Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Ačkoli by si každý v hlavním městě přál cítit se bezpečněji a město má jisté problémy s dodržováním zákona jako spousta jiných metropolí, data ukazují, že počet loupeží s použitím auta, násilných trestných činů se střelnými zbraněmi a vražd se za poslední dva roky snížil.
Starostka Muriel Bowserová dokonce tvrdí, že násilná kriminalita je na nejnižší úrovni za posledních 30 let. Rozpor mezi Trumpovou ohnivou rétorikou a každodenním životem ve většině Washingtonu zpochybňuje jeho tvrzení o krizi.
Podobná pseudo-krize v hlavním městě přitom není zdaleka první. Letos prezident vyhlásil nouzové stavy kvůli ekonomice, energetice a hranicím, aby získal mimořádné výkonné pravomoci. Ekonomický nouzový stav neexistuje, neboť obchodní deficity tu byly po celá desetiletí a Spojené státy se z pandemie zotavily lépe než ostatní rozvinuté země. Tato situace stěží představuje náhlou krizi, kterou by mohl využít k převzetí celních pravomocí od Kongresu.
Stejně tak Amerika nečelí žádnému energetickému nouzovému stavu, přesto se Trumpovo odvolání na něj proměnilo v nové zákony o těžbě a průzkumu ložisek. Prezident navíc zdůvodňuje svou tvrdou politiku v oblasti deportací tvrzením, že je Amerika vystavena invazi zločinců a teroristů, což je, jak se zdá, přehnané, ačkoliv vynucování pravidel na hranicích za Bidenovy administrativy bylo občas laxní.
Trumpův zásah v hlavním městě souvisí s trendem jeho čím dál autoritativnějšího druhého funkčního období. Jde o jeho snahu militarizovat civilní funkce vlády a činnost vymáhání práva. Na jižní hranici poslal tisíce vojáků v aktivní službě. Jednotky Národní gardy a příslušníky americké námořní pěchoty nasadil i v Los Angeles po nepokojích souvisejících s imigračními raziemi.
Využívání armády k policejním účelům je podle CNN taktika, která je známá z totalitních států, kde jedním z prvních činů diktátora bývá vyslání vojáků do ulic hlavního města. Mnozí členové kongresové delegace za metropolitní oblast hlavního města, kteří jsou všichni demokraté, varovali před „jemným začátkem autoritářství“ po Trumpově oznámení.
Prezidentovo volání po extrémních řešeních, které může poskytnout jen silný vůdce, je přesně ten typ extremismu, který znepokojoval zakladatele před více než 250 lety. Alexander Hamilton v první části Spisů federalistů napsal, že historie ukazuje, že vůdci, kteří potlačili svobodu, tak učinili tím, že začínali jako demagogové a končili jako tyrani.
Starostka Bowserová reagovala na Trumpovo převzetí moci nad jejím městem strategicky klidně. Upozornila nicméně, že jeho krok je „znepokojující a bezprecedentní“. Když se na to ovšem podíváme v širším kontextu, jedná se o víc než to.
Jen za poslední týden se například Trumpova administrativa snažila použít ministerstvo spravedlnosti k útoku na představitele Obamovy vlády, vytvořit pět nových republikánských křesel ve Sněmovně reprezentantů v Texasu, propustit vládního statistika, protože se mu nelíbily údaje o nezaměstnanosti, nebo použít obrovská cla k potrestání Brazílie za její stíhání jeho populárního přítele Jaira Bolsonara, který se údajně pokusil zvrátit volby v zemi v roce 2022.
Jako vždy u Trumpa je ale nutné rozlišovat podstatu od zástěrky. Hyperbolická varování před hrozící tyranií, která obíhají v liberálních médiích po celý den, ne vždy pomáhají voličům pochopit, co se ve skutečnosti děje. Amerika je stále daleko od policejního státu, jakým je třeba Čína.
Přesto prezidentova poznámka, že je „trapné“, že musí mluvit o „nebezpečném“, „špinavém“ a „odporném“ hlavním městě USA, než se v pátek setká s Vladimirem Putinem, působila rušivě. Jeho tvrzení v sobě zahrnovalo náznak, že by takový problém neexistoval, kdyby měl diktátorské pravomoci jako ruský prezident.
Je však třeba si uvědomit, že někdy mají Trumpova oznámení větší důraz než jeho samotné kroky. Není vyloučené, že jeho pondělní tisková konference byla jen masivním propagačním trikem. Jeho slova, že policisté teď mají „dovoleno dělat, co se jim sakra zlíbí“, byla obzvlášť lákavá pro jeho základnu MAGA voličů a jistě se dočkají dnů chvály v konzervativních médiích.
Trumpova sázka by se neuskutečnila, kdyby v hlavním městě byl naprostý klid. V místních novinách jsou bohužel často k vidění srdcervoucí příběhy o obětech střelby. Obyvatelé některých z nejproblematičtějších čtvrtí by proto mohli pohled na vojáky na ulicích vnímat pozitivně. Předseda washingtonského policejního svazu Greggory Pemberton řekl televizi Fox News, že jeho členové s Trumpem souhlasí a že je třeba něco dělat.
Trumpův tah je také chytrým politickým trikem. Demokraté, kteří s tímto postupem nesouhlasí, mohou být označeni za slabé v boji proti kriminalitě. Kritici sice mohou poukazovat na statistiky, které ukazují pokles trestné činnosti, ale Trump chápe, že se jedná spíše o emocionální než o rozumovou záležitost.
Starostka Los Angeles Karen Bassová, jejíž město Trump navzdory jejímu nesouhlasu obsadil Národní gardou a námořní pěchotou, varovala, že v demokratické společnosti by problémy s vymáháním práva nikdy neměly vyžadovat vojenská řešení. Bassová se domnívá, že Washington je nyní testovacím případem pro další nelegální převzetí moci.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.