Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Metreweli očekává, že Spojené království čelí nové "éře nejistoty", v níž dochází k přepisování pravidel konfliktu. To je patrné zejména v souvislosti s agresí Kremlu po invazi na Ukrajinu. První ženská šéfka agentury má uvést, že "export chaosu je znakem, nikoli chybou, v přístupu Ruska k mezinárodní angažovanosti" a bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace.
Podobná varování ohledně závažnosti hrozby ze strany Ruska se očekávají i od náčelníka generálního štábu, Richarda Knightona. Ten má v samostatném projevu říci, že "situace je nebezpečnější, než po celou dobu mé kariéry" a vyzvat celou zemi k "zesílení" úsilí.
Tato předběžně zveřejněná prohlášení přicházejí v době, kdy premiér Keir Starmer odlétá do Berlína na mimořádný summit s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a také se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem. Cílem je přesvědčit Spojené státy, aby přijaly alternativní evropský mírový plán pro Ukrajinu.
Metreweli ve svém projevu, který bude zveřejněn v plném znění v pondělí odpoledne, označuje Rusko za akutní hrozbu s "agresivním, expanzivním a revizionistickým" myšlením. Právě to vedlo Vladimira Putina k invazi na sousední Ukrajinu a k nasazení agresivních podpůrných taktik po celé Evropě. Šéfka rozvědky hodlá Putinovi vzkázat, že podpora Ukrajiny ze strany Británie bude trvalá. Nicméně diplomatická realita posledního měsíce ukazuje, že pozice USA je nejistá, protože Trump a Witkoff dříve projevovali spíše vstřícnost k ruským požadavkům.
Mezi hrozby, kterým Spojené království čelí, patří pokus o atentát na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury v roce 2018. Veřejné šetření dospělo k závěru, že ruský prezident nesl za smrt britské občanky Dawn Sturgessové, která náhodou přišla do kontaktu s nervovým jedem, "morální odpovědnost". Další hrozbou je využívání umělé inteligence Ruskem k masovému vytváření dezinformací, které mají podkopat podporu Ukrajiny nebo šířit falešné zprávy o zdraví členů královské rodiny.
V květnu bylo v Británii uvězněno šest Bulharů za účast ve špionážním spiknutí. To zahrnovalo sledování investigativního novináře známého odhalováním Kremlu a pokus o získání telefonních čísel ukrajinských vojáků, kteří se měli cvičit v Německu. V předběžných úryvcích projevu sice nebyla výslovně zmíněna Čína, ale došlo k odkazu na nedávné sankce vůči dvěma čínským společnostem, které byly obviněny z kybernetických útoků proti Spojenému království a jeho spojencům.
Vrcholný vojenský představitel země, Richard Knighton, bude rovněž varovat před hrozbou, kterou Rusko představuje pro Spojené království i pro NATO. Ruský vpád na Ukrajinu ukazuje ochotu Putina útočit na sousední státy, včetně civilního obyvatelstva, a Moskva podle Knightona usiluje o "vyzývání, omezování, rozdělování a nakonec zničení NATO".
Knighton bude v rámci své první výroční přednášky v thinktanku Royal United Services Institute obhajovat, že dlouhodobý úspěch ozbrojených sil závisí na propojení se společností, aby se obrana stala "vyšší národní prioritou pro nás všechny". Nová šéfka MI6, která nastoupila v říjnu a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě, zdůrazní, že mezinárodní špionážní agentura musí zvládnout technologické trendy. Musí být stejně zdatná v práci s lidskými zdroji jako s technologiemi a kódy.
Metreweli má prohlásit, že "určující výzvou 21. století není jen to, kdo ovládá nejsilnější technologie, ale kdo je řídí s největší moudrostí". Dodá, že naše budoucnost závisí na "znovuobjevení naší společné lidskosti, naší schopnosti naslouchat a naší odvaze".
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.