Čína vyrazila do boje proti dolaru. Chce globálně rozšířit svou měnu

Vlajkový ideologický časopis čínské komunistické strany o víkendu zveřejnil dříve soukromé poznámky prezidenta Si Ťin-pchinga, které nastiňují strategii přeměny jüanu (žen-min-pi) v globální rezervní měnu. Tuto roli v současnosti zastává americký dolar, který slouží jako hlavní prostředek pro drtivou většinu zahraničních transakcí a je považován za jednu z nejbezpečnějších investic na světě.

Ačkoliv nikdo neočekává, že by k okamžité změně došlo ze dne na den, prudký pokles hodnoty dolaru od loňského nástupu Donalda Trumpa do úřadu otevřel dveře potenciálním vyzyvatelům. Podle oficiálního věstníku Čchiou-š’ čínský vůdce zdůraznil, že země musí aspirovat na vytvoření „silné měny široce využívané v mezinárodním obchodu“ s podporou mocné centrální banky.

Peking se nyní stylizuje do role spolehlivějšího ekonomického partnera, než jakým jsou Spojené státy. Čína strávila více než desetiletí snahou o integraci jüanu do mezinárodních trhů, ale teprve v poslední době začíná těžit z rostoucích obav ohledně americké hospodářské politiky. Tento trend je odborníky označován jako „dedolarizace“.

Důvěru v americkou měnu podkopala především rozhodnutí prezidenta Trumpa uvalit několik kol cel na hlavní obchodní partnery. K nejistotě přispěly i personální změny ve Federálním rezervním systému, kde Trump na místo Jeromea Powella nominoval Kevina Warsha. To vyvolalo otázky ohledně budoucího směřování úrokových sazeb a měnové politiky USA.

Investoři začali snižovat svou expozici vůči dolaru již v loňském roce. K posílení role eura v globálních financích navíc vyzvala i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Hrozba sankcí a cel ze strany Washingtonu nutí mnohé národy hledat způsoby, jak snížit svou jednostrannou závislost na amerických finančních institucích.

Dolar hraje ústřední roli v globální ekonomice již více než 80 let, tedy od konce druhé světové války. Silná poptávka po této měně umožňuje Spojeným státům půjčovat si peníze v zahraničí za velmi nízké úroky a zároveň efektivně prosazovat mezinárodní sankce. Čína chce posílit jüan právě proto, aby se z této americké finanční hegemonie vymanila.

V rámci své strategie Čína usnadnila zahraničním investorům přístup k čínským cenným papírům, jako jsou akcie, dluhopisy a komodity. Významně také zjednodušila přeshraniční platby. K rekordnímu nárůstu využívání jüanu v obchodním vypořádání přispěly paradoxně i západní sankce uvalené na Rusko, pro které se Čína stala klíčovým obchodním spojencem.

Guvernér čínské centrální banky Pchan Kung-šeng nedávno prohlásil, že jüan je již nyní největší měnou pro financování obchodu a třetí nejvýznamnější platební měnou na světě. Čína podle něj usiluje o vývoj „multipolárního“ měnového systému, který by nahradil dosavadní nadvládu jediné měny. Tato vize však naráží na odpor ve Washingtonu.

Donald Trump na snahy bloku BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) vytvořit novou rezervní měnu reagoval velmi ostře. Prohlásil, že pokud by se o něco takového pokusili, uvalí na tyto země stoprocentní cla. Myšlenka, že by dolar mohl ztratit své postavení, se stala jedním z ústředních témat americké předvolební i povolební rétoriky.

Realita finančního systému ovládaného jüanem je však stále velmi vzdálená. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) tvořil americký dolar loni asi 57 % devizových rezerv, zatímco jüan pouze necelá 2 %. Čína navíc uplatňuje přísné kontroly pohybu kapitálu ze země a do země, což odrazuje velké finanční instituce od toho, aby na jüan plně spoléhaly.

Odborníci se shodují, že Peking pravděpodobně nebude chtít jüan zcela zrovnoprávnit s dolarem, protože by to vyžadovalo uvolnění měnového kurzu, což by mohlo poškodit čínský export. Čína se spíše snaží získat co největší vliv v rámci měnícího se světového řádu. Přestože jüan dolar v dohledné době nenahradí, Čína vnímá současný moment jako historickou příležitost k oslabení americké finanční převahy.