Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
1. Ruská zmrazená aktiva zůstávají u ledu
Země EU nebyly připraveny schválit plán Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu. Komise navrhla půjčku ve výši 140 miliard eur s tím, že by sankcionovaná ruská hotovost z dospělých aktiv byla vyměněna za dluhovou smlouvu s belgickou finanční institucí Euroclear, která spravuje depozita. Úředníci EU to považují za chytré řešení, jak se vyhnout vyvlastnění, které by mohlo být v rozporu s mezinárodním právem.
Jedním z důvodů, proč dohoda v Kodani nebyla schválena, je potřeba ujištění o právní bezvadnosti plánu, zejména ze strany Belgie. Belgický premiér Bart De Wever byl nejopatrnější, jelikož by jeho země nesla největší tíhu případných právních kroků ze strany Ruska. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se snažila Belgičany a další váhající země uklidnit, že rizika budou rozložena na širší ramena. I přes to dohoda prozatím schválena nebyla.
2. V obraně mají hlavní slovo státy, ne Komise
Bod o společné obraně, na který byly vyhrazeny dvě hodiny, se nakonec protáhl na dvojnásobnou dobu. Zatímco země obecně vítají návrhy Komise, lídři trvali na tom, že si chtějí zachovat větší kontrolu. Vzhledem k potřebě dalších diskusí budou častější setkání ministrů obrany bloku a nejvyšší diplomatky EU Kaji Kallas.
Stále je potřeba dopracovat detaily tzv. "dronové zdi", na níž se ve středu nedospělo ke shodě. Von der Leyenová ji popsala jako "protidronový systém, který je schopen rychlé detekce, zachycení a samozřejmě, v případě potřeby, neutralizace". Evropští političtí těžkotonážníci, Francie a Německo, vyjádřili skepsi ohledně dronové zdi řízené Komisí. Jižní země pak prosazují širší koncept, který by chránil i jejich hranice.
3. Merzovi se nepodařilo prosadit agendu konkurenceschopnosti
Německý kancléř Friedrich Merz přijel na summit s cílem diskutovat o konkurenceschopnosti evropského průmyslu a příliš vysoké úrovni regulace v Evropě, avšak neuspěl. Merzův záměr diskutovat o těchto tématech se neslučoval s oficiálním programem, který zahrnoval jednání o obraně a Ukrajině. Úředníci na summitu se domnívají, že jeho poselství bylo ušito na míru domácímu publiku, neboť je pod rostoucím tlakem na oživení největší evropské ekonomiky.
4. Královská večeře zvítězila nad jednáním
Konec kodaňského summitu byl diktován pozváním na večeři k dánské královské rodině v 19:00 hod. Tato událost dodala jednání tlak termínu. Sekce o bezpečnosti a obraně se protáhla na dvojnásobek plánovaného času, protože lídři se odchýlili od předem připravených bodů a mluvili volně. Předseda Rady António Costa, který schůzi předsedal, se neodvážil utnout mikrofony. Lídři se nakonec stihli dostat na večeři včas. K brífinku se vrátili pouze von der Leyenová, Costa a dánská premiérka Mette Frederiksen.
5. Členové Unie chtějí nadále rozhodovat o přijetí nových států
Costova myšlenka zrychlení vstupu Ukrajiny do EU neuspěla, což nebylo překvapením. Costa navrhoval změnu pravidel EU, aby formální přístupová jednání mohla začít s podporou kvalifikované většiny lídrů, namísto jednomyslného souhlasu. To ovšem odmítl maďarský premiér Viktor Orbán, který je nejbližším spojencem Vladimira Putina v EU. Proti návrhu se ale postavily i další země, včetně Francie, Nizozemska a Řecka, čímž ho potopily. Během summitu Orbán patřil mezi nemnoho lídrů, kteří se k plánu vyjádřili, a to pouze proto, aby ho odmítl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.