Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Ačkoli by si každý v hlavním městě přál cítit se bezpečněji a město má jisté problémy s dodržováním zákona jako spousta jiných metropolí, data ukazují, že počet loupeží s použitím auta, násilných trestných činů se střelnými zbraněmi a vražd se za poslední dva roky snížil.
Starostka Muriel Bowserová dokonce tvrdí, že násilná kriminalita je na nejnižší úrovni za posledních 30 let. Rozpor mezi Trumpovou ohnivou rétorikou a každodenním životem ve většině Washingtonu zpochybňuje jeho tvrzení o krizi.
Podobná pseudo-krize v hlavním městě přitom není zdaleka první. Letos prezident vyhlásil nouzové stavy kvůli ekonomice, energetice a hranicím, aby získal mimořádné výkonné pravomoci. Ekonomický nouzový stav neexistuje, neboť obchodní deficity tu byly po celá desetiletí a Spojené státy se z pandemie zotavily lépe než ostatní rozvinuté země. Tato situace stěží představuje náhlou krizi, kterou by mohl využít k převzetí celních pravomocí od Kongresu.
Stejně tak Amerika nečelí žádnému energetickému nouzovému stavu, přesto se Trumpovo odvolání na něj proměnilo v nové zákony o těžbě a průzkumu ložisek. Prezident navíc zdůvodňuje svou tvrdou politiku v oblasti deportací tvrzením, že je Amerika vystavena invazi zločinců a teroristů, což je, jak se zdá, přehnané, ačkoliv vynucování pravidel na hranicích za Bidenovy administrativy bylo občas laxní.
Trumpův zásah v hlavním městě souvisí s trendem jeho čím dál autoritativnějšího druhého funkčního období. Jde o jeho snahu militarizovat civilní funkce vlády a činnost vymáhání práva. Na jižní hranici poslal tisíce vojáků v aktivní službě. Jednotky Národní gardy a příslušníky americké námořní pěchoty nasadil i v Los Angeles po nepokojích souvisejících s imigračními raziemi.
Využívání armády k policejním účelům je podle CNN taktika, která je známá z totalitních států, kde jedním z prvních činů diktátora bývá vyslání vojáků do ulic hlavního města. Mnozí členové kongresové delegace za metropolitní oblast hlavního města, kteří jsou všichni demokraté, varovali před „jemným začátkem autoritářství“ po Trumpově oznámení.
Prezidentovo volání po extrémních řešeních, které může poskytnout jen silný vůdce, je přesně ten typ extremismu, který znepokojoval zakladatele před více než 250 lety. Alexander Hamilton v první části Spisů federalistů napsal, že historie ukazuje, že vůdci, kteří potlačili svobodu, tak učinili tím, že začínali jako demagogové a končili jako tyrani.
Starostka Bowserová reagovala na Trumpovo převzetí moci nad jejím městem strategicky klidně. Upozornila nicméně, že jeho krok je „znepokojující a bezprecedentní“. Když se na to ovšem podíváme v širším kontextu, jedná se o víc než to.
Jen za poslední týden se například Trumpova administrativa snažila použít ministerstvo spravedlnosti k útoku na představitele Obamovy vlády, vytvořit pět nových republikánských křesel ve Sněmovně reprezentantů v Texasu, propustit vládního statistika, protože se mu nelíbily údaje o nezaměstnanosti, nebo použít obrovská cla k potrestání Brazílie za její stíhání jeho populárního přítele Jaira Bolsonara, který se údajně pokusil zvrátit volby v zemi v roce 2022.
Jako vždy u Trumpa je ale nutné rozlišovat podstatu od zástěrky. Hyperbolická varování před hrozící tyranií, která obíhají v liberálních médiích po celý den, ne vždy pomáhají voličům pochopit, co se ve skutečnosti děje. Amerika je stále daleko od policejního státu, jakým je třeba Čína.
Přesto prezidentova poznámka, že je „trapné“, že musí mluvit o „nebezpečném“, „špinavém“ a „odporném“ hlavním městě USA, než se v pátek setká s Vladimirem Putinem, působila rušivě. Jeho tvrzení v sobě zahrnovalo náznak, že by takový problém neexistoval, kdyby měl diktátorské pravomoci jako ruský prezident.
Je však třeba si uvědomit, že někdy mají Trumpova oznámení větší důraz než jeho samotné kroky. Není vyloučené, že jeho pondělní tisková konference byla jen masivním propagačním trikem. Jeho slova, že policisté teď mají „dovoleno dělat, co se jim sakra zlíbí“, byla obzvlášť lákavá pro jeho základnu MAGA voličů a jistě se dočkají dnů chvály v konzervativních médiích.
Trumpova sázka by se neuskutečnila, kdyby v hlavním městě byl naprostý klid. V místních novinách jsou bohužel často k vidění srdcervoucí příběhy o obětech střelby. Obyvatelé některých z nejproblematičtějších čtvrtí by proto mohli pohled na vojáky na ulicích vnímat pozitivně. Předseda washingtonského policejního svazu Greggory Pemberton řekl televizi Fox News, že jeho členové s Trumpem souhlasí a že je třeba něco dělat.
Trumpův tah je také chytrým politickým trikem. Demokraté, kteří s tímto postupem nesouhlasí, mohou být označeni za slabé v boji proti kriminalitě. Kritici sice mohou poukazovat na statistiky, které ukazují pokles trestné činnosti, ale Trump chápe, že se jedná spíše o emocionální než o rozumovou záležitost.
Starostka Los Angeles Karen Bassová, jejíž město Trump navzdory jejímu nesouhlasu obsadil Národní gardou a námořní pěchotou, varovala, že v demokratické společnosti by problémy s vymáháním práva nikdy neměly vyžadovat vojenská řešení. Bassová se domnívá, že Washington je nyní testovacím případem pro další nelegální převzetí moci.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.