Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Začněme na Ukrajině. Po devíti měsících nejednoznačné politiky a letních schůzkách s lídry se zdá, že se objevuje návrh dohody. Ta by měla mít dva hlavní body: za prvé, bezpečnostní záruku s přísliby USA a spojenců NATO dodávat ukrajinské armádě vybavení a zajistit obranu suverénního území. Za druhé, výměnu území podél současné kontaktní linie na východě Ukrajiny, aby se obnovily bezpečné hranice a vytvořily podmínky pro dlouhodobý mír. Ukrajina pravděpodobně nepřistoupí na územní ústupky bez bezpečnostní záruky, zatímco Rusko bez teritoriálního vypořádání stěží zastaví svou ničivou válku.
Dosažení dohody si vyžádá trvalé dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze strany USA a NATO, včetně protivzdušné obrany a raket delšího doletu. Dále bude nutné zvýšit sankce a ekonomický tlak na Moskvu. Po nedávném zasedání Valného shromáždění OSN se zdá, že Trump tento přístup podpořil, přičemž americké vojenské vybavení je dodáváno přes nákupy spojenců NATO.
Poprvé se Evropané baví o použití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přes 300 miliard dolarů jako půjčky Ukrajině. Tyto peníze by pomohly ukrajinské ekonomice a obranné základně vydržet pokračující válku. Pokud Bílý dům udrží tento odhodlaný přístup, zvyšuje se pravděpodobnost, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nezbude nic jiného než uzavřít dohodu a zachovat si tvář. Rusko utrpělo ve válce přes jeden milion vojenských obětí, ekonomika je pod tlakem a úrokové sazby se blíží 20 procentům. Pokud Trump udrží tlak na Moskvu a dotáhne kontury mírové dohody do konce, je urovnání možné, než Nobelův výbor vybere laureáta pro rok 2026.
Trump převzal úřad s platným třífázovým příměřím od administrativy Joea Bidena, které mělo ukončit válku v Gaze. Druhá fáze počítala s prozatímními bezpečnostními a politickými strukturami a masivním programem rekonstrukce. Bohužel příměří v březnu po první fázi selhalo. Následovalo šest měsíců intenzivních izraelských operací spojených s humanitární krizí a blokádou hranic Gazy ze strany Izraele. Před dvěma týdny se zdálo, že jakékoli nároky na Nobelovu cenu jsou sporné.
Situace se změnila minulý týden, kdy Trump představil 20bodový plán na ukončení války. Ten požaduje, aby se Izrael vzdal anexe nebo okupace Gazy. Naopak Hamás musí vydát kontrolu nad Gazou a propustit všechna rukojmí, živá i mrtvá. Plán, který získal podporu Izraele i klíčových arabských a muslimských států, se podobá tomu, co bylo zamýšleno ve druhé fázi lednové dohody.
Hamás plán předběžně schválil a v Káhiře probíhají jednání o propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně. Autor se domnívá, že Hamás se bude snažit o zdržování a odmítne se odzbrojit. Trump správně stupňuje tlak, když v sobotu napsal, že průtahy jsou nepřijatelné, a to i na Izrael. Plán nicméně naznačuje, že bude realizován bez ohledu na postoj Hamásu v oblastech, které již neovládá. To může urychlit konec války a nastolit realitu Gazy bez Hamásu, což je nezbytná podmínka pro dlouhodobý mír.
Izrael musí splnit svůj závazek, včetně vzdání se jakékoli reokupace nebo osídlování Gazy. Klíčovým prvkem Trumpova plánu je také přijetí „důvěryhodné cesty k palestinskému sebeurčení a státnosti“ ze strany Izraele. Zásadní požadavek je jasný: Hamás musí vrátit rukojmí a vzdát se kontroly nad Gazou. Kdokoli chce tuto hrůznou válku zastavit, měl by Hamás vyzvat k okamžitému přijetí podmínek.
Nobelova cena za mír se každoročně uděluje 10. prosince, přičemž výbor vybírá laureáta dva měsíce předem. Trump nepochybně doufá, že by ocenění mohl získat již tento týden, což je však velmi nepravděpodobné. Příští rok, který bude 125. výročím ceny, si však Trump může klást reálný nárok.
Trump a jeho tým si zaslouží uznání za pomoc při vytváření rámců pro ukončení obou válek. Pokud dokážou v nadcházejícím roce vytrvat a udržet své zaměření (což je velký otazník), mohl by se Trump stát 125. laureátem Nobelovy ceny za mír. Bez ohledu na to, co si člověk o prezidentu Trumpovi myslí, na těchto dvou nejdůležitějších otázkách války a míru bychom měli všichni doufat v jeho úspěch.
Evropská komise se chystá požádat administrativu Donalda Trumpa o osvobození citlivého zboží z Evropské unie od amerických cel. Podle 27stránkového seznamu, který měl server Politico k dispozici, jde o široké spektrum produktů, od whisky a vína až po lékařské vybavení.
Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Přísně tajná ruská jednotka se sídlem v Moskvě, známá jako Rubikon, změnila podobu války dronů. To, co bylo původně výhodou pro Ukrajince, se podle CNN nyní stává jejich zranitelností. Rubikon, celým názvem Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubikon, se pod ministrem obrany Andrejem Belousovem, jmenovaným loni v červnu, rychle rozšířilo.
Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."