Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Částečně v reakci na to prezident Trump 29. října oznámil nové americké testy jaderných zbraní. Ačkoli by toto oznámení mohlo znamenat dramatickou změnu v postoji USA, zprávy o nekalé činnosti Moskvy a Pekingu nejsou nové. Zprávy a hodnocení americké vlády naznačovaly již od let 2019 a 2020, že Rusko a Čína pravděpodobně provádějí nízkoúrovňové testy jaderných zbraní, což je v souladu s nedávnými zjištěními CIA.
Ministr energetiky Christopher Wright následně objasnil, že americké testy nebudou zahrnovat podobné nízkoúrovňové zkoušky, které by zahrnovaly krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a explozi. Přesto Rusko bere Trumpovo oznámení vážně. Ruský prezident Vladimir Putin 5. listopadu nařídil úředníkům, aby připravili možnosti pro testování ruských jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že situace není vyřešena a vyvolává neklid mezi spojenci i protivníky USA, musí Washington jasně stanovit, zda se chystá opustit svůj více než třicetiletý závazek zdržet se nízkoúrovňového jaderného testování.
Zmatek vyvolal příspěvek Trumpa na síti Truth Social z 29. října, kde uvedl, že nařídil ministerstvu války zahájit testování jaderných zbraní "na stejném základě" kvůli testovacím programům jiných zemí, konkrétně Ruska a Číny. V rozhovoru pro 60 Minutes upřesnil, že by sice preferoval "denuklearizaci" – pravděpodobně snížení jaderných zbraní – ale nechce, aby byly Spojené státy jedinou zemí, která testy neprovádí. Trump prohlásil, že Rusko a Čína testují "hluboko pod zemí", kde lidé přesně nevědí, co se děje.
Vzhledem k tomu, že od 90. let neprovedla žádná země kromě Severní Koreje rozsáhlé jaderné testy, Trump pravděpodobně odkazoval na tajné, podzemní testy s velmi nízkým výtěžkem, které spustí krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a malou explozi, což potvrdil i Ratcliffe. Takové testy jsou pravděpodobně nezjistitelné globální sítí senzorů, určených ke sledování jaderných výbuchů a prosazování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996.
Z pěti uznaných jaderných mocností USA a Čína CTBT podepsaly, ale neratifikovaly, zatímco Rusko ratifikaci v roce 2023 stáhlo. Od roku 1998 však tyto státy s jadernými zbraněmi obecně dodržují globální moratorium na rozsáhlé testování, s výjimkou Severní Koreje. Rovněž se před rokem 1996 dohodly na standardu testování nulového výtěžku.
Ministr Wright 2. listopadu objasnil, že americké testy se budou týkat nových systémů a budou to "systémové testy". Dodal, že to nebudou jaderné exploze, ale tzv. nekritické exploze. Ty mají sloužit k zajištění funkčnosti a bezpečnosti amerického jaderného arzenálu bez spuštění řetězové reakce a vytvoření jaderného výbuchu. USA se pro takové testování spoléhají na superpočítače, simulace a další experimentální metody. Tyto testy by zjevně nepřekročily současnou americkou hranici nulového výtěžku.
V rámci americké národní bezpečnosti podle expertů dlouhodobě probíhá debata o tom, zda by bylo vhodné obnovit nízkoúrovňové testování, stejně jako to dělají protivníci, nebo zda je lepší zachovat moratorium, aby se zabránilo globální eskalaci testů. Zastánci nízkoúrovňového testování chtějí vyrovnat data protivníků, posílit stárnoucí americký jaderný arzenál a odstrašení. Avšak americká Národní správa pro jadernou bezpečnost (NNSA) tvrdí, že americké technologie stačí k zajištění spolehlivosti jaderného arzenálu i bez překročení nulového výtěžku.
Obnovení amerických testů by navíc finančně zatížilo USA, zatímco by nejvíce prospělo Číně, která provedla jen zlomek testů ve srovnání s Ruskem a USA a má ambiciózní plán modernizace arzenálu. Washington musí ospravedlnit technické přínosy obnovení nízkoúrovňového testování proti rizikům pro globální moratorium, včetně potenciálního spuštění plnohodnotného testování po celém světě.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.