Nepřítomnost ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na klíčovém zasedání Ruské bezpečnostní rady ve středu, kde prezident Vladimir Putin diskutoval o možnosti úplného obnovení jaderných testů, vyvolala v Moskvě intenzivní mediální spekulace o možných změnách v nejvyšších patrech ruské diplomacie. Lavrov, který je tváří ruské zahraniční politiky již přes dvě desetiletí, byl jediným stálým členem Bezpečnostní rady, jenž se schůzky nezúčastnil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se v pátek snažil spekulace utlumit s tím, že "na těchto zprávách není vůbec nic pravdivého" a že Lavrov "samozřejmě nadále slouží jako ministr zahraničí". Avšak deník Kommersant, odvolávající se na informované zdroje, uvedl, že diplomat "chyběl po dohodě".
Navíc se objevila další významná zpráva: Lavrov nebude vést ruskou delegaci na summit G20 v Johannesburgu koncem měsíce. Putin 4. listopadu podepsal dekret, kterým jmenoval do čela delegace méně zkušeného úředníka, zástupce vedoucího prezidentské administrativy Maxima Oreškina.
Otázky ohledně Lavrovova postavení se objevily jen několik týdnů po kolapsu plánu na osobní summit Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti. Lavrov byl klíčovou kontaktní osobou, která měla schůzku zajistit. Po telefonátu Lavrova s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem však byl summit odložen. Američtí představitelé uvedli, že Rusové neustoupili ze své maximalistické pozice ohledně Ukrajiny, a Trumpova administrativa následně uvalila nové sankce na Moskvu.
Ačkoli Kreml se zjevně snaží udržet interní spory mimo veřejné dění, spekulace o Lavrovově ztrátě Putinovy přízně po tomto diplomatickém nezdaru sílí. Mluvčí Ministerstva zahraničí Marija Zacharovová sice potvrdila, že Lavrov je stále ve funkci, ale jeho nepřítomnost na zasedání Bezpečnostní rady potvrdila se slovy, že "se to stává".
Lavrov (75) je známý svou drzou, konfrontační diplomatickou rétorikou, která často odpovídala Putinovým imperiálním aspiracím. Léta věrně sloužil Putinovi během období intenzivní konfrontace se Západem, od rusko-gruzínské války v roce 2008 až po invazi na Ukrajinu v roce 2022, kterou plně obhajoval. Nicméně, jak ukázalo zrušení summitu s Trumpem, ani konfrontační rétorika nemusí vždy přinést diplomatické výsledky.
Podle analytiků Kremlu je však za Putinova režimu stále ceněna loajalita a kontinuita. Například loni byl nahrazen dlouholetý ministr obrany Sergej Šojgu, ale nebyl propuštěn. Místo toho byl přesunut na post tajemníka Rady bezpečnosti Ruska. I v případě velkých nezdarů se zdá, že Putinovou reakcí je často spíše přeskupení figur než radikální čistka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.