Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Hlavním argumentem Komise je, že stávající systém je neefektivní, jelikož se podaří provést pouze 20 % vydaných příkazů k deportaci. Komise však efektivitu zužuje na pouhý počet dokončených deportací, čímž upřednostňuje vymáhání před ochranou a ignoruje lidská práva i alternativní řešení. Reakcí EU je snaha o zpřísnění systému pomocí restriktivních a represivních pravidel.
Kritici upozorňují, že Komise před navržením legislativy, která má potenciálně velký sociální, ekonomický a politický dopad, nepředložila žádné konkrétní důkazy opírající se o výzkum. Nezdůvodnila naléhavost schválení legislativy ani nevyčíslila, jak efektivní navrhovaná opatření skutečně budou při dosahování jejích cílů.
Výzkum se zaměřuje na perspektivy a zkušenosti těch, kdo migrační politiku skutečně implementují – policejních úředníků, soudců, státních zástupců a sociálních pracovníků. Zjištění ze sedmi zemí EU (včetně Španělska, kde se procento dokončených deportací podobá evropskému průměru) odhalují hlubokou frustraci mezi pohraničními agenty. Těmto expertům prý politici nenaslouchají.
Analýza ukázala univerzální nespokojenost s tím, že zadržování a deportace jsou hlavní odpovědí na neregulérní migraci. Mnozí z nich nevnímají deportaci jako nástroj kontroly migrace, ale spíše jako trest. Někteří policisté zdůrazňují, že jejich práce by se měla zaměřit na zahraniční zločince, nikoli na administrativní přestupky. Nadměrná byrokracie a rozpory mezi deportací a právy migrantů vedou k frustraci: "Způsob, jakým funguje vyhošťování, je, jako bych měl dělat práci, ale měl svázané ruce."
Alternativou, která v návrhu Komise chybí, je snížení počtu příkazů k deportaci a vytvoření legálních cest pro lidi v neregulérní situaci. Sami hraniční agenti vidí regularizaci jako nejúčinnější způsob řešení neregulérní migrace. Někteří španělští policisté uznávají, že neregulérnost je spíše politickou otázkou než policejní. "Musíme je regularizovat, to je klíč," uvedl jeden z policistů.
Agenti v praxi raději nenařizují deportace v reakci na neregulérnost. Mnoho lidí s příkazy k deportaci žije léta v právním limbu s omezeným přístupem k právům a službám. Řešením by mohla být povolení k práci a pobytu pro osoby, které prokázaly sociální, ekonomické nebo rodinné vazby k zemi, což je ve Španělsku známé jako "regularización por arraigo" (regularizace zakořeněním). Tyto kroky prospívají celé společnosti, neboť omezují neformální ekonomiku a posilují sociální soudržnost.
Jeden ze soudců, který byl dotazován, situaci shrnul: Z právního hlediska lze deportaci materiálně ospravedlnit pouze v případech spáchání závažných nebo velmi závažných trestných činů. Neregulérnost by měla být řešena spíše prostřednictvím politiky regularizace než kriminalizací migrace. Neúspěch dohod, jako jsou EU-Turecko, Itálie-Libye a Itálie-Albánie, opakovaně prokázal, že deportace je nákladná, neefektivní a často nekompatibilní s ochranou lidských práv.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.