Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Jednání trvalo dvě a půl hodiny, což je samo o sobě úspěch – oba státníci spolu nikdy předtím nestrávili tolik času v jedné místnosti. Po skončení oba hýřili pozitivními výrazy. Donald Trump označil schůzku za „úžasnou“ a Zelenskyj kontroval slovy o „skvělých diskusích na všechna témata“. Navzdory této rétorice se však ani tentokrát neobjevil žádný hmatatelný důkaz o zásadním průlomu.
Klíčová otázka, zda se Ukrajina bude muset vzdát části svého území výměnou za mír, zůstává nezodpovězena. Rusko na tomto požadavku trvá a Spojené státy jej pod Trumpovým vedením zřejmě částečně podporují. Dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že Zelenskyj tento požadavek veřejně nepřijal. Nechal si však otevřená zadní vrátka prohlášením, že o jakékoli dohodě k ukončení války by mohlo rozhodnout lidové referendum.
Dalším kritickým bodem jsou bezpečnostní záruky. Přestože Zelenskyj tvrdí, že s USA dosáhli stoprocentní shody, jejich konkrétní podoba zůstává v mlze. Není jasné, zda by byly dostatečně silné na to, aby odradily Rusko od další agrese. Trump navíc sice hovoří o „95% shodě“, ale zároveň zdůrazňuje, že velkou část odpovědnosti (a zřejmě i financování) by měly převzít evropské země.
I kdyby se Washington a Kyjev nakonec dohodli, neexistuje žádná záruka, že by takovou dohodu akceptovala Moskva. Rusko již dříve odmítlo návrhy na vyhlášení příměří a rozmístění mezinárodních jednotek, které by na klid zbraní dohlížely. Otázkou zůstává, jaký tlak je Donald Trump ochoten na Rusko vyvinout, pokud Putin dohodu odmítne. Dosavadní Trumpova rétorika vůči ruskému prezidentovi je i nadále smířlivá; tvrdí, že Putin je ohledně míru „seriózní“ a chce vidět Ukrajinu „úspěšnou“.
Celkově vzato, i přes úsměvy na Floridě zůstává cesta k trvalému míru v roce 2026 velmi nejistá. Rozpor mezi ukrajinským trváním na suverenitě a ruskými územními nároky je stále příliš hluboký na to, aby jej vyřešil jeden oběd v Mar-a-Lago.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.
Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Dara Rolins je už zhruba rok zasnoubená s někdejším nejlepším fotbalistou světa Pavlem Nedvědem. Na svatbu ale stále nedošlo. Letos přečkal československý pár i některé krušné chvíle. Jak to tedy vypadá s veselkou?