Nová zpráva odhaluje tvrdou realitu pandemie covidu-19 v Severní Koreji, která ostře kontrastuje s oficiálním tvrzením režimu o „nulovém výskytu“. Na základě výpovědí zevnitř země popisuje vznik kultury neupřímnosti, všudypřítomného lhaní a nespočtu nákaz a úmrtí. Občané se museli léčit česnekem, opiem či padělky z Číny, zatímco vláda zatajovala nákazu a likvidovala poslední záchranné mechanismy přežití.
Nová rozsáhlá zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) tvrdí, že Severní Korea nepřežila pandemii onemocnění covid-19 v naprostém pořádku, jak Pchjongjang oficiálně prezentoval. Zatímco režim se chlubil, že nezaznamenal jediný případ nákazy, skutečnost byla podle CSIS mnohem drastičtější.
Organizace potvrdila úmrtí způsobená podáváním necertifikovaných léků, zatímco oficiální popírání existence viru vytvořilo „kulturu neupřímnosti“. „Lékaři lhali pacientům. Vesničtí vůdci lhali straně. A vláda lhala všem,“ uvedl podle americké stanice CNN doktor Victor Cha, který se na zprávě podílel.
Zpráva vychází ze stovky osobních rozhovorů uskutečněných diskrétně v KLDR mezi zářím a prosincem 2023. „Výsledky jsou důkazem totálního selhání vlády. Ta během pandemie tvrdila, že v zemi není covid, ačkoli věděla, že je. Všichni všem lhali,“ upozornil Cha.
Politika popírání vedla podle zprávy k tomu, že 26 milionů Severokorejců bylo donuceno k mlčení. Režim v roce 2020 uzavřel hranice a tvrdil, že virus zcela zastavil. Roku 2022 pak připustil „vzestup horečky“, který údajně během tří měsíců zvládl. Z téměř pěti milionů nakažených mělo zemřít jen 74 lidí.
Ve skutečnosti ale 92 % dotazovaných uvedlo, že zná někoho nakaženého, nebo byli nakažení sami. „Horečky se vyskytovaly všude a mnoho lidí umíralo během několika dní,“ uvedl jeden z respondentů. Jiný, voják, popsal, že na konci roku 2021 onemocněla více než polovina jeho jednotky – přes 400 osob.
Režim nakaženým neposkytoval žádnou pomoc a nutil je mlčet. Jedna z žen popsala, že jí bylo vyhrožováno, že pokud prozradí své příznaky, „odvezou ji“. Lidé se uchylovali k domácím metodám: kloktání slané vody, česnekové náhrdelníky, či dokonce injekce opia.
Další z respondentek popsala, že přišla o dítě po podání nesprávné dávky léků. Jiní uváděli případy úmrtí kvůli padělaným čínským přípravkům. Až pětina dotazovaných uvedla, že viděla nebo slyšela o úmrtích spojených s nesprávným použitím léků.
V zemi téměř neexistovaly ochranné pomůcky. Jen 8 % respondentů od vlády obdrželo roušky. Ostatní si je obstarávali sami nebo na černém trhu. „Selhání nespočívalo jen v tom, co vláda zadržela, ale i v tom, jak zabránila spontánním mechanismům přežití, které Severokorejcům pomáhaly v krizích – například během hladomoru v 90. letech,“ dodal Cha.
Zatímco tehdy vznikla soukromá tržiště, která nahradila zhroucený přídělový systém a pomohla mnoha lidem přežít, během pandemie byla tato tržiště režimem uzavřena. „Nedovolili lidem najít si cestu, jak situaci zvládnout. Zavřeli je, umístili do karantény, uzavřeli tržiště – a pak jim nedali nic,“ uzavřel Cha.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.