Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Náčelník štábu indonéské armády generál Maruli Simanjuntak potvrdil, že vojáci již procházejí výcvikem. Indonésie je tak první zemí, která ke stabilizačním silám, plánovaným pro druhou fázi Trumpova projektu, přislíbila konkrétní kapacity. Izraelský veřejnoprávní rozhlas v úterý ráno informoval, že pro indonéské jednotky již bylo vyčleněno místo pro kasárna v jižní části Gazy, konkrétně mezi městy Rafáh a Chán Júnis.
Generál Maruli upřesnil, že armáda počítá s vysláním brigády v rozsahu 5 000 až 8 000 mužů, i když zdůraznil, že celá operace je stále ve fázi vyjednávání. Indonéský kontingent by měl plnit především podpůrné úkoly. „Připravujeme ženijní a zdravotnické jednotky, které by mohly působit jako udržovatelé míru,“ uvedl náčelník štábu.
Role mezinárodních sil byla od zářijového představení Trumpova plánu nejasná. Potenciální přispěvatelé, včetně nejlidnatější muslimské země světa Indonésie, se zdráhali vyslat své vojáky do pozice, kde by museli jménem Izraele odzbrojovat Hamás. Přestože intenzita násilí po říjnovém příměří poklesla, izraelské bombardování pokračuje a od vyhlášení klidu zbraní bylo zabito více než 500 Palestinců.
Podle verze plánu, kterou představil Trumpův zeť Jared Kushner na fóru v Davosu, by měla každodenní správu Gazy převzít dočasná administrativa palestinských technokratů. Ta by měla s pomocí palestinské policie, cvičené v Jordánsku a Egyptě, zajistit i odzbrojení Hamásu. Přítomnost indonéských vojáků by tak měla být zárukou stability pro toto nové uspořádání.
Nasazení cizích vojáků, a zejména těch z islámské země, však naráží na odpor krajně pravicového křídla koalice Benjamina Netanjahua. To vnímá takový krok jako předstupeň k uznání palestinského státu. Izraelští extremisté v naději na vyhoštění palestinského obyvatelstva a výstavbu nových osad jakoukoli mezinárodní přítomnost odmítají.
Premiér Netanjahu v úterý odletěl do Washingtonu na jednání s Donaldem Trumpem o Íránu a Gaze. Mezitím indonéský prezident Prabowo Subianto potvrdil účast v takzvané „Radě míru“, což je Trumpem vedené uskupení světových lídrů dohlížející na mírové procesy. První zasedání této rady je naplánováno na příští čtvrtek.
V indonéských diplomatických kruzích však panuje i určitá nervozita. Komentátoři varují, že účast v Trumpově iniciativě je riskantním hazardem. Indonésie sice touží posílit svou prestiž na světové scéně, ale kritici se obávají, aby se země nestala pouze nástrojem cizích zájmů v konfliktu, který nedokáže sama kontrolovat.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.