Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Částečně v reakci na to prezident Trump 29. října oznámil nové americké testy jaderných zbraní. Ačkoli by toto oznámení mohlo znamenat dramatickou změnu v postoji USA, zprávy o nekalé činnosti Moskvy a Pekingu nejsou nové. Zprávy a hodnocení americké vlády naznačovaly již od let 2019 a 2020, že Rusko a Čína pravděpodobně provádějí nízkoúrovňové testy jaderných zbraní, což je v souladu s nedávnými zjištěními CIA.
Ministr energetiky Christopher Wright následně objasnil, že americké testy nebudou zahrnovat podobné nízkoúrovňové zkoušky, které by zahrnovaly krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a explozi. Přesto Rusko bere Trumpovo oznámení vážně. Ruský prezident Vladimir Putin 5. listopadu nařídil úředníkům, aby připravili možnosti pro testování ruských jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že situace není vyřešena a vyvolává neklid mezi spojenci i protivníky USA, musí Washington jasně stanovit, zda se chystá opustit svůj více než třicetiletý závazek zdržet se nízkoúrovňového jaderného testování.
Zmatek vyvolal příspěvek Trumpa na síti Truth Social z 29. října, kde uvedl, že nařídil ministerstvu války zahájit testování jaderných zbraní "na stejném základě" kvůli testovacím programům jiných zemí, konkrétně Ruska a Číny. V rozhovoru pro 60 Minutes upřesnil, že by sice preferoval "denuklearizaci" – pravděpodobně snížení jaderných zbraní – ale nechce, aby byly Spojené státy jedinou zemí, která testy neprovádí. Trump prohlásil, že Rusko a Čína testují "hluboko pod zemí", kde lidé přesně nevědí, co se děje.
Vzhledem k tomu, že od 90. let neprovedla žádná země kromě Severní Koreje rozsáhlé jaderné testy, Trump pravděpodobně odkazoval na tajné, podzemní testy s velmi nízkým výtěžkem, které spustí krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a malou explozi, což potvrdil i Ratcliffe. Takové testy jsou pravděpodobně nezjistitelné globální sítí senzorů, určených ke sledování jaderných výbuchů a prosazování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996.
Z pěti uznaných jaderných mocností USA a Čína CTBT podepsaly, ale neratifikovaly, zatímco Rusko ratifikaci v roce 2023 stáhlo. Od roku 1998 však tyto státy s jadernými zbraněmi obecně dodržují globální moratorium na rozsáhlé testování, s výjimkou Severní Koreje. Rovněž se před rokem 1996 dohodly na standardu testování nulového výtěžku.
Ministr Wright 2. listopadu objasnil, že americké testy se budou týkat nových systémů a budou to "systémové testy". Dodal, že to nebudou jaderné exploze, ale tzv. nekritické exploze. Ty mají sloužit k zajištění funkčnosti a bezpečnosti amerického jaderného arzenálu bez spuštění řetězové reakce a vytvoření jaderného výbuchu. USA se pro takové testování spoléhají na superpočítače, simulace a další experimentální metody. Tyto testy by zjevně nepřekročily současnou americkou hranici nulového výtěžku.
V rámci americké národní bezpečnosti podle expertů dlouhodobě probíhá debata o tom, zda by bylo vhodné obnovit nízkoúrovňové testování, stejně jako to dělají protivníci, nebo zda je lepší zachovat moratorium, aby se zabránilo globální eskalaci testů. Zastánci nízkoúrovňového testování chtějí vyrovnat data protivníků, posílit stárnoucí americký jaderný arzenál a odstrašení. Avšak americká Národní správa pro jadernou bezpečnost (NNSA) tvrdí, že americké technologie stačí k zajištění spolehlivosti jaderného arzenálu i bez překročení nulového výtěžku.
Obnovení amerických testů by navíc finančně zatížilo USA, zatímco by nejvíce prospělo Číně, která provedla jen zlomek testů ve srovnání s Ruskem a USA a má ambiciózní plán modernizace arzenálu. Washington musí ospravedlnit technické přínosy obnovení nízkoúrovňového testování proti rizikům pro globální moratorium, včetně potenciálního spuštění plnohodnotného testování po celém světě.
Americký prezident Donald Trump jmenoval dalšího speciálního vyslance, který dostane na starosti konkrétní oblast v rámci zahraniční politiky Washingtonu. Tentokrát jde o Grónsko, dánské autonomní území v Arktidě, o které Trump v uplynulých měsících projevil zájem.
Rodinu Slováčkových čekají první Vánoce po smrti jejich milované dcery Aničky a vypadá to, že rozhodně nebudou klidné. Dáda Patrasová totiž nenechala bez reakce další eskapádu manžela Felixe Slováčka s někdejší Lucií Gelemovou.
Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády.
Jak málo stačilo, aby přišla o milovaného partnera Radka, se rozhodla s odstupem času přiznat zpěvačka Lucie Bílá. Mnohonásobná Slavice nedávno informovala fanoušky o tom, že její milý musel odstoupit operaci mozku. Kdyby zákrok neabsolvoval, hrozila každou chvílí tragédie.
Diplomatická jednání o míru na Ukrajině pokračují i krátce před Vánocemi. Rozhovory americké a ukrajinské delegace v Miami byly podle zveřejněného prohlášení produktivní a konstruktivní. Nevypadá to však, že by došlo k jakémukoliv zásadnímu posunu, uvedla britská BBC.
Karel Šíp je téměř dvě dekády podruhé ženatý, přičemž z každého manželství má syna. Zejména ten starší už je ve věku, kdy by ze slavného otce mohl udělat dědečka. Moderátor v nejnovějším rozhovoru naznačil, zda je to na pořadu dne.
Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje případ vraždy v Olomouckém kraji. Zemřela žena, jedna osoba byla zadržena. Podle dostupných informací se v domě na Šternbersku střílelo.
Česko se v předminulém týdnu naposledy rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Po jeho úmrtí bylo nějaký čas jiné i vysílání Evropy 2, jejíž tváří Hezucký byl. V pátek jeho nerozlučný parťák Leoš Mareš oznámil, co bude dál.
Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.