Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Ačkoliv takové prohlášení nemusí nutně znamenat okamžitý vojenský úder, jakýkoliv útok, který by působil pouze symbolicky, by mohl vážně poškodit schopnost Washingtonu odstrašovat Teherán. Podle bývalého ministra obrany Leona Panetty je nyní na prezidentovi, aby své sliby íránskému lidu podpořil činy. Panetta sice přímo nevyzval k totální válce, ale zdůraznil, že věrohodnost Spojených států vyžaduje jasný signál podpory lidem v ulicích.
Humanitární důvody pro intervenci se každým dnem hromadí, i když informační blokáda v Íránu zakrývá skutečný rozsah brutality. Odhady hovoří o více než 2 400 mrtvých a mnozí se obávají, že pokud režim přežije, svět bude kritizovat mocné státy za to, že jen nečinně přihlížely. Trumpova častá varování navíc vzbudila u íránských demonstrantů, kteří riskují své životy, velká očekávání.
Z geopolitického hlediska se íránská diktatura zdá být slabší než kdy dříve. Země bojuje s extrémním nedostatkem potravin a ekonomickým kolapsem, což jen posiluje odhodlání protestujících. Navíc je nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu 86 let a uvnitř režimu probíhá boj o jeho nástupnictví. K tomu je třeba přičíst loňské oslabení íránských špiček během konfliktu s Izraelem, což omezuje schopnost Teheránu na americký úder efektivně odpovědět.
Pro Trumpa, který si zakládá na své rozhodnosti a odvaze ignorovat limity svých předchůdců, musí být možnost definitivně skoncovat s tímto režimem velmi lákavá. Prezident je navíc povzbuzen nedávnými úspěchy, jako byl bleskový zásah v Venezuele, při kterém byl dopaden Nicolás Maduro, nebo loňské úspěšné nálety na íránská jaderná zařízení.
Historie však nabízí i varovná znamení. Vojenské intervence od Vietnamu po Afghánistán vypadaly z Washingtonu často logicky, ale jejich následky byly málokdy tak čisté, jak se očekávalo. Trump to sám dobře ví, ostatně do úřadu se dostal i díky kritice nekonečných válek. Před případným útokem se tak vznášejí dvě zásadní otázky: skutečně americké rakety pomohou demonstrantům svrhnout režim, nebo naopak vyvolají vlnu nacionalismu, která útlak jen posílí?
Složitost situace v Íránu nelze podceňovat. Washington nemůže zemi do demokracie jednoduše vybombardovat. Zatímco kybernetické útoky by mohly ochromit velení bezpečnostních složek, je otázkou, zda může americké letectvo zastavit přímé střílení do lidí v ulicích. Navíc v zemi chybí jasná a věrohodná opoziční síla, která by po případném pádu teokratů zajistila stabilitu a vedla přechod k novému uspořádání.
Své limity mají i americké kapacity. Námořní síly jsou nyní značně vytíženy operacemi u Venezuely a nejbližší letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází až v Jihočínském moři. Trumpova administrativa se navíc snaží řešit příliš mnoho krizí najednou – od Venezuely přes Grónsko až po mírový plán pro Pásmo Gazy.
Trump se tak ocitá před obrovským rizikem. Na otázku, zda si je jistý, že nálety ochrání demonstranty, odpověděl neurčitě s tím, že člověk nikdy neví. Přestože se zatím pyšní skvělými výsledky, v případě Íránu by mohla být cena za špatný odhad mnohem vyšší než kdykoliv předtím.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.