Demonstrace v Íránu si už vyžádaly stovky mrtvých. USA zvažují vojenský zásah

Demonstrace v Íránu
Demonstrace v Íránu, foto: reprofoto X
Klára Marková 12. ledna 2026 08:54
Sdílej:

Současné dění v Íránu naznačuje, že tamní náboženská vláda čelí jedné ze svých nejzásadnějších zkoušek. Ulice měst po celé zemi jsou již několik týdnů plné lidí, kteří se nespokojí s málem a volají po úplném svržení teokracie. Teheránské vedení na tento tlak odpovídá tvrdými zásahy a násilím, kterým se snaží udržet kontrolu nad situací. Navzdory zkušenostem s potlačováním minulých vzpour je tentokrát pozice kleriků mnohem méně stabilní.

K nespokojenosti přispívá především kombinace dlouhodobého útlaku, rozsáhlé korupce a naprostého selhání státních institucí. Protesty, které původně vyvolaly ekonomické potíže, se rychle proměnily v politické hnutí zpochybňující samotnou podstatu islámské republiky. Obyvatelé už nechtějí čekat na kosmetické úpravy systému a vyžadují jeho kompletní transformaci. Tato proměna nálad ve společnosti představuje pro vládnoucí elitu bezprostřední hrozbu.

Do vývoje událostí se aktivně zapojily Spojené státy, když prezident Donald Trump veřejně vyjádřil sympatie k íránským demonstrantům. Washington varoval íránské úřady, aby se zdržely násilných represí vůči vlastním občanům, a naznačil ochotu poskytnout pomoc. Podle informací z vládních kruhů USA dokonce prověřují různé strategie, jak do konfliktu zasáhnout. Zatím však není jasné, zda se přikloní k diplomatickému tlaku, nebo k razantnějšímu řešení.

Násilné potlačování nepokojů, které odstartoval pád domácí měny, si podle nezávislých pozorovatelů vyžádalo již stovky lidských životů. Hněv veřejnosti se obrací přímo proti nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu, který ztělesňuje přísná omezení a drahotu sužující zemi. Lidé v ulicích dávají jasně najevo, že jejich trpělivost s režimem definitivně skončila. Bezpečnostní složky přesto pokračují v ostré střelbě do davů, aby zastavily šíření odporu.

Mezinárodní vliv Teheránu se navíc v poslední době výrazně zmenšil, což oslabuje i domácí pozici nejvyššího vůdce. Írán přišel o oporu u svých tradičních spojenců v regionu, kteří jsou vyčerpáni nebo zničeni probíhajícími konflikty. Velkou ránu pro režim znamenal také nedávný pád syrské vlády, čímž Írán ztratil strategického partnera na Blízkém východě. Tato narůstající izolace zbavuje teokratické vedení důležitých pák pro vyjednávání i obranu.

Životní úroveň Íránců drtí přísné sankce, které dopadají hlavně na běžné občany a likvidují střední třídu. Snaha prezidenta Masúda Pezeškjána o uklidnění vášní pomocí finančních dávek a slibů se ukázala jako neúčinná. Demonstranti tyto kroky vnímají pouze jako zoufalý pokus o odvrácení pozornosti od hluboké systémové krize. Ekonomický kolaps tak zůstává hlavním motorem neutuchajícího lidového odporu.

Státní moc se zatím drží strategie totální blokády informací a masového zatýkání odpůrců režimu. Prezident Pezeškján se snaží protesty diskreditovat tím, že je označuje za agresi vyvolanou cizími mocnostmi. Odborníci se však shodují, že osud režimu bude záviset především na loajalitě ozbrojených složek. Pokud by uvnitř armády nebo policie došlo k rozkolu, mohl by se mocenský aparát velmi rychle zhroutit.

Stalo se