Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Zdá se však, že k dohodě nedojde v základní záležitosti "odklonu od fosilních paliv", kde je konference rozdělena na dva velké bloky. Více než 80 rozvinutých i rozvojových zemí vyzvalo k zahájení procesu vypracování plánu pro tento přechod, který by vládám umožnil sledovat vlastní zvolená opatření a časové plány k dosažení konečného cíle.
Tento návrh, který některé občanské skupiny kritizují jako příliš slabý, je nepřijatelný pro druhou skupinu zahrnující podle Corrêa do Laga také více než 80 států. Tento blok zahrnuje Saúdskou Arábii, Rusko a další ropné státy i některé země, které jsou na fosilních palivech závislé. Na jejich naléhání byly z návrhu textu zveřejněného brzy v pátek ráno vypuštěny veškeré odkazy na plán. Corrêa do Lago pro deník Guardian uvedl, že tato záležitost nabrala na důležitosti, ale více než 80 zemí ji považuje za nepřijatelnou, přestože jeho prezident ji označil za prioritu.
Nový návrh textu se očekával pozdě v pátek večer nebo brzy v sobotu ráno brazilského času, ale několik účastníků jednání uvedlo, že by mohl obsahovat pouze drobné úpravy. Pokud by se tak stalo, bude to hořké zklamání pro ty, kteří volají po ostřejších formulacích ohledně fosilních paliv a nutnosti omezit globální teploty. Jeden zástupce rozvinuté země poznamenal, že se Brazilci "řídí jen arabskou skupinou".
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra prohlásil, že navrhovaná dohoda je tak nedostatečná, že by země mohly odejít bez jakékoliv dohody. Podle něj je to, co je nyní na stole, nepřijatelné, a vzhledem k tomu, jak daleko se odchýlili od požadovaného stavu, bohužel hrozí scénář bez dohody. Bas Eickhout, člen delegace Evropského parlamentu na COP30, řekl, že v případě současného textu je lepší žádná dohoda než špatná dohoda.
Neuvedení dohody o plánu přechodu od fosilních paliv by znamenalo nejen vítězství pro ropné státy, ale i pro Trumpa a jeho pravicové spojence, uvedl Eickhout. Varoval, že nelze seriózně očekávat vítězství v boji proti klimatické krizi, pokud se neřeší "slon v místnosti", tedy postupné ukončení fosilních paliv. Jako známka pomalého pokroku oznámily Kolumbie a Nizozemsko, že příští rok uspořádají pro země s vysokými ambicemi samostatnou konferenci o přechodu od fosilních paliv.
Tyto státy nemohou déle čekat, prohlásil ministr životního prostředí Tuvalu, Maina Talia. Státy Tichomoří přišly na COP30 s požadavkem na plán přežití, který by se od fosilních paliv odklonil, a přesto text neobsahuje ani zmínku o hrozbě pro jejich existenci. Vyslanec Marshallových ostrovů pro klima, Tina Stege, dodal, že jako národ jen 2 metry nad mořem vědí, že klimatická akce nesnese odklad.
Podle delegátů z různých zemí není Čína mezi státy blokujícími plán, zatímco Indie zaujala tvrdší postoj tím, že trvá na tom, aby rozvinuté země nesly odpovědnost za minulé emise skleníkových plynů. Několik rozvojových zemí se zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Nigérie a Sierry Leone, naopak potenciální plán podpořilo.
Další důležitou otázkou je, jak země zareagují na fakt, že současné národní klimatické plány vedou k oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovně. Tento údaj je výrazně nad cílovou hranicí 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou. Delegát z Aliance malých ostrovních států uvedl, že tato otázka je pro zranitelné země kritická, ale návrh textu obsahuje pouze možnosti, jak pokračovat v diskuzích o velkém rozdílu mezi cíli zemí a nutným snížením emisí uhlíku pro udržení se v rámci 1,5 stupně Celsia nebo co nejblíže tomuto cíli.
Některé skupiny občanské společnosti obvinily bohaté země z vytvoření patové situace tím, že neposkytují dostatek finančních prostředků na pomoc chudým zemím, které čelí klimatickému kolapsu. Harjeet Singh z nadace Satat Sampada Climate Foundation prohlásil, že pokud bude současný návrh textu přijat, vejde COP30 do historie jako nejsmrtelnější talkshow, jaká kdy byla vytvořena. Podle něj vyjednavači tráví dny diskuzemi o tom, o čem se má diskutovat, a vymýšlením nových dialogů, jen aby se vyhnuli skutečně důležitým činům: závazku ke spravedlivému přechodu od fosilních paliv a poskytnutí finančních prostředků.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.