Prezident Spojených států Donald Trump nařídil v sobotu večer nasazení dvou tisíc příslušníků národní gardy do Los Angeles. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace, které vypukly v reakci na imigrační zásahy ve městě a které během víkendu přerostly v ostré střety s policií. Ta proti protestujícím použila slzný plyn a zadržela několik osob.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom tvrdě zkritizoval rozhodnutí prezidenta a označil ho za „zbytečně provokativní“. Upozornil, že nasazení národní gardy nepomůže situaci uklidnit, ale naopak může vyvolat další násilí. Podle Newsoma se federální vláda „zmocnila“ kalifornské národní gardy, aniž by k tomu byl důvod, a chce vyvolat jen „politické divadlo“.
Ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že gardisté budou nasazeni okamžitě. Pokud by se protesty dále vyhrotily, je podle něj Bílý dům připraven povolat i jednotky námořní pěchoty.
Napětí v Los Angeles začalo v pátek, kdy imigrační úřady provedly razie na více místech v centru města. V sobotu se operace rozšířily do oblasti Paramount, kde žije převážně latinskoamerická komunita. Tam se odehrály další protesty a střety s federálními agenty.
Několik stovek lidí se v Paramountu střetlo s pohraničníky, kteří byli vybaveni plynovými maskami a ochranným vybavením. Na místě létaly slzné granáty, někteří demonstranti je kopali zpět a atmosféra byla napjatá. Došlo k několika zraněním a k zatčení více než deseti lidí. Mluvčí losangeleského šerifa uvedl, že dva lidé byli zadrženi za útoky na policisty a tři strážci zákona utrpěli lehká zranění.
Guvernér Newsom ale trvá na tom, že situace je pod kontrolou a že pomoc federální armády není nutná. Ujistil, že losangeleská policie spolupracuje se státními úřady a že stát již posílil dohled nad silnicemi prostřednictvím dálniční policie.
Bílý dům naopak obvinil kalifornské politiky z toho, že nejsou schopni zajistit bezpečnost svých občanů. Tisková mluvčí Karoline Leavitt oznámila, že prezident Trump podepsal příkaz k nasazení gardy podle tzv. pravomoci Titulu 10, která umožňuje převést kontrolu nad jednotkami ze státu na federaci. Protesty podle tohoto nařízení narušují výkon zákonů a představují „vzbouření proti autoritě vlády“.
Prezident Trump na své síti Truth Social ostře kritizoval guvernéra Newsoma a starostku Los Angeles Karen Bassovou. Tvrdil, že federální vláda zasáhne, aby „ukončila nepokoje a rabování tak, jak se to má dělat“.
Starostka Bassová vyzvala veřejnost, aby se vyvarovala násilí, ale zároveň zdůraznila, že každý má právo na pokojný protest. Uvedla, že město je v kontaktu s federálními úřady a monitoruje situaci. Starostka města Paramount Peggy Lemonsová doplnila, že v jejím městě se žádné razie nekonaly a že se lidé shromáždili v obavě z možného zásahu.
Páteční zásahy imigračních úředníků vedly k desítkám zatčení. Došlo k nim mimo jiné u skladiště s oblečením, v prodejnách Home Depot nebo dokonce u známé prodejny donutů. Při protestech byl zadržen i odborový předák David Huerta, který skončil v nemocnici se zraněním. Ve svém prohlášení uvedl, že protestuje proti nespravedlnosti, která se týká celé komunity.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti později oznámilo, že během akcí v Los Angeles bylo zatčeno 118 migrantů. Guvernér Newsom a další představitelé státu zásahy odsoudili jako „nepřiměřené a škodlivé“.
Trumpova administrativa zároveň obvinila kalifornské politiky z používání „nebezpečné rétoriky“, která podle ní podněcuje násilí proti imigračním agentům. Poradce prezidenta Stephen Miller dokonce označil protesty za „vzbouření“ a tvrdil, že narušují „suverenitu Spojených států“.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.