Nová zpráva odhaluje tvrdou realitu pandemie covidu-19 v Severní Koreji, která ostře kontrastuje s oficiálním tvrzením režimu o „nulovém výskytu“. Na základě výpovědí zevnitř země popisuje vznik kultury neupřímnosti, všudypřítomného lhaní a nespočtu nákaz a úmrtí. Občané se museli léčit česnekem, opiem či padělky z Číny, zatímco vláda zatajovala nákazu a likvidovala poslední záchranné mechanismy přežití.
Nová rozsáhlá zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) tvrdí, že Severní Korea nepřežila pandemii onemocnění covid-19 v naprostém pořádku, jak Pchjongjang oficiálně prezentoval. Zatímco režim se chlubil, že nezaznamenal jediný případ nákazy, skutečnost byla podle CSIS mnohem drastičtější.
Organizace potvrdila úmrtí způsobená podáváním necertifikovaných léků, zatímco oficiální popírání existence viru vytvořilo „kulturu neupřímnosti“. „Lékaři lhali pacientům. Vesničtí vůdci lhali straně. A vláda lhala všem,“ uvedl podle americké stanice CNN doktor Victor Cha, který se na zprávě podílel.
Zpráva vychází ze stovky osobních rozhovorů uskutečněných diskrétně v KLDR mezi zářím a prosincem 2023. „Výsledky jsou důkazem totálního selhání vlády. Ta během pandemie tvrdila, že v zemi není covid, ačkoli věděla, že je. Všichni všem lhali,“ upozornil Cha.
Politika popírání vedla podle zprávy k tomu, že 26 milionů Severokorejců bylo donuceno k mlčení. Režim v roce 2020 uzavřel hranice a tvrdil, že virus zcela zastavil. Roku 2022 pak připustil „vzestup horečky“, který údajně během tří měsíců zvládl. Z téměř pěti milionů nakažených mělo zemřít jen 74 lidí.
Ve skutečnosti ale 92 % dotazovaných uvedlo, že zná někoho nakaženého, nebo byli nakažení sami. „Horečky se vyskytovaly všude a mnoho lidí umíralo během několika dní,“ uvedl jeden z respondentů. Jiný, voják, popsal, že na konci roku 2021 onemocněla více než polovina jeho jednotky – přes 400 osob.
Režim nakaženým neposkytoval žádnou pomoc a nutil je mlčet. Jedna z žen popsala, že jí bylo vyhrožováno, že pokud prozradí své příznaky, „odvezou ji“. Lidé se uchylovali k domácím metodám: kloktání slané vody, česnekové náhrdelníky, či dokonce injekce opia.
Další z respondentek popsala, že přišla o dítě po podání nesprávné dávky léků. Jiní uváděli případy úmrtí kvůli padělaným čínským přípravkům. Až pětina dotazovaných uvedla, že viděla nebo slyšela o úmrtích spojených s nesprávným použitím léků.
V zemi téměř neexistovaly ochranné pomůcky. Jen 8 % respondentů od vlády obdrželo roušky. Ostatní si je obstarávali sami nebo na černém trhu. „Selhání nespočívalo jen v tom, co vláda zadržela, ale i v tom, jak zabránila spontánním mechanismům přežití, které Severokorejcům pomáhaly v krizích – například během hladomoru v 90. letech,“ dodal Cha.
Zatímco tehdy vznikla soukromá tržiště, která nahradila zhroucený přídělový systém a pomohla mnoha lidem přežít, během pandemie byla tato tržiště režimem uzavřena. „Nedovolili lidem najít si cestu, jak situaci zvládnout. Zavřeli je, umístili do karantény, uzavřeli tržiště – a pak jim nedali nic,“ uzavřel Cha.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.