Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Podle ukrajinských i západních vojenských analytiků má Rusko šanci pokročit směrem k městům Pokrovsk a Kostiantynivka v Doněcké oblasti a pokusit se je obklíčit. Jejich úplné dobytí ale není pravděpodobné. Pokud Moskva zachová současné tempo, mohla by během následujících 50 dnů ovládnout asi 10 vesnic a až 700 km² území – včetně možného vstupu do Dněpropetrovské oblasti, kde boje zatím nebyly.
Rusové využívají malých útočných skupin, které podporují drony a motocykly – tanky či obrněná vozidla nasazují méně často. Jejich taktika spočívá v opakovaných pokusech o přiblížení k ukrajinským pozicím, často za podpory klouzavých bomb či dronových útoků. Výrazně přibylo také útoků drony typu Šáhid přímo na frontě.
Podle finského analytika Pasiho Paroinena se Rusko nesnaží soustředit útok na jedno místo, ale útočí napříč frontou. Tento přístup má smysl, pokud se podaří najít slabá místa v ukrajinské obraně.
Například v sektoru Kupjansk v Charkovské oblasti se ruským silám podařilo vytvořit předmostí na západním břehu řeky Oskil. Postupují pomalu, ale Ukrajina nedokázala účinně zareagovat, což by časem mohlo vést ke znovudobytí Kupjansku.
V Doněcké oblasti se boje soustřeďují kolem měst Časiv Jar, Toreck a Kostiantynivka. Ruská armáda se snaží tyto oblasti sevřít ze tří stran. Pokud by padl Časiv Jar, Rusové by získali výhodné pozice k ostřelování dalších ukrajinských měst.
Hlavním cílem ofenzivy zůstává Pokrovsk – klíčový logistický uzel. Rusové se pokoušejí město obklíčit ze západu, jihu a východu a přiblížili se k důležitým zásobovacím trasám. Podle ukrajinské armády se v oblasti soustřeďuje až 111 000 ruských vojáků.
Na severu, v Sumské oblasti, Rusové v červnu otevřeli novou frontu a obsadili asi tucet malých pohraničních vesnic. Jejich postup zde ale zůstává omezený a nepoužívají zde těžkou techniku. Přesto se ukazuje, že ukrajinské opevnění v oblasti nebylo dostatečné, především kvůli dřívějšímu nasazení zkušených jednotek na jiných místech.
Ukrajina v regionu nasadila posily a částečně zadržela postup – například osvobodila vesnici Andrijivka. Rusko ale mezitím směřuje k obci Junakivka, odkud by mohlo ohrozit regionální centrum Sumy.
Na jihovýchodě v Záporožské oblasti se zatím větší ofenziva nekoná. Ruské jednotky zde sice podnikly menší útoky poblíž vesnice Kamianske, ale podle expertů se jedná spíše o drobné přestřelky. Hlavní těžiště bojů zde stále chybí.
Podobná situace je i v Chersonské oblasti. Na dolním toku Dněpru dochází k občasným střetům průzkumných jednotek, ale neexistují známky větší snahy ruské armády překročit řeku směrem k západnímu břehu.
Zdroje televize CNN citují ukrajinské představitele, podle nichž by Rusko mohlo během několika dnů nebo týdnů svou ofenzivu zesílit – údajně shromažďuje až 160 000 vojáků. Ukrajinské velení však tyto odhady nepotvrdilo, mluví o přibližně 123 000 záložnících.
Podle bývalého velitele štábu pluku Azov Bohdana Krotevyče Rusko nyní zpomalilo tempo, aby se připravilo na další fázi útoku. V kombinaci s Trumpovým časovým limitem a nejistou vojenskou pomocí ze Západu může nadcházejících 50 dnů rozhodnout o tom, kam se válka bude dál ubírat.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.