Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Dánsko chtělo dokončit vyjednávání do konce září a představit cíl na Valném shromáždění OSN a klimatickém summitu COP30. Cílem bylo tlačit na znečišťovatele, jako je například Čína, aby zvýšili své úsilí.
Strategii Dánska podporuje i Evropská komise, ale už na začátku vyjednávání se objevily problémy. Nejméně sedm zemí, včetně Francie, Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky a Lotyšska, požaduje, aby Dánsko zrušilo hlasování ministrů plánované na 18. září. Chtějí posunout rozhodnutí na národní lídry, čímž by se vliv Dánska na dohodu výrazně snížil. Francie navrhuje, aby se tato záležitost řešila nejdříve na summitu Evropské rady koncem října.
Polský úředník, který si nepřál být jmenován, řekl novinářům, že se na ranní schůzce v Bruselu sešlo na pozvání Polska asi patnáct zemí, aby projednaly, jak odložit dohodu o novém klimatickém cíli.
Oficiální stanovisko Německa je nejasné, ale podle jednoho z vládních úředníků by Německo podpořilo odložení hlasování. Dánsko však na svém plánu trvá a mluvčí dánského předsednictví uvedl, že se Dánsko stále snaží o hlasování v polovině září. Zároveň však potvrdil, že budou pokračovat v intenzivních bilaterálních rozhovorech se všemi členskými státy.
Zdržování jednání totiž může oslabit nejen cíl pro rok 2040, ale také cíl pro rok 2035, který je součástí Pařížské dohody. Tento cíl má být dokončen do konce září. Pokud by se ale odložil, Evropa by přijela na Valné shromáždění OSN „s prázdnou“.
Odložení rozhodnutí také hrozí tím, že cíle bude projednávat Evropská rada, kde musí být rozhodnutí přijata jednomyslně, což je riskantní. Maďarsko, které je například proti novým cílům, by mohlo dohodu vetovat. Zastánci odkladu tvrdí, že by lídři mohli vyjednávat napříč různými tématy, například s klimaticky skeptickými zeměmi.
Polský úředník dodal, že by to umožnilo více času na vytvoření uceleného balíčku. Podle jeho návrhu by se cíl pro rok 2035 nemusel stanovovat na konkrétním čísle, ale mohl by být spíše v určitém rozmezí.
Pokud by se ale cíl pro rok 2035 odvozoval od cíle pro rok 2040, činil by 72 %. Pokud by vycházel z legislativy pro roky 2030 a 2050, bylo by to pouze 66 %. Dánsko je ale známé jako klimatický šampion EU, a proto by pro něj bylo těžké přijmout jakékoliv oslabení cílů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.