Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Navzdory Trumpovým tvrzením o „velkém pokroku“ a hodnocení summitu na „10 z 10“, vše naznačuje, že ruský autokrat dosáhl obrovského vítězství. Trumpova velkolepá produkce Putinova příjezdu, se skoro simultánním vystupováním z prezidentských letadel a kráčením po červeném koberci, poskytla jistou rehabilitaci image pro vůdce, který je ve zbytku Západu pariahem a je obviňován z válečných zločinů na Ukrajině.
Navíc Trump svému návštěvníkovi poskytl obrovský ústupek, když přijal ruskou pozici, že mírové kroky by se měly soustředit na finální mírovou dohodu. Její vyjednávání bude pravděpodobně trvat měsíce nebo roky. Tím Trump upustil od příměří, které by mělo zastavit současnou ruskou ofenzívu. CNN Nick Paton Walsh upozornil, že to Putinovi dává více času na to, aby Ukrajinu "drtil".
Nejdůležitější je, že Trump prozatím ustoupil od hrozeb uvalení přísných nových sankcí na Rusko a rozšíření sekundárních sankcí na národy, které nakupují jeho ropu. Tyto hrozby by mohly přivést Putina na Aljašku, ale Trump je uvolnil za málo.
Prezident Spojených států amerických informoval evropské lídry, že Putin vyzval Ukrajinu, aby se vzdala zhruba jedné třetiny Donbasu. Výměnou by nabídl zmrazení fronty v regionech Cherson a Záporoží. To by Ukrajinu postavilo před agonické dilema a někteří analytici se obávají, že by taková dohoda mohla Moskevským silám poskytnout platformu pro budoucí útok.
Evropští lídři uvedli, že Trump vyjádřil otevřenost k poskytnutí amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakmile válka skončí. Toto by mohlo být významné, jelikož prezident se dosud nezavázal k podpoře žádné západní mírové mise v zemi.
Setkání začalo dramatickým přelétáváním bombardéru B-2 a stíhaček F-22 nad hlavou, což mělo symbolizovat americkou supervelmoc. Putin však Trumpa přivítal slovy „Dobrý den, drahý sousede“, čímž využil polohu summitu na Aljašce, aby naznačil, že obě země mají důležité a okamžité vzájemné zájmy, které by neměly být narušeny vzdálenou válkou v Evropě.
Pro Ukrajince a jejich evropské spojence bylo úlevou, že je Trump v podstatě "neprodal". Skutečnost, že z Aljašky nevzešel plán na výměnu území mezi USA a Ruskem, je vítězstvím evropské předsummitové diplomacie. Trump však naznačil, že vyvine tlak na ukrajinského vůdce, až se v pondělí sejdou v Bílém domě.
Jeho selhání v dosažení příměří je významné. Rusko je spokojeno s podrobným mírovým procesem s nekonečnými jednáními, která by mu umožnila pokračovat v boji, včetně jeho stále úspěšnější letní ofenzívy. Ukrajinci však zoufale touží po úlevě od let ruských útoků. Mírové rozhovory bez příměří je ponechají otevřené ruskému nebo americkému tlaku.
Trumpovo nadšení pro mír na Ukrajině je chvályhodné, i když jeho opakované veřejné žádosti o Nobelovu cenu za mír vyvolávají otázky ohledně jeho motivů. Jedním z pozitiv summitu je, že USA a Rusko – země s největšími jadernými arzenály – opět jednají.
Základem Trumpova mírotvorného úsilí je, že síla jeho osobnosti a jeho údajně jedinečný status největšího světového vyjednavače může ukončit války. Tento mýtus vypadá po jeho dlouhém letu z Aljašky velmi ošuntěle.
Trumpova stylistická strategie se na Aljašce jasně obrátila proti němu. Putin vypadal daleko připravenější, zatímco Trump improvizoval. V retrospektivě je těžké pochopit, co ruský prezident nabídl americkému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby ho přesvědčil, že rozhovory na Aljašce jsou dobrý nápad. Je zřejmé, že Rusko hraje na Trumpovu touhu po příležitostech pro fotoreportéry v očekávání, že ho udrží v jednání, aniž by nabídlo nějaké ústupky.
Přesto Trump zůstává nejlepší nadějí pro mír na Ukrajině. Může mluvit přímo s Putinem, na rozdíl od Ukrajiny nebo jejích evropských spojenců. Americká moc bude nakonec potřeba k zajištění ukrajinské bezpečnosti, jelikož Evropané nemají kapacitu na to sami. USA navíc stále disponují možností ublížit Rusku a Putinovi pomocí přímých a sekundárních sankcí.
Putinova transparentní manipulace amerického prezidenta a Trumpova důvěřivost budou Ukrajinu znepokojovat. Trump řekl Fox News, že Putin pochválil jeho druhé funkční období, když uvedl, že USA jsou „horké jako pistole“ a dříve si myslel, že jsou „mrtvé“.
Putin také veřejně podpořil Trumpovo tvrzení, že invaze před třemi lety by se „nikdy nestala“, kdyby byl prezidentem. „Jsem si zcela jist, že by to tak skutečně bylo. Mohu to potvrdit,“ řekl Putin. To, že by americký prezident bral takové svědectví za bernou minci od totalitního diktátora, je ohromující – a to obzvláště ve světle hodnocení amerických zpravodajských služeb, že Rusové zasahovali do voleb v roce 2016, aby Trumpovi pomohli vyhrát.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.