Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Rozhodnutí ukončit doručování dopisů je čistě pragmatické. Dánsko patří k nejvíce digitalizovaným zemím na světě a objem fyzické korespondence se zde od roku 2000 propadl o více než 90 %. Většina Dánů dnes dostává úřední i soukromé zprávy digitálně skrze systém MitID. Pro PostNord se tak provozování listovní sítě stalo neudržitelným, což loni vedlo k provoznímu deficitu ve výši 428 milionů dánských korun (zhruba 1,4 miliardy Kč).
Konec státní poštovní služby v této oblasti však neznamená, že dopisy z Dánska zmizí úplně. Dánské zákony totiž stále garantují občanům právo odesílat a přijímat fyzickou poštu. Tuto roli od ledna plně převezme soukromá distribuční společnost Dao. Ta už letos zpracovala miliony zásilek a plánuje své kapacity pro příští rok navýšit až na 80 milionů dopisů. Dao chce dokonce vsadit na trend mezi mladšími Dány, kteří v poslední době znovu objevují kouzlo psaní na papír.
Z ulic dánských měst zároveň zmizí 1 500 ikonických červených schránek. O tyto kusy historie je však obrovský zájem – tisícovka z nich se prodala v bleskovém výprodeji během pouhých tří hodin. Dalších 200 schránek půjde do aukce v lednu 2026, přičemž výtěžek poputuje na charitativní účely. Zbylé schránky budou zachovány pro nové účely, podobně jako se nepoužívané telefonní budky v jiných zemích mění v pouliční knihovny.
Dánsko není jedinou zemí, která čelí úpadku klasické pošty. Podobné kroky zvažují i další evropské státy, například Německo nebo Polsko, které se snaží snižovat náklady a propouštějí tisíce zaměstnanců. Dánsko je však prvním státem v EU, který dospěl do bodu, kdy tradiční poštovní schránky a listonoši s brašnami plnými dopisů odcházejí do definitivní výslužby.
Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.