Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Podle nejnovější studie Josepa Bonsomse z Barcelonské univerzity tyto události zásadně mění stav sněhu a ledu, což jsou nejzranitelnější prvky polárního klimatického systému. Zimní sněžení již dávno nedokáže kompenzovat letní ztráty a extrémní vlny horka, definované nikoliv teplotou vzduchu, ale rychlostí tání, tento proces drasticky urychlují.
Zatímco vzorec extrémního tání je pozorovatelný v celé Arktidě, existují výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší míra je zaznamenávána v severozápadním a severním Grónsku a na kanadských ostrovech Ellesmere a Devon. Naopak východní Arktida, zahrnující Island nebo ruskou Novou země, vykazuje nárůst o něco pomalejší.
Právě Grónsko je však nejvíce ohroženo. Nachází se zde největší zásobárna ledu na severní polokouli, která v sobě drží dostatek vody na to, aby zvedla hladinu světových oceánů o více než sedm metrů. V letech 2012, 2019 a 2021 zažilo Grónsko léta, kdy se v jednu chvíli topilo více než 90 % celého jeho povrchu.
Samotné oteplování Arktidy tvoří základ, ale skutečnými spouštěči extrémních epizod jsou specifické atmosférické vzorce, zejména tzv. blokující anticyklóny. Jedná se o oblasti vysokého tlaku vzduchu, které zůstávají nehybně nad jednou oblastí po mnoho dní. Odklánějí běžné povětrnostní systémy a přinášejí jasnou oblohu a stabilní vzduch, což umožňuje teplému vzduchu z jihu rychle zvyšovat povrchovou teplotu ledu.
Tento proces navíc podporuje nebezpečná zpětná vazba. Tání odstraní čerstvý sníh a obnaží starší, tmavší led. Ten odráží méně slunečního záření (má nižší albedo) a pohlcuje více tepla, což tání dále urychluje. Hranice nulové teploty se posouvá do stále vyšších nadmořských výšek. Tání tak nyní zasahuje i místa, která historicky zůstávala pod bodem mrazu po celé léto.
Extrémní tání není jen polárním fenoménem. Má přímé dopady na rovnováhu celé planety. Masivní přísun sladké vody z ledovců přímo přispívá ke stoupání hladiny oceánů. Sladká voda mění salinitu (slanost) severního Atlantiku, což může oslabit Atlantickou meridiální cirkulaci (AMOC). Tento systém mořských proudů je klíčový pro stabilitu klimatu v Evropě; jeho narušení by mohlo vést k extrémním výkyvům počasí na našem kontinentu.
Bílá plocha Arktidy funguje jako zrcadlo odrážející sluneční teplo zpět do vesmíru. Jak led mizí a povrch tmavne, Arktida místo chlazení začíná planetu zahřívat. Osud Arktidy je tak úzce propojen s environmentální stabilitou celého světa. Extrémní události, které se kdysi děly jednou za generaci, se nyní stávají novým standardem, který nás nutí přehodnotit rychlost, jakou se naše planeta mění.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.