Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Ačkoliv takové prohlášení nemusí nutně znamenat okamžitý vojenský úder, jakýkoliv útok, který by působil pouze symbolicky, by mohl vážně poškodit schopnost Washingtonu odstrašovat Teherán. Podle bývalého ministra obrany Leona Panetty je nyní na prezidentovi, aby své sliby íránskému lidu podpořil činy. Panetta sice přímo nevyzval k totální válce, ale zdůraznil, že věrohodnost Spojených států vyžaduje jasný signál podpory lidem v ulicích.
Humanitární důvody pro intervenci se každým dnem hromadí, i když informační blokáda v Íránu zakrývá skutečný rozsah brutality. Odhady hovoří o více než 2 400 mrtvých a mnozí se obávají, že pokud režim přežije, svět bude kritizovat mocné státy za to, že jen nečinně přihlížely. Trumpova častá varování navíc vzbudila u íránských demonstrantů, kteří riskují své životy, velká očekávání.
Z geopolitického hlediska se íránská diktatura zdá být slabší než kdy dříve. Země bojuje s extrémním nedostatkem potravin a ekonomickým kolapsem, což jen posiluje odhodlání protestujících. Navíc je nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu 86 let a uvnitř režimu probíhá boj o jeho nástupnictví. K tomu je třeba přičíst loňské oslabení íránských špiček během konfliktu s Izraelem, což omezuje schopnost Teheránu na americký úder efektivně odpovědět.
Pro Trumpa, který si zakládá na své rozhodnosti a odvaze ignorovat limity svých předchůdců, musí být možnost definitivně skoncovat s tímto režimem velmi lákavá. Prezident je navíc povzbuzen nedávnými úspěchy, jako byl bleskový zásah v Venezuele, při kterém byl dopaden Nicolás Maduro, nebo loňské úspěšné nálety na íránská jaderná zařízení.
Historie však nabízí i varovná znamení. Vojenské intervence od Vietnamu po Afghánistán vypadaly z Washingtonu často logicky, ale jejich následky byly málokdy tak čisté, jak se očekávalo. Trump to sám dobře ví, ostatně do úřadu se dostal i díky kritice nekonečných válek. Před případným útokem se tak vznášejí dvě zásadní otázky: skutečně americké rakety pomohou demonstrantům svrhnout režim, nebo naopak vyvolají vlnu nacionalismu, která útlak jen posílí?
Složitost situace v Íránu nelze podceňovat. Washington nemůže zemi do demokracie jednoduše vybombardovat. Zatímco kybernetické útoky by mohly ochromit velení bezpečnostních složek, je otázkou, zda může americké letectvo zastavit přímé střílení do lidí v ulicích. Navíc v zemi chybí jasná a věrohodná opoziční síla, která by po případném pádu teokratů zajistila stabilitu a vedla přechod k novému uspořádání.
Své limity mají i americké kapacity. Námořní síly jsou nyní značně vytíženy operacemi u Venezuely a nejbližší letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází až v Jihočínském moři. Trumpova administrativa se navíc snaží řešit příliš mnoho krizí najednou – od Venezuely přes Grónsko až po mírový plán pro Pásmo Gazy.
Trump se tak ocitá před obrovským rizikem. Na otázku, zda si je jistý, že nálety ochrání demonstranty, odpověděl neurčitě s tím, že člověk nikdy neví. Přestože se zatím pyšní skvělými výsledky, v případě Íránu by mohla být cena za špatný odhad mnohem vyšší než kdykoliv předtím.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.