Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Navzdory Trumpovým tvrzením o „velkém pokroku“ a hodnocení summitu na „10 z 10“, vše naznačuje, že ruský autokrat dosáhl obrovského vítězství. Trumpova velkolepá produkce Putinova příjezdu, se skoro simultánním vystupováním z prezidentských letadel a kráčením po červeném koberci, poskytla jistou rehabilitaci image pro vůdce, který je ve zbytku Západu pariahem a je obviňován z válečných zločinů na Ukrajině.
Navíc Trump svému návštěvníkovi poskytl obrovský ústupek, když přijal ruskou pozici, že mírové kroky by se měly soustředit na finální mírovou dohodu. Její vyjednávání bude pravděpodobně trvat měsíce nebo roky. Tím Trump upustil od příměří, které by mělo zastavit současnou ruskou ofenzívu. CNN Nick Paton Walsh upozornil, že to Putinovi dává více času na to, aby Ukrajinu "drtil".
Nejdůležitější je, že Trump prozatím ustoupil od hrozeb uvalení přísných nových sankcí na Rusko a rozšíření sekundárních sankcí na národy, které nakupují jeho ropu. Tyto hrozby by mohly přivést Putina na Aljašku, ale Trump je uvolnil za málo.
Prezident Spojených států amerických informoval evropské lídry, že Putin vyzval Ukrajinu, aby se vzdala zhruba jedné třetiny Donbasu. Výměnou by nabídl zmrazení fronty v regionech Cherson a Záporoží. To by Ukrajinu postavilo před agonické dilema a někteří analytici se obávají, že by taková dohoda mohla Moskevským silám poskytnout platformu pro budoucí útok.
Evropští lídři uvedli, že Trump vyjádřil otevřenost k poskytnutí amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakmile válka skončí. Toto by mohlo být významné, jelikož prezident se dosud nezavázal k podpoře žádné západní mírové mise v zemi.
Setkání začalo dramatickým přelétáváním bombardéru B-2 a stíhaček F-22 nad hlavou, což mělo symbolizovat americkou supervelmoc. Putin však Trumpa přivítal slovy „Dobrý den, drahý sousede“, čímž využil polohu summitu na Aljašce, aby naznačil, že obě země mají důležité a okamžité vzájemné zájmy, které by neměly být narušeny vzdálenou válkou v Evropě.
Pro Ukrajince a jejich evropské spojence bylo úlevou, že je Trump v podstatě "neprodal". Skutečnost, že z Aljašky nevzešel plán na výměnu území mezi USA a Ruskem, je vítězstvím evropské předsummitové diplomacie. Trump však naznačil, že vyvine tlak na ukrajinského vůdce, až se v pondělí sejdou v Bílém domě.
Jeho selhání v dosažení příměří je významné. Rusko je spokojeno s podrobným mírovým procesem s nekonečnými jednáními, která by mu umožnila pokračovat v boji, včetně jeho stále úspěšnější letní ofenzívy. Ukrajinci však zoufale touží po úlevě od let ruských útoků. Mírové rozhovory bez příměří je ponechají otevřené ruskému nebo americkému tlaku.
Trumpovo nadšení pro mír na Ukrajině je chvályhodné, i když jeho opakované veřejné žádosti o Nobelovu cenu za mír vyvolávají otázky ohledně jeho motivů. Jedním z pozitiv summitu je, že USA a Rusko – země s největšími jadernými arzenály – opět jednají.
Základem Trumpova mírotvorného úsilí je, že síla jeho osobnosti a jeho údajně jedinečný status největšího světového vyjednavače může ukončit války. Tento mýtus vypadá po jeho dlouhém letu z Aljašky velmi ošuntěle.
Trumpova stylistická strategie se na Aljašce jasně obrátila proti němu. Putin vypadal daleko připravenější, zatímco Trump improvizoval. V retrospektivě je těžké pochopit, co ruský prezident nabídl americkému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby ho přesvědčil, že rozhovory na Aljašce jsou dobrý nápad. Je zřejmé, že Rusko hraje na Trumpovu touhu po příležitostech pro fotoreportéry v očekávání, že ho udrží v jednání, aniž by nabídlo nějaké ústupky.
Přesto Trump zůstává nejlepší nadějí pro mír na Ukrajině. Může mluvit přímo s Putinem, na rozdíl od Ukrajiny nebo jejích evropských spojenců. Americká moc bude nakonec potřeba k zajištění ukrajinské bezpečnosti, jelikož Evropané nemají kapacitu na to sami. USA navíc stále disponují možností ublížit Rusku a Putinovi pomocí přímých a sekundárních sankcí.
Putinova transparentní manipulace amerického prezidenta a Trumpova důvěřivost budou Ukrajinu znepokojovat. Trump řekl Fox News, že Putin pochválil jeho druhé funkční období, když uvedl, že USA jsou „horké jako pistole“ a dříve si myslel, že jsou „mrtvé“.
Putin také veřejně podpořil Trumpovo tvrzení, že invaze před třemi lety by se „nikdy nestala“, kdyby byl prezidentem. „Jsem si zcela jist, že by to tak skutečně bylo. Mohu to potvrdit,“ řekl Putin. To, že by americký prezident bral takové svědectví za bernou minci od totalitního diktátora, je ohromující – a to obzvláště ve světle hodnocení amerických zpravodajských služeb, že Rusové zasahovali do voleb v roce 2016, aby Trumpovi pomohli vyhrát.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.