Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.
Klíčovým momentem bylo už olympijské hry v Pekingu v roce 2008, kde se poprvé ve velkém měřítku představily flotily elektrobusů. Tehdy šlo o první velký krok, který položil základ pro současnou světovou dominanci.
Za rychlým vzestupem stojí obrovský domácí trh, který byl cíleně „uzavřen a chráněn“ pro domácí firmy, a koordinovaná vládní podpora napříč celým dodavatelským řetězcem. K tomuto přispěly spotřebitelské dotace, rozvoj dobíjecích sítí a politika nařizující automobilkám vyrábět elektromobily.
Čínští politici už v raných 2000. letech usoudili, že elektromobily představují pro čínský automobilový průmysl šanci přeskočit Západ, jelikož se jednalo o zcela nové, nevyvinuté odvětví. V roce 2015 Čína zavedla klíčové pravidlo, které pod hrozbou ztráty dotací de facto přikázalo výrobcům automobilů používat baterie pouze od vybraných, vládními „bílými seznamy“ schválených dodavatelů, jimiž byly výhradně čínské firmy.
Tento příliv nových zákazníků umožnil společnosti CATL (Contemporary Amperex Technology Co. Limited), která se od společnosti ATL oddělila v roce 2011, stát se v roce 2017 největším světovým výrobcem baterií pro elektromobily, čímž překonala japonský Panasonic a domácí BYD. CATL si drží tento titul dodnes. BYD, který je aktuálně druhým největším výrobcem baterií, vstoupil do automobilového průmyslu dodávkami baterií pro mobilní telefony.
Čínské firmy prokázaly výjimečnou schopnost rychlé adaptace a efektivního řízení nákladů. Mnoho z nich funguje na vertikálně integrovaném modelu, kde plně nebo částečně vlastní své dodavatele, což pomáhá kontrolovat náklady a zabezpečit dodavatelské řetězce.
Západní konkurence podle BBC zaspala, zčásti kvůli lobbování, které vedlo k rozmělnění mandátů pro vozidla s nulovými emisemi v USA, a částečně kvůli finanční krizi v roce 2008, která poškodila start-upy v oblasti čisté energie. Řada z nich, včetně pokročilé bateriové společnosti A123, byla později koupena čínskými firmami.
Za rychlou technologickou revolucí stojí také velké množství vysoce kvalifikovaných techniků a inženýrů, které produkuje cílený systém vzdělávání. Například CATL zaměstnává přes 20 000 technických inženýrů. Neustálé inovace, jako je „Blade Battery“ (čepelová baterie) od BYD, která je levnější na výrobu, protože nepoužívá kobalt, navíc mění tržní standardy.
Dnes Čína dominuje ve výrobě ve všech fázích dodavatelského řetězce, kromě těžby některých surovin. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) má země téměř 85 % celosvětové výrobní kapacity baterií, zatímco Severní Amerika má 5 % a Evropa 7 %.
Experti se shodují, že pro ostatní země bude extrémně obtížné čínskou dominanci u současné generace baterií ohrozit. Dosažená výrobní měřítka a vertikální integrace jsou těžko replikovatelné. Někteří odborníci však vidí šanci v technologiích nové generace, jako jsou solid-state baterie (s pevným elektrolytem), které by mohly narušit stávající dodavatelské řetězce a vytvořit prostor pro nové globální hráče.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.