Zatímco americké bombardéry B-2 přelétaly nad íránským územím a zasahovaly objekty spojené s jadernými ambicemi Teheránu, analytici a diplomaté v Asii již řešili klíčovou otázku: jaký signál tím Washington vysílá Severní Koreji, jejíž jaderný arzenál je mnohem pokročilejší než íránský?
Odborníci varují, že vojenský zásah prezidenta Donalda Trumpa by mohl výrazně posílit odhodlání Pchjongjangu dále rozvíjet jaderný program, prohlubovat spolupráci s Ruskem a upevnit přesvědčení diktátora Kim Čong-una, že jaderné zbraně jsou jedinou zárukou přežití režimu před případným americkým útokem.
Navzdory letitém diplomatickému úsilí přesvědčit Severní Koreu k denuklearizaci disponuje země podle odhadů desítkami jaderných hlavic a raketami, které by mohly zasáhnout i území Spojených států. Jakýkoliv vojenský zásah na Korejském poloostrově by tak s sebou nesl extrémně vysoká rizika.
Podle jihokorejského odborníka na KLDR Lim Eul-chula z univerzity v Kjongnamu „Trumpův útok na íránská jaderná zařízení nepochybně posílí legitimitu severokorejské strategie přežití skrze vývoj jaderných zbraní“. Dodal, že Severní Korea vnímá americký zásah jako preventivní hrozbu a pravděpodobně urychlí své snahy o schopnost vlastního preventivního úderu.
Tato akcelerace jaderného programu se podle analytiků může opírat o rostoucí vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, která nabrala na obrátkách po invazi Moskvy na Ukrajinu. Od uzavření strategického partnerství v roce 2024 se Rusko stalo pro Pchjongjang klíčovým vojenským i ekonomickým spojencem.
Podle zprávy Multilaterální monitorovací skupiny OSN KLDR již dodala Rusku více než 14 000 vojáků a miliony kusů munice, včetně raket a dělostřeleckých granátů. Na oplátku získala z Ruska vybavení protivzdušné obrany, elektronické bojové systémy a technologickou pomoc.
To vše umožňuje Severní Koreji nejen financovat svůj vojenský program, ale také získávat zkušenosti z moderního vedení války a dále vyvíjet balistické rakety, přestože tyto aktivity porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Z pohledu Kim Čong-una má americký útok na Írán jasné poselství – státy bez jaderných zbraní, jako Irák, Libye či Írán, zůstávají zranitelné vůči americkému zásahu. Severní Korea, která již uskutečnila šest jaderných testů a disponuje dalekonosnými raketami, vidí svůj arzenál jako nepřekročitelnou červenou linii.
Victor Cha, expert na Koreu z Centra pro strategická a mezinárodní studia, říká: „Útoky na Írán Kimovi potvrdí dvě věci – že USA nemají pro KLDR možnost vojenského zásahu jako v případě Íránu, a že si Kim své zbraně ponechá za každou cenu.“
Rozdíl mezi oběma zeměmi je navíc výrazný – zatímco Írán nedisponuje plně funkční jadernou zbraní ani prostředky k jejímu doručení, Severní Korea má k dispozici mezikontinentální rakety schopné zasáhnout území USA. Soul, jihokorejské hlavní město, je navíc v dosahu severokorejských zbraní různého typu.
Zatímco Teherán s Washingtonem roky vedl jednání, která měla zabránit dosažení vojenského jaderného programu, Trump přikázal bombardování íránských zařízení navzdory probíhající diplomacii.
KLDR má podle odhadů 40 až 50 jaderných hlavic a prostředky k jejich odpálení. Jakýkoliv americký útok by tak podle profesora Lima mohl vyvolat plnohodnotnou jadernou válku. Navíc by k němu muselo dojít po konzultaci s Jižní Koreou, jak vyplývá ze spojenecké dohody mezi USA a Jižní Koreou.
Lim upozorňuje také na zásadní rozdíl oproti Íránu – KLDR má s Ruskem uzavřenou smlouvu o vzájemné obraně, která umožňuje Moskvě zasáhnout v případě útoku na Pchjongjang.
Tato síť odstrašení – kombinující jaderný arzenál, regionální spojenectví a ruskou ochranu – činí ze Severní Koreje zcela odlišného protivníka než Írán. Zatímco Trump mohl na Írán udeřit bez větších následků, v případě Severní Koreje by to mohlo mít katastrofální globální důsledky.
Jak shrnuje Lim, útok na Írán není pro Severní Koreu varováním, ale naopak potvrzením její dosavadní strategie. „Tento zásah jen prohloubí nedůvěru KLDR vůči USA a stane se katalyzátorem pro ještě užší a intenzivnější spolupráci s Ruskem.“
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.