Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Ačkoli by si každý v hlavním městě přál cítit se bezpečněji a město má jisté problémy s dodržováním zákona jako spousta jiných metropolí, data ukazují, že počet loupeží s použitím auta, násilných trestných činů se střelnými zbraněmi a vražd se za poslední dva roky snížil.
Starostka Muriel Bowserová dokonce tvrdí, že násilná kriminalita je na nejnižší úrovni za posledních 30 let. Rozpor mezi Trumpovou ohnivou rétorikou a každodenním životem ve většině Washingtonu zpochybňuje jeho tvrzení o krizi.
Podobná pseudo-krize v hlavním městě přitom není zdaleka první. Letos prezident vyhlásil nouzové stavy kvůli ekonomice, energetice a hranicím, aby získal mimořádné výkonné pravomoci. Ekonomický nouzový stav neexistuje, neboť obchodní deficity tu byly po celá desetiletí a Spojené státy se z pandemie zotavily lépe než ostatní rozvinuté země. Tato situace stěží představuje náhlou krizi, kterou by mohl využít k převzetí celních pravomocí od Kongresu.
Stejně tak Amerika nečelí žádnému energetickému nouzovému stavu, přesto se Trumpovo odvolání na něj proměnilo v nové zákony o těžbě a průzkumu ložisek. Prezident navíc zdůvodňuje svou tvrdou politiku v oblasti deportací tvrzením, že je Amerika vystavena invazi zločinců a teroristů, což je, jak se zdá, přehnané, ačkoliv vynucování pravidel na hranicích za Bidenovy administrativy bylo občas laxní.
Trumpův zásah v hlavním městě souvisí s trendem jeho čím dál autoritativnějšího druhého funkčního období. Jde o jeho snahu militarizovat civilní funkce vlády a činnost vymáhání práva. Na jižní hranici poslal tisíce vojáků v aktivní službě. Jednotky Národní gardy a příslušníky americké námořní pěchoty nasadil i v Los Angeles po nepokojích souvisejících s imigračními raziemi.
Využívání armády k policejním účelům je podle CNN taktika, která je známá z totalitních států, kde jedním z prvních činů diktátora bývá vyslání vojáků do ulic hlavního města. Mnozí členové kongresové delegace za metropolitní oblast hlavního města, kteří jsou všichni demokraté, varovali před „jemným začátkem autoritářství“ po Trumpově oznámení.
Prezidentovo volání po extrémních řešeních, které může poskytnout jen silný vůdce, je přesně ten typ extremismu, který znepokojoval zakladatele před více než 250 lety. Alexander Hamilton v první části Spisů federalistů napsal, že historie ukazuje, že vůdci, kteří potlačili svobodu, tak učinili tím, že začínali jako demagogové a končili jako tyrani.
Starostka Bowserová reagovala na Trumpovo převzetí moci nad jejím městem strategicky klidně. Upozornila nicméně, že jeho krok je „znepokojující a bezprecedentní“. Když se na to ovšem podíváme v širším kontextu, jedná se o víc než to.
Jen za poslední týden se například Trumpova administrativa snažila použít ministerstvo spravedlnosti k útoku na představitele Obamovy vlády, vytvořit pět nových republikánských křesel ve Sněmovně reprezentantů v Texasu, propustit vládního statistika, protože se mu nelíbily údaje o nezaměstnanosti, nebo použít obrovská cla k potrestání Brazílie za její stíhání jeho populárního přítele Jaira Bolsonara, který se údajně pokusil zvrátit volby v zemi v roce 2022.
Jako vždy u Trumpa je ale nutné rozlišovat podstatu od zástěrky. Hyperbolická varování před hrozící tyranií, která obíhají v liberálních médiích po celý den, ne vždy pomáhají voličům pochopit, co se ve skutečnosti děje. Amerika je stále daleko od policejního státu, jakým je třeba Čína.
Přesto prezidentova poznámka, že je „trapné“, že musí mluvit o „nebezpečném“, „špinavém“ a „odporném“ hlavním městě USA, než se v pátek setká s Vladimirem Putinem, působila rušivě. Jeho tvrzení v sobě zahrnovalo náznak, že by takový problém neexistoval, kdyby měl diktátorské pravomoci jako ruský prezident.
Je však třeba si uvědomit, že někdy mají Trumpova oznámení větší důraz než jeho samotné kroky. Není vyloučené, že jeho pondělní tisková konference byla jen masivním propagačním trikem. Jeho slova, že policisté teď mají „dovoleno dělat, co se jim sakra zlíbí“, byla obzvlášť lákavá pro jeho základnu MAGA voličů a jistě se dočkají dnů chvály v konzervativních médiích.
Trumpova sázka by se neuskutečnila, kdyby v hlavním městě byl naprostý klid. V místních novinách jsou bohužel často k vidění srdcervoucí příběhy o obětech střelby. Obyvatelé některých z nejproblematičtějších čtvrtí by proto mohli pohled na vojáky na ulicích vnímat pozitivně. Předseda washingtonského policejního svazu Greggory Pemberton řekl televizi Fox News, že jeho členové s Trumpem souhlasí a že je třeba něco dělat.
Trumpův tah je také chytrým politickým trikem. Demokraté, kteří s tímto postupem nesouhlasí, mohou být označeni za slabé v boji proti kriminalitě. Kritici sice mohou poukazovat na statistiky, které ukazují pokles trestné činnosti, ale Trump chápe, že se jedná spíše o emocionální než o rozumovou záležitost.
Starostka Los Angeles Karen Bassová, jejíž město Trump navzdory jejímu nesouhlasu obsadil Národní gardou a námořní pěchotou, varovala, že v demokratické společnosti by problémy s vymáháním práva nikdy neměly vyžadovat vojenská řešení. Bassová se domnívá, že Washington je nyní testovacím případem pro další nelegální převzetí moci.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.