Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Podle vysokého představitele NATO představuje nové cíle schopností významný posun: poprvé se odrážejí v konkrétních operačních plánech pro obranu evropského území, nikoli jen pro nasazení mimo něj. Každá členská země dostala konkrétní úkoly podle své role v těchto plánech.
„Nejde o návrat ke schopnostem z dob studené války. Žádáme spojence o masivní úsilí v příštích pěti až deseti letech, abychom udrželi účinný odstrašující potenciál — především vůči Rusku,“ uvedl představitel aliance. Kromě investic do výzbroje a personálu jde i o intenzivní výcvik a cvičení, které mají Moskvu varovat, že jakýkoli útok na NATO by byl katastrofálně nákladný.
Zásadní debata se vedla i o výdajích na obranu. Dosud platilo, že členské státy by měly vynakládat alespoň 2 % HDP. Trump však krátce před nástupem do druhého funkčního období vyzval ke zvýšení cíle na 5 %, což žádná země zatím nedosahuje.
Návrh, považovaný zpočátku za nereálný, se však nyní jeví jako pravděpodobně schválený — včetně kompromisu navrženého generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem: 3,5 % by šlo na „tvrdé“ vojenské výdaje a 1,5 % na širší obranné investice (např. kybernetická bezpečnost, logistika). Jako termín dosažení cíle padl návrh na rok 2032.
Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že státy jsou „velmi blízko konsensu“. Přesto během summitu v Bruselu nepřítomností na schůzce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu naznačil možné ochlazení americké angažovanosti.
V den jednání Trump oznámil, že hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bylo ukrajinské bezprecedentní dronové napadení ruských bombardérů v rámci operace „Pavučina“. Trump ve svém vyjádření neodsoudil ruskou agresi, ale mluvil o „útocích z obou stran“. Zmínil také, že Putin „bude muset reagovat“, což vyvolalo obavy z další eskalace.
NATO operaci „Pavučina“ nekomentovalo přímo, ale britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius ji veřejně pochválili. Podle nich Ukrajina ukázala, že umí efektivně zasahovat hluboko na ruském území. Satelitní snímky potvrdily zničení až 13 letadel, přičemž škody na ruské flotile bombardérů se odhadují na 7 miliard dolarů.
Velitel německých ozbrojených sil Carsten Breuer varoval, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na některou z pobaltských zemí — Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu — už do roku 2029. Britský premiér Keir Starmer na to reagoval oznámením, že britská armáda přechází do stavu „válečné připravenosti“ a Rusko označil za hlavní hrozbu.
Podle zprávy Atlantic Council z 2. června by NATO nebylo schopné efektivně bránit pobaltské státy bez aktivního zapojení Spojených států. Rutte v reakci na dotaz novinářů prohlásil, že aliance je připravena čelit jakékoli hrozbě a že „reakce na útok ze strany Putina by byla zničující“.
Přestože veřejně zástupci NATO mluvili o jednotě, mezi řádky bylo patrné napětí. Evropští lídři si uvědomují, že bez podpory USA by se obrana východního křídla aliance výrazně zkomplikovala. Proto je cílem červnového summitu nejen schválit nové cíle, ale také udržet Ameriku pevně zakotvenou v alianci.
Summit v Haagu tak může být klíčovým momentem v přerodu NATO na alianci připravenou čelit nové realitě — silnější, jednotnější a strategicky nezávislejší.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
