Nepřítomnost ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na klíčovém zasedání Ruské bezpečnostní rady ve středu, kde prezident Vladimir Putin diskutoval o možnosti úplného obnovení jaderných testů, vyvolala v Moskvě intenzivní mediální spekulace o možných změnách v nejvyšších patrech ruské diplomacie. Lavrov, který je tváří ruské zahraniční politiky již přes dvě desetiletí, byl jediným stálým členem Bezpečnostní rady, jenž se schůzky nezúčastnil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se v pátek snažil spekulace utlumit s tím, že "na těchto zprávách není vůbec nic pravdivého" a že Lavrov "samozřejmě nadále slouží jako ministr zahraničí". Avšak deník Kommersant, odvolávající se na informované zdroje, uvedl, že diplomat "chyběl po dohodě".
Navíc se objevila další významná zpráva: Lavrov nebude vést ruskou delegaci na summit G20 v Johannesburgu koncem měsíce. Putin 4. listopadu podepsal dekret, kterým jmenoval do čela delegace méně zkušeného úředníka, zástupce vedoucího prezidentské administrativy Maxima Oreškina.
Otázky ohledně Lavrovova postavení se objevily jen několik týdnů po kolapsu plánu na osobní summit Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti. Lavrov byl klíčovou kontaktní osobou, která měla schůzku zajistit. Po telefonátu Lavrova s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem však byl summit odložen. Američtí představitelé uvedli, že Rusové neustoupili ze své maximalistické pozice ohledně Ukrajiny, a Trumpova administrativa následně uvalila nové sankce na Moskvu.
Ačkoli Kreml se zjevně snaží udržet interní spory mimo veřejné dění, spekulace o Lavrovově ztrátě Putinovy přízně po tomto diplomatickém nezdaru sílí. Mluvčí Ministerstva zahraničí Marija Zacharovová sice potvrdila, že Lavrov je stále ve funkci, ale jeho nepřítomnost na zasedání Bezpečnostní rady potvrdila se slovy, že "se to stává".
Lavrov (75) je známý svou drzou, konfrontační diplomatickou rétorikou, která často odpovídala Putinovým imperiálním aspiracím. Léta věrně sloužil Putinovi během období intenzivní konfrontace se Západem, od rusko-gruzínské války v roce 2008 až po invazi na Ukrajinu v roce 2022, kterou plně obhajoval. Nicméně, jak ukázalo zrušení summitu s Trumpem, ani konfrontační rétorika nemusí vždy přinést diplomatické výsledky.
Podle analytiků Kremlu je však za Putinova režimu stále ceněna loajalita a kontinuita. Například loni byl nahrazen dlouholetý ministr obrany Sergej Šojgu, ale nebyl propuštěn. Místo toho byl přesunut na post tajemníka Rady bezpečnosti Ruska. I v případě velkých nezdarů se zdá, že Putinovou reakcí je často spíše přeskupení figur než radikální čistka.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.