Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Částečně v reakci na to prezident Trump 29. října oznámil nové americké testy jaderných zbraní. Ačkoli by toto oznámení mohlo znamenat dramatickou změnu v postoji USA, zprávy o nekalé činnosti Moskvy a Pekingu nejsou nové. Zprávy a hodnocení americké vlády naznačovaly již od let 2019 a 2020, že Rusko a Čína pravděpodobně provádějí nízkoúrovňové testy jaderných zbraní, což je v souladu s nedávnými zjištěními CIA.
Ministr energetiky Christopher Wright následně objasnil, že americké testy nebudou zahrnovat podobné nízkoúrovňové zkoušky, které by zahrnovaly krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a explozi. Přesto Rusko bere Trumpovo oznámení vážně. Ruský prezident Vladimir Putin 5. listopadu nařídil úředníkům, aby připravili možnosti pro testování ruských jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že situace není vyřešena a vyvolává neklid mezi spojenci i protivníky USA, musí Washington jasně stanovit, zda se chystá opustit svůj více než třicetiletý závazek zdržet se nízkoúrovňového jaderného testování.
Zmatek vyvolal příspěvek Trumpa na síti Truth Social z 29. října, kde uvedl, že nařídil ministerstvu války zahájit testování jaderných zbraní "na stejném základě" kvůli testovacím programům jiných zemí, konkrétně Ruska a Číny. V rozhovoru pro 60 Minutes upřesnil, že by sice preferoval "denuklearizaci" – pravděpodobně snížení jaderných zbraní – ale nechce, aby byly Spojené státy jedinou zemí, která testy neprovádí. Trump prohlásil, že Rusko a Čína testují "hluboko pod zemí", kde lidé přesně nevědí, co se děje.
Vzhledem k tomu, že od 90. let neprovedla žádná země kromě Severní Koreje rozsáhlé jaderné testy, Trump pravděpodobně odkazoval na tajné, podzemní testy s velmi nízkým výtěžkem, které spustí krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a malou explozi, což potvrdil i Ratcliffe. Takové testy jsou pravděpodobně nezjistitelné globální sítí senzorů, určených ke sledování jaderných výbuchů a prosazování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996.
Z pěti uznaných jaderných mocností USA a Čína CTBT podepsaly, ale neratifikovaly, zatímco Rusko ratifikaci v roce 2023 stáhlo. Od roku 1998 však tyto státy s jadernými zbraněmi obecně dodržují globální moratorium na rozsáhlé testování, s výjimkou Severní Koreje. Rovněž se před rokem 1996 dohodly na standardu testování nulového výtěžku.
Ministr Wright 2. listopadu objasnil, že americké testy se budou týkat nových systémů a budou to "systémové testy". Dodal, že to nebudou jaderné exploze, ale tzv. nekritické exploze. Ty mají sloužit k zajištění funkčnosti a bezpečnosti amerického jaderného arzenálu bez spuštění řetězové reakce a vytvoření jaderného výbuchu. USA se pro takové testování spoléhají na superpočítače, simulace a další experimentální metody. Tyto testy by zjevně nepřekročily současnou americkou hranici nulového výtěžku.
V rámci americké národní bezpečnosti podle expertů dlouhodobě probíhá debata o tom, zda by bylo vhodné obnovit nízkoúrovňové testování, stejně jako to dělají protivníci, nebo zda je lepší zachovat moratorium, aby se zabránilo globální eskalaci testů. Zastánci nízkoúrovňového testování chtějí vyrovnat data protivníků, posílit stárnoucí americký jaderný arzenál a odstrašení. Avšak americká Národní správa pro jadernou bezpečnost (NNSA) tvrdí, že americké technologie stačí k zajištění spolehlivosti jaderného arzenálu i bez překročení nulového výtěžku.
Obnovení amerických testů by navíc finančně zatížilo USA, zatímco by nejvíce prospělo Číně, která provedla jen zlomek testů ve srovnání s Ruskem a USA a má ambiciózní plán modernizace arzenálu. Washington musí ospravedlnit technické přínosy obnovení nízkoúrovňového testování proti rizikům pro globální moratorium, včetně potenciálního spuštění plnohodnotného testování po celém světě.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.