Zatímco americké bombardéry B-2 přelétaly nad íránským územím a zasahovaly objekty spojené s jadernými ambicemi Teheránu, analytici a diplomaté v Asii již řešili klíčovou otázku: jaký signál tím Washington vysílá Severní Koreji, jejíž jaderný arzenál je mnohem pokročilejší než íránský?
Odborníci varují, že vojenský zásah prezidenta Donalda Trumpa by mohl výrazně posílit odhodlání Pchjongjangu dále rozvíjet jaderný program, prohlubovat spolupráci s Ruskem a upevnit přesvědčení diktátora Kim Čong-una, že jaderné zbraně jsou jedinou zárukou přežití režimu před případným americkým útokem.
Navzdory letitém diplomatickému úsilí přesvědčit Severní Koreu k denuklearizaci disponuje země podle odhadů desítkami jaderných hlavic a raketami, které by mohly zasáhnout i území Spojených států. Jakýkoliv vojenský zásah na Korejském poloostrově by tak s sebou nesl extrémně vysoká rizika.
Podle jihokorejského odborníka na KLDR Lim Eul-chula z univerzity v Kjongnamu „Trumpův útok na íránská jaderná zařízení nepochybně posílí legitimitu severokorejské strategie přežití skrze vývoj jaderných zbraní“. Dodal, že Severní Korea vnímá americký zásah jako preventivní hrozbu a pravděpodobně urychlí své snahy o schopnost vlastního preventivního úderu.
Tato akcelerace jaderného programu se podle analytiků může opírat o rostoucí vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, která nabrala na obrátkách po invazi Moskvy na Ukrajinu. Od uzavření strategického partnerství v roce 2024 se Rusko stalo pro Pchjongjang klíčovým vojenským i ekonomickým spojencem.
Podle zprávy Multilaterální monitorovací skupiny OSN KLDR již dodala Rusku více než 14 000 vojáků a miliony kusů munice, včetně raket a dělostřeleckých granátů. Na oplátku získala z Ruska vybavení protivzdušné obrany, elektronické bojové systémy a technologickou pomoc.
To vše umožňuje Severní Koreji nejen financovat svůj vojenský program, ale také získávat zkušenosti z moderního vedení války a dále vyvíjet balistické rakety, přestože tyto aktivity porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Z pohledu Kim Čong-una má americký útok na Írán jasné poselství – státy bez jaderných zbraní, jako Irák, Libye či Írán, zůstávají zranitelné vůči americkému zásahu. Severní Korea, která již uskutečnila šest jaderných testů a disponuje dalekonosnými raketami, vidí svůj arzenál jako nepřekročitelnou červenou linii.
Victor Cha, expert na Koreu z Centra pro strategická a mezinárodní studia, říká: „Útoky na Írán Kimovi potvrdí dvě věci – že USA nemají pro KLDR možnost vojenského zásahu jako v případě Íránu, a že si Kim své zbraně ponechá za každou cenu.“
Rozdíl mezi oběma zeměmi je navíc výrazný – zatímco Írán nedisponuje plně funkční jadernou zbraní ani prostředky k jejímu doručení, Severní Korea má k dispozici mezikontinentální rakety schopné zasáhnout území USA. Soul, jihokorejské hlavní město, je navíc v dosahu severokorejských zbraní různého typu.
Zatímco Teherán s Washingtonem roky vedl jednání, která měla zabránit dosažení vojenského jaderného programu, Trump přikázal bombardování íránských zařízení navzdory probíhající diplomacii.
KLDR má podle odhadů 40 až 50 jaderných hlavic a prostředky k jejich odpálení. Jakýkoliv americký útok by tak podle profesora Lima mohl vyvolat plnohodnotnou jadernou válku. Navíc by k němu muselo dojít po konzultaci s Jižní Koreou, jak vyplývá ze spojenecké dohody mezi USA a Jižní Koreou.
Lim upozorňuje také na zásadní rozdíl oproti Íránu – KLDR má s Ruskem uzavřenou smlouvu o vzájemné obraně, která umožňuje Moskvě zasáhnout v případě útoku na Pchjongjang.
Tato síť odstrašení – kombinující jaderný arzenál, regionální spojenectví a ruskou ochranu – činí ze Severní Koreje zcela odlišného protivníka než Írán. Zatímco Trump mohl na Írán udeřit bez větších následků, v případě Severní Koreje by to mohlo mít katastrofální globální důsledky.
Jak shrnuje Lim, útok na Írán není pro Severní Koreu varováním, ale naopak potvrzením její dosavadní strategie. „Tento zásah jen prohloubí nedůvěru KLDR vůči USA a stane se katalyzátorem pro ještě užší a intenzivnější spolupráci s Ruskem.“
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.