze strany Ruska se očekávají i od náčelníka generálního štábu, Richarda Knightona. Ten má v samostatném projevu říci, že "situace je nebezpečnější, než po celou dobu mé kariéry" a vyzvat celou zemi k "zesílení" úsilí.
Tato předběžně zveřejněná prohlášení přicházejí v době, kdy premiér Keir Starmer odlétá do Berlína na mimořádný summit s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a také se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem. Cílem je přesvědčit Spojené státy, aby přijaly alternativní evropský mírový plán pro Ukrajinu.
Metreweli ve svém projevu, který bude zveřejněn v plném znění v pondělí odpoledne, označuje Rusko za akutní hrozbu s "agresivním, expanzivním a revizionistickým" myšlením. Právě to vedlo Vladimira Putina k invazi na sousední Ukrajinu a k nasazení agresivních podpůrných taktik po celé Evropě. Šéfka rozvědky hodlá Putinovi vzkázat, že podpora Ukrajiny ze strany Británie bude trvalá. Nicméně diplomatická realita posledního měsíce ukazuje, že pozice USA je nejistá, protože Trump a Witkoff dříve projevovali spíše vstřícnost k ruským požadavkům.
Mezi hrozby, kterým Spojené království čelí, patří pokus o atentát na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury v roce 2018. Veřejné šetření dospělo k závěru, že ruský prezident nesl za smrt britské občanky Dawn Sturgessové, která náhodou přišla do kontaktu s nervovým jedem, "morální odpovědnost". Další hrozbou je využívání umělé inteligence Ruskem k masovému vytváření dezinformací, které mají podkopat podporu Ukrajiny nebo šířit falešné zprávy o zdraví členů královské rodiny.
V květnu bylo v Británii uvězněno šest Bulharů za účast ve špionážním spiknutí. To zahrnovalo sledování investigativního novináře známého odhalováním Kremlu a pokus o získání telefonních čísel ukrajinských vojáků, kteří se měli cvičit v Německu. V předběžných úryvcích projevu sice nebyla výslovně zmíněna Čína, ale došlo k odkazu na nedávné sankce vůči dvěma čínským společnostem, které byly obviněny z kybernetických útoků proti Spojenému království a jeho spojencům.
Vrcholný vojenský představitel země, Richard Knighton, bude rovněž varovat před hrozbou, kterou Rusko představuje pro Spojené království i pro NATO. Ruský vpád na Ukrajinu ukazuje ochotu Putina útočit na sousední státy, včetně civilního obyvatelstva, a Moskva podle Knightona usiluje o "vyzývání, omezování, rozdělování a nakonec zničení NATO".
Knighton bude v rámci své první výroční přednášky v thinktanku Royal United Services Institute obhajovat, že dlouhodobý úspěch ozbrojených sil závisí na propojení se společností, aby se obrana stala "vyšší národní prioritou pro nás všechny". Nová šéfka MI6, která nastoupila v říjnu a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě, zdůrazní, že mezinárodní špionážní agentura musí zvládnout technologické trendy. Musí být stejně zdatná v práci s lidskými zdroji jako s technologiemi a kódy.
Metreweli má prohlásit, že "určující výzvou 21. století není jen to, kdo ovládá nejsilnější technologie, ale kdo je řídí s největší moudrostí". Dodá, že naše budoucnost závisí na "znovuobjevení naší společné lidskosti, naší schopnosti naslouchat a naší odvaze".
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.