Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Hlavním argumentem Komise je, že stávající systém je neefektivní, jelikož se podaří provést pouze 20 % vydaných příkazů k deportaci. Komise však efektivitu zužuje na pouhý počet dokončených deportací, čímž upřednostňuje vymáhání před ochranou a ignoruje lidská práva i alternativní řešení. Reakcí EU je snaha o zpřísnění systému pomocí restriktivních a represivních pravidel.
Kritici upozorňují, že Komise před navržením legislativy, která má potenciálně velký sociální, ekonomický a politický dopad, nepředložila žádné konkrétní důkazy opírající se o výzkum. Nezdůvodnila naléhavost schválení legislativy ani nevyčíslila, jak efektivní navrhovaná opatření skutečně budou při dosahování jejích cílů.
Výzkum se zaměřuje na perspektivy a zkušenosti těch, kdo migrační politiku skutečně implementují – policejních úředníků, soudců, státních zástupců a sociálních pracovníků. Zjištění ze sedmi zemí EU (včetně Španělska, kde se procento dokončených deportací podobá evropskému průměru) odhalují hlubokou frustraci mezi pohraničními agenty. Těmto expertům prý politici nenaslouchají.
Analýza ukázala univerzální nespokojenost s tím, že zadržování a deportace jsou hlavní odpovědí na neregulérní migraci. Mnozí z nich nevnímají deportaci jako nástroj kontroly migrace, ale spíše jako trest. Někteří policisté zdůrazňují, že jejich práce by se měla zaměřit na zahraniční zločince, nikoli na administrativní přestupky. Nadměrná byrokracie a rozpory mezi deportací a právy migrantů vedou k frustraci: "Způsob, jakým funguje vyhošťování, je, jako bych měl dělat práci, ale měl svázané ruce."
Alternativou, která v návrhu Komise chybí, je snížení počtu příkazů k deportaci a vytvoření legálních cest pro lidi v neregulérní situaci. Sami hraniční agenti vidí regularizaci jako nejúčinnější způsob řešení neregulérní migrace. Někteří španělští policisté uznávají, že neregulérnost je spíše politickou otázkou než policejní. "Musíme je regularizovat, to je klíč," uvedl jeden z policistů.
Agenti v praxi raději nenařizují deportace v reakci na neregulérnost. Mnoho lidí s příkazy k deportaci žije léta v právním limbu s omezeným přístupem k právům a službám. Řešením by mohla být povolení k práci a pobytu pro osoby, které prokázaly sociální, ekonomické nebo rodinné vazby k zemi, což je ve Španělsku známé jako "regularización por arraigo" (regularizace zakořeněním). Tyto kroky prospívají celé společnosti, neboť omezují neformální ekonomiku a posilují sociální soudržnost.
Jeden ze soudců, který byl dotazován, situaci shrnul: Z právního hlediska lze deportaci materiálně ospravedlnit pouze v případech spáchání závažných nebo velmi závažných trestných činů. Neregulérnost by měla být řešena spíše prostřednictvím politiky regularizace než kriminalizací migrace. Neúspěch dohod, jako jsou EU-Turecko, Itálie-Libye a Itálie-Albánie, opakovaně prokázal, že deportace je nákladná, neefektivní a často nekompatibilní s ochranou lidských práv.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.