Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
1. Ruská zmrazená aktiva zůstávají u ledu
Země EU nebyly připraveny schválit plán Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu. Komise navrhla půjčku ve výši 140 miliard eur s tím, že by sankcionovaná ruská hotovost z dospělých aktiv byla vyměněna za dluhovou smlouvu s belgickou finanční institucí Euroclear, která spravuje depozita. Úředníci EU to považují za chytré řešení, jak se vyhnout vyvlastnění, které by mohlo být v rozporu s mezinárodním právem.
Jedním z důvodů, proč dohoda v Kodani nebyla schválena, je potřeba ujištění o právní bezvadnosti plánu, zejména ze strany Belgie. Belgický premiér Bart De Wever byl nejopatrnější, jelikož by jeho země nesla největší tíhu případných právních kroků ze strany Ruska. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila Belgičany a další váhající země uklidnit, že rizika budou rozložena na širší ramena. I přes to dohoda prozatím schválena nebyla.
2. V obraně mají hlavní slovo státy, ne Komise
Bod o společné obraně, na který byly vyhrazeny dvě hodiny, se nakonec protáhl na dvojnásobnou dobu. Zatímco země obecně vítají návrhy Komise, lídři trvali na tom, že si chtějí zachovat větší kontrolu. Vzhledem k potřebě dalších diskusí budou častější setkání ministrů obrany bloku a nejvyšší diplomatky EU Kaji Kallas.
Stále je potřeba dopracovat detaily tzv. "dronové zdi", na níž se ve středu nedospělo ke shodě. Von der Leyenová ji popsala jako "protidronový systém, který je schopen rychlé detekce, zachycení a samozřejmě, v případě potřeby, neutralizace". Evropští političtí těžkotonážníci, Francie a Německo, vyjádřili skepsi ohledně dronové zdi řízené Komisí. Jižní země pak prosazují širší koncept, který by chránil i jejich hranice.
3. Merzovi se nepodařilo prosadit agendu konkurenceschopnosti
Německý kancléř Friedrich Merz přijel na summit s cílem diskutovat o konkurenceschopnosti evropského průmyslu a příliš vysoké úrovni regulace v Evropě, avšak neuspěl. Merzův záměr diskutovat o těchto tématech se neslučoval s oficiálním programem, který zahrnoval jednání o obraně a Ukrajině. Úředníci na summitu se domnívají, že jeho poselství bylo ušito na míru domácímu publiku, neboť je pod rostoucím tlakem na oživení největší evropské ekonomiky.
4. Královská večeře zvítězila nad jednáním
Konec kodaňského summitu byl diktován pozváním na večeři k dánské královské rodině v 19:00 hod. Tato událost dodala jednání tlak termínu. Sekce o bezpečnosti a obraně se protáhla na dvojnásobek plánovaného času, protože lídři se odchýlili od předem připravených bodů a mluvili volně. Předseda Rady António Costa, který schůzi předsedal, se neodvážil utnout mikrofony. Lídři se nakonec stihli dostat na večeři včas. K brífinku se vrátili pouze von der Leyenová, Costa a dánská premiérka Mette Frederiksen.
5. Členové Unie chtějí nadále rozhodovat o přijetí nových států
Costova myšlenka zrychlení vstupu Ukrajiny do EU neuspěla, což nebylo překvapením. Costa navrhoval změnu pravidel EU, aby formální přístupová jednání mohla začít s podporou kvalifikované většiny lídrů, namísto jednomyslného souhlasu. To ovšem odmítl maďarský premiér Viktor Orbán, který je nejbližším spojencem Vladimira Putina v EU. Proti návrhu se ale postavily i další země, včetně Francie, Nizozemska a Řecka, čímž ho potopily. Během summitu Orbán patřil mezi nemnoho lídrů, kteří se k plánu vyjádřili, a to pouze proto, aby ho odmítl.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.