Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Podle vysokého představitele NATO představuje nové cíle schopností významný posun: poprvé se odrážejí v konkrétních operačních plánech pro obranu evropského území, nikoli jen pro nasazení mimo něj. Každá členská země dostala konkrétní úkoly podle své role v těchto plánech.
„Nejde o návrat ke schopnostem z dob studené války. Žádáme spojence o masivní úsilí v příštích pěti až deseti letech, abychom udrželi účinný odstrašující potenciál — především vůči Rusku,“ uvedl představitel aliance. Kromě investic do výzbroje a personálu jde i o intenzivní výcvik a cvičení, které mají Moskvu varovat, že jakýkoli útok na NATO by byl katastrofálně nákladný.
Zásadní debata se vedla i o výdajích na obranu. Dosud platilo, že členské státy by měly vynakládat alespoň 2 % HDP. Trump však krátce před nástupem do druhého funkčního období vyzval ke zvýšení cíle na 5 %, což žádná země zatím nedosahuje.
Návrh, považovaný zpočátku za nereálný, se však nyní jeví jako pravděpodobně schválený — včetně kompromisu navrženého generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem: 3,5 % by šlo na „tvrdé“ vojenské výdaje a 1,5 % na širší obranné investice (např. kybernetická bezpečnost, logistika). Jako termín dosažení cíle padl návrh na rok 2032.
Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že státy jsou „velmi blízko konsensu“. Přesto během summitu v Bruselu nepřítomností na schůzce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu naznačil možné ochlazení americké angažovanosti.
V den jednání Trump oznámil, že hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bylo ukrajinské bezprecedentní dronové napadení ruských bombardérů v rámci operace „Pavučina“. Trump ve svém vyjádření neodsoudil ruskou agresi, ale mluvil o „útocích z obou stran“. Zmínil také, že Putin „bude muset reagovat“, což vyvolalo obavy z další eskalace.
NATO operaci „Pavučina“ nekomentovalo přímo, ale britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius ji veřejně pochválili. Podle nich Ukrajina ukázala, že umí efektivně zasahovat hluboko na ruském území. Satelitní snímky potvrdily zničení až 13 letadel, přičemž škody na ruské flotile bombardérů se odhadují na 7 miliard dolarů.
Velitel německých ozbrojených sil Carsten Breuer varoval, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na některou z pobaltských zemí — Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu — už do roku 2029. Britský premiér Keir Starmer na to reagoval oznámením, že britská armáda přechází do stavu „válečné připravenosti“ a Rusko označil za hlavní hrozbu.
Podle zprávy Atlantic Council z 2. června by NATO nebylo schopné efektivně bránit pobaltské státy bez aktivního zapojení Spojených států. Rutte v reakci na dotaz novinářů prohlásil, že aliance je připravena čelit jakékoli hrozbě a že „reakce na útok ze strany Putina by byla zničující“.
Přestože veřejně zástupci NATO mluvili o jednotě, mezi řádky bylo patrné napětí. Evropští lídři si uvědomují, že bez podpory USA by se obrana východního křídla aliance výrazně zkomplikovala. Proto je cílem červnového summitu nejen schválit nové cíle, ale také udržet Ameriku pevně zakotvenou v alianci.
Summit v Haagu tak může být klíčovým momentem v přerodu NATO na alianci připravenou čelit nové realitě — silnější, jednotnější a strategicky nezávislejší.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.
