Dánsko mělo plán, jak zastavit extrémní počasí. Selhal

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 6. září 2025 17:21
Sdílej:

Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.

Dánsko chtělo dokončit vyjednávání do konce září a představit cíl na Valném shromáždění OSN a klimatickém summitu COP30. Cílem bylo tlačit na znečišťovatele, jako je například Čína, aby zvýšili své úsilí.

Strategii Dánska podporuje i Evropská komise, ale už na začátku vyjednávání se objevily problémy. Nejméně sedm zemí, včetně Francie, Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky a Lotyšska, požaduje, aby Dánsko zrušilo hlasování ministrů plánované na 18. září. Chtějí posunout rozhodnutí na národní lídry, čímž by se vliv Dánska na dohodu výrazně snížil. Francie navrhuje, aby se tato záležitost řešila nejdříve na summitu Evropské rady koncem října.

Polský úředník, který si nepřál být jmenován, řekl novinářům, že se na ranní schůzce v Bruselu sešlo na pozvání Polska asi patnáct zemí, aby projednaly, jak odložit dohodu o novém klimatickém cíli.

Oficiální stanovisko Německa je nejasné, ale podle jednoho z vládních úředníků by Německo podpořilo odložení hlasování. Dánsko však na svém plánu trvá a mluvčí dánského předsednictví uvedl, že se Dánsko stále snaží o hlasování v polovině září. Zároveň však potvrdil, že budou pokračovat v intenzivních bilaterálních rozhovorech se všemi členskými státy.

Zdržování jednání totiž může oslabit nejen cíl pro rok 2040, ale také cíl pro rok 2035, který je součástí Pařížské dohody. Tento cíl má být dokončen do konce září. Pokud by se ale odložil, Evropa by přijela na Valné shromáždění OSN „s prázdnou“.

Odložení rozhodnutí také hrozí tím, že cíle bude projednávat Evropská rada, kde musí být rozhodnutí přijata jednomyslně, což je riskantní. Maďarsko, které je například proti novým cílům, by mohlo dohodu vetovat. Zastánci odkladu tvrdí, že by lídři mohli vyjednávat napříč různými tématy, například s klimaticky skeptickými zeměmi.

Polský úředník dodal, že by to umožnilo více času na vytvoření uceleného balíčku. Podle jeho návrhu by se cíl pro rok 2035 nemusel stanovovat na konkrétním čísle, ale mohl by být spíše v určitém rozmezí.

Pokud by se ale cíl pro rok 2035 odvozoval od cíle pro rok 2040, činil by 72 %. Pokud by vycházel z legislativy pro roky 2030 a 2050, bylo by to pouze 66 %. Dánsko je ale známé jako klimatický šampion EU, a proto by pro něj bylo těžké přijmout jakékoliv oslabení cílů. 

Stalo se