Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Dánsko chtělo dokončit vyjednávání do konce září a představit cíl na Valném shromáždění OSN a klimatickém summitu COP30. Cílem bylo tlačit na znečišťovatele, jako je například Čína, aby zvýšili své úsilí.
Strategii Dánska podporuje i Evropská komise, ale už na začátku vyjednávání se objevily problémy. Nejméně sedm zemí, včetně Francie, Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky a Lotyšska, požaduje, aby Dánsko zrušilo hlasování ministrů plánované na 18. září. Chtějí posunout rozhodnutí na národní lídry, čímž by se vliv Dánska na dohodu výrazně snížil. Francie navrhuje, aby se tato záležitost řešila nejdříve na summitu Evropské rady koncem října.
Polský úředník, který si nepřál být jmenován, řekl novinářům, že se na ranní schůzce v Bruselu sešlo na pozvání Polska asi patnáct zemí, aby projednaly, jak odložit dohodu o novém klimatickém cíli.
Oficiální stanovisko Německa je nejasné, ale podle jednoho z vládních úředníků by Německo podpořilo odložení hlasování. Dánsko však na svém plánu trvá a mluvčí dánského předsednictví uvedl, že se Dánsko stále snaží o hlasování v polovině září. Zároveň však potvrdil, že budou pokračovat v intenzivních bilaterálních rozhovorech se všemi členskými státy.
Zdržování jednání totiž může oslabit nejen cíl pro rok 2040, ale také cíl pro rok 2035, který je součástí Pařížské dohody. Tento cíl má být dokončen do konce září. Pokud by se ale odložil, Evropa by přijela na Valné shromáždění OSN „s prázdnou“.
Odložení rozhodnutí také hrozí tím, že cíle bude projednávat Evropská rada, kde musí být rozhodnutí přijata jednomyslně, což je riskantní. Maďarsko, které je například proti novým cílům, by mohlo dohodu vetovat. Zastánci odkladu tvrdí, že by lídři mohli vyjednávat napříč různými tématy, například s klimaticky skeptickými zeměmi.
Polský úředník dodal, že by to umožnilo více času na vytvoření uceleného balíčku. Podle jeho návrhu by se cíl pro rok 2035 nemusel stanovovat na konkrétním čísle, ale mohl by být spíše v určitém rozmezí.
Pokud by se ale cíl pro rok 2035 odvozoval od cíle pro rok 2040, činil by 72 %. Pokud by vycházel z legislativy pro roky 2030 a 2050, bylo by to pouze 66 %. Dánsko je ale známé jako klimatický šampion EU, a proto by pro něj bylo těžké přijmout jakékoliv oslabení cílů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.