Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Navzdory Trumpovým tvrzením o „velkém pokroku“ a hodnocení summitu na „10 z 10“, vše naznačuje, že ruský autokrat dosáhl obrovského vítězství. Trumpova velkolepá produkce Putinova příjezdu, se skoro simultánním vystupováním z prezidentských letadel a kráčením po červeném koberci, poskytla jistou rehabilitaci image pro vůdce, který je ve zbytku Západu pariahem a je obviňován z válečných zločinů na Ukrajině.
Navíc Trump svému návštěvníkovi poskytl obrovský ústupek, když přijal ruskou pozici, že mírové kroky by se měly soustředit na finální mírovou dohodu. Její vyjednávání bude pravděpodobně trvat měsíce nebo roky. Tím Trump upustil od příměří, které by mělo zastavit současnou ruskou ofenzívu. CNN Nick Paton Walsh upozornil, že to Putinovi dává více času na to, aby Ukrajinu "drtil".
Nejdůležitější je, že Trump prozatím ustoupil od hrozeb uvalení přísných nových sankcí na Rusko a rozšíření sekundárních sankcí na národy, které nakupují jeho ropu. Tyto hrozby by mohly přivést Putina na Aljašku, ale Trump je uvolnil za málo.
Prezident Spojených států amerických informoval evropské lídry, že Putin vyzval Ukrajinu, aby se vzdala zhruba jedné třetiny Donbasu. Výměnou by nabídl zmrazení fronty v regionech Cherson a Záporoží. To by Ukrajinu postavilo před agonické dilema a někteří analytici se obávají, že by taková dohoda mohla Moskevským silám poskytnout platformu pro budoucí útok.
Evropští lídři uvedli, že Trump vyjádřil otevřenost k poskytnutí amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakmile válka skončí. Toto by mohlo být významné, jelikož prezident se dosud nezavázal k podpoře žádné západní mírové mise v zemi.
Setkání začalo dramatickým přelétáváním bombardéru B-2 a stíhaček F-22 nad hlavou, což mělo symbolizovat americkou supervelmoc. Putin však Trumpa přivítal slovy „Dobrý den, drahý sousede“, čímž využil polohu summitu na Aljašce, aby naznačil, že obě země mají důležité a okamžité vzájemné zájmy, které by neměly být narušeny vzdálenou válkou v Evropě.
Pro Ukrajince a jejich evropské spojence bylo úlevou, že je Trump v podstatě "neprodal". Skutečnost, že z Aljašky nevzešel plán na výměnu území mezi USA a Ruskem, je vítězstvím evropské předsummitové diplomacie. Trump však naznačil, že vyvine tlak na ukrajinského vůdce, až se v pondělí sejdou v Bílém domě.
Jeho selhání v dosažení příměří je významné. Rusko je spokojeno s podrobným mírovým procesem s nekonečnými jednáními, která by mu umožnila pokračovat v boji, včetně jeho stále úspěšnější letní ofenzívy. Ukrajinci však zoufale touží po úlevě od let ruských útoků. Mírové rozhovory bez příměří je ponechají otevřené ruskému nebo americkému tlaku.
Trumpovo nadšení pro mír na Ukrajině je chvályhodné, i když jeho opakované veřejné žádosti o Nobelovu cenu za mír vyvolávají otázky ohledně jeho motivů. Jedním z pozitiv summitu je, že USA a Rusko – země s největšími jadernými arzenály – opět jednají.
Základem Trumpova mírotvorného úsilí je, že síla jeho osobnosti a jeho údajně jedinečný status největšího světového vyjednavače může ukončit války. Tento mýtus vypadá po jeho dlouhém letu z Aljašky velmi ošuntěle.
Trumpova stylistická strategie se na Aljašce jasně obrátila proti němu. Putin vypadal daleko připravenější, zatímco Trump improvizoval. V retrospektivě je těžké pochopit, co ruský prezident nabídl americkému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby ho přesvědčil, že rozhovory na Aljašce jsou dobrý nápad. Je zřejmé, že Rusko hraje na Trumpovu touhu po příležitostech pro fotoreportéry v očekávání, že ho udrží v jednání, aniž by nabídlo nějaké ústupky.
Přesto Trump zůstává nejlepší nadějí pro mír na Ukrajině. Může mluvit přímo s Putinem, na rozdíl od Ukrajiny nebo jejích evropských spojenců. Americká moc bude nakonec potřeba k zajištění ukrajinské bezpečnosti, jelikož Evropané nemají kapacitu na to sami. USA navíc stále disponují možností ublížit Rusku a Putinovi pomocí přímých a sekundárních sankcí.
Putinova transparentní manipulace amerického prezidenta a Trumpova důvěřivost budou Ukrajinu znepokojovat. Trump řekl Fox News, že Putin pochválil jeho druhé funkční období, když uvedl, že USA jsou „horké jako pistole“ a dříve si myslel, že jsou „mrtvé“.
Putin také veřejně podpořil Trumpovo tvrzení, že invaze před třemi lety by se „nikdy nestala“, kdyby byl prezidentem. „Jsem si zcela jist, že by to tak skutečně bylo. Mohu to potvrdit,“ řekl Putin. To, že by americký prezident bral takové svědectví za bernou minci od totalitního diktátora, je ohromující – a to obzvláště ve světle hodnocení amerických zpravodajských služeb, že Rusové zasahovali do voleb v roce 2016, aby Trumpovi pomohli vyhrát.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.