Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Podle ukrajinských i západních vojenských analytiků má Rusko šanci pokročit směrem k městům Pokrovsk a Kostiantynivka v Doněcké oblasti a pokusit se je obklíčit. Jejich úplné dobytí ale není pravděpodobné. Pokud Moskva zachová současné tempo, mohla by během následujících 50 dnů ovládnout asi 10 vesnic a až 700 km² území – včetně možného vstupu do Dněpropetrovské oblasti, kde boje zatím nebyly.
Rusové využívají malých útočných skupin, které podporují drony a motocykly – tanky či obrněná vozidla nasazují méně často. Jejich taktika spočívá v opakovaných pokusech o přiblížení k ukrajinským pozicím, často za podpory klouzavých bomb či dronových útoků. Výrazně přibylo také útoků drony typu Šáhid přímo na frontě.
Podle finského analytika Pasiho Paroinena se Rusko nesnaží soustředit útok na jedno místo, ale útočí napříč frontou. Tento přístup má smysl, pokud se podaří najít slabá místa v ukrajinské obraně.
Například v sektoru Kupjansk v Charkovské oblasti se ruským silám podařilo vytvořit předmostí na západním břehu řeky Oskil. Postupují pomalu, ale Ukrajina nedokázala účinně zareagovat, což by časem mohlo vést ke znovudobytí Kupjansku.
V Doněcké oblasti se boje soustřeďují kolem měst Časiv Jar, Toreck a Kostiantynivka. Ruská armáda se snaží tyto oblasti sevřít ze tří stran. Pokud by padl Časiv Jar, Rusové by získali výhodné pozice k ostřelování dalších ukrajinských měst.
Hlavním cílem ofenzivy zůstává Pokrovsk – klíčový logistický uzel. Rusové se pokoušejí město obklíčit ze západu, jihu a východu a přiblížili se k důležitým zásobovacím trasám. Podle ukrajinské armády se v oblasti soustřeďuje až 111 000 ruských vojáků.
Na severu, v Sumské oblasti, Rusové v červnu otevřeli novou frontu a obsadili asi tucet malých pohraničních vesnic. Jejich postup zde ale zůstává omezený a nepoužívají zde těžkou techniku. Přesto se ukazuje, že ukrajinské opevnění v oblasti nebylo dostatečné, především kvůli dřívějšímu nasazení zkušených jednotek na jiných místech.
Ukrajina v regionu nasadila posily a částečně zadržela postup – například osvobodila vesnici Andrijivka. Rusko ale mezitím směřuje k obci Junakivka, odkud by mohlo ohrozit regionální centrum Sumy.
Na jihovýchodě v Záporožské oblasti se zatím větší ofenziva nekoná. Ruské jednotky zde sice podnikly menší útoky poblíž vesnice Kamianske, ale podle expertů se jedná spíše o drobné přestřelky. Hlavní těžiště bojů zde stále chybí.
Podobná situace je i v Chersonské oblasti. Na dolním toku Dněpru dochází k občasným střetům průzkumných jednotek, ale neexistují známky větší snahy ruské armády překročit řeku směrem k západnímu břehu.
Zdroje televize CNN citují ukrajinské představitele, podle nichž by Rusko mohlo během několika dnů nebo týdnů svou ofenzivu zesílit – údajně shromažďuje až 160 000 vojáků. Ukrajinské velení však tyto odhady nepotvrdilo, mluví o přibližně 123 000 záložnících.
Podle bývalého velitele štábu pluku Azov Bohdana Krotevyče Rusko nyní zpomalilo tempo, aby se připravilo na další fázi útoku. V kombinaci s Trumpovým časovým limitem a nejistou vojenskou pomocí ze Západu může nadcházejících 50 dnů rozhodnout o tom, kam se válka bude dál ubírat.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.