Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.