Nová zpráva odhaluje tvrdou realitu pandemie covidu-19 v Severní Koreji, která ostře kontrastuje s oficiálním tvrzením režimu o „nulovém výskytu“. Na základě výpovědí zevnitř země popisuje vznik kultury neupřímnosti, všudypřítomného lhaní a nespočtu nákaz a úmrtí. Občané se museli léčit česnekem, opiem či padělky z Číny, zatímco vláda zatajovala nákazu a likvidovala poslední záchranné mechanismy přežití.
Nová rozsáhlá zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) tvrdí, že Severní Korea nepřežila pandemii onemocnění covid-19 v naprostém pořádku, jak Pchjongjang oficiálně prezentoval. Zatímco režim se chlubil, že nezaznamenal jediný případ nákazy, skutečnost byla podle CSIS mnohem drastičtější.
Organizace potvrdila úmrtí způsobená podáváním necertifikovaných léků, zatímco oficiální popírání existence viru vytvořilo „kulturu neupřímnosti“. „Lékaři lhali pacientům. Vesničtí vůdci lhali straně. A vláda lhala všem,“ uvedl podle americké stanice CNN doktor Victor Cha, který se na zprávě podílel.
Zpráva vychází ze stovky osobních rozhovorů uskutečněných diskrétně v KLDR mezi zářím a prosincem 2023. „Výsledky jsou důkazem totálního selhání vlády. Ta během pandemie tvrdila, že v zemi není covid, ačkoli věděla, že je. Všichni všem lhali,“ upozornil Cha.
Politika popírání vedla podle zprávy k tomu, že 26 milionů Severokorejců bylo donuceno k mlčení. Režim v roce 2020 uzavřel hranice a tvrdil, že virus zcela zastavil. Roku 2022 pak připustil „vzestup horečky“, který údajně během tří měsíců zvládl. Z téměř pěti milionů nakažených mělo zemřít jen 74 lidí.
Ve skutečnosti ale 92 % dotazovaných uvedlo, že zná někoho nakaženého, nebo byli nakažení sami. „Horečky se vyskytovaly všude a mnoho lidí umíralo během několika dní,“ uvedl jeden z respondentů. Jiný, voják, popsal, že na konci roku 2021 onemocněla více než polovina jeho jednotky – přes 400 osob.
Režim nakaženým neposkytoval žádnou pomoc a nutil je mlčet. Jedna z žen popsala, že jí bylo vyhrožováno, že pokud prozradí své příznaky, „odvezou ji“. Lidé se uchylovali k domácím metodám: kloktání slané vody, česnekové náhrdelníky, či dokonce injekce opia.
Další z respondentek popsala, že přišla o dítě po podání nesprávné dávky léků. Jiní uváděli případy úmrtí kvůli padělaným čínským přípravkům. Až pětina dotazovaných uvedla, že viděla nebo slyšela o úmrtích spojených s nesprávným použitím léků.
V zemi téměř neexistovaly ochranné pomůcky. Jen 8 % respondentů od vlády obdrželo roušky. Ostatní si je obstarávali sami nebo na černém trhu. „Selhání nespočívalo jen v tom, co vláda zadržela, ale i v tom, jak zabránila spontánním mechanismům přežití, které Severokorejcům pomáhaly v krizích – například během hladomoru v 90. letech,“ dodal Cha.
Zatímco tehdy vznikla soukromá tržiště, která nahradila zhroucený přídělový systém a pomohla mnoha lidem přežít, během pandemie byla tato tržiště režimem uzavřena. „Nedovolili lidem najít si cestu, jak situaci zvládnout. Zavřeli je, umístili do karantény, uzavřeli tržiště – a pak jim nedali nic,“ uzavřel Cha.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.