Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Dánsko chtělo dokončit vyjednávání do konce září a představit cíl na Valném shromáždění OSN a klimatickém summitu COP30. Cílem bylo tlačit na znečišťovatele, jako je například Čína, aby zvýšili své úsilí.
Strategii Dánska podporuje i Evropská komise, ale už na začátku vyjednávání se objevily problémy. Nejméně sedm zemí, včetně Francie, Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky a Lotyšska, požaduje, aby Dánsko zrušilo hlasování ministrů plánované na 18. září. Chtějí posunout rozhodnutí na národní lídry, čímž by se vliv Dánska na dohodu výrazně snížil. Francie navrhuje, aby se tato záležitost řešila nejdříve na summitu Evropské rady koncem října.
Polský úředník, který si nepřál být jmenován, řekl novinářům, že se na ranní schůzce v Bruselu sešlo na pozvání Polska asi patnáct zemí, aby projednaly, jak odložit dohodu o novém klimatickém cíli.
Oficiální stanovisko Německa je nejasné, ale podle jednoho z vládních úředníků by Německo podpořilo odložení hlasování. Dánsko však na svém plánu trvá a mluvčí dánského předsednictví uvedl, že se Dánsko stále snaží o hlasování v polovině září. Zároveň však potvrdil, že budou pokračovat v intenzivních bilaterálních rozhovorech se všemi členskými státy.
Zdržování jednání totiž může oslabit nejen cíl pro rok 2040, ale také cíl pro rok 2035, který je součástí Pařížské dohody. Tento cíl má být dokončen do konce září. Pokud by se ale odložil, Evropa by přijela na Valné shromáždění OSN „s prázdnou“.
Odložení rozhodnutí také hrozí tím, že cíle bude projednávat Evropská rada, kde musí být rozhodnutí přijata jednomyslně, což je riskantní. Maďarsko, které je například proti novým cílům, by mohlo dohodu vetovat. Zastánci odkladu tvrdí, že by lídři mohli vyjednávat napříč různými tématy, například s klimaticky skeptickými zeměmi.
Polský úředník dodal, že by to umožnilo více času na vytvoření uceleného balíčku. Podle jeho návrhu by se cíl pro rok 2035 nemusel stanovovat na konkrétním čísle, ale mohl by být spíše v určitém rozmezí.
Pokud by se ale cíl pro rok 2035 odvozoval od cíle pro rok 2040, činil by 72 %. Pokud by vycházel z legislativy pro roky 2030 a 2050, bylo by to pouze 66 %. Dánsko je ale známé jako klimatický šampion EU, a proto by pro něj bylo těžké přijmout jakékoliv oslabení cílů.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.