Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Podle nejnovější studie Josepa Bonsomse z Barcelonské univerzity tyto události zásadně mění stav sněhu a ledu, což jsou nejzranitelnější prvky polárního klimatického systému. Zimní sněžení již dávno nedokáže kompenzovat letní ztráty a extrémní vlny horka, definované nikoliv teplotou vzduchu, ale rychlostí tání, tento proces drasticky urychlují.
Zatímco vzorec extrémního tání je pozorovatelný v celé Arktidě, existují výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší míra je zaznamenávána v severozápadním a severním Grónsku a na kanadských ostrovech Ellesmere a Devon. Naopak východní Arktida, zahrnující Island nebo ruskou Novou země, vykazuje nárůst o něco pomalejší.
Právě Grónsko je však nejvíce ohroženo. Nachází se zde největší zásobárna ledu na severní polokouli, která v sobě drží dostatek vody na to, aby zvedla hladinu světových oceánů o více než sedm metrů. V letech 2012, 2019 a 2021 zažilo Grónsko léta, kdy se v jednu chvíli topilo více než 90 % celého jeho povrchu.
Samotné oteplování Arktidy tvoří základ, ale skutečnými spouštěči extrémních epizod jsou specifické atmosférické vzorce, zejména tzv. blokující anticyklóny. Jedná se o oblasti vysokého tlaku vzduchu, které zůstávají nehybně nad jednou oblastí po mnoho dní. Odklánějí běžné povětrnostní systémy a přinášejí jasnou oblohu a stabilní vzduch, což umožňuje teplému vzduchu z jihu rychle zvyšovat povrchovou teplotu ledu.
Tento proces navíc podporuje nebezpečná zpětná vazba. Tání odstraní čerstvý sníh a obnaží starší, tmavší led. Ten odráží méně slunečního záření (má nižší albedo) a pohlcuje více tepla, což tání dále urychluje. Hranice nulové teploty se posouvá do stále vyšších nadmořských výšek. Tání tak nyní zasahuje i místa, která historicky zůstávala pod bodem mrazu po celé léto.
Extrémní tání není jen polárním fenoménem. Má přímé dopady na rovnováhu celé planety. Masivní přísun sladké vody z ledovců přímo přispívá ke stoupání hladiny oceánů. Sladká voda mění salinitu (slanost) severního Atlantiku, což může oslabit Atlantickou meridiální cirkulaci (AMOC). Tento systém mořských proudů je klíčový pro stabilitu klimatu v Evropě; jeho narušení by mohlo vést k extrémním výkyvům počasí na našem kontinentu.
Bílá plocha Arktidy funguje jako zrcadlo odrážející sluneční teplo zpět do vesmíru. Jak led mizí a povrch tmavne, Arktida místo chlazení začíná planetu zahřívat. Osud Arktidy je tak úzce propojen s environmentální stabilitou celého světa. Extrémní události, které se kdysi děly jednou za generaci, se nyní stávají novým standardem, který nás nutí přehodnotit rychlost, jakou se naše planeta mění.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.