Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Začněme na Ukrajině. Po devíti měsících nejednoznačné politiky a letních schůzkách s lídry se zdá, že se objevuje návrh dohody. Ta by měla mít dva hlavní body: za prvé, bezpečnostní záruku s přísliby USA a spojenců NATO dodávat ukrajinské armádě vybavení a zajistit obranu suverénního území. Za druhé, výměnu území podél současné kontaktní linie na východě Ukrajiny, aby se obnovily bezpečné hranice a vytvořily podmínky pro dlouhodobý mír. Ukrajina pravděpodobně nepřistoupí na územní ústupky bez bezpečnostní záruky, zatímco Rusko bez teritoriálního vypořádání stěží zastaví svou ničivou válku.
Dosažení dohody si vyžádá trvalé dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze strany USA a NATO, včetně protivzdušné obrany a raket delšího doletu. Dále bude nutné zvýšit sankce a ekonomický tlak na Moskvu. Po nedávném zasedání Valného shromáždění OSN se zdá, že Trump tento přístup podpořil, přičemž americké vojenské vybavení je dodáváno přes nákupy spojenců NATO.
Poprvé se Evropané baví o použití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přes 300 miliard dolarů jako půjčky Ukrajině. Tyto peníze by pomohly ukrajinské ekonomice a obranné základně vydržet pokračující válku. Pokud Bílý dům udrží tento odhodlaný přístup, zvyšuje se pravděpodobnost, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nezbude nic jiného než uzavřít dohodu a zachovat si tvář. Rusko utrpělo ve válce přes jeden milion vojenských obětí, ekonomika je pod tlakem a úrokové sazby se blíží 20 procentům. Pokud Trump udrží tlak na Moskvu a dotáhne kontury mírové dohody do konce, je urovnání možné, než Nobelův výbor vybere laureáta pro rok 2026.
Trump převzal úřad s platným třífázovým příměřím od administrativy Joea Bidena, které mělo ukončit válku v Gaze. Druhá fáze počítala s prozatímními bezpečnostními a politickými strukturami a masivním programem rekonstrukce. Bohužel příměří v březnu po první fázi selhalo. Následovalo šest měsíců intenzivních izraelských operací spojených s humanitární krizí a blokádou hranic Gazy ze strany Izraele. Před dvěma týdny se zdálo, že jakékoli nároky na Nobelovu cenu jsou sporné.
Situace se změnila minulý týden, kdy Trump představil 20bodový plán na ukončení války. Ten požaduje, aby se Izrael vzdal anexe nebo okupace Gazy. Naopak Hamás musí vydát kontrolu nad Gazou a propustit všechna rukojmí, živá i mrtvá. Plán, který získal podporu Izraele i klíčových arabských a muslimských států, se podobá tomu, co bylo zamýšleno ve druhé fázi lednové dohody.
Hamás plán předběžně schválil a v Káhiře probíhají jednání o propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně. Autor se domnívá, že Hamás se bude snažit o zdržování a odmítne se odzbrojit. Trump správně stupňuje tlak, když v sobotu napsal, že průtahy jsou nepřijatelné, a to i na Izrael. Plán nicméně naznačuje, že bude realizován bez ohledu na postoj Hamásu v oblastech, které již neovládá. To může urychlit konec války a nastolit realitu Gazy bez Hamásu, což je nezbytná podmínka pro dlouhodobý mír.
Izrael musí splnit svůj závazek, včetně vzdání se jakékoli reokupace nebo osídlování Gazy. Klíčovým prvkem Trumpova plánu je také přijetí „důvěryhodné cesty k palestinskému sebeurčení a státnosti“ ze strany Izraele. Zásadní požadavek je jasný: Hamás musí vrátit rukojmí a vzdát se kontroly nad Gazou. Kdokoli chce tuto hrůznou válku zastavit, měl by Hamás vyzvat k okamžitému přijetí podmínek.
Nobelova cena za mír se každoročně uděluje 10. prosince, přičemž výbor vybírá laureáta dva měsíce předem. Trump nepochybně doufá, že by ocenění mohl získat již tento týden, což je však velmi nepravděpodobné. Příští rok, který bude 125. výročím ceny, si však Trump může klást reálný nárok.
Trump a jeho tým si zaslouží uznání za pomoc při vytváření rámců pro ukončení obou válek. Pokud dokážou v nadcházejícím roce vytrvat a udržet své zaměření (což je velký otazník), mohl by se Trump stát 125. laureátem Nobelovy ceny za mír. Bez ohledu na to, co si člověk o prezidentu Trumpovi myslí, na těchto dvou nejdůležitějších otázkách války a míru bychom měli všichni doufat v jeho úspěch.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.
Donald Trump se sice na domácí americké scéně může potýkat s politickými problémy, avšak jeho specifický styl konzervativního a nacionálního populismu ve světě dále vzkvétá. Výsledky voleb v různých částech planety ukazují, že politický směr postavený na odporu k elitám, protekcionismu a zdůrazňování národní suverenity zapouští stále hlubší kořeny. Tento globální trend přitom ukazuje značnou odolnost bez ohledu na to, v jaké pozici se zrovna nachází samotný americký prezident.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
