Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Podle nejnovější studie Josepa Bonsomse z Barcelonské univerzity tyto události zásadně mění stav sněhu a ledu, což jsou nejzranitelnější prvky polárního klimatického systému. Zimní sněžení již dávno nedokáže kompenzovat letní ztráty a extrémní vlny horka, definované nikoliv teplotou vzduchu, ale rychlostí tání, tento proces drasticky urychlují.
Zatímco vzorec extrémního tání je pozorovatelný v celé Arktidě, existují výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší míra je zaznamenávána v severozápadním a severním Grónsku a na kanadských ostrovech Ellesmere a Devon. Naopak východní Arktida, zahrnující Island nebo ruskou Novou země, vykazuje nárůst o něco pomalejší.
Právě Grónsko je však nejvíce ohroženo. Nachází se zde největší zásobárna ledu na severní polokouli, která v sobě drží dostatek vody na to, aby zvedla hladinu světových oceánů o více než sedm metrů. V letech 2012, 2019 a 2021 zažilo Grónsko léta, kdy se v jednu chvíli topilo více než 90 % celého jeho povrchu.
Samotné oteplování Arktidy tvoří základ, ale skutečnými spouštěči extrémních epizod jsou specifické atmosférické vzorce, zejména tzv. blokující anticyklóny. Jedná se o oblasti vysokého tlaku vzduchu, které zůstávají nehybně nad jednou oblastí po mnoho dní. Odklánějí běžné povětrnostní systémy a přinášejí jasnou oblohu a stabilní vzduch, což umožňuje teplému vzduchu z jihu rychle zvyšovat povrchovou teplotu ledu.
Tento proces navíc podporuje nebezpečná zpětná vazba. Tání odstraní čerstvý sníh a obnaží starší, tmavší led. Ten odráží méně slunečního záření (má nižší albedo) a pohlcuje více tepla, což tání dále urychluje. Hranice nulové teploty se posouvá do stále vyšších nadmořských výšek. Tání tak nyní zasahuje i místa, která historicky zůstávala pod bodem mrazu po celé léto.
Extrémní tání není jen polárním fenoménem. Má přímé dopady na rovnováhu celé planety. Masivní přísun sladké vody z ledovců přímo přispívá ke stoupání hladiny oceánů. Sladká voda mění salinitu (slanost) severního Atlantiku, což může oslabit Atlantickou meridiální cirkulaci (AMOC). Tento systém mořských proudů je klíčový pro stabilitu klimatu v Evropě; jeho narušení by mohlo vést k extrémním výkyvům počasí na našem kontinentu.
Bílá plocha Arktidy funguje jako zrcadlo odrážející sluneční teplo zpět do vesmíru. Jak led mizí a povrch tmavne, Arktida místo chlazení začíná planetu zahřívat. Osud Arktidy je tak úzce propojen s environmentální stabilitou celého světa. Extrémní události, které se kdysi děly jednou za generaci, se nyní stávají novým standardem, který nás nutí přehodnotit rychlost, jakou se naše planeta mění.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.