Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Částečně v reakci na to prezident Trump 29. října oznámil nové americké testy jaderných zbraní. Ačkoli by toto oznámení mohlo znamenat dramatickou změnu v postoji USA, zprávy o nekalé činnosti Moskvy a Pekingu nejsou nové. Zprávy a hodnocení americké vlády naznačovaly již od let 2019 a 2020, že Rusko a Čína pravděpodobně provádějí nízkoúrovňové testy jaderných zbraní, což je v souladu s nedávnými zjištěními CIA.
Ministr energetiky Christopher Wright následně objasnil, že americké testy nebudou zahrnovat podobné nízkoúrovňové zkoušky, které by zahrnovaly krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a explozi. Přesto Rusko bere Trumpovo oznámení vážně. Ruský prezident Vladimir Putin 5. listopadu nařídil úředníkům, aby připravili možnosti pro testování ruských jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že situace není vyřešena a vyvolává neklid mezi spojenci i protivníky USA, musí Washington jasně stanovit, zda se chystá opustit svůj více než třicetiletý závazek zdržet se nízkoúrovňového jaderného testování.
Zmatek vyvolal příspěvek Trumpa na síti Truth Social z 29. října, kde uvedl, že nařídil ministerstvu války zahájit testování jaderných zbraní "na stejném základě" kvůli testovacím programům jiných zemí, konkrétně Ruska a Číny. V rozhovoru pro 60 Minutes upřesnil, že by sice preferoval "denuklearizaci" – pravděpodobně snížení jaderných zbraní – ale nechce, aby byly Spojené státy jedinou zemí, která testy neprovádí. Trump prohlásil, že Rusko a Čína testují "hluboko pod zemí", kde lidé přesně nevědí, co se děje.
Vzhledem k tomu, že od 90. let neprovedla žádná země kromě Severní Koreje rozsáhlé jaderné testy, Trump pravděpodobně odkazoval na tajné, podzemní testy s velmi nízkým výtěžkem, které spustí krátkou nebo trvalou jadernou řetězovou reakci a malou explozi, což potvrdil i Ratcliffe. Takové testy jsou pravděpodobně nezjistitelné globální sítí senzorů, určených ke sledování jaderných výbuchů a prosazování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996.
Z pěti uznaných jaderných mocností USA a Čína CTBT podepsaly, ale neratifikovaly, zatímco Rusko ratifikaci v roce 2023 stáhlo. Od roku 1998 však tyto státy s jadernými zbraněmi obecně dodržují globální moratorium na rozsáhlé testování, s výjimkou Severní Koreje. Rovněž se před rokem 1996 dohodly na standardu testování nulového výtěžku.
Ministr Wright 2. listopadu objasnil, že americké testy se budou týkat nových systémů a budou to "systémové testy". Dodal, že to nebudou jaderné exploze, ale tzv. nekritické exploze. Ty mají sloužit k zajištění funkčnosti a bezpečnosti amerického jaderného arzenálu bez spuštění řetězové reakce a vytvoření jaderného výbuchu. USA se pro takové testování spoléhají na superpočítače, simulace a další experimentální metody. Tyto testy by zjevně nepřekročily současnou americkou hranici nulového výtěžku.
V rámci americké národní bezpečnosti podle expertů dlouhodobě probíhá debata o tom, zda by bylo vhodné obnovit nízkoúrovňové testování, stejně jako to dělají protivníci, nebo zda je lepší zachovat moratorium, aby se zabránilo globální eskalaci testů. Zastánci nízkoúrovňového testování chtějí vyrovnat data protivníků, posílit stárnoucí americký jaderný arzenál a odstrašení. Avšak americká Národní správa pro jadernou bezpečnost (NNSA) tvrdí, že americké technologie stačí k zajištění spolehlivosti jaderného arzenálu i bez překročení nulového výtěžku.
Obnovení amerických testů by navíc finančně zatížilo USA, zatímco by nejvíce prospělo Číně, která provedla jen zlomek testů ve srovnání s Ruskem a USA a má ambiciózní plán modernizace arzenálu. Washington musí ospravedlnit technické přínosy obnovení nízkoúrovňového testování proti rizikům pro globální moratorium, včetně potenciálního spuštění plnohodnotného testování po celém světě.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.