Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Dánsko chtělo dokončit vyjednávání do konce září a představit cíl na Valném shromáždění OSN a klimatickém summitu COP30. Cílem bylo tlačit na znečišťovatele, jako je například Čína, aby zvýšili své úsilí.
Strategii Dánska podporuje i Evropská komise, ale už na začátku vyjednávání se objevily problémy. Nejméně sedm zemí, včetně Francie, Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky a Lotyšska, požaduje, aby Dánsko zrušilo hlasování ministrů plánované na 18. září. Chtějí posunout rozhodnutí na národní lídry, čímž by se vliv Dánska na dohodu výrazně snížil. Francie navrhuje, aby se tato záležitost řešila nejdříve na summitu Evropské rady koncem října.
Polský úředník, který si nepřál být jmenován, řekl novinářům, že se na ranní schůzce v Bruselu sešlo na pozvání Polska asi patnáct zemí, aby projednaly, jak odložit dohodu o novém klimatickém cíli.
Oficiální stanovisko Německa je nejasné, ale podle jednoho z vládních úředníků by Německo podpořilo odložení hlasování. Dánsko však na svém plánu trvá a mluvčí dánského předsednictví uvedl, že se Dánsko stále snaží o hlasování v polovině září. Zároveň však potvrdil, že budou pokračovat v intenzivních bilaterálních rozhovorech se všemi členskými státy.
Zdržování jednání totiž může oslabit nejen cíl pro rok 2040, ale také cíl pro rok 2035, který je součástí Pařížské dohody. Tento cíl má být dokončen do konce září. Pokud by se ale odložil, Evropa by přijela na Valné shromáždění OSN „s prázdnou“.
Odložení rozhodnutí také hrozí tím, že cíle bude projednávat Evropská rada, kde musí být rozhodnutí přijata jednomyslně, což je riskantní. Maďarsko, které je například proti novým cílům, by mohlo dohodu vetovat. Zastánci odkladu tvrdí, že by lídři mohli vyjednávat napříč různými tématy, například s klimaticky skeptickými zeměmi.
Polský úředník dodal, že by to umožnilo více času na vytvoření uceleného balíčku. Podle jeho návrhu by se cíl pro rok 2035 nemusel stanovovat na konkrétním čísle, ale mohl by být spíše v určitém rozmezí.
Pokud by se ale cíl pro rok 2035 odvozoval od cíle pro rok 2040, činil by 72 %. Pokud by vycházel z legislativy pro roky 2030 a 2050, bylo by to pouze 66 %. Dánsko je ale známé jako klimatický šampion EU, a proto by pro něj bylo těžké přijmout jakékoliv oslabení cílů.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
