Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Ačkoliv takové prohlášení nemusí nutně znamenat okamžitý vojenský úder, jakýkoliv útok, který by působil pouze symbolicky, by mohl vážně poškodit schopnost Washingtonu odstrašovat Teherán. Podle bývalého ministra obrany Leona Panetty je nyní na prezidentovi, aby své sliby íránskému lidu podpořil činy. Panetta sice přímo nevyzval k totální válce, ale zdůraznil, že věrohodnost Spojených států vyžaduje jasný signál podpory lidem v ulicích.
Humanitární důvody pro intervenci se každým dnem hromadí, i když informační blokáda v Íránu zakrývá skutečný rozsah brutality. Odhady hovoří o více než 2 400 mrtvých a mnozí se obávají, že pokud režim přežije, svět bude kritizovat mocné státy za to, že jen nečinně přihlížely. Trumpova častá varování navíc vzbudila u íránských demonstrantů, kteří riskují své životy, velká očekávání.
Z geopolitického hlediska se íránská diktatura zdá být slabší než kdy dříve. Země bojuje s extrémním nedostatkem potravin a ekonomickým kolapsem, což jen posiluje odhodlání protestujících. Navíc je nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu 86 let a uvnitř režimu probíhá boj o jeho nástupnictví. K tomu je třeba přičíst loňské oslabení íránských špiček během konfliktu s Izraelem, což omezuje schopnost Teheránu na americký úder efektivně odpovědět.
Pro Trumpa, který si zakládá na své rozhodnosti a odvaze ignorovat limity svých předchůdců, musí být možnost definitivně skoncovat s tímto režimem velmi lákavá. Prezident je navíc povzbuzen nedávnými úspěchy, jako byl bleskový zásah v Venezuele, při kterém byl dopaden Nicolás Maduro, nebo loňské úspěšné nálety na íránská jaderná zařízení.
Historie však nabízí i varovná znamení. Vojenské intervence od Vietnamu po Afghánistán vypadaly z Washingtonu často logicky, ale jejich následky byly málokdy tak čisté, jak se očekávalo. Trump to sám dobře ví, ostatně do úřadu se dostal i díky kritice nekonečných válek. Před případným útokem se tak vznášejí dvě zásadní otázky: skutečně americké rakety pomohou demonstrantům svrhnout režim, nebo naopak vyvolají vlnu nacionalismu, která útlak jen posílí?
Složitost situace v Íránu nelze podceňovat. Washington nemůže zemi do demokracie jednoduše vybombardovat. Zatímco kybernetické útoky by mohly ochromit velení bezpečnostních složek, je otázkou, zda může americké letectvo zastavit přímé střílení do lidí v ulicích. Navíc v zemi chybí jasná a věrohodná opoziční síla, která by po případném pádu teokratů zajistila stabilitu a vedla přechod k novému uspořádání.
Své limity mají i americké kapacity. Námořní síly jsou nyní značně vytíženy operacemi u Venezuely a nejbližší letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází až v Jihočínském moři. Trumpova administrativa se navíc snaží řešit příliš mnoho krizí najednou – od Venezuely přes Grónsko až po mírový plán pro Pásmo Gazy.
Trump se tak ocitá před obrovským rizikem. Na otázku, zda si je jistý, že nálety ochrání demonstranty, odpověděl neurčitě s tím, že člověk nikdy neví. Přestože se zatím pyšní skvělými výsledky, v případě Íránu by mohla být cena za špatný odhad mnohem vyšší než kdykoliv předtím.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.
Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.