Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Podle vysokého představitele NATO představuje nové cíle schopností významný posun: poprvé se odrážejí v konkrétních operačních plánech pro obranu evropského území, nikoli jen pro nasazení mimo něj. Každá členská země dostala konkrétní úkoly podle své role v těchto plánech.
„Nejde o návrat ke schopnostem z dob studené války. Žádáme spojence o masivní úsilí v příštích pěti až deseti letech, abychom udrželi účinný odstrašující potenciál — především vůči Rusku,“ uvedl představitel aliance. Kromě investic do výzbroje a personálu jde i o intenzivní výcvik a cvičení, které mají Moskvu varovat, že jakýkoli útok na NATO by byl katastrofálně nákladný.
Zásadní debata se vedla i o výdajích na obranu. Dosud platilo, že členské státy by měly vynakládat alespoň 2 % HDP. Trump však krátce před nástupem do druhého funkčního období vyzval ke zvýšení cíle na 5 %, což žádná země zatím nedosahuje.
Návrh, považovaný zpočátku za nereálný, se však nyní jeví jako pravděpodobně schválený — včetně kompromisu navrženého generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem: 3,5 % by šlo na „tvrdé“ vojenské výdaje a 1,5 % na širší obranné investice (např. kybernetická bezpečnost, logistika). Jako termín dosažení cíle padl návrh na rok 2032.
Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že státy jsou „velmi blízko konsensu“. Přesto během summitu v Bruselu nepřítomností na schůzce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu naznačil možné ochlazení americké angažovanosti.
V den jednání Trump oznámil, že hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bylo ukrajinské bezprecedentní dronové napadení ruských bombardérů v rámci operace „Pavučina“. Trump ve svém vyjádření neodsoudil ruskou agresi, ale mluvil o „útocích z obou stran“. Zmínil také, že Putin „bude muset reagovat“, což vyvolalo obavy z další eskalace.
NATO operaci „Pavučina“ nekomentovalo přímo, ale britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius ji veřejně pochválili. Podle nich Ukrajina ukázala, že umí efektivně zasahovat hluboko na ruském území. Satelitní snímky potvrdily zničení až 13 letadel, přičemž škody na ruské flotile bombardérů se odhadují na 7 miliard dolarů.
Velitel německých ozbrojených sil Carsten Breuer varoval, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na některou z pobaltských zemí — Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu — už do roku 2029. Britský premiér Keir Starmer na to reagoval oznámením, že britská armáda přechází do stavu „válečné připravenosti“ a Rusko označil za hlavní hrozbu.
Podle zprávy Atlantic Council z 2. června by NATO nebylo schopné efektivně bránit pobaltské státy bez aktivního zapojení Spojených států. Rutte v reakci na dotaz novinářů prohlásil, že aliance je připravena čelit jakékoli hrozbě a že „reakce na útok ze strany Putina by byla zničující“.
Přestože veřejně zástupci NATO mluvili o jednotě, mezi řádky bylo patrné napětí. Evropští lídři si uvědomují, že bez podpory USA by se obrana východního křídla aliance výrazně zkomplikovala. Proto je cílem červnového summitu nejen schválit nové cíle, ale také udržet Ameriku pevně zakotvenou v alianci.
Summit v Haagu tak může být klíčovým momentem v přerodu NATO na alianci připravenou čelit nové realitě — silnější, jednotnější a strategicky nezávislejší.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
