Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
1. Ruská zmrazená aktiva zůstávají u ledu
Země EU nebyly připraveny schválit plán Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu. Komise navrhla půjčku ve výši 140 miliard eur s tím, že by sankcionovaná ruská hotovost z dospělých aktiv byla vyměněna za dluhovou smlouvu s belgickou finanční institucí Euroclear, která spravuje depozita. Úředníci EU to považují za chytré řešení, jak se vyhnout vyvlastnění, které by mohlo být v rozporu s mezinárodním právem.
Jedním z důvodů, proč dohoda v Kodani nebyla schválena, je potřeba ujištění o právní bezvadnosti plánu, zejména ze strany Belgie. Belgický premiér Bart De Wever byl nejopatrnější, jelikož by jeho země nesla největší tíhu případných právních kroků ze strany Ruska. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila Belgičany a další váhající země uklidnit, že rizika budou rozložena na širší ramena. I přes to dohoda prozatím schválena nebyla.
2. V obraně mají hlavní slovo státy, ne Komise
Bod o společné obraně, na který byly vyhrazeny dvě hodiny, se nakonec protáhl na dvojnásobnou dobu. Zatímco země obecně vítají návrhy Komise, lídři trvali na tom, že si chtějí zachovat větší kontrolu. Vzhledem k potřebě dalších diskusí budou častější setkání ministrů obrany bloku a nejvyšší diplomatky EU Kaji Kallas.
Stále je potřeba dopracovat detaily tzv. "dronové zdi", na níž se ve středu nedospělo ke shodě. Von der Leyenová ji popsala jako "protidronový systém, který je schopen rychlé detekce, zachycení a samozřejmě, v případě potřeby, neutralizace". Evropští političtí těžkotonážníci, Francie a Německo, vyjádřili skepsi ohledně dronové zdi řízené Komisí. Jižní země pak prosazují širší koncept, který by chránil i jejich hranice.
3. Merzovi se nepodařilo prosadit agendu konkurenceschopnosti
Německý kancléř Friedrich Merz přijel na summit s cílem diskutovat o konkurenceschopnosti evropského průmyslu a příliš vysoké úrovni regulace v Evropě, avšak neuspěl. Merzův záměr diskutovat o těchto tématech se neslučoval s oficiálním programem, který zahrnoval jednání o obraně a Ukrajině. Úředníci na summitu se domnívají, že jeho poselství bylo ušito na míru domácímu publiku, neboť je pod rostoucím tlakem na oživení největší evropské ekonomiky.
4. Královská večeře zvítězila nad jednáním
Konec kodaňského summitu byl diktován pozváním na večeři k dánské královské rodině v 19:00 hod. Tato událost dodala jednání tlak termínu. Sekce o bezpečnosti a obraně se protáhla na dvojnásobek plánovaného času, protože lídři se odchýlili od předem připravených bodů a mluvili volně. Předseda Rady António Costa, který schůzi předsedal, se neodvážil utnout mikrofony. Lídři se nakonec stihli dostat na večeři včas. K brífinku se vrátili pouze von der Leyenová, Costa a dánská premiérka Mette Frederiksen.
5. Členové Unie chtějí nadále rozhodovat o přijetí nových států
Costova myšlenka zrychlení vstupu Ukrajiny do EU neuspěla, což nebylo překvapením. Costa navrhoval změnu pravidel EU, aby formální přístupová jednání mohla začít s podporou kvalifikované většiny lídrů, namísto jednomyslného souhlasu. To ovšem odmítl maďarský premiér Viktor Orbán, který je nejbližším spojencem Vladimira Putina v EU. Proti návrhu se ale postavily i další země, včetně Francie, Nizozemska a Řecka, čímž ho potopily. Během summitu Orbán patřil mezi nemnoho lídrů, kteří se k plánu vyjádřili, a to pouze proto, aby ho odmítl.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.