Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Podle vysokého představitele NATO představuje nové cíle schopností významný posun: poprvé se odrážejí v konkrétních operačních plánech pro obranu evropského území, nikoli jen pro nasazení mimo něj. Každá členská země dostala konkrétní úkoly podle své role v těchto plánech.
„Nejde o návrat ke schopnostem z dob studené války. Žádáme spojence o masivní úsilí v příštích pěti až deseti letech, abychom udrželi účinný odstrašující potenciál — především vůči Rusku,“ uvedl představitel aliance. Kromě investic do výzbroje a personálu jde i o intenzivní výcvik a cvičení, které mají Moskvu varovat, že jakýkoli útok na NATO by byl katastrofálně nákladný.
Zásadní debata se vedla i o výdajích na obranu. Dosud platilo, že členské státy by měly vynakládat alespoň 2 % HDP. Trump však krátce před nástupem do druhého funkčního období vyzval ke zvýšení cíle na 5 %, což žádná země zatím nedosahuje.
Návrh, považovaný zpočátku za nereálný, se však nyní jeví jako pravděpodobně schválený — včetně kompromisu navrženého generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem: 3,5 % by šlo na „tvrdé“ vojenské výdaje a 1,5 % na širší obranné investice (např. kybernetická bezpečnost, logistika). Jako termín dosažení cíle padl návrh na rok 2032.
Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že státy jsou „velmi blízko konsensu“. Přesto během summitu v Bruselu nepřítomností na schůzce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu naznačil možné ochlazení americké angažovanosti.
V den jednání Trump oznámil, že hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bylo ukrajinské bezprecedentní dronové napadení ruských bombardérů v rámci operace „Pavučina“. Trump ve svém vyjádření neodsoudil ruskou agresi, ale mluvil o „útocích z obou stran“. Zmínil také, že Putin „bude muset reagovat“, což vyvolalo obavy z další eskalace.
NATO operaci „Pavučina“ nekomentovalo přímo, ale britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius ji veřejně pochválili. Podle nich Ukrajina ukázala, že umí efektivně zasahovat hluboko na ruském území. Satelitní snímky potvrdily zničení až 13 letadel, přičemž škody na ruské flotile bombardérů se odhadují na 7 miliard dolarů.
Velitel německých ozbrojených sil Carsten Breuer varoval, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na některou z pobaltských zemí — Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu — už do roku 2029. Britský premiér Keir Starmer na to reagoval oznámením, že britská armáda přechází do stavu „válečné připravenosti“ a Rusko označil za hlavní hrozbu.
Podle zprávy Atlantic Council z 2. června by NATO nebylo schopné efektivně bránit pobaltské státy bez aktivního zapojení Spojených států. Rutte v reakci na dotaz novinářů prohlásil, že aliance je připravena čelit jakékoli hrozbě a že „reakce na útok ze strany Putina by byla zničující“.
Přestože veřejně zástupci NATO mluvili o jednotě, mezi řádky bylo patrné napětí. Evropští lídři si uvědomují, že bez podpory USA by se obrana východního křídla aliance výrazně zkomplikovala. Proto je cílem červnového summitu nejen schválit nové cíle, ale také udržet Ameriku pevně zakotvenou v alianci.
Summit v Haagu tak může být klíčovým momentem v přerodu NATO na alianci připravenou čelit nové realitě — silnější, jednotnější a strategicky nezávislejší.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
