Uprostřed stále křehkého příměří podnikají obyvatelé Gazy první nejisté kroky na dlouhé cestě k obnově. Buldozery sice odklízejí cesty a hromady suti, ale rozsah zkázy je ohromující a v některých částech města Gazy je rozpoznání původní podoby téměř nemožné. Abu Iyad Hamdouna, 63letý obyvatel čtvrti Šajch Radwan, ukazuje na zničenou hromadu betonu a oceli, kde kdysi stál jeho dům, a s rezignací odhaduje, že obnova potrvá nejméně deset let. Vyčerpaný muž nevěří, že se jí dožije.
Jeho soused Nihad al-Madhoun s neteří Saidem sbírají použitelné tvárnice a otírají prach ze staré červené pohovky. Podle něj samotné odstranění sutin, kterých je v pásmu Gazy 60 milionů tun smíchaných s nevybuchlou municí, potrvá více než pět let. OSN odhaduje náklady na poválečné škody na 53 miliard liber (70 miliard dolarů), přičemž téměř 300 000 domů a bytů bylo poškozeno nebo zničeno.
Zatímco Gazané se potýkají s absencí základních služeb, ve vzdálených metropolích vznikají ambiciózní plány na budoucnost pásma. Obyvatelé Gazy jsou k cizími schématy skeptičtí, neboť mají vlastní vize a boj o podobu Gazy se již rozhořel. Starosta města Gazy jmenovaný hnutím Hamás, Yahya al-Sarraj, který dohlíží na ruiny, poukazuje na skromné znovuotevírání obchodů. Dodává, že Gaza není zničení cizí, ale tentokrát má svůj vlastní plán – "Fénix Gazy".
Tento domácí palestinský návrh se objevil v únoru a stojí za ním široká koalice asi 700 palestinských expertů, včetně architektů a inženýrů, bez účasti Hamásu. Yara Salem, bývalá manažerka Světové banky, vysvětluje, že Fénix má vyplnit vakuum a zabránit vnuceným zahraničním plánům bez vize vlastní země. Cílem Fénixe je chránit stávající infrastrukturu a obnovit sociální a geografickou strukturu oblasti.
Tato vize ostře kontrastuje s futuristickými a spekulativními návrhy, které objevují v zahraničí. Kontroverzní myšlenka "Gaza Riviera" se objevila v únoru po setkání prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Trump na sociálních sítích dokonce zveřejnil satirické video generované umělou inteligencí, které ukazovalo Dubaji podobnou fantasy riviéru s jeho zlatou sochou. Ačkoli se jednalo o parodii, Trump již dříve hovořil o tom, že by USA mohly převzít v Gaze "dlouhodobou vlastnickou pozici". Trumpův dvacetibodový plán příměří zahrnuje "Trumpův plán ekonomického rozvoje" a mezinárodní "Radu míru" pro dohled nad správou.
Podobnou, high-tech vizi představoval i uniklý dokument s názvem "GREAT" (Gaza Reconstitution, Economic Acceleration and Transformation Trust), který by Gazu svěřil na 10 let pod správu USA. Plán, za nímž stály izraelské a americké konzultantské firmy, počítal s výstavbou "moderních chytrých měst poháněných umělou inteligencí". Zmiňoval také myšlenku "dobrovolného přesídlení" čtvrtiny obyvatel Gazy za finanční kompenzaci 5 000 dolarů a dotované nájemné v zahraničí. Kritici jako Raja Khalidi z Palestinského ekonomického výzkumného institutu varují, že tyto "halucinatorní plány" otevírají prostor pro "katastrofický kapitalismus" a upozorňují, že vize obnovy musí být palestinská.
Další plán, který vypracoval Egypt a který přijala Liga arabských států, zdůrazňuje význam zapojení Gazanů do všech fází obnovy, aby se posílil jejich pocit vlastnictví. I Palestinská samospráva (PA) pracuje na svých návrzích, jejichž cílem je budoucí znovuspojení Gazy a Západního břehu v palestinském státě. Ministr plánování PA, Estephan Salameh, zdůrazňuje potřebu zachovat identitu uprchlíků a duši Gazy. To by znamenalo znovuvybudování uprchlických táborů, kde žije 70 % populace, například tábora Džabalíja, který byl kdysi domovem pro více než 100 000 lidí.
PA plánuje obnovu těsně propojených komunit, ale její pravomoc se zatím omezuje pouze na Západní břeh. Rekonstrukce bude s největší pravděpodobností pomalý, lopotný proces, který potrvá spíše desetiletí než pět let, jak naznačuje Salameh. Nic však nezačne, dokud nebudou zajištěna politická a bezpečnostní uspořádání, otevřeny hranice pro dovoz stavebního materiálu a zajištěno financování. Většina pravděpodobných dárců – Saúdská Arábie a SAE – požaduje záruky, že jejich obrovské investice nebudou zničeny v budoucím konfliktu. Vzhledem k tomu, že současná izraelská vláda silně odmítá vznik palestinského státu, jsou politické překážky pro konsenzus obrovské.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.