Na první pohled nevinná zábava, ve skutečnosti potenciálně nebezpečný trend – tak hodnotí populární „what I eat in a day“ videa australská klinická psycholožka Catherine Houlihan. Influencery hojně sdílený obsah, který detailně popisuje denní jídelníček, prý může vážně narušovat psychické zdraví a vztah k jídlu, zejména u mladých lidí.
„Pracuji s lidmi trpícími poruchami příjmu potravy a z vlastní zkušenosti vím, jak škodlivý dopad může tento typ obsahu mít,“ říká Houlihan.
Ačkoliv tvůrci často tvrdí, že propagují zdravou stravu a životní styl, podle Houlihan ve videích často chybí odborné znalosti. Obsah bývá založený na nízkokalorických dietách, vynechávání celých skupin potravin a „čistém stravování“, což může být extrémně zavádějící.
„Některá videa dokonce podporují škodlivé chování, jako je vynechávání jídel nebo používání projímadel,“ upozorňuje expertka.
Navíc vizuální prezentace tvůrců – často štíhlých, filtrovaných a oblečených do přiléhavého oblečení – vytváří falešné představy o tom, jak by měla zdravá postava vypadat. Nechybí ani porovnávání „před a po“, což podle Houlihan vytváří nebezpečný podtext: „Jez to, co já, a budeš vypadat jako já.“
Houlihan shrnuje pět hlavních způsobů, jak mohou tyto videa ovlivnit psychiku:
Co dělat, pokud vás obsah ovlivňuje? Houlihan radí uživatelům, aby přestali sledovat účty, které v nich vyvolávají negativní pocity, algoritmicky potlačili zobrazování podobného obsahu („not interested“), rozšířili svůj obsahový záběr na jiné zájmy než jídlo – umění, zvířata, cestování a zvažovali pravidelné pauzy od sociálních sítí.
Pokud někdo pociťuje úzkosti, poruchy příjmu potravy či negativní vnímání vlastního těla, měl by vyhledat odbornou pomoc.
„Co jíme během jednoho dne, nevypovídá nic o našem zdraví – natož o tom, co by měl jíst někdo jiný. Pokud uvažujete o změně stravy, obraťte se na kvalifikovaného odborníka, nikoliv na TikTok,“ uzavírá Catherine Houlihan.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.