Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Podle ukrajinských i západních vojenských analytiků má Rusko šanci pokročit směrem k městům Pokrovsk a Kostiantynivka v Doněcké oblasti a pokusit se je obklíčit. Jejich úplné dobytí ale není pravděpodobné. Pokud Moskva zachová současné tempo, mohla by během následujících 50 dnů ovládnout asi 10 vesnic a až 700 km² území – včetně možného vstupu do Dněpropetrovské oblasti, kde boje zatím nebyly.
Rusové využívají malých útočných skupin, které podporují drony a motocykly – tanky či obrněná vozidla nasazují méně často. Jejich taktika spočívá v opakovaných pokusech o přiblížení k ukrajinským pozicím, často za podpory klouzavých bomb či dronových útoků. Výrazně přibylo také útoků drony typu Šáhid přímo na frontě.
Podle finského analytika Pasiho Paroinena se Rusko nesnaží soustředit útok na jedno místo, ale útočí napříč frontou. Tento přístup má smysl, pokud se podaří najít slabá místa v ukrajinské obraně.
Například v sektoru Kupjansk v Charkovské oblasti se ruským silám podařilo vytvořit předmostí na západním břehu řeky Oskil. Postupují pomalu, ale Ukrajina nedokázala účinně zareagovat, což by časem mohlo vést ke znovudobytí Kupjansku.
V Doněcké oblasti se boje soustřeďují kolem měst Časiv Jar, Toreck a Kostiantynivka. Ruská armáda se snaží tyto oblasti sevřít ze tří stran. Pokud by padl Časiv Jar, Rusové by získali výhodné pozice k ostřelování dalších ukrajinských měst.
Hlavním cílem ofenzivy zůstává Pokrovsk – klíčový logistický uzel. Rusové se pokoušejí město obklíčit ze západu, jihu a východu a přiblížili se k důležitým zásobovacím trasám. Podle ukrajinské armády se v oblasti soustřeďuje až 111 000 ruských vojáků.
Na severu, v Sumské oblasti, Rusové v červnu otevřeli novou frontu a obsadili asi tucet malých pohraničních vesnic. Jejich postup zde ale zůstává omezený a nepoužívají zde těžkou techniku. Přesto se ukazuje, že ukrajinské opevnění v oblasti nebylo dostatečné, především kvůli dřívějšímu nasazení zkušených jednotek na jiných místech.
Ukrajina v regionu nasadila posily a částečně zadržela postup – například osvobodila vesnici Andrijivka. Rusko ale mezitím směřuje k obci Junakivka, odkud by mohlo ohrozit regionální centrum Sumy.
Na jihovýchodě v Záporožské oblasti se zatím větší ofenziva nekoná. Ruské jednotky zde sice podnikly menší útoky poblíž vesnice Kamianske, ale podle expertů se jedná spíše o drobné přestřelky. Hlavní těžiště bojů zde stále chybí.
Podobná situace je i v Chersonské oblasti. Na dolním toku Dněpru dochází k občasným střetům průzkumných jednotek, ale neexistují známky větší snahy ruské armády překročit řeku směrem k západnímu břehu.
Zdroje televize CNN citují ukrajinské představitele, podle nichž by Rusko mohlo během několika dnů nebo týdnů svou ofenzivu zesílit – údajně shromažďuje až 160 000 vojáků. Ukrajinské velení však tyto odhady nepotvrdilo, mluví o přibližně 123 000 záložnících.
Podle bývalého velitele štábu pluku Azov Bohdana Krotevyče Rusko nyní zpomalilo tempo, aby se připravilo na další fázi útoku. V kombinaci s Trumpovým časovým limitem a nejistou vojenskou pomocí ze Západu může nadcházejících 50 dnů rozhodnout o tom, kam se válka bude dál ubírat.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.