Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.