Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Ačkoliv takové prohlášení nemusí nutně znamenat okamžitý vojenský úder, jakýkoliv útok, který by působil pouze symbolicky, by mohl vážně poškodit schopnost Washingtonu odstrašovat Teherán. Podle bývalého ministra obrany Leona Panetty je nyní na prezidentovi, aby své sliby íránskému lidu podpořil činy. Panetta sice přímo nevyzval k totální válce, ale zdůraznil, že věrohodnost Spojených států vyžaduje jasný signál podpory lidem v ulicích.
Humanitární důvody pro intervenci se každým dnem hromadí, i když informační blokáda v Íránu zakrývá skutečný rozsah brutality. Odhady hovoří o více než 2 400 mrtvých a mnozí se obávají, že pokud režim přežije, svět bude kritizovat mocné státy za to, že jen nečinně přihlížely. Trumpova častá varování navíc vzbudila u íránských demonstrantů, kteří riskují své životy, velká očekávání.
Z geopolitického hlediska se íránská diktatura zdá být slabší než kdy dříve. Země bojuje s extrémním nedostatkem potravin a ekonomickým kolapsem, což jen posiluje odhodlání protestujících. Navíc je nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu 86 let a uvnitř režimu probíhá boj o jeho nástupnictví. K tomu je třeba přičíst loňské oslabení íránských špiček během konfliktu s Izraelem, což omezuje schopnost Teheránu na americký úder efektivně odpovědět.
Pro Trumpa, který si zakládá na své rozhodnosti a odvaze ignorovat limity svých předchůdců, musí být možnost definitivně skoncovat s tímto režimem velmi lákavá. Prezident je navíc povzbuzen nedávnými úspěchy, jako byl bleskový zásah v Venezuele, při kterém byl dopaden Nicolás Maduro, nebo loňské úspěšné nálety na íránská jaderná zařízení.
Historie však nabízí i varovná znamení. Vojenské intervence od Vietnamu po Afghánistán vypadaly z Washingtonu často logicky, ale jejich následky byly málokdy tak čisté, jak se očekávalo. Trump to sám dobře ví, ostatně do úřadu se dostal i díky kritice nekonečných válek. Před případným útokem se tak vznášejí dvě zásadní otázky: skutečně americké rakety pomohou demonstrantům svrhnout režim, nebo naopak vyvolají vlnu nacionalismu, která útlak jen posílí?
Složitost situace v Íránu nelze podceňovat. Washington nemůže zemi do demokracie jednoduše vybombardovat. Zatímco kybernetické útoky by mohly ochromit velení bezpečnostních složek, je otázkou, zda může americké letectvo zastavit přímé střílení do lidí v ulicích. Navíc v zemi chybí jasná a věrohodná opoziční síla, která by po případném pádu teokratů zajistila stabilitu a vedla přechod k novému uspořádání.
Své limity mají i americké kapacity. Námořní síly jsou nyní značně vytíženy operacemi u Venezuely a nejbližší letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází až v Jihočínském moři. Trumpova administrativa se navíc snaží řešit příliš mnoho krizí najednou – od Venezuely přes Grónsko až po mírový plán pro Pásmo Gazy.
Trump se tak ocitá před obrovským rizikem. Na otázku, zda si je jistý, že nálety ochrání demonstranty, odpověděl neurčitě s tím, že člověk nikdy neví. Přestože se zatím pyšní skvělými výsledky, v případě Íránu by mohla být cena za špatný odhad mnohem vyšší než kdykoliv předtím.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.