Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Zdá se však, že k dohodě nedojde v základní záležitosti "odklonu od fosilních paliv", kde je konference rozdělena na dva velké bloky. Více než 80 rozvinutých i rozvojových zemí vyzvalo k zahájení procesu vypracování plánu pro tento přechod, který by vládám umožnil sledovat vlastní zvolená opatření a časové plány k dosažení konečného cíle.
Tento návrh, který některé občanské skupiny kritizují jako příliš slabý, je nepřijatelný pro druhou skupinu zahrnující podle Corrêa do Laga také více než 80 států. Tento blok zahrnuje Saúdskou Arábii, Rusko a další ropné státy i některé země, které jsou na fosilních palivech závislé. Na jejich naléhání byly z návrhu textu zveřejněného brzy v pátek ráno vypuštěny veškeré odkazy na plán. Corrêa do Lago pro deník Guardian uvedl, že tato záležitost nabrala na důležitosti, ale více než 80 zemí ji považuje za nepřijatelnou, přestože jeho prezident ji označil za prioritu.
Nový návrh textu se očekával pozdě v pátek večer nebo brzy v sobotu ráno brazilského času, ale několik účastníků jednání uvedlo, že by mohl obsahovat pouze drobné úpravy. Pokud by se tak stalo, bude to hořké zklamání pro ty, kteří volají po ostřejších formulacích ohledně fosilních paliv a nutnosti omezit globální teploty. Jeden zástupce rozvinuté země poznamenal, že se Brazilci "řídí jen arabskou skupinou".
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra prohlásil, že navrhovaná dohoda je tak nedostatečná, že by země mohly odejít bez jakékoliv dohody. Podle něj je to, co je nyní na stole, nepřijatelné, a vzhledem k tomu, jak daleko se odchýlili od požadovaného stavu, bohužel hrozí scénář bez dohody. Bas Eickhout, člen delegace Evropského parlamentu na COP30, řekl, že v případě současného textu je lepší žádná dohoda než špatná dohoda.
Neuvedení dohody o plánu přechodu od fosilních paliv by znamenalo nejen vítězství pro ropné státy, ale i pro Trumpa a jeho pravicové spojence, uvedl Eickhout. Varoval, že nelze seriózně očekávat vítězství v boji proti klimatické krizi, pokud se neřeší "slon v místnosti", tedy postupné ukončení fosilních paliv. Jako známka pomalého pokroku oznámily Kolumbie a Nizozemsko, že příští rok uspořádají pro země s vysokými ambicemi samostatnou konferenci o přechodu od fosilních paliv.
Tyto státy nemohou déle čekat, prohlásil ministr životního prostředí Tuvalu, Maina Talia. Státy Tichomoří přišly na COP30 s požadavkem na plán přežití, který by se od fosilních paliv odklonil, a přesto text neobsahuje ani zmínku o hrozbě pro jejich existenci. Vyslanec Marshallových ostrovů pro klima, Tina Stege, dodal, že jako národ jen 2 metry nad mořem vědí, že klimatická akce nesnese odklad.
Podle delegátů z různých zemí není Čína mezi státy blokujícími plán, zatímco Indie zaujala tvrdší postoj tím, že trvá na tom, aby rozvinuté země nesly odpovědnost za minulé emise skleníkových plynů. Několik rozvojových zemí se zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Nigérie a Sierry Leone, naopak potenciální plán podpořilo.
Další důležitou otázkou je, jak země zareagují na fakt, že současné národní klimatické plány vedou k oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovně. Tento údaj je výrazně nad cílovou hranicí 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou. Delegát z Aliance malých ostrovních států uvedl, že tato otázka je pro zranitelné země kritická, ale návrh textu obsahuje pouze možnosti, jak pokračovat v diskuzích o velkém rozdílu mezi cíli zemí a nutným snížením emisí uhlíku pro udržení se v rámci 1,5 stupně Celsia nebo co nejblíže tomuto cíli.
Některé skupiny občanské společnosti obvinily bohaté země z vytvoření patové situace tím, že neposkytují dostatek finančních prostředků na pomoc chudým zemím, které čelí klimatickému kolapsu. Harjeet Singh z nadace Satat Sampada Climate Foundation prohlásil, že pokud bude současný návrh textu přijat, vejde COP30 do historie jako nejsmrtelnější talkshow, jaká kdy byla vytvořena. Podle něj vyjednavači tráví dny diskuzemi o tom, o čem se má diskutovat, a vymýšlením nových dialogů, jen aby se vyhnuli skutečně důležitým činům: závazku ke spravedlivému přechodu od fosilních paliv a poskytnutí finančních prostředků.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.