Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
Tradičně bývaly papežské pohřby velkolepou událostí, která zahrnovala několikastupňové rituály a symbolická gesta. Zesnulý papež byl zpravidla vystaven na tzv. katafalku – vyvýšené platformě v Bazilice svatého Petra – kde se s ním mohli věřící naposledy rozloučit. František se však rozhodl tento prvek zcela zrušit.
Tělo papeže nebude veřejně vystaveno. Místo toho bude uloženo do rakve, jejíž víko bude dočasně sejmuté, aby si věřící mohli vzdát úctu. Rakve přitom nebudou tři, jak tomu bylo v minulosti – tradičně šlo o rakve z cypřišového dřeva, olova a dubu. Papež František si zvolil jedinou, jednoduchou dřevěnou rakev, vystlanou zinkem.
Další revoluční změnou je místo posledního odpočinku. Zatímco většina papežů je pohřbena ve Vatikánu, konkrétně v kryptách pod Bazilikou svatého Petra, František už dříve rozhodl, že bude pochován jinde. Jeho hrob bude v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jednom ze čtyř hlavních papežských chrámů. Právě tam často přicházel před i po svých zahraničních cestách, aby se v tichosti modlil.
Tímto rozhodnutím se František stane prvním papežem za více než sto let, který nebude pohřben ve Vatikánu. Volba tohoto místa symbolizuje jeho vztah k Marii, matce Ježíšově, a zároveň podtrhuje jeho důraz na pokoru a skromnost.
Jeho rozhodnutí přetvořit pohřební obřady je v souladu s jeho celou pontifikátní filozofií – zaměřenou na prostotu, blízkost lidem a odmítání nadbytečného ceremoniálu. Odráží jeho snahu zbavit církev vnější pompéznosti a přivést ji blíže k obyčejným věřícím.
Po pohřbu následuje další důležitý krok – svolání konkláve. Kardinálové z celého světa se během následujících 15 až 20 dnů sjedou do Vatikánu, kde v přísně uzavřeném a tajném jednání zvolí nového papeže.
Tato historická chvíle tak kromě smutku přináší i očekávání. Odkaz papeže Františka bude nepochybně rezonovat i v rozhodování o tom, kdo se stane jeho nástupcem – zda se církev vydá pokračovat v jeho stopách, nebo zvolí odlišný směr.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.