Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Jednání trvalo dvě a půl hodiny, což je samo o sobě úspěch – oba státníci spolu nikdy předtím nestrávili tolik času v jedné místnosti. Po skončení oba hýřili pozitivními výrazy. Donald Trump označil schůzku za „úžasnou“ a Zelenskyj kontroval slovy o „skvělých diskusích na všechna témata“. Navzdory této rétorice se však ani tentokrát neobjevil žádný hmatatelný důkaz o zásadním průlomu.
Klíčová otázka, zda se Ukrajina bude muset vzdát části svého území výměnou za mír, zůstává nezodpovězena. Rusko na tomto požadavku trvá a Spojené státy jej pod Trumpovým vedením zřejmě částečně podporují. Dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že Zelenskyj tento požadavek veřejně nepřijal. Nechal si však otevřená zadní vrátka prohlášením, že o jakékoli dohodě k ukončení války by mohlo rozhodnout lidové referendum.
Dalším kritickým bodem jsou bezpečnostní záruky. Přestože Zelenskyj tvrdí, že s USA dosáhli stoprocentní shody, jejich konkrétní podoba zůstává v mlze. Není jasné, zda by byly dostatečně silné na to, aby odradily Rusko od další agrese. Trump navíc sice hovoří o „95% shodě“, ale zároveň zdůrazňuje, že velkou část odpovědnosti (a zřejmě i financování) by měly převzít evropské země.
I kdyby se Washington a Kyjev nakonec dohodli, neexistuje žádná záruka, že by takovou dohodu akceptovala Moskva. Rusko již dříve odmítlo návrhy na vyhlášení příměří a rozmístění mezinárodních jednotek, které by na klid zbraní dohlížely. Otázkou zůstává, jaký tlak je Donald Trump ochoten na Rusko vyvinout, pokud Putin dohodu odmítne. Dosavadní Trumpova rétorika vůči ruskému prezidentovi je i nadále smířlivá; tvrdí, že Putin je ohledně míru „seriózní“ a chce vidět Ukrajinu „úspěšnou“.
Celkově vzato, i přes úsměvy na Floridě zůstává cesta k trvalému míru v roce 2026 velmi nejistá. Rozpor mezi ukrajinským trváním na suverenitě a ruskými územními nároky je stále příliš hluboký na to, aby jej vyřešil jeden oběd v Mar-a-Lago.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.