Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Náčelník štábu indonéské armády generál Maruli Simanjuntak potvrdil, že vojáci již procházejí výcvikem. Indonésie je tak první zemí, která ke stabilizačním silám, plánovaným pro druhou fázi Trumpova projektu, přislíbila konkrétní kapacity. Izraelský veřejnoprávní rozhlas v úterý ráno informoval, že pro indonéské jednotky již bylo vyčleněno místo pro kasárna v jižní části Gazy, konkrétně mezi městy Rafáh a Chán Júnis.
Generál Maruli upřesnil, že armáda počítá s vysláním brigády v rozsahu 5 000 až 8 000 mužů, i když zdůraznil, že celá operace je stále ve fázi vyjednávání. Indonéský kontingent by měl plnit především podpůrné úkoly. „Připravujeme ženijní a zdravotnické jednotky, které by mohly působit jako udržovatelé míru,“ uvedl náčelník štábu.
Role mezinárodních sil byla od zářijového představení Trumpova plánu nejasná. Potenciální přispěvatelé, včetně nejlidnatější muslimské země světa Indonésie, se zdráhali vyslat své vojáky do pozice, kde by museli jménem Izraele odzbrojovat Hamás. Přestože intenzita násilí po říjnovém příměří poklesla, izraelské bombardování pokračuje a od vyhlášení klidu zbraní bylo zabito více než 500 Palestinců.
Podle verze plánu, kterou představil Trumpův zeť Jared Kushner na fóru v Davosu, by měla každodenní správu Gazy převzít dočasná administrativa palestinských technokratů. Ta by měla s pomocí palestinské policie, cvičené v Jordánsku a Egyptě, zajistit i odzbrojení Hamásu. Přítomnost indonéských vojáků by tak měla být zárukou stability pro toto nové uspořádání.
Nasazení cizích vojáků, a zejména těch z islámské země, však naráží na odpor krajně pravicového křídla koalice Benjamina Netanjahua. To vnímá takový krok jako předstupeň k uznání palestinského státu. Izraelští extremisté v naději na vyhoštění palestinského obyvatelstva a výstavbu nových osad jakoukoli mezinárodní přítomnost odmítají.
Premiér Netanjahu v úterý odletěl do Washingtonu na jednání s Donaldem Trumpem o Íránu a Gaze. Mezitím indonéský prezident Prabowo Subianto potvrdil účast v takzvané „Radě míru“, což je Trumpem vedené uskupení světových lídrů dohlížející na mírové procesy. První zasedání této rady je naplánováno na příští čtvrtek.
V indonéských diplomatických kruzích však panuje i určitá nervozita. Komentátoři varují, že účast v Trumpově iniciativě je riskantním hazardem. Indonésie sice touží posílit svou prestiž na světové scéně, ale kritici se obávají, aby se země nestala pouze nástrojem cizích zájmů v konfliktu, který nedokáže sama kontrolovat.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.