Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Zdá se však, že k dohodě nedojde v základní záležitosti "odklonu od fosilních paliv", kde je konference rozdělena na dva velké bloky. Více než 80 rozvinutých i rozvojových zemí vyzvalo k zahájení procesu vypracování plánu pro tento přechod, který by vládám umožnil sledovat vlastní zvolená opatření a časové plány k dosažení konečného cíle.
Tento návrh, který některé občanské skupiny kritizují jako příliš slabý, je nepřijatelný pro druhou skupinu zahrnující podle Corrêa do Laga také více než 80 států. Tento blok zahrnuje Saúdskou Arábii, Rusko a další ropné státy i některé země, které jsou na fosilních palivech závislé. Na jejich naléhání byly z návrhu textu zveřejněného brzy v pátek ráno vypuštěny veškeré odkazy na plán. Corrêa do Lago pro deník Guardian uvedl, že tato záležitost nabrala na důležitosti, ale více než 80 zemí ji považuje za nepřijatelnou, přestože jeho prezident ji označil za prioritu.
Nový návrh textu se očekával pozdě v pátek večer nebo brzy v sobotu ráno brazilského času, ale několik účastníků jednání uvedlo, že by mohl obsahovat pouze drobné úpravy. Pokud by se tak stalo, bude to hořké zklamání pro ty, kteří volají po ostřejších formulacích ohledně fosilních paliv a nutnosti omezit globální teploty. Jeden zástupce rozvinuté země poznamenal, že se Brazilci "řídí jen arabskou skupinou".
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra prohlásil, že navrhovaná dohoda je tak nedostatečná, že by země mohly odejít bez jakékoliv dohody. Podle něj je to, co je nyní na stole, nepřijatelné, a vzhledem k tomu, jak daleko se odchýlili od požadovaného stavu, bohužel hrozí scénář bez dohody. Bas Eickhout, člen delegace Evropského parlamentu na COP30, řekl, že v případě současného textu je lepší žádná dohoda než špatná dohoda.
Neuvedení dohody o plánu přechodu od fosilních paliv by znamenalo nejen vítězství pro ropné státy, ale i pro Trumpa a jeho pravicové spojence, uvedl Eickhout. Varoval, že nelze seriózně očekávat vítězství v boji proti klimatické krizi, pokud se neřeší "slon v místnosti", tedy postupné ukončení fosilních paliv. Jako známka pomalého pokroku oznámily Kolumbie a Nizozemsko, že příští rok uspořádají pro země s vysokými ambicemi samostatnou konferenci o přechodu od fosilních paliv.
Tyto státy nemohou déle čekat, prohlásil ministr životního prostředí Tuvalu, Maina Talia. Státy Tichomoří přišly na COP30 s požadavkem na plán přežití, který by se od fosilních paliv odklonil, a přesto text neobsahuje ani zmínku o hrozbě pro jejich existenci. Vyslanec Marshallových ostrovů pro klima, Tina Stege, dodal, že jako národ jen 2 metry nad mořem vědí, že klimatická akce nesnese odklad.
Podle delegátů z různých zemí není Čína mezi státy blokujícími plán, zatímco Indie zaujala tvrdší postoj tím, že trvá na tom, aby rozvinuté země nesly odpovědnost za minulé emise skleníkových plynů. Několik rozvojových zemí se zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Nigérie a Sierry Leone, naopak potenciální plán podpořilo.
Další důležitou otázkou je, jak země zareagují na fakt, že současné národní klimatické plány vedou k oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovně. Tento údaj je výrazně nad cílovou hranicí 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou. Delegát z Aliance malých ostrovních států uvedl, že tato otázka je pro zranitelné země kritická, ale návrh textu obsahuje pouze možnosti, jak pokračovat v diskuzích o velkém rozdílu mezi cíli zemí a nutným snížením emisí uhlíku pro udržení se v rámci 1,5 stupně Celsia nebo co nejblíže tomuto cíli.
Některé skupiny občanské společnosti obvinily bohaté země z vytvoření patové situace tím, že neposkytují dostatek finančních prostředků na pomoc chudým zemím, které čelí klimatickému kolapsu. Harjeet Singh z nadace Satat Sampada Climate Foundation prohlásil, že pokud bude současný návrh textu přijat, vejde COP30 do historie jako nejsmrtelnější talkshow, jaká kdy byla vytvořena. Podle něj vyjednavači tráví dny diskuzemi o tom, o čem se má diskutovat, a vymýšlením nových dialogů, jen aby se vyhnuli skutečně důležitým činům: závazku ke spravedlivému přechodu od fosilních paliv a poskytnutí finančních prostředků.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Pád Nicoláse Madura a jeho následné dopadení americkými speciálními jednotkami představuje pro Vladimira Putina mnohem víc než jen ztrátu jednoho z posledních věrných spojenců v Latinské Americe. Pro Kreml je to hluboká potupa, která obnažuje limity ruského vlivu a vyvolává u ruských nacionalistů neskrývanou závist vůči akceschopnosti Spojených států.
Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Herečtí kolegové stále zpracovávají zprávu o úmrtí Pavla Nečase, který náhle zemřel ve věku 59 let na Silvestra. Zároveň se již objevují první informace o posledním rozloučení s populárním hercem.pavel Podle všeho se nebude konat v Praze, i když tam Nečas žil.
Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu.