Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
1. Ruská zmrazená aktiva zůstávají u ledu
Země EU nebyly připraveny schválit plán Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu. Komise navrhla půjčku ve výši 140 miliard eur s tím, že by sankcionovaná ruská hotovost z dospělých aktiv byla vyměněna za dluhovou smlouvu s belgickou finanční institucí Euroclear, která spravuje depozita. Úředníci EU to považují za chytré řešení, jak se vyhnout vyvlastnění, které by mohlo být v rozporu s mezinárodním právem.
Jedním z důvodů, proč dohoda v Kodani nebyla schválena, je potřeba ujištění o právní bezvadnosti plánu, zejména ze strany Belgie. Belgický premiér Bart De Wever byl nejopatrnější, jelikož by jeho země nesla největší tíhu případných právních kroků ze strany Ruska. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila Belgičany a další váhající země uklidnit, že rizika budou rozložena na širší ramena. I přes to dohoda prozatím schválena nebyla.
2. V obraně mají hlavní slovo státy, ne Komise
Bod o společné obraně, na který byly vyhrazeny dvě hodiny, se nakonec protáhl na dvojnásobnou dobu. Zatímco země obecně vítají návrhy Komise, lídři trvali na tom, že si chtějí zachovat větší kontrolu. Vzhledem k potřebě dalších diskusí budou častější setkání ministrů obrany bloku a nejvyšší diplomatky EU Kaji Kallas.
Stále je potřeba dopracovat detaily tzv. "dronové zdi", na níž se ve středu nedospělo ke shodě. Von der Leyenová ji popsala jako "protidronový systém, který je schopen rychlé detekce, zachycení a samozřejmě, v případě potřeby, neutralizace". Evropští političtí těžkotonážníci, Francie a Německo, vyjádřili skepsi ohledně dronové zdi řízené Komisí. Jižní země pak prosazují širší koncept, který by chránil i jejich hranice.
3. Merzovi se nepodařilo prosadit agendu konkurenceschopnosti
Německý kancléř Friedrich Merz přijel na summit s cílem diskutovat o konkurenceschopnosti evropského průmyslu a příliš vysoké úrovni regulace v Evropě, avšak neuspěl. Merzův záměr diskutovat o těchto tématech se neslučoval s oficiálním programem, který zahrnoval jednání o obraně a Ukrajině. Úředníci na summitu se domnívají, že jeho poselství bylo ušito na míru domácímu publiku, neboť je pod rostoucím tlakem na oživení největší evropské ekonomiky.
4. Královská večeře zvítězila nad jednáním
Konec kodaňského summitu byl diktován pozváním na večeři k dánské královské rodině v 19:00 hod. Tato událost dodala jednání tlak termínu. Sekce o bezpečnosti a obraně se protáhla na dvojnásobek plánovaného času, protože lídři se odchýlili od předem připravených bodů a mluvili volně. Předseda Rady António Costa, který schůzi předsedal, se neodvážil utnout mikrofony. Lídři se nakonec stihli dostat na večeři včas. K brífinku se vrátili pouze von der Leyenová, Costa a dánská premiérka Mette Frederiksen.
5. Členové Unie chtějí nadále rozhodovat o přijetí nových států
Costova myšlenka zrychlení vstupu Ukrajiny do EU neuspěla, což nebylo překvapením. Costa navrhoval změnu pravidel EU, aby formální přístupová jednání mohla začít s podporou kvalifikované většiny lídrů, namísto jednomyslného souhlasu. To ovšem odmítl maďarský premiér Viktor Orbán, který je nejbližším spojencem Vladimira Putina v EU. Proti návrhu se ale postavily i další země, včetně Francie, Nizozemska a Řecka, čímž ho potopily. Během summitu Orbán patřil mezi nemnoho lídrů, kteří se k plánu vyjádřili, a to pouze proto, aby ho odmítl.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.