Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Jednání trvalo dvě a půl hodiny, což je samo o sobě úspěch – oba státníci spolu nikdy předtím nestrávili tolik času v jedné místnosti. Po skončení oba hýřili pozitivními výrazy. Donald Trump označil schůzku za „úžasnou“ a Zelenskyj kontroval slovy o „skvělých diskusích na všechna témata“. Navzdory této rétorice se však ani tentokrát neobjevil žádný hmatatelný důkaz o zásadním průlomu.
Klíčová otázka, zda se Ukrajina bude muset vzdát části svého území výměnou za mír, zůstává nezodpovězena. Rusko na tomto požadavku trvá a Spojené státy jej pod Trumpovým vedením zřejmě částečně podporují. Dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že Zelenskyj tento požadavek veřejně nepřijal. Nechal si však otevřená zadní vrátka prohlášením, že o jakékoli dohodě k ukončení války by mohlo rozhodnout lidové referendum.
Dalším kritickým bodem jsou bezpečnostní záruky. Přestože Zelenskyj tvrdí, že s USA dosáhli stoprocentní shody, jejich konkrétní podoba zůstává v mlze. Není jasné, zda by byly dostatečně silné na to, aby odradily Rusko od další agrese. Trump navíc sice hovoří o „95% shodě“, ale zároveň zdůrazňuje, že velkou část odpovědnosti (a zřejmě i financování) by měly převzít evropské země.
I kdyby se Washington a Kyjev nakonec dohodli, neexistuje žádná záruka, že by takovou dohodu akceptovala Moskva. Rusko již dříve odmítlo návrhy na vyhlášení příměří a rozmístění mezinárodních jednotek, které by na klid zbraní dohlížely. Otázkou zůstává, jaký tlak je Donald Trump ochoten na Rusko vyvinout, pokud Putin dohodu odmítne. Dosavadní Trumpova rétorika vůči ruskému prezidentovi je i nadále smířlivá; tvrdí, že Putin je ohledně míru „seriózní“ a chce vidět Ukrajinu „úspěšnou“.
Celkově vzato, i přes úsměvy na Floridě zůstává cesta k trvalému míru v roce 2026 velmi nejistá. Rozpor mezi ukrajinským trváním na suverenitě a ruskými územními nároky je stále příliš hluboký na to, aby jej vyřešil jeden oběd v Mar-a-Lago.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.