Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Incident se odehrál ve čtvrtek 19. března nad strategicky významným přístavem Janbu. Řecká baterie systému MIM-104 Patriot, která je v Saúdské Arábii rozmístěna od roku 2021, úspěšně zlikvidovala nejméně dvě íránské balistické rakety. Pro řeckou jednotku to bylo vůbec první ostré nasazení od začátku její mise, která byla v Aténách v minulosti vnímána s určitými kontroverzemi.
Íránský útok byl přímou odvetou za americké údery na ostrov Kharg, přes který prochází devadesát procent íránského vývozu ropy. Teherán odpověděl salvou raket mířících na saúdskou energetickou infrastrukturu na pobřeží Rudého moře. Terčem se stal právě přístav Janbu, jehož význam pro světové trhy dramaticky vzrostl po nedávném uzavření Hormuzského průlivu.
Ochrana saúdských rafinérií je pro Řecko klíčovým strategickým imperativem. Atény ročně dovážejí ze Saúdské Arábie ropu v hodnotě stovek milionů eur a jakékoli narušení dodávek by mělo přímý dopad na řeckou ekonomiku. Ministr obrany Nikos Dendias v televizním prohlášení zdůraznil, že zabezpečení těchto energetických uzlů je prioritou nejvyššího významu.
Lokalita Janbu se nachází v blízkosti průlivu Báb al-Mandab, který spojuje Adenský záliv s Rudým mořem a následně se Suezským průplavem. Přestože tento průliv nedosahuje významu Hormuzu, protéká jím podstatná část světového námořního obchodu. V situaci, kdy jsou tankery v Perském zálivu uvězněny, se Janbu s kapacitou vývozu až pěti milionů barelů denně stalo kritickou tepnou pro Evropu i Středomoří.
Situaci v oblasti Janbu komplikuje také přítomnost jemenských Húsíů. Ti sice rétoricky stojí na straně Íránu, do přímého střetu však zatím oficiálně nevstoupili. Přestože se Janbu nachází stovky kilometrů severozápadně od Jemenu, stále leží v dosahu jejich raket a bezpilotních letounů. To vytváří další tlak na protivzdušnou obranu a ospravedlňuje přítomnost zahraničních sil.
Vojenská spolupráce mezi Řeckem a Saúdskou Arábií se v poslední dekádě výrazně prohloubila. Obě země pravidelně pořádají společná cvičení a školení, přičemž nasazení systému Patriot je vyvrcholením této bilaterální dohody. Pro řeckou armádu jde o jedno z mála nasazení mimo vlastní území, což v řecké společnosti vyvolává debaty i kvůli lidskoprávním otázkám v hostitelské zemi.
Úspěšný zásah řeckých Patriotů ukázal, že Atény jsou ochotny aktivně bránit své ekonomické a strategické zájmy i tisíce kilometrů od svých hranic. Konflikt se tak stává stále složitější sítí aliancí, kde evropská země brání saúdské přístavy před íránskými raketami, aby zajistila stabilitu globálních energetických toků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.