Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Podle vysokého představitele NATO představuje nové cíle schopností významný posun: poprvé se odrážejí v konkrétních operačních plánech pro obranu evropského území, nikoli jen pro nasazení mimo něj. Každá členská země dostala konkrétní úkoly podle své role v těchto plánech.
„Nejde o návrat ke schopnostem z dob studené války. Žádáme spojence o masivní úsilí v příštích pěti až deseti letech, abychom udrželi účinný odstrašující potenciál — především vůči Rusku,“ uvedl představitel aliance. Kromě investic do výzbroje a personálu jde i o intenzivní výcvik a cvičení, které mají Moskvu varovat, že jakýkoli útok na NATO by byl katastrofálně nákladný.
Zásadní debata se vedla i o výdajích na obranu. Dosud platilo, že členské státy by měly vynakládat alespoň 2 % HDP. Trump však krátce před nástupem do druhého funkčního období vyzval ke zvýšení cíle na 5 %, což žádná země zatím nedosahuje.
Návrh, považovaný zpočátku za nereálný, se však nyní jeví jako pravděpodobně schválený — včetně kompromisu navrženého generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem: 3,5 % by šlo na „tvrdé“ vojenské výdaje a 1,5 % na širší obranné investice (např. kybernetická bezpečnost, logistika). Jako termín dosažení cíle padl návrh na rok 2032.
Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že státy jsou „velmi blízko konsensu“. Přesto během summitu v Bruselu nepřítomností na schůzce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu naznačil možné ochlazení americké angažovanosti.
V den jednání Trump oznámil, že hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bylo ukrajinské bezprecedentní dronové napadení ruských bombardérů v rámci operace „Pavučina“. Trump ve svém vyjádření neodsoudil ruskou agresi, ale mluvil o „útocích z obou stran“. Zmínil také, že Putin „bude muset reagovat“, což vyvolalo obavy z další eskalace.
NATO operaci „Pavučina“ nekomentovalo přímo, ale britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius ji veřejně pochválili. Podle nich Ukrajina ukázala, že umí efektivně zasahovat hluboko na ruském území. Satelitní snímky potvrdily zničení až 13 letadel, přičemž škody na ruské flotile bombardérů se odhadují na 7 miliard dolarů.
Velitel německých ozbrojených sil Carsten Breuer varoval, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na některou z pobaltských zemí — Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu — už do roku 2029. Britský premiér Keir Starmer na to reagoval oznámením, že britská armáda přechází do stavu „válečné připravenosti“ a Rusko označil za hlavní hrozbu.
Podle zprávy Atlantic Council z 2. června by NATO nebylo schopné efektivně bránit pobaltské státy bez aktivního zapojení Spojených států. Rutte v reakci na dotaz novinářů prohlásil, že aliance je připravena čelit jakékoli hrozbě a že „reakce na útok ze strany Putina by byla zničující“.
Přestože veřejně zástupci NATO mluvili o jednotě, mezi řádky bylo patrné napětí. Evropští lídři si uvědomují, že bez podpory USA by se obrana východního křídla aliance výrazně zkomplikovala. Proto je cílem červnového summitu nejen schválit nové cíle, ale také udržet Ameriku pevně zakotvenou v alianci.
Summit v Haagu tak může být klíčovým momentem v přerodu NATO na alianci připravenou čelit nové realitě — silnější, jednotnější a strategicky nezávislejší.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
