Čína se rozhodla využít aktuální geopolitické nejistoty a spustila ambiciózní plán, jehož cílem je zpochybnit dominantní postavení amerického dolaru ve světovém finančním systému. Peking se snaží posílit svůj mezinárodní vliv právě v době, kdy dolar klesá na čtyřletá minima a investoři hledají bezpečnější přístavy, což vyhnalo cenu zlata na rekordních 5 500 dolarů za unci.
Vlajkový ideologický časopis čínské komunistické strany o víkendu zveřejnil dříve soukromé poznámky prezidenta Si Ťin-pchinga, které nastiňují strategii přeměny jüanu (žen-min-pi) v globální rezervní měnu. Tuto roli v současnosti zastává americký dolar, který slouží jako hlavní prostředek pro drtivou většinu zahraničních transakcí a je považován za jednu z nejbezpečnějších investic na světě.
Ačkoliv nikdo neočekává, že by k okamžité změně došlo ze dne na den, prudký pokles hodnoty dolaru od loňského nástupu Donalda Trumpa do úřadu otevřel dveře potenciálním vyzyvatelům. Podle oficiálního věstníku Čchiou-š’ čínský vůdce zdůraznil, že země musí aspirovat na vytvoření „silné měny široce využívané v mezinárodním obchodu“ s podporou mocné centrální banky.
Peking se nyní stylizuje do role spolehlivějšího ekonomického partnera, než jakým jsou Spojené státy. Čína strávila více než desetiletí snahou o integraci jüanu do mezinárodních trhů, ale teprve v poslední době začíná těžit z rostoucích obav ohledně americké hospodářské politiky. Tento trend je odborníky označován jako „dedolarizace“.
Důvěru v americkou měnu podkopala především rozhodnutí prezidenta Trumpa uvalit několik kol cel na hlavní obchodní partnery. K nejistotě přispěly i personální změny ve Federálním rezervním systému, kde Trump na místo Jeromea Powella nominoval Kevina Warsha. To vyvolalo otázky ohledně budoucího směřování úrokových sazeb a měnové politiky USA.
Investoři začali snižovat svou expozici vůči dolaru již v loňském roce. K posílení role eura v globálních financích navíc vyzvala i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Hrozba sankcí a cel ze strany Washingtonu nutí mnohé národy hledat způsoby, jak snížit svou jednostrannou závislost na amerických finančních institucích.
Dolar hraje ústřední roli v globální ekonomice již více než 80 let, tedy od konce druhé světové války. Silná poptávka po této měně umožňuje Spojeným státům půjčovat si peníze v zahraničí za velmi nízké úroky a zároveň efektivně prosazovat mezinárodní sankce. Čína chce posílit jüan právě proto, aby se z této americké finanční hegemonie vymanila.
V rámci své strategie Čína usnadnila zahraničním investorům přístup k čínským cenným papírům, jako jsou akcie, dluhopisy a komodity. Významně také zjednodušila přeshraniční platby. K rekordnímu nárůstu využívání jüanu v obchodním vypořádání přispěly paradoxně i západní sankce uvalené na Rusko, pro které se Čína stala klíčovým obchodním spojencem.
Guvernér čínské centrální banky Pchan Kung-šeng nedávno prohlásil, že jüan je již nyní největší měnou pro financování obchodu a třetí nejvýznamnější platební měnou na světě. Čína podle něj usiluje o vývoj „multipolárního“ měnového systému, který by nahradil dosavadní nadvládu jediné měny. Tato vize však naráží na odpor ve Washingtonu.
Donald Trump na snahy bloku BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) vytvořit novou rezervní měnu reagoval velmi ostře. Prohlásil, že pokud by se o něco takového pokusili, uvalí na tyto země stoprocentní cla. Myšlenka, že by dolar mohl ztratit své postavení, se stala jedním z ústředních témat americké předvolební i povolební rétoriky.
Realita finančního systému ovládaného jüanem je však stále velmi vzdálená. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) tvořil americký dolar loni asi 57 % devizových rezerv, zatímco jüan pouze necelá 2 %. Čína navíc uplatňuje přísné kontroly pohybu kapitálu ze země a do země, což odrazuje velké finanční instituce od toho, aby na jüan plně spoléhaly.
Odborníci se shodují, že Peking pravděpodobně nebude chtít jüan zcela zrovnoprávnit s dolarem, protože by to vyžadovalo uvolnění měnového kurzu, což by mohlo poškodit čínský export. Čína se spíše snaží získat co největší vliv v rámci měnícího se světového řádu. Přestože jüan dolar v dohledné době nenahradí, Čína vnímá současný moment jako historickou příležitost k oslabení americké finanční převahy.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.