Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Začněme na Ukrajině. Po devíti měsících nejednoznačné politiky a letních schůzkách s lídry se zdá, že se objevuje návrh dohody. Ta by měla mít dva hlavní body: za prvé, bezpečnostní záruku s přísliby USA a spojenců NATO dodávat ukrajinské armádě vybavení a zajistit obranu suverénního území. Za druhé, výměnu území podél současné kontaktní linie na východě Ukrajiny, aby se obnovily bezpečné hranice a vytvořily podmínky pro dlouhodobý mír. Ukrajina pravděpodobně nepřistoupí na územní ústupky bez bezpečnostní záruky, zatímco Rusko bez teritoriálního vypořádání stěží zastaví svou ničivou válku.
Dosažení dohody si vyžádá trvalé dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze strany USA a NATO, včetně protivzdušné obrany a raket delšího doletu. Dále bude nutné zvýšit sankce a ekonomický tlak na Moskvu. Po nedávném zasedání Valného shromáždění OSN se zdá, že Trump tento přístup podpořil, přičemž americké vojenské vybavení je dodáváno přes nákupy spojenců NATO.
Poprvé se Evropané baví o použití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přes 300 miliard dolarů jako půjčky Ukrajině. Tyto peníze by pomohly ukrajinské ekonomice a obranné základně vydržet pokračující válku. Pokud Bílý dům udrží tento odhodlaný přístup, zvyšuje se pravděpodobnost, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nezbude nic jiného než uzavřít dohodu a zachovat si tvář. Rusko utrpělo ve válce přes jeden milion vojenských obětí, ekonomika je pod tlakem a úrokové sazby se blíží 20 procentům. Pokud Trump udrží tlak na Moskvu a dotáhne kontury mírové dohody do konce, je urovnání možné, než Nobelův výbor vybere laureáta pro rok 2026.
Trump převzal úřad s platným třífázovým příměřím od administrativy Joea Bidena, které mělo ukončit válku v Gaze. Druhá fáze počítala s prozatímními bezpečnostními a politickými strukturami a masivním programem rekonstrukce. Bohužel příměří v březnu po první fázi selhalo. Následovalo šest měsíců intenzivních izraelských operací spojených s humanitární krizí a blokádou hranic Gazy ze strany Izraele. Před dvěma týdny se zdálo, že jakékoli nároky na Nobelovu cenu jsou sporné.
Situace se změnila minulý týden, kdy Trump představil 20bodový plán na ukončení války. Ten požaduje, aby se Izrael vzdal anexe nebo okupace Gazy. Naopak Hamás musí vydát kontrolu nad Gazou a propustit všechna rukojmí, živá i mrtvá. Plán, který získal podporu Izraele i klíčových arabských a muslimských států, se podobá tomu, co bylo zamýšleno ve druhé fázi lednové dohody.
Hamás plán předběžně schválil a v Káhiře probíhají jednání o propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně. Autor se domnívá, že Hamás se bude snažit o zdržování a odmítne se odzbrojit. Trump správně stupňuje tlak, když v sobotu napsal, že průtahy jsou nepřijatelné, a to i na Izrael. Plán nicméně naznačuje, že bude realizován bez ohledu na postoj Hamásu v oblastech, které již neovládá. To může urychlit konec války a nastolit realitu Gazy bez Hamásu, což je nezbytná podmínka pro dlouhodobý mír.
Izrael musí splnit svůj závazek, včetně vzdání se jakékoli reokupace nebo osídlování Gazy. Klíčovým prvkem Trumpova plánu je také přijetí „důvěryhodné cesty k palestinskému sebeurčení a státnosti“ ze strany Izraele. Zásadní požadavek je jasný: Hamás musí vrátit rukojmí a vzdát se kontroly nad Gazou. Kdokoli chce tuto hrůznou válku zastavit, měl by Hamás vyzvat k okamžitému přijetí podmínek.
Nobelova cena za mír se každoročně uděluje 10. prosince, přičemž výbor vybírá laureáta dva měsíce předem. Trump nepochybně doufá, že by ocenění mohl získat již tento týden, což je však velmi nepravděpodobné. Příští rok, který bude 125. výročím ceny, si však Trump může klást reálný nárok.
Trump a jeho tým si zaslouží uznání za pomoc při vytváření rámců pro ukončení obou válek. Pokud dokážou v nadcházejícím roce vytrvat a udržet své zaměření (což je velký otazník), mohl by se Trump stát 125. laureátem Nobelovy ceny za mír. Bez ohledu na to, co si člověk o prezidentu Trumpovi myslí, na těchto dvou nejdůležitějších otázkách války a míru bychom měli všichni doufat v jeho úspěch.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.