Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Náčelník štábu indonéské armády generál Maruli Simanjuntak potvrdil, že vojáci již procházejí výcvikem. Indonésie je tak první zemí, která ke stabilizačním silám, plánovaným pro druhou fázi Trumpova projektu, přislíbila konkrétní kapacity. Izraelský veřejnoprávní rozhlas v úterý ráno informoval, že pro indonéské jednotky již bylo vyčleněno místo pro kasárna v jižní části Gazy, konkrétně mezi městy Rafáh a Chán Júnis.
Generál Maruli upřesnil, že armáda počítá s vysláním brigády v rozsahu 5 000 až 8 000 mužů, i když zdůraznil, že celá operace je stále ve fázi vyjednávání. Indonéský kontingent by měl plnit především podpůrné úkoly. „Připravujeme ženijní a zdravotnické jednotky, které by mohly působit jako udržovatelé míru,“ uvedl náčelník štábu.
Role mezinárodních sil byla od zářijového představení Trumpova plánu nejasná. Potenciální přispěvatelé, včetně nejlidnatější muslimské země světa Indonésie, se zdráhali vyslat své vojáky do pozice, kde by museli jménem Izraele odzbrojovat Hamás. Přestože intenzita násilí po říjnovém příměří poklesla, izraelské bombardování pokračuje a od vyhlášení klidu zbraní bylo zabito více než 500 Palestinců.
Podle verze plánu, kterou představil Trumpův zeť Jared Kushner na fóru v Davosu, by měla každodenní správu Gazy převzít dočasná administrativa palestinských technokratů. Ta by měla s pomocí palestinské policie, cvičené v Jordánsku a Egyptě, zajistit i odzbrojení Hamásu. Přítomnost indonéských vojáků by tak měla být zárukou stability pro toto nové uspořádání.
Nasazení cizích vojáků, a zejména těch z islámské země, však naráží na odpor krajně pravicového křídla koalice Benjamina Netanjahua. To vnímá takový krok jako předstupeň k uznání palestinského státu. Izraelští extremisté v naději na vyhoštění palestinského obyvatelstva a výstavbu nových osad jakoukoli mezinárodní přítomnost odmítají.
Premiér Netanjahu v úterý odletěl do Washingtonu na jednání s Donaldem Trumpem o Íránu a Gaze. Mezitím indonéský prezident Prabowo Subianto potvrdil účast v takzvané „Radě míru“, což je Trumpem vedené uskupení světových lídrů dohlížející na mírové procesy. První zasedání této rady je naplánováno na příští čtvrtek.
V indonéských diplomatických kruzích však panuje i určitá nervozita. Komentátoři varují, že účast v Trumpově iniciativě je riskantním hazardem. Indonésie sice touží posílit svou prestiž na světové scéně, ale kritici se obávají, aby se země nestala pouze nástrojem cizích zájmů v konfliktu, který nedokáže sama kontrolovat.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.