Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Náčelník štábu indonéské armády generál Maruli Simanjuntak potvrdil, že vojáci již procházejí výcvikem. Indonésie je tak první zemí, která ke stabilizačním silám, plánovaným pro druhou fázi Trumpova projektu, přislíbila konkrétní kapacity. Izraelský veřejnoprávní rozhlas v úterý ráno informoval, že pro indonéské jednotky již bylo vyčleněno místo pro kasárna v jižní části Gazy, konkrétně mezi městy Rafáh a Chán Júnis.
Generál Maruli upřesnil, že armáda počítá s vysláním brigády v rozsahu 5 000 až 8 000 mužů, i když zdůraznil, že celá operace je stále ve fázi vyjednávání. Indonéský kontingent by měl plnit především podpůrné úkoly. „Připravujeme ženijní a zdravotnické jednotky, které by mohly působit jako udržovatelé míru,“ uvedl náčelník štábu.
Role mezinárodních sil byla od zářijového představení Trumpova plánu nejasná. Potenciální přispěvatelé, včetně nejlidnatější muslimské země světa Indonésie, se zdráhali vyslat své vojáky do pozice, kde by museli jménem Izraele odzbrojovat Hamás. Přestože intenzita násilí po říjnovém příměří poklesla, izraelské bombardování pokračuje a od vyhlášení klidu zbraní bylo zabito více než 500 Palestinců.
Podle verze plánu, kterou představil Trumpův zeť Jared Kushner na fóru v Davosu, by měla každodenní správu Gazy převzít dočasná administrativa palestinských technokratů. Ta by měla s pomocí palestinské policie, cvičené v Jordánsku a Egyptě, zajistit i odzbrojení Hamásu. Přítomnost indonéských vojáků by tak měla být zárukou stability pro toto nové uspořádání.
Nasazení cizích vojáků, a zejména těch z islámské země, však naráží na odpor krajně pravicového křídla koalice Benjamina Netanjahua. To vnímá takový krok jako předstupeň k uznání palestinského státu. Izraelští extremisté v naději na vyhoštění palestinského obyvatelstva a výstavbu nových osad jakoukoli mezinárodní přítomnost odmítají.
Premiér Netanjahu v úterý odletěl do Washingtonu na jednání s Donaldem Trumpem o Íránu a Gaze. Mezitím indonéský prezident Prabowo Subianto potvrdil účast v takzvané „Radě míru“, což je Trumpem vedené uskupení světových lídrů dohlížející na mírové procesy. První zasedání této rady je naplánováno na příští čtvrtek.
V indonéských diplomatických kruzích však panuje i určitá nervozita. Komentátoři varují, že účast v Trumpově iniciativě je riskantním hazardem. Indonésie sice touží posílit svou prestiž na světové scéně, ale kritici se obávají, aby se země nestala pouze nástrojem cizích zájmů v konfliktu, který nedokáže sama kontrolovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.