Nová zpráva odhaluje tvrdou realitu pandemie covidu-19 v Severní Koreji, která ostře kontrastuje s oficiálním tvrzením režimu o „nulovém výskytu“. Na základě výpovědí zevnitř země popisuje vznik kultury neupřímnosti, všudypřítomného lhaní a nespočtu nákaz a úmrtí. Občané se museli léčit česnekem, opiem či padělky z Číny, zatímco vláda zatajovala nákazu a likvidovala poslední záchranné mechanismy přežití.
Nová rozsáhlá zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) tvrdí, že Severní Korea nepřežila pandemii onemocnění covid-19 v naprostém pořádku, jak Pchjongjang oficiálně prezentoval. Zatímco režim se chlubil, že nezaznamenal jediný případ nákazy, skutečnost byla podle CSIS mnohem drastičtější.
Organizace potvrdila úmrtí způsobená podáváním necertifikovaných léků, zatímco oficiální popírání existence viru vytvořilo „kulturu neupřímnosti“. „Lékaři lhali pacientům. Vesničtí vůdci lhali straně. A vláda lhala všem,“ uvedl podle americké stanice CNN doktor Victor Cha, který se na zprávě podílel.
Zpráva vychází ze stovky osobních rozhovorů uskutečněných diskrétně v KLDR mezi zářím a prosincem 2023. „Výsledky jsou důkazem totálního selhání vlády. Ta během pandemie tvrdila, že v zemi není covid, ačkoli věděla, že je. Všichni všem lhali,“ upozornil Cha.
Politika popírání vedla podle zprávy k tomu, že 26 milionů Severokorejců bylo donuceno k mlčení. Režim v roce 2020 uzavřel hranice a tvrdil, že virus zcela zastavil. Roku 2022 pak připustil „vzestup horečky“, který údajně během tří měsíců zvládl. Z téměř pěti milionů nakažených mělo zemřít jen 74 lidí.
Ve skutečnosti ale 92 % dotazovaných uvedlo, že zná někoho nakaženého, nebo byli nakažení sami. „Horečky se vyskytovaly všude a mnoho lidí umíralo během několika dní,“ uvedl jeden z respondentů. Jiný, voják, popsal, že na konci roku 2021 onemocněla více než polovina jeho jednotky – přes 400 osob.
Režim nakaženým neposkytoval žádnou pomoc a nutil je mlčet. Jedna z žen popsala, že jí bylo vyhrožováno, že pokud prozradí své příznaky, „odvezou ji“. Lidé se uchylovali k domácím metodám: kloktání slané vody, česnekové náhrdelníky, či dokonce injekce opia.
Další z respondentek popsala, že přišla o dítě po podání nesprávné dávky léků. Jiní uváděli případy úmrtí kvůli padělaným čínským přípravkům. Až pětina dotazovaných uvedla, že viděla nebo slyšela o úmrtích spojených s nesprávným použitím léků.
V zemi téměř neexistovaly ochranné pomůcky. Jen 8 % respondentů od vlády obdrželo roušky. Ostatní si je obstarávali sami nebo na černém trhu. „Selhání nespočívalo jen v tom, co vláda zadržela, ale i v tom, jak zabránila spontánním mechanismům přežití, které Severokorejcům pomáhaly v krizích – například během hladomoru v 90. letech,“ dodal Cha.
Zatímco tehdy vznikla soukromá tržiště, která nahradila zhroucený přídělový systém a pomohla mnoha lidem přežít, během pandemie byla tato tržiště režimem uzavřena. „Nedovolili lidem najít si cestu, jak situaci zvládnout. Zavřeli je, umístili do karantény, uzavřeli tržiště – a pak jim nedali nic,“ uzavřel Cha.
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.