Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda bude v bojích na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřijme rozhodnutí nezbytná k ukončení konfliktu. Podle Peskova zůstává postoj Moskvy neměnný a je dobře znám jak ukrajinským, tak americkým vyjednavačům. Toto vyjádření zaznělo v den, kdy v Abú Dhabí začalo další kolo třístranných mírových rozhovorů mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států.
Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.