Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Hlavním argumentem Komise je, že stávající systém je neefektivní, jelikož se podaří provést pouze 20 % vydaných příkazů k deportaci. Komise však efektivitu zužuje na pouhý počet dokončených deportací, čímž upřednostňuje vymáhání před ochranou a ignoruje lidská práva i alternativní řešení. Reakcí EU je snaha o zpřísnění systému pomocí restriktivních a represivních pravidel.
Kritici upozorňují, že Komise před navržením legislativy, která má potenciálně velký sociální, ekonomický a politický dopad, nepředložila žádné konkrétní důkazy opírající se o výzkum. Nezdůvodnila naléhavost schválení legislativy ani nevyčíslila, jak efektivní navrhovaná opatření skutečně budou při dosahování jejích cílů.
Výzkum se zaměřuje na perspektivy a zkušenosti těch, kdo migrační politiku skutečně implementují – policejních úředníků, soudců, státních zástupců a sociálních pracovníků. Zjištění ze sedmi zemí EU (včetně Španělska, kde se procento dokončených deportací podobá evropskému průměru) odhalují hlubokou frustraci mezi pohraničními agenty. Těmto expertům prý politici nenaslouchají.
Analýza ukázala univerzální nespokojenost s tím, že zadržování a deportace jsou hlavní odpovědí na neregulérní migraci. Mnozí z nich nevnímají deportaci jako nástroj kontroly migrace, ale spíše jako trest. Někteří policisté zdůrazňují, že jejich práce by se měla zaměřit na zahraniční zločince, nikoli na administrativní přestupky. Nadměrná byrokracie a rozpory mezi deportací a právy migrantů vedou k frustraci: "Způsob, jakým funguje vyhošťování, je, jako bych měl dělat práci, ale měl svázané ruce."
Alternativou, která v návrhu Komise chybí, je snížení počtu příkazů k deportaci a vytvoření legálních cest pro lidi v neregulérní situaci. Sami hraniční agenti vidí regularizaci jako nejúčinnější způsob řešení neregulérní migrace. Někteří španělští policisté uznávají, že neregulérnost je spíše politickou otázkou než policejní. "Musíme je regularizovat, to je klíč," uvedl jeden z policistů.
Agenti v praxi raději nenařizují deportace v reakci na neregulérnost. Mnoho lidí s příkazy k deportaci žije léta v právním limbu s omezeným přístupem k právům a službám. Řešením by mohla být povolení k práci a pobytu pro osoby, které prokázaly sociální, ekonomické nebo rodinné vazby k zemi, což je ve Španělsku známé jako "regularización por arraigo" (regularizace zakořeněním). Tyto kroky prospívají celé společnosti, neboť omezují neformální ekonomiku a posilují sociální soudržnost.
Jeden ze soudců, který byl dotazován, situaci shrnul: Z právního hlediska lze deportaci materiálně ospravedlnit pouze v případech spáchání závažných nebo velmi závažných trestných činů. Neregulérnost by měla být řešena spíše prostřednictvím politiky regularizace než kriminalizací migrace. Neúspěch dohod, jako jsou EU-Turecko, Itálie-Libye a Itálie-Albánie, opakovaně prokázal, že deportace je nákladná, neefektivní a často nekompatibilní s ochranou lidských práv.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
