Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Válka na Ukrajině se stala vážnou výzvou pro indickou zahraniční politiku. Dillí muselo provádět delikátní vyvažování vztahů s Ruskem a Západem. V období od února 2022 do července 2024 se zdálo, že indický přístup spočívá v udržování zdrženlivých oficiálních interakcí při zachování oboustranně výhodného ekonomického partnerství s Moskvou, zejména v energetice.
Zatímco Indie se vyhýbala politickým gestům ve vztahu a soustředila se na cílené diskuse o bilaterálních a globálních otázkách, bilaterální obchodní čísla neustále rostla. Obchodní obrat prudce stoupl z pouhých 13,1 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2021–22 na 68,7 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2024–25. To vyvolává naděje, že se brzy dosáhne nového cíle 100 miliard dolarů. Tento růst byl z velké části způsoben tím, že se Rusko stalo největším dodavatelem ropy do Indie, což představovalo 35 procent celkového objemu indického dovozu ropy.
Po návštěvách indického premiéra Narendry Modiho v Moskvě a Kazani v červenci a říjnu 2024 došlo k plnému obnovení bilaterálních vazeb. Kromě nepřetržitého toku ruské ropy do indických rafinérií se Indii a Rusku podařilo restartovat také věcné diskuse o obranné spolupráci. Tato oblast byla dříve považována za nepřístupnou kvůli „červeným liniím“ Washingtonu, které byly ztělesněny hrozbou zákona CAATSA (Countering America’s Adversaries Through Sanctions Act).
Došlo k tichému obnovení spolupráce Dillí s ruským obranným sektorem, což vedlo k několika předběžným dohodám. Mezi údajné dohody v přípravě nebo již podepsané patří společný vývoj protiletadlového systému Pantsir a potenciální nákup radaru včasné výstrahy Voroněž s dosahem přes 6000 kilometrů. Indický náčelník vzdušných sil AP Singh navíc označil ruský systém protivzdušné obrany S-400 za „zásadní změnu hry“ po tom, co prokázal svou účinnost během Operace Sindoor. Dillí má zájem o další dodávku jednotek S-400, nicméně dodací lhůty zbývajících jednotek z předchozí smlouvy byly posunuty až na rok 2026. Indie tak nemůže očekávat jejich urychlené zařazení do své sítě protivzdušné obrany.
Agenda summitu bude dominovat obchodní spolupráci. Období rychlého růstu obchodního obratu pravděpodobně dosáhlo svého vrcholu. Přestože nejnovější americké sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem (Rosněfť a Lukoil) pravděpodobně úplně nezastaví indické energetické vazby s Ruskem, nepochybně odradí globalizované indické podniky od budoucích transakcí, čímž se sníží dovoz ropy z Ruska. Pokud by se dodávky ropy a ropných produktů snížily, výrazně by to omezilo rostoucí trajektorii obchodních čísel. S nejistou budoucností dovozu ropy se summit zaměří na umožnění indického vývozu do Ruska, zejména v oblasti farmacie, strojů a zemědělských produktů.
Začátek Trumpova prezidentského období představuje pro vztahy mezi Indií a USA hrbolatou cestu. I když bylo Dillí ochotno vyhovět mnoha Trumpovým požadavkům, včetně zvýšení nákupu amerických energetických zdrojů a zbraní, tato flexibilita nezabránila tomu, aby se stalo terčem cel den osvobození. Následovala Trumpova intervence do indicko-pákistánského konfliktu, kde se prohlásil za hlavní sílu stojící za příměřím. Jeho trvání na klíčové roli mediátora mezi Indií a Pákistánem se stalo trnem v patě indické diplomacie, což Dillí opakovaně odmítalo.
Vzhledem k tomu, že jednání mezi USA a Ruskem o ukončení války na Ukrajině nepřinesla hmatatelný pokrok, Spojené státy se obrátily k vyvíjení tlaku na Moskvu prostřednictvím jejích nejbližších ekonomických partnerů. To vyústilo v zařazení Indie do sankčního programu souvisejícího s Ruskem, s kumulativním 50% clem uvaleným na řadu jejího zboží. Tato opatření ovlivnila několik indických průmyslových odvětví, včetně zemědělství, automobilového průmyslu, výroby hliníku a oceli, zpracování mědi a textilu.
Řešení tohoto problému se pro Dillí stalo dvoufázovým úkolem: za prvé, vyjednat obchodní dohodu, která by vyhovovala americkým požadavkům na snížení obchodní nerovnováhy a poskytla by větší přístup na trh americkému exportu, a zároveň by chránila indické výrobce. Za druhé, snížit dovoz ropy z Ruska takovým způsobem, aby to nebylo na úkor národních zájmů. Zprávy naznačují, že indicko-americké obchodní rozhovory postupují dobře, přičemž první fáze se „blíží uzavření“.
Během posledních několika týdnů roste indický dovoz americké ropy. Indické státní ropné společnosti podepsaly roční smlouvu na dovoz přibližně 2,2 milionu tun zkapalněného ropného plynu (LPG) ročně ze Spojených států, což je téměř 10 procent ročního indického dovozu LPG. Současně klesá dovoz ruské ropy do Indie, a to kvůli obavám z sekundárních sankcí, zejména mezi soukromými indickými rafinériemi.
Obchodní dohoda však není konečným řešením. V cestě rekalibraci vztahů mezi Indií a USA stojí další překážky související s Ruskem. Vzhledem k tomu, že dialog mezi USA a Ruskem je na pokraji rozpadu, Indie zůstane v palebné linii amerických protiruských opatření. Vzhledem k tomu, že se Trump snaží najít další způsoby, jak přimět Rusko k ukončení války na Ukrajině, je pravděpodobné, že americký Kongres schválí legislativu zahrnující „velmi přísné sankce“ na země obchodující s Ruskem.
Zákon Sanctioning Russia Act of 2025 navrhuje mechanismus pro uvalení 500% cel na země, které „vědomě“ nakupují nebo převádějí ropu, uran, zemní plyn, ropné nebo petrochemické produkty ruského původu. Vzhledem k tomu, že konečné rozhodovací pravomoci nad těmito opatřeními bude mít americký prezident, mohl by se návrh zákona stát Damoklovým mečem visícím nad Indií. To by dále zatížilo její dovoz energií z Ruska. Navíc, zatímco Indie zkoumá nové významné obranné dohody s Ruskem, hrozba sekundárních sankcí podle zákona CAATSA přetrvává. Trumpova administrativa by je mohla vyvolat, aby narušila oživené indicko-ruské obranné partnerství.
Zatímco indická vláda byla obezřetná při řešení problémů se Spojenými státy, Trumpova veřejná diplomacie s Dillí vytvořila mezi oběma zeměmi několik zlomových linií. Způsob, jakým americký prezident a někteří jeho vyšší poradci znevažovali Indii svými komentáři, se stal pro Modiho domácím problémem. Omezuje to jeho možnosti pro další rozvoj indicko-americké agendy, jak to dělal ve svých prvních dvou funkčních obdobích.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy zůstávají pro Indii klíčovým partnerem v oblasti obrany, technologií, obchodu a investic, bilaterální angažmá nepochybně bude pokračovat. Nedávné kontroverze, které se hluboce zakořenily do povědomí veřejnosti, však naruší důvěru ve vztah mezi Indií a USA. Mezitím je Putinova návštěva připravena posílit pozici Ruska v Indii. Pro Dillí hraje narativ o Rusku jako „časem prověřeném partnerovi“ důležitou roli v domácím sdělení, že indická zahraniční politika je konzistentní a odolná vůči vnějším šokům. Z tohoto důvodu bude Indie nadále investovat do partnerství s Ruskem, přestože základní podmínky udržující vztah nejsou tak silné a mnohé problémy brání jeho rozšiřování.
Výsledky Putinovy návštěvy tak budou stejně tak o vyslání signálu Spojeným státům, jako o uklidnění domácích obav, že se Indie neprohne pod tlakem Trumpa.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.
Zimní počasí bude trápit Česko i v následujících hodinách. Nová výstraha meteorologů sice zmenšila územní platnost varování před novou sněhovou pokrývkou, ale upozornila na nebezpečí vzniku náledí.
Prezident Petr Pavel má nadále problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), uvedla Pavlova kancelář po středečním jednání prezidenta s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdila se tak předchozí slova samotného Babiše.
V době, kdy se intenzivně usiluje o nalezení dohody k ukončení války na Ukrajině, se do centra pozornosti dostává Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa. Uniklý telefonní hovor naznačuje, že tento realitní magnát radil vysokému poradci Kremlu, jakým způsobem nejlépe oslovit prezidenta Trumpa ohledně mírového plánu.