Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Podle nejnovější studie Josepa Bonsomse z Barcelonské univerzity tyto události zásadně mění stav sněhu a ledu, což jsou nejzranitelnější prvky polárního klimatického systému. Zimní sněžení již dávno nedokáže kompenzovat letní ztráty a extrémní vlny horka, definované nikoliv teplotou vzduchu, ale rychlostí tání, tento proces drasticky urychlují.
Zatímco vzorec extrémního tání je pozorovatelný v celé Arktidě, existují výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší míra je zaznamenávána v severozápadním a severním Grónsku a na kanadských ostrovech Ellesmere a Devon. Naopak východní Arktida, zahrnující Island nebo ruskou Novou země, vykazuje nárůst o něco pomalejší.
Právě Grónsko je však nejvíce ohroženo. Nachází se zde největší zásobárna ledu na severní polokouli, která v sobě drží dostatek vody na to, aby zvedla hladinu světových oceánů o více než sedm metrů. V letech 2012, 2019 a 2021 zažilo Grónsko léta, kdy se v jednu chvíli topilo více než 90 % celého jeho povrchu.
Samotné oteplování Arktidy tvoří základ, ale skutečnými spouštěči extrémních epizod jsou specifické atmosférické vzorce, zejména tzv. blokující anticyklóny. Jedná se o oblasti vysokého tlaku vzduchu, které zůstávají nehybně nad jednou oblastí po mnoho dní. Odklánějí běžné povětrnostní systémy a přinášejí jasnou oblohu a stabilní vzduch, což umožňuje teplému vzduchu z jihu rychle zvyšovat povrchovou teplotu ledu.
Tento proces navíc podporuje nebezpečná zpětná vazba. Tání odstraní čerstvý sníh a obnaží starší, tmavší led. Ten odráží méně slunečního záření (má nižší albedo) a pohlcuje více tepla, což tání dále urychluje. Hranice nulové teploty se posouvá do stále vyšších nadmořských výšek. Tání tak nyní zasahuje i místa, která historicky zůstávala pod bodem mrazu po celé léto.
Extrémní tání není jen polárním fenoménem. Má přímé dopady na rovnováhu celé planety. Masivní přísun sladké vody z ledovců přímo přispívá ke stoupání hladiny oceánů. Sladká voda mění salinitu (slanost) severního Atlantiku, což může oslabit Atlantickou meridiální cirkulaci (AMOC). Tento systém mořských proudů je klíčový pro stabilitu klimatu v Evropě; jeho narušení by mohlo vést k extrémním výkyvům počasí na našem kontinentu.
Bílá plocha Arktidy funguje jako zrcadlo odrážející sluneční teplo zpět do vesmíru. Jak led mizí a povrch tmavne, Arktida místo chlazení začíná planetu zahřívat. Osud Arktidy je tak úzce propojen s environmentální stabilitou celého světa. Extrémní události, které se kdysi děly jednou za generaci, se nyní stávají novým standardem, který nás nutí přehodnotit rychlost, jakou se naše planeta mění.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.