Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Incident se odehrál ve čtvrtek 19. března nad strategicky významným přístavem Janbu. Řecká baterie systému MIM-104 Patriot, která je v Saúdské Arábii rozmístěna od roku 2021, úspěšně zlikvidovala nejméně dvě íránské balistické rakety. Pro řeckou jednotku to bylo vůbec první ostré nasazení od začátku její mise, která byla v Aténách v minulosti vnímána s určitými kontroverzemi.
Íránský útok byl přímou odvetou za americké údery na ostrov Kharg, přes který prochází devadesát procent íránského vývozu ropy. Teherán odpověděl salvou raket mířících na saúdskou energetickou infrastrukturu na pobřeží Rudého moře. Terčem se stal právě přístav Janbu, jehož význam pro světové trhy dramaticky vzrostl po nedávném uzavření Hormuzského průlivu.
Ochrana saúdských rafinérií je pro Řecko klíčovým strategickým imperativem. Atény ročně dovážejí ze Saúdské Arábie ropu v hodnotě stovek milionů eur a jakékoli narušení dodávek by mělo přímý dopad na řeckou ekonomiku. Ministr obrany Nikos Dendias v televizním prohlášení zdůraznil, že zabezpečení těchto energetických uzlů je prioritou nejvyššího významu.
Lokalita Janbu se nachází v blízkosti průlivu Báb al-Mandab, který spojuje Adenský záliv s Rudým mořem a následně se Suezským průplavem. Přestože tento průliv nedosahuje významu Hormuzu, protéká jím podstatná část světového námořního obchodu. V situaci, kdy jsou tankery v Perském zálivu uvězněny, se Janbu s kapacitou vývozu až pěti milionů barelů denně stalo kritickou tepnou pro Evropu i Středomoří.
Situaci v oblasti Janbu komplikuje také přítomnost jemenských Húsíů. Ti sice rétoricky stojí na straně Íránu, do přímého střetu však zatím oficiálně nevstoupili. Přestože se Janbu nachází stovky kilometrů severozápadně od Jemenu, stále leží v dosahu jejich raket a bezpilotních letounů. To vytváří další tlak na protivzdušnou obranu a ospravedlňuje přítomnost zahraničních sil.
Vojenská spolupráce mezi Řeckem a Saúdskou Arábií se v poslední dekádě výrazně prohloubila. Obě země pravidelně pořádají společná cvičení a školení, přičemž nasazení systému Patriot je vyvrcholením této bilaterální dohody. Pro řeckou armádu jde o jedno z mála nasazení mimo vlastní území, což v řecké společnosti vyvolává debaty i kvůli lidskoprávním otázkám v hostitelské zemi.
Úspěšný zásah řeckých Patriotů ukázal, že Atény jsou ochotny aktivně bránit své ekonomické a strategické zájmy i tisíce kilometrů od svých hranic. Konflikt se tak stává stále složitější sítí aliancí, kde evropská země brání saúdské přístavy před íránskými raketami, aby zajistila stabilitu globálních energetických toků.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.