Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
1. Ruská zmrazená aktiva zůstávají u ledu
Země EU nebyly připraveny schválit plán Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu. Komise navrhla půjčku ve výši 140 miliard eur s tím, že by sankcionovaná ruská hotovost z dospělých aktiv byla vyměněna za dluhovou smlouvu s belgickou finanční institucí Euroclear, která spravuje depozita. Úředníci EU to považují za chytré řešení, jak se vyhnout vyvlastnění, které by mohlo být v rozporu s mezinárodním právem.
Jedním z důvodů, proč dohoda v Kodani nebyla schválena, je potřeba ujištění o právní bezvadnosti plánu, zejména ze strany Belgie. Belgický premiér Bart De Wever byl nejopatrnější, jelikož by jeho země nesla největší tíhu případných právních kroků ze strany Ruska. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila Belgičany a další váhající země uklidnit, že rizika budou rozložena na širší ramena. I přes to dohoda prozatím schválena nebyla.
2. V obraně mají hlavní slovo státy, ne Komise
Bod o společné obraně, na který byly vyhrazeny dvě hodiny, se nakonec protáhl na dvojnásobnou dobu. Zatímco země obecně vítají návrhy Komise, lídři trvali na tom, že si chtějí zachovat větší kontrolu. Vzhledem k potřebě dalších diskusí budou častější setkání ministrů obrany bloku a nejvyšší diplomatky EU Kaji Kallas.
Stále je potřeba dopracovat detaily tzv. "dronové zdi", na níž se ve středu nedospělo ke shodě. Von der Leyenová ji popsala jako "protidronový systém, který je schopen rychlé detekce, zachycení a samozřejmě, v případě potřeby, neutralizace". Evropští političtí těžkotonážníci, Francie a Německo, vyjádřili skepsi ohledně dronové zdi řízené Komisí. Jižní země pak prosazují širší koncept, který by chránil i jejich hranice.
3. Merzovi se nepodařilo prosadit agendu konkurenceschopnosti
Německý kancléř Friedrich Merz přijel na summit s cílem diskutovat o konkurenceschopnosti evropského průmyslu a příliš vysoké úrovni regulace v Evropě, avšak neuspěl. Merzův záměr diskutovat o těchto tématech se neslučoval s oficiálním programem, který zahrnoval jednání o obraně a Ukrajině. Úředníci na summitu se domnívají, že jeho poselství bylo ušito na míru domácímu publiku, neboť je pod rostoucím tlakem na oživení největší evropské ekonomiky.
4. Královská večeře zvítězila nad jednáním
Konec kodaňského summitu byl diktován pozváním na večeři k dánské královské rodině v 19:00 hod. Tato událost dodala jednání tlak termínu. Sekce o bezpečnosti a obraně se protáhla na dvojnásobek plánovaného času, protože lídři se odchýlili od předem připravených bodů a mluvili volně. Předseda Rady António Costa, který schůzi předsedal, se neodvážil utnout mikrofony. Lídři se nakonec stihli dostat na večeři včas. K brífinku se vrátili pouze von der Leyenová, Costa a dánská premiérka Mette Frederiksen.
5. Členové Unie chtějí nadále rozhodovat o přijetí nových států
Costova myšlenka zrychlení vstupu Ukrajiny do EU neuspěla, což nebylo překvapením. Costa navrhoval změnu pravidel EU, aby formální přístupová jednání mohla začít s podporou kvalifikované většiny lídrů, namísto jednomyslného souhlasu. To ovšem odmítl maďarský premiér Viktor Orbán, který je nejbližším spojencem Vladimira Putina v EU. Proti návrhu se ale postavily i další země, včetně Francie, Nizozemska a Řecka, čímž ho potopily. Během summitu Orbán patřil mezi nemnoho lídrů, kteří se k plánu vyjádřili, a to pouze proto, aby ho odmítl.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.