Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Částečně v reakci na to prezident Trump 29. října oznámil nové americké testy jaderných zbraní. Ačkoli by toto oznámení mohlo znamenat dramatickou změnu v postoji USA, zprávy o nekalé činnosti Moskvy a Pekingu nejsou nové. Zprávy a hodnocení americké vlády naznačovaly již od let 2019 a 2020, že Rusko a Čína pravděpodobně provádějí nízkoúrovňové testy jaderných zbraní, což je v souladu s nedávnými zjištěními CIA.
Ministr energetiky Christopher Wright následně objasnil, že americké testy nebudou zahrnovat podobné nízkoúrovňové zkoušky, které by zahrnovaly krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a explozi. Přesto Rusko bere Trumpovo oznámení vážně. Ruský prezident Vladimir Putin 5. listopadu nařídil úředníkům, aby připravili možnosti pro testování ruských jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že situace není vyřešena a vyvolává neklid mezi spojenci i protivníky USA, musí Washington jasně stanovit, zda se chystá opustit svůj více než třicetiletý závazek zdržet se nízkoúrovňového jaderného testování.
Zmatek vyvolal příspěvek Trumpa na síti Truth Social z 29. října, kde uvedl, že nařídil ministerstvu války zahájit testování jaderných zbraní "na stejném základě" kvůli testovacím programům jiných zemí, konkrétně Ruska a Číny. V rozhovoru pro 60 Minutes upřesnil, že by sice preferoval "denuklearizaci" – pravděpodobně snížení jaderných zbraní – ale nechce, aby byly Spojené státy jedinou zemí, která testy neprovádí. Trump prohlásil, že Rusko a Čína testují "hluboko pod zemí", kde lidé přesně nevědí, co se děje.
Vzhledem k tomu, že od 90. let neprovedla žádná země kromě Severní Koreje rozsáhlé jaderné testy, Trump pravděpodobně odkazoval na tajné, podzemní testy s velmi nízkým výtěžkem, které spustí krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a malou explozi, což potvrdil i Ratcliffe. Takové testy jsou pravděpodobně nezjistitelné globální sítí senzorů, určených ke sledování jaderných výbuchů a prosazování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996.
Z pěti uznaných jaderných mocností USA a Čína CTBT podepsaly, ale neratifikovaly, zatímco Rusko ratifikaci v roce 2023 stáhlo. Od roku 1998 však tyto státy s jadernými zbraněmi obecně dodržují globální moratorium na rozsáhlé testování, s výjimkou Severní Koreje. Rovněž se před rokem 1996 dohodly na standardu testování nulového výtěžku.
Ministr Wright 2. listopadu objasnil, že americké testy se budou týkat nových systémů a budou to "systémové testy". Dodal, že to nebudou jaderné exploze, ale tzv. nekritické exploze. Ty mají sloužit k zajištění funkčnosti a bezpečnosti amerického jaderného arzenálu bez spuštění řetězové reakce a vytvoření jaderného výbuchu. USA se pro takové testování spoléhají na superpočítače, simulace a další experimentální metody. Tyto testy by zjevně nepřekročily současnou americkou hranici nulového výtěžku.
V rámci americké národní bezpečnosti podle expertů dlouhodobě probíhá debata o tom, zda by bylo vhodné obnovit nízkoúrovňové testování, stejně jako to dělají protivníci, nebo zda je lepší zachovat moratorium, aby se zabránilo globální eskalaci testů. Zastánci nízkoúrovňového testování chtějí vyrovnat data protivníků, posílit stárnoucí americký jaderný arzenál a odstrašení. Avšak americká Národní správa pro jadernou bezpečnost (NNSA) tvrdí, že americké technologie stačí k zajištění spolehlivosti jaderného arzenálu i bez překročení nulového výtěžku.
Obnovení amerických testů by navíc finančně zatížilo USA, zatímco by nejvíce prospělo Číně, která provedla jen zlomek testů ve srovnání s Ruskem a USA a má ambiciózní plán modernizace arzenálu. Washington musí ospravedlnit technické přínosy obnovení nízkoúrovňového testování proti rizikům pro globální moratorium, včetně potenciálního spuštění plnohodnotného testování po celém světě.
Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Soud rozhodl v případu Julie Wandelt, ženy, která tvrdila, že je pohřešovaná Madeleine McCann. Porota u soudu shledala Wandelt nevinnou z vážnějšího obvinění, kterým bylo stalking (pronásledování) manželů Kate a Gerryho McCannových. Byla však uznána vinnou z mírnějšího obvinění, a to obtěžování. Její spolubžalovaná, Karen Spragg, byla zproštěna viny v plném rozsahu.
Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Uprostřed stále křehkého příměří podnikají obyvatelé Gazy první nejisté kroky na dlouhé cestě k obnově. Buldozery sice odklízejí cesty a hromady suti, ale rozsah zkázy je ohromující a v některých částech města Gazy je rozpoznání původní podoby téměř nemožné. Abu Iyad Hamdouna, 63letý obyvatel čtvrti Šajch Radwan, ukazuje na zničenou hromadu betonu a oceli, kde kdysi stál jeho dům, a s rezignací odhaduje, že obnova potrvá nejméně deset let. Vyčerpaný muž nevěří, že se jí dožije.
Maďarský premiér a lídr krajní pravice Viktor Orbán navštíví v pátek Bílý dům s cílem zprostředkovat další summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Orbánovi poradci tvrdí, že takové setkání by mohlo pomoci ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Orbán, který navrhl, že by summit mohla hostit Budapešť, se zároveň bude snažit vyjednat výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské energetické zdroje. Tato schůzka bude důležitou zkouškou Trumpovy přísnější linie vůči Kremlu poté, co obvinil Putina z protahování jednání o ukončení konfliktu.
Generální ředitel společnosti Tesla, Elon Musk, získal od akcionářů schválení pro svůj historicky nejvyšší balíček odměn, jehož hodnota by mohla dosáhnout téměř jednoho bilionu dolarů (přibližně 760 miliard liber). Bezprecedentní dohoda získala podporu 75 % hlasů a na výroční valné hromadě firmy ve čtvrtek sklidila obrovský potlesk přítomných. Musk, který je již nyní nejbohatším člověkem na světě, musí během deseti let drasticky navýšit tržní hodnotu výrobce elektromobilů.
Petr Pavel u příležitosti podání demise ocenil končící Fialovu vládu, podle jeho mínění opouští Strakovu akademii s dobrými výsledky. Prezident se domnívá, že příští kabinet tak má na čem stavět. Uvedl to na sociální síti X.
Jsou sice jen ukazatelem popularity, přesto mají ceny Český slavík velkou prestiž. Zájem je mezi muzikanty i o vystoupení na galavečeru. Letos se podle všeho chystá jedno speciální vystoupení. Bude věnované nadané zpěvačce, která podlehla zákeřné nemoci.
Kauza kolem prince Andrewa vyvolala akci i na jednom britském maloměstě. Místní požadují, aby se ulice Prince Andrew's Road v Hellesdonu nedaleko Norwiche přejmenovala. Informovala o tom BBC. Obecní úřad je ale varuje, že by šlo o nákladnou změnu. Snaží se také vysvětlit, že adresa nese jméno jiného prince Andrewa.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.