Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.