Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Začněme na Ukrajině. Po devíti měsících nejednoznačné politiky a letních schůzkách s lídry se zdá, že se objevuje návrh dohody. Ta by měla mít dva hlavní body: za prvé, bezpečnostní záruku s přísliby USA a spojenců NATO dodávat ukrajinské armádě vybavení a zajistit obranu suverénního území. Za druhé, výměnu území podél současné kontaktní linie na východě Ukrajiny, aby se obnovily bezpečné hranice a vytvořily podmínky pro dlouhodobý mír. Ukrajina pravděpodobně nepřistoupí na územní ústupky bez bezpečnostní záruky, zatímco Rusko bez teritoriálního vypořádání stěží zastaví svou ničivou válku.
Dosažení dohody si vyžádá trvalé dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze strany USA a NATO, včetně protivzdušné obrany a raket delšího doletu. Dále bude nutné zvýšit sankce a ekonomický tlak na Moskvu. Po nedávném zasedání Valného shromáždění OSN se zdá, že Trump tento přístup podpořil, přičemž americké vojenské vybavení je dodáváno přes nákupy spojenců NATO.
Poprvé se Evropané baví o použití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přes 300 miliard dolarů jako půjčky Ukrajině. Tyto peníze by pomohly ukrajinské ekonomice a obranné základně vydržet pokračující válku. Pokud Bílý dům udrží tento odhodlaný přístup, zvyšuje se pravděpodobnost, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nezbude nic jiného než uzavřít dohodu a zachovat si tvář. Rusko utrpělo ve válce přes jeden milion vojenských obětí, ekonomika je pod tlakem a úrokové sazby se blíží 20 procentům. Pokud Trump udrží tlak na Moskvu a dotáhne kontury mírové dohody do konce, je urovnání možné, než Nobelův výbor vybere laureáta pro rok 2026.
Trump převzal úřad s platným třífázovým příměřím od administrativy Joea Bidena, které mělo ukončit válku v Gaze. Druhá fáze počítala s prozatímními bezpečnostními a politickými strukturami a masivním programem rekonstrukce. Bohužel příměří v březnu po první fázi selhalo. Následovalo šest měsíců intenzivních izraelských operací spojených s humanitární krizí a blokádou hranic Gazy ze strany Izraele. Před dvěma týdny se zdálo, že jakékoli nároky na Nobelovu cenu jsou sporné.
Situace se změnila minulý týden, kdy Trump představil 20bodový plán na ukončení války. Ten požaduje, aby se Izrael vzdal anexe nebo okupace Gazy. Naopak Hamás musí vydát kontrolu nad Gazou a propustit všechna rukojmí, živá i mrtvá. Plán, který získal podporu Izraele i klíčových arabských a muslimských států, se podobá tomu, co bylo zamýšleno ve druhé fázi lednové dohody.
Hamás plán předběžně schválil a v Káhiře probíhají jednání o propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně. Autor se domnívá, že Hamás se bude snažit o zdržování a odmítne se odzbrojit. Trump správně stupňuje tlak, když v sobotu napsal, že průtahy jsou nepřijatelné, a to i na Izrael. Plán nicméně naznačuje, že bude realizován bez ohledu na postoj Hamásu v oblastech, které již neovládá. To může urychlit konec války a nastolit realitu Gazy bez Hamásu, což je nezbytná podmínka pro dlouhodobý mír.
Izrael musí splnit svůj závazek, včetně vzdání se jakékoli reokupace nebo osídlování Gazy. Klíčovým prvkem Trumpova plánu je také přijetí „důvěryhodné cesty k palestinskému sebeurčení a státnosti“ ze strany Izraele. Zásadní požadavek je jasný: Hamás musí vrátit rukojmí a vzdát se kontroly nad Gazou. Kdokoli chce tuto hrůznou válku zastavit, měl by Hamás vyzvat k okamžitému přijetí podmínek.
Nobelova cena za mír se každoročně uděluje 10. prosince, přičemž výbor vybírá laureáta dva měsíce předem. Trump nepochybně doufá, že by ocenění mohl získat již tento týden, což je však velmi nepravděpodobné. Příští rok, který bude 125. výročím ceny, si však Trump může klást reálný nárok.
Trump a jeho tým si zaslouží uznání za pomoc při vytváření rámců pro ukončení obou válek. Pokud dokážou v nadcházejícím roce vytrvat a udržet své zaměření (což je velký otazník), mohl by se Trump stát 125. laureátem Nobelovy ceny za mír. Bez ohledu na to, co si člověk o prezidentu Trumpovi myslí, na těchto dvou nejdůležitějších otázkách války a míru bychom měli všichni doufat v jeho úspěch.
Jste na správném místě, pokud máte v červenci dovolenou a chcete vědět, jak bude. Nejtepleji má být v příštím týdnu, ale ani v ostatních týdnech nebudou panovat podprůměrné teploty. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.