Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Zdá se však, že k dohodě nedojde v základní záležitosti "odklonu od fosilních paliv", kde je konference rozdělena na dva velké bloky. Více než 80 rozvinutých i rozvojových zemí vyzvalo k zahájení procesu vypracování plánu pro tento přechod, který by vládám umožnil sledovat vlastní zvolená opatření a časové plány k dosažení konečného cíle.
Tento návrh, který některé občanské skupiny kritizují jako příliš slabý, je nepřijatelný pro druhou skupinu zahrnující podle Corrêa do Laga také více než 80 států. Tento blok zahrnuje Saúdskou Arábii, Rusko a další ropné státy i některé země, které jsou na fosilních palivech závislé. Na jejich naléhání byly z návrhu textu zveřejněného brzy v pátek ráno vypuštěny veškeré odkazy na plán. Corrêa do Lago pro deník Guardian uvedl, že tato záležitost nabrala na důležitosti, ale více než 80 zemí ji považuje za nepřijatelnou, přestože jeho prezident ji označil za prioritu.
Nový návrh textu se očekával pozdě v pátek večer nebo brzy v sobotu ráno brazilského času, ale několik účastníků jednání uvedlo, že by mohl obsahovat pouze drobné úpravy. Pokud by se tak stalo, bude to hořké zklamání pro ty, kteří volají po ostřejších formulacích ohledně fosilních paliv a nutnosti omezit globální teploty. Jeden zástupce rozvinuté země poznamenal, že se Brazilci "řídí jen arabskou skupinou".
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra prohlásil, že navrhovaná dohoda je tak nedostatečná, že by země mohly odejít bez jakékoliv dohody. Podle něj je to, co je nyní na stole, nepřijatelné, a vzhledem k tomu, jak daleko se odchýlili od požadovaného stavu, bohužel hrozí scénář bez dohody. Bas Eickhout, člen delegace Evropského parlamentu na COP30, řekl, že v případě současného textu je lepší žádná dohoda než špatná dohoda.
Neuvedení dohody o plánu přechodu od fosilních paliv by znamenalo nejen vítězství pro ropné státy, ale i pro Trumpa a jeho pravicové spojence, uvedl Eickhout. Varoval, že nelze seriózně očekávat vítězství v boji proti klimatické krizi, pokud se neřeší "slon v místnosti", tedy postupné ukončení fosilních paliv. Jako známka pomalého pokroku oznámily Kolumbie a Nizozemsko, že příští rok uspořádají pro země s vysokými ambicemi samostatnou konferenci o přechodu od fosilních paliv.
Tyto státy nemohou déle čekat, prohlásil ministr životního prostředí Tuvalu, Maina Talia. Státy Tichomoří přišly na COP30 s požadavkem na plán přežití, který by se od fosilních paliv odklonil, a přesto text neobsahuje ani zmínku o hrozbě pro jejich existenci. Vyslanec Marshallových ostrovů pro klima, Tina Stege, dodal, že jako národ jen 2 metry nad mořem vědí, že klimatická akce nesnese odklad.
Podle delegátů z různých zemí není Čína mezi státy blokujícími plán, zatímco Indie zaujala tvrdší postoj tím, že trvá na tom, aby rozvinuté země nesly odpovědnost za minulé emise skleníkových plynů. Několik rozvojových zemí se zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Nigérie a Sierry Leone, naopak potenciální plán podpořilo.
Další důležitou otázkou je, jak země zareagují na fakt, že současné národní klimatické plány vedou k oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovně. Tento údaj je výrazně nad cílovou hranicí 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou. Delegát z Aliance malých ostrovních států uvedl, že tato otázka je pro zranitelné země kritická, ale návrh textu obsahuje pouze možnosti, jak pokračovat v diskuzích o velkém rozdílu mezi cíli zemí a nutným snížením emisí uhlíku pro udržení se v rámci 1,5 stupně Celsia nebo co nejblíže tomuto cíli.
Některé skupiny občanské společnosti obvinily bohaté země z vytvoření patové situace tím, že neposkytují dostatek finančních prostředků na pomoc chudým zemím, které čelí klimatickému kolapsu. Harjeet Singh z nadace Satat Sampada Climate Foundation prohlásil, že pokud bude současný návrh textu přijat, vejde COP30 do historie jako nejsmrtelnější talkshow, jaká kdy byla vytvořena. Podle něj vyjednavači tráví dny diskuzemi o tom, o čem se má diskutovat, a vymýšlením nových dialogů, jen aby se vyhnuli skutečně důležitým činům: závazku ke spravedlivému přechodu od fosilních paliv a poskytnutí finančních prostředků.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.