Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.