Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Zdá se však, že k dohodě nedojde v základní záležitosti "odklonu od fosilních paliv", kde je konference rozdělena na dva velké bloky. Více než 80 rozvinutých i rozvojových zemí vyzvalo k zahájení procesu vypracování plánu pro tento přechod, který by vládám umožnil sledovat vlastní zvolená opatření a časové plány k dosažení konečného cíle.
Tento návrh, který některé občanské skupiny kritizují jako příliš slabý, je nepřijatelný pro druhou skupinu zahrnující podle Corrêa do Laga také více než 80 států. Tento blok zahrnuje Saúdskou Arábii, Rusko a další ropné státy i některé země, které jsou na fosilních palivech závislé. Na jejich naléhání byly z návrhu textu zveřejněného brzy v pátek ráno vypuštěny veškeré odkazy na plán. Corrêa do Lago pro deník Guardian uvedl, že tato záležitost nabrala na důležitosti, ale více než 80 zemí ji považuje za nepřijatelnou, přestože jeho prezident ji označil za prioritu.
Nový návrh textu se očekával pozdě v pátek večer nebo brzy v sobotu ráno brazilského času, ale několik účastníků jednání uvedlo, že by mohl obsahovat pouze drobné úpravy. Pokud by se tak stalo, bude to hořké zklamání pro ty, kteří volají po ostřejších formulacích ohledně fosilních paliv a nutnosti omezit globální teploty. Jeden zástupce rozvinuté země poznamenal, že se Brazilci "řídí jen arabskou skupinou".
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra prohlásil, že navrhovaná dohoda je tak nedostatečná, že by země mohly odejít bez jakékoliv dohody. Podle něj je to, co je nyní na stole, nepřijatelné, a vzhledem k tomu, jak daleko se odchýlili od požadovaného stavu, bohužel hrozí scénář bez dohody. Bas Eickhout, člen delegace Evropského parlamentu na COP30, řekl, že v případě současného textu je lepší žádná dohoda než špatná dohoda.
Neuvedení dohody o plánu přechodu od fosilních paliv by znamenalo nejen vítězství pro ropné státy, ale i pro Trumpa a jeho pravicové spojence, uvedl Eickhout. Varoval, že nelze seriózně očekávat vítězství v boji proti klimatické krizi, pokud se neřeší "slon v místnosti", tedy postupné ukončení fosilních paliv. Jako známka pomalého pokroku oznámily Kolumbie a Nizozemsko, že příští rok uspořádají pro země s vysokými ambicemi samostatnou konferenci o přechodu od fosilních paliv.
Tyto státy nemohou déle čekat, prohlásil ministr životního prostředí Tuvalu, Maina Talia. Státy Tichomoří přišly na COP30 s požadavkem na plán přežití, který by se od fosilních paliv odklonil, a přesto text neobsahuje ani zmínku o hrozbě pro jejich existenci. Vyslanec Marshallových ostrovů pro klima, Tina Stege, dodal, že jako národ jen 2 metry nad mořem vědí, že klimatická akce nesnese odklad.
Podle delegátů z různých zemí není Čína mezi státy blokujícími plán, zatímco Indie zaujala tvrdší postoj tím, že trvá na tom, aby rozvinuté země nesly odpovědnost za minulé emise skleníkových plynů. Několik rozvojových zemí se zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Nigérie a Sierry Leone, naopak potenciální plán podpořilo.
Další důležitou otázkou je, jak země zareagují na fakt, že současné národní klimatické plány vedou k oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovně. Tento údaj je výrazně nad cílovou hranicí 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou. Delegát z Aliance malých ostrovních států uvedl, že tato otázka je pro zranitelné země kritická, ale návrh textu obsahuje pouze možnosti, jak pokračovat v diskuzích o velkém rozdílu mezi cíli zemí a nutným snížením emisí uhlíku pro udržení se v rámci 1,5 stupně Celsia nebo co nejblíže tomuto cíli.
Některé skupiny občanské společnosti obvinily bohaté země z vytvoření patové situace tím, že neposkytují dostatek finančních prostředků na pomoc chudým zemím, které čelí klimatickému kolapsu. Harjeet Singh z nadace Satat Sampada Climate Foundation prohlásil, že pokud bude současný návrh textu přijat, vejde COP30 do historie jako nejsmrtelnější talkshow, jaká kdy byla vytvořena. Podle něj vyjednavači tráví dny diskuzemi o tom, o čem se má diskutovat, a vymýšlením nových dialogů, jen aby se vyhnuli skutečně důležitým činům: závazku ke spravedlivému přechodu od fosilních paliv a poskytnutí finančních prostředků.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.