Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Navzdory Trumpovým tvrzením o „velkém pokroku“ a hodnocení summitu na „10 z 10“, vše naznačuje, že ruský autokrat dosáhl obrovského vítězství. Trumpova velkolepá produkce Putinova příjezdu, se skoro simultánním vystupováním z prezidentských letadel a kráčením po červeném koberci, poskytla jistou rehabilitaci image pro vůdce, který je ve zbytku Západu pariahem a je obviňován z válečných zločinů na Ukrajině.
Navíc Trump svému návštěvníkovi poskytl obrovský ústupek, když přijal ruskou pozici, že mírové kroky by se měly soustředit na finální mírovou dohodu. Její vyjednávání bude pravděpodobně trvat měsíce nebo roky. Tím Trump upustil od příměří, které by mělo zastavit současnou ruskou ofenzívu. CNN Nick Paton Walsh upozornil, že to Putinovi dává více času na to, aby Ukrajinu "drtil".
Nejdůležitější je, že Trump prozatím ustoupil od hrozeb uvalení přísných nových sankcí na Rusko a rozšíření sekundárních sankcí na národy, které nakupují jeho ropu. Tyto hrozby by mohly přivést Putina na Aljašku, ale Trump je uvolnil za málo.
Prezident Spojených států amerických informoval evropské lídry, že Putin vyzval Ukrajinu, aby se vzdala zhruba jedné třetiny Donbasu. Výměnou by nabídl zmrazení fronty v regionech Cherson a Záporoží. To by Ukrajinu postavilo před agonické dilema a někteří analytici se obávají, že by taková dohoda mohla Moskevským silám poskytnout platformu pro budoucí útok.
Evropští lídři uvedli, že Trump vyjádřil otevřenost k poskytnutí amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakmile válka skončí. Toto by mohlo být významné, jelikož prezident se dosud nezavázal k podpoře žádné západní mírové mise v zemi.
Setkání začalo dramatickým přelétáváním bombardéru B-2 a stíhaček F-22 nad hlavou, což mělo symbolizovat americkou supervelmoc. Putin však Trumpa přivítal slovy „Dobrý den, drahý sousede“, čímž využil polohu summitu na Aljašce, aby naznačil, že obě země mají důležité a okamžité vzájemné zájmy, které by neměly být narušeny vzdálenou válkou v Evropě.
Pro Ukrajince a jejich evropské spojence bylo úlevou, že je Trump v podstatě "neprodal". Skutečnost, že z Aljašky nevzešel plán na výměnu území mezi USA a Ruskem, je vítězstvím evropské předsummitové diplomacie. Trump však naznačil, že vyvine tlak na ukrajinského vůdce, až se v pondělí sejdou v Bílém domě.
Jeho selhání v dosažení příměří je významné. Rusko je spokojeno s podrobným mírovým procesem s nekonečnými jednáními, která by mu umožnila pokračovat v boji, včetně jeho stále úspěšnější letní ofenzívy. Ukrajinci však zoufale touží po úlevě od let ruských útoků. Mírové rozhovory bez příměří je ponechají otevřené ruskému nebo americkému tlaku.
Trumpovo nadšení pro mír na Ukrajině je chvályhodné, i když jeho opakované veřejné žádosti o Nobelovu cenu za mír vyvolávají otázky ohledně jeho motivů. Jedním z pozitiv summitu je, že USA a Rusko – země s největšími jadernými arzenály – opět jednají.
Základem Trumpova mírotvorného úsilí je, že síla jeho osobnosti a jeho údajně jedinečný status největšího světového vyjednavače může ukončit války. Tento mýtus vypadá po jeho dlouhém letu z Aljašky velmi ošuntěle.
Trumpova stylistická strategie se na Aljašce jasně obrátila proti němu. Putin vypadal daleko připravenější, zatímco Trump improvizoval. V retrospektivě je těžké pochopit, co ruský prezident nabídl americkému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby ho přesvědčil, že rozhovory na Aljašce jsou dobrý nápad. Je zřejmé, že Rusko hraje na Trumpovu touhu po příležitostech pro fotoreportéry v očekávání, že ho udrží v jednání, aniž by nabídlo nějaké ústupky.
Přesto Trump zůstává nejlepší nadějí pro mír na Ukrajině. Může mluvit přímo s Putinem, na rozdíl od Ukrajiny nebo jejích evropských spojenců. Americká moc bude nakonec potřeba k zajištění ukrajinské bezpečnosti, jelikož Evropané nemají kapacitu na to sami. USA navíc stále disponují možností ublížit Rusku a Putinovi pomocí přímých a sekundárních sankcí.
Putinova transparentní manipulace amerického prezidenta a Trumpova důvěřivost budou Ukrajinu znepokojovat. Trump řekl Fox News, že Putin pochválil jeho druhé funkční období, když uvedl, že USA jsou „horké jako pistole“ a dříve si myslel, že jsou „mrtvé“.
Putin také veřejně podpořil Trumpovo tvrzení, že invaze před třemi lety by se „nikdy nestala“, kdyby byl prezidentem. „Jsem si zcela jist, že by to tak skutečně bylo. Mohu to potvrdit,“ řekl Putin. To, že by americký prezident bral takové svědectví za bernou minci od totalitního diktátora, je ohromující – a to obzvláště ve světle hodnocení amerických zpravodajských služeb, že Rusové zasahovali do voleb v roce 2016, aby Trumpovi pomohli vyhrát.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.