Zatímco americké bombardéry B-2 přelétaly nad íránským územím a zasahovaly objekty spojené s jadernými ambicemi Teheránu, analytici a diplomaté v Asii již řešili klíčovou otázku: jaký signál tím Washington vysílá Severní Koreji, jejíž jaderný arzenál je mnohem pokročilejší než íránský?
Odborníci varují, že vojenský zásah prezidenta Donalda Trumpa by mohl výrazně posílit odhodlání Pchjongjangu dále rozvíjet jaderný program, prohlubovat spolupráci s Ruskem a upevnit přesvědčení diktátora Kim Čong-una, že jaderné zbraně jsou jedinou zárukou přežití režimu před případným americkým útokem.
Navzdory letitém diplomatickému úsilí přesvědčit Severní Koreu k denuklearizaci disponuje země podle odhadů desítkami jaderných hlavic a raketami, které by mohly zasáhnout i území Spojených států. Jakýkoliv vojenský zásah na Korejském poloostrově by tak s sebou nesl extrémně vysoká rizika.
Podle jihokorejského odborníka na KLDR Lim Eul-chula z univerzity v Kjongnamu „Trumpův útok na íránská jaderná zařízení nepochybně posílí legitimitu severokorejské strategie přežití skrze vývoj jaderných zbraní“. Dodal, že Severní Korea vnímá americký zásah jako preventivní hrozbu a pravděpodobně urychlí své snahy o schopnost vlastního preventivního úderu.
Tato akcelerace jaderného programu se podle analytiků může opírat o rostoucí vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, která nabrala na obrátkách po invazi Moskvy na Ukrajinu. Od uzavření strategického partnerství v roce 2024 se Rusko stalo pro Pchjongjang klíčovým vojenským i ekonomickým spojencem.
Podle zprávy Multilaterální monitorovací skupiny OSN KLDR již dodala Rusku více než 14 000 vojáků a miliony kusů munice, včetně raket a dělostřeleckých granátů. Na oplátku získala z Ruska vybavení protivzdušné obrany, elektronické bojové systémy a technologickou pomoc.
To vše umožňuje Severní Koreji nejen financovat svůj vojenský program, ale také získávat zkušenosti z moderního vedení války a dále vyvíjet balistické rakety, přestože tyto aktivity porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Z pohledu Kim Čong-una má americký útok na Írán jasné poselství – státy bez jaderných zbraní, jako Irák, Libye či Írán, zůstávají zranitelné vůči americkému zásahu. Severní Korea, která již uskutečnila šest jaderných testů a disponuje dalekonosnými raketami, vidí svůj arzenál jako nepřekročitelnou červenou linii.
Victor Cha, expert na Koreu z Centra pro strategická a mezinárodní studia, říká: „Útoky na Írán Kimovi potvrdí dvě věci – že USA nemají pro KLDR možnost vojenského zásahu jako v případě Íránu, a že si Kim své zbraně ponechá za každou cenu.“
Rozdíl mezi oběma zeměmi je navíc výrazný – zatímco Írán nedisponuje plně funkční jadernou zbraní ani prostředky k jejímu doručení, Severní Korea má k dispozici mezikontinentální rakety schopné zasáhnout území USA. Soul, jihokorejské hlavní město, je navíc v dosahu severokorejských zbraní různého typu.
Zatímco Teherán s Washingtonem roky vedl jednání, která měla zabránit dosažení vojenského jaderného programu, Trump přikázal bombardování íránských zařízení navzdory probíhající diplomacii.
KLDR má podle odhadů 40 až 50 jaderných hlavic a prostředky k jejich odpálení. Jakýkoliv americký útok by tak podle profesora Lima mohl vyvolat plnohodnotnou jadernou válku. Navíc by k němu muselo dojít po konzultaci s Jižní Koreou, jak vyplývá ze spojenecké dohody mezi USA a Jižní Koreou.
Lim upozorňuje také na zásadní rozdíl oproti Íránu – KLDR má s Ruskem uzavřenou smlouvu o vzájemné obraně, která umožňuje Moskvě zasáhnout v případě útoku na Pchjongjang.
Tato síť odstrašení – kombinující jaderný arzenál, regionální spojenectví a ruskou ochranu – činí ze Severní Koreje zcela odlišného protivníka než Írán. Zatímco Trump mohl na Írán udeřit bez větších následků, v případě Severní Koreje by to mohlo mít katastrofální globální důsledky.
Jak shrnuje Lim, útok na Írán není pro Severní Koreu varováním, ale naopak potvrzením její dosavadní strategie. „Tento zásah jen prohloubí nedůvěru KLDR vůči USA a stane se katalyzátorem pro ještě užší a intenzivnější spolupráci s Ruskem.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl po vítězi sněmovních voleb Andreji Babišovi na telefonu dalšího českého politika. S protějškem Petrem Pavlem řešili pokračování české pomoci Ukrajině i budoucnost muniční iniciativy.
Rodinu Vémolových v posledních měsících trápily vážné zdravotní potíže nejmladšího potomka československého páru. Už nějaký čas se vědělo, že chlapec se bude muset podrobit operaci. Obávaná chvíle konečně přišla na řadu.
Dara Rolins má za sebou netradiční zážitek pro umělce z našich zeměpisných šířek. O víkendu si totiž zazpívala pod nejvyšší budovou světa Burj Khalifou v Dubaji.
Teploty v Česku budou nadále klesat, jak bude postupovat podzim a blížit se zima. Vyplývá to z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Minimální teploty mohou chvílemi klesat pod nulu, upozornili meteorologové.
Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.