Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Navzdory Trumpovým tvrzením o „velkém pokroku“ a hodnocení summitu na „10 z 10“, vše naznačuje, že ruský autokrat dosáhl obrovského vítězství. Trumpova velkolepá produkce Putinova příjezdu, se skoro simultánním vystupováním z prezidentských letadel a kráčením po červeném koberci, poskytla jistou rehabilitaci image pro vůdce, který je ve zbytku Západu pariahem a je obviňován z válečných zločinů na Ukrajině.
Navíc Trump svému návštěvníkovi poskytl obrovský ústupek, když přijal ruskou pozici, že mírové kroky by se měly soustředit na finální mírovou dohodu. Její vyjednávání bude pravděpodobně trvat měsíce nebo roky. Tím Trump upustil od příměří, které by mělo zastavit současnou ruskou ofenzívu. CNN Nick Paton Walsh upozornil, že to Putinovi dává více času na to, aby Ukrajinu "drtil".
Nejdůležitější je, že Trump prozatím ustoupil od hrozeb uvalení přísných nových sankcí na Rusko a rozšíření sekundárních sankcí na národy, které nakupují jeho ropu. Tyto hrozby by mohly přivést Putina na Aljašku, ale Trump je uvolnil za málo.
Prezident Spojených států amerických informoval evropské lídry, že Putin vyzval Ukrajinu, aby se vzdala zhruba jedné třetiny Donbasu. Výměnou by nabídl zmrazení fronty v regionech Cherson a Záporoží. To by Ukrajinu postavilo před agonické dilema a někteří analytici se obávají, že by taková dohoda mohla Moskevským silám poskytnout platformu pro budoucí útok.
Evropští lídři uvedli, že Trump vyjádřil otevřenost k poskytnutí amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakmile válka skončí. Toto by mohlo být významné, jelikož prezident se dosud nezavázal k podpoře žádné západní mírové mise v zemi.
Setkání začalo dramatickým přelétáváním bombardéru B-2 a stíhaček F-22 nad hlavou, což mělo symbolizovat americkou supervelmoc. Putin však Trumpa přivítal slovy „Dobrý den, drahý sousede“, čímž využil polohu summitu na Aljašce, aby naznačil, že obě země mají důležité a okamžité vzájemné zájmy, které by neměly být narušeny vzdálenou válkou v Evropě.
Pro Ukrajince a jejich evropské spojence bylo úlevou, že je Trump v podstatě "neprodal". Skutečnost, že z Aljašky nevzešel plán na výměnu území mezi USA a Ruskem, je vítězstvím evropské předsummitové diplomacie. Trump však naznačil, že vyvine tlak na ukrajinského vůdce, až se v pondělí sejdou v Bílém domě.
Jeho selhání v dosažení příměří je významné. Rusko je spokojeno s podrobným mírovým procesem s nekonečnými jednáními, která by mu umožnila pokračovat v boji, včetně jeho stále úspěšnější letní ofenzívy. Ukrajinci však zoufale touží po úlevě od let ruských útoků. Mírové rozhovory bez příměří je ponechají otevřené ruskému nebo americkému tlaku.
Trumpovo nadšení pro mír na Ukrajině je chvályhodné, i když jeho opakované veřejné žádosti o Nobelovu cenu za mír vyvolávají otázky ohledně jeho motivů. Jedním z pozitiv summitu je, že USA a Rusko – země s největšími jadernými arzenály – opět jednají.
Základem Trumpova mírotvorného úsilí je, že síla jeho osobnosti a jeho údajně jedinečný status největšího světového vyjednavače může ukončit války. Tento mýtus vypadá po jeho dlouhém letu z Aljašky velmi ošuntěle.
Trumpova stylistická strategie se na Aljašce jasně obrátila proti němu. Putin vypadal daleko připravenější, zatímco Trump improvizoval. V retrospektivě je těžké pochopit, co ruský prezident nabídl americkému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby ho přesvědčil, že rozhovory na Aljašce jsou dobrý nápad. Je zřejmé, že Rusko hraje na Trumpovu touhu po příležitostech pro fotoreportéry v očekávání, že ho udrží v jednání, aniž by nabídlo nějaké ústupky.
Přesto Trump zůstává nejlepší nadějí pro mír na Ukrajině. Může mluvit přímo s Putinem, na rozdíl od Ukrajiny nebo jejích evropských spojenců. Americká moc bude nakonec potřeba k zajištění ukrajinské bezpečnosti, jelikož Evropané nemají kapacitu na to sami. USA navíc stále disponují možností ublížit Rusku a Putinovi pomocí přímých a sekundárních sankcí.
Putinova transparentní manipulace amerického prezidenta a Trumpova důvěřivost budou Ukrajinu znepokojovat. Trump řekl Fox News, že Putin pochválil jeho druhé funkční období, když uvedl, že USA jsou „horké jako pistole“ a dříve si myslel, že jsou „mrtvé“.
Putin také veřejně podpořil Trumpovo tvrzení, že invaze před třemi lety by se „nikdy nestala“, kdyby byl prezidentem. „Jsem si zcela jist, že by to tak skutečně bylo. Mohu to potvrdit,“ řekl Putin. To, že by americký prezident bral takové svědectví za bernou minci od totalitního diktátora, je ohromující – a to obzvláště ve světle hodnocení amerických zpravodajských služeb, že Rusové zasahovali do voleb v roce 2016, aby Trumpovi pomohli vyhrát.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
