Zatímco americké bombardéry B-2 přelétaly nad íránským územím a zasahovaly objekty spojené s jadernými ambicemi Teheránu, analytici a diplomaté v Asii již řešili klíčovou otázku: jaký signál tím Washington vysílá Severní Koreji, jejíž jaderný arzenál je mnohem pokročilejší než íránský?
Odborníci varují, že vojenský zásah prezidenta Donalda Trumpa by mohl výrazně posílit odhodlání Pchjongjangu dále rozvíjet jaderný program, prohlubovat spolupráci s Ruskem a upevnit přesvědčení diktátora Kim Čong-una, že jaderné zbraně jsou jedinou zárukou přežití režimu před případným americkým útokem.
Navzdory letitém diplomatickému úsilí přesvědčit Severní Koreu k denuklearizaci disponuje země podle odhadů desítkami jaderných hlavic a raketami, které by mohly zasáhnout i území Spojených států. Jakýkoliv vojenský zásah na Korejském poloostrově by tak s sebou nesl extrémně vysoká rizika.
Podle jihokorejského odborníka na KLDR Lim Eul-chula z univerzity v Kjongnamu „Trumpův útok na íránská jaderná zařízení nepochybně posílí legitimitu severokorejské strategie přežití skrze vývoj jaderných zbraní“. Dodal, že Severní Korea vnímá americký zásah jako preventivní hrozbu a pravděpodobně urychlí své snahy o schopnost vlastního preventivního úderu.
Tato akcelerace jaderného programu se podle analytiků může opírat o rostoucí vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, která nabrala na obrátkách po invazi Moskvy na Ukrajinu. Od uzavření strategického partnerství v roce 2024 se Rusko stalo pro Pchjongjang klíčovým vojenským i ekonomickým spojencem.
Podle zprávy Multilaterální monitorovací skupiny OSN KLDR již dodala Rusku více než 14 000 vojáků a miliony kusů munice, včetně raket a dělostřeleckých granátů. Na oplátku získala z Ruska vybavení protivzdušné obrany, elektronické bojové systémy a technologickou pomoc.
To vše umožňuje Severní Koreji nejen financovat svůj vojenský program, ale také získávat zkušenosti z moderního vedení války a dále vyvíjet balistické rakety, přestože tyto aktivity porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Z pohledu Kim Čong-una má americký útok na Írán jasné poselství – státy bez jaderných zbraní, jako Irák, Libye či Írán, zůstávají zranitelné vůči americkému zásahu. Severní Korea, která již uskutečnila šest jaderných testů a disponuje dalekonosnými raketami, vidí svůj arzenál jako nepřekročitelnou červenou linii.
Victor Cha, expert na Koreu z Centra pro strategická a mezinárodní studia, říká: „Útoky na Írán Kimovi potvrdí dvě věci – že USA nemají pro KLDR možnost vojenského zásahu jako v případě Íránu, a že si Kim své zbraně ponechá za každou cenu.“
Rozdíl mezi oběma zeměmi je navíc výrazný – zatímco Írán nedisponuje plně funkční jadernou zbraní ani prostředky k jejímu doručení, Severní Korea má k dispozici mezikontinentální rakety schopné zasáhnout území USA. Soul, jihokorejské hlavní město, je navíc v dosahu severokorejských zbraní různého typu.
Zatímco Teherán s Washingtonem roky vedl jednání, která měla zabránit dosažení vojenského jaderného programu, Trump přikázal bombardování íránských zařízení navzdory probíhající diplomacii.
KLDR má podle odhadů 40 až 50 jaderných hlavic a prostředky k jejich odpálení. Jakýkoliv americký útok by tak podle profesora Lima mohl vyvolat plnohodnotnou jadernou válku. Navíc by k němu muselo dojít po konzultaci s Jižní Koreou, jak vyplývá ze spojenecké dohody mezi USA a Jižní Koreou.
Lim upozorňuje také na zásadní rozdíl oproti Íránu – KLDR má s Ruskem uzavřenou smlouvu o vzájemné obraně, která umožňuje Moskvě zasáhnout v případě útoku na Pchjongjang.
Tato síť odstrašení – kombinující jaderný arzenál, regionální spojenectví a ruskou ochranu – činí ze Severní Koreje zcela odlišného protivníka než Írán. Zatímco Trump mohl na Írán udeřit bez větších následků, v případě Severní Koreje by to mohlo mít katastrofální globální důsledky.
Jak shrnuje Lim, útok na Írán není pro Severní Koreu varováním, ale naopak potvrzením její dosavadní strategie. „Tento zásah jen prohloubí nedůvěru KLDR vůči USA a stane se katalyzátorem pro ještě užší a intenzivnější spolupráci s Ruskem.“
V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Princ Harry a jeho žena Meghan si už před několika lety zvolili život mimo komfort britské královské rodiny, se kterou mají od té chvíle dost napjaté vztahy. Jednoduché to však s párem nemají ani jeho zaměstnanci. Nejnovější informace to jenom potvrzují.
Premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu napsal dopis adresovaný slovenskému protějšku Robertu Ficovi (Smer-SD). Předseda české vlády jej vyzval k podpoře 18. balíčku protiruských sankcí. Fico v posledních dnech naznačil, že Slovensko je připraveno sankce podpořit za určitých podmínek.
Jiří Krampol měl v pátek přijímat gratulace k 87. narozeninám, ale nakonec především pořádně vyděsil své příznivce. Skončil totiž opět v nemocnici, takže narozeninová přání pevného zdraví byla opravdu namístě. Nyní se naštěstí sám ozval, aby uklidnil situaci.
Rusko se může spolehnout na bezpodmínečnou podporu Severní Koreji ve válce na Ukrajině, řekl diktátor Kim Čong-un ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. Šéf ruské diplomacie se nachází na návštěvě v KLDR.
Agáta Hanychová si letos nechala ujít celý karlovarský filmový festival, kde se jinak schází celá česká šoubyznysová smetánka. Podruhé za sebou vyrazila s manželem Mirkem Dopitou na Bali. Nyní už se ale opravdu těší domů. Proč?
Počasí v Česku, tedy především na Moravě a ve Slezsku, si žádá vydání dvou varování. Od nedělní 13. hodiny vstoupí v platnost výstraha před silnými bouřkami. Pro pondělní odpoledne varují meteorologové před vysokými teplotami.
Unijním úředníkům pokazil tento červencový víkend americký prezident Donald Trump, když oznámil, že od srpna uvalí třicetiprocentní clo na dovezené zboží z Evropské unie. V Bruselu se dnes narychlo sejdou velvyslanci členských zemí. Unijní diplomaté každopádně stále věří, že je možná dohoda s Američany.
Poprvé bez manžela po svém boku dorazila Andrea Bartošková v sobotu na slavnostní zakončení karlovarského filmového festivalu. Doprovod ale měla více než na úrovni. Společnost jí totiž dělal prezident Petr Pavel, který navštívil závěr 59. ročníku filmové přehlídky.
První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.