Uprostřed stále křehkého příměří podnikají obyvatelé Gazy první nejisté kroky na dlouhé cestě k obnově. Buldozery sice odklízejí cesty a hromady suti, ale rozsah zkázy je ohromující a v některých částech města Gazy je rozpoznání původní podoby téměř nemožné. Abu Iyad Hamdouna, 63letý obyvatel čtvrti Šajch Radwan, ukazuje na zničenou hromadu betonu a oceli, kde kdysi stál jeho dům, a s rezignací odhaduje, že obnova potrvá nejméně deset let. Vyčerpaný muž nevěří, že se jí dožije.
Jeho soused Nihad al-Madhoun s neteří Saidem sbírají použitelné tvárnice a otírají prach ze staré červené pohovky. Podle něj samotné odstranění sutin, kterých je v pásmu Gazy 60 milionů tun smíchaných s nevybuchlou municí, potrvá více než pět let. OSN odhaduje náklady na poválečné škody na 53 miliard liber (70 miliard dolarů), přičemž téměř 300 000 domů a bytů bylo poškozeno nebo zničeno.
Zatímco Gazané se potýkají s absencí základních služeb, ve vzdálených metropolích vznikají ambiciózní plány na budoucnost pásma. Obyvatelé Gazy jsou k cizími schématy skeptičtí, neboť mají vlastní vize a boj o podobu Gazy se již rozhořel. Starosta města Gazy jmenovaný hnutím Hamás, Yahya al-Sarraj, který dohlíží na ruiny, poukazuje na skromné znovuotevírání obchodů. Dodává, že Gaza není zničení cizí, ale tentokrát má svůj vlastní plán – "Fénix Gazy".
Tento domácí palestinský návrh se objevil v únoru a stojí za ním široká koalice asi 700 palestinských expertů, včetně architektů a inženýrů, bez účasti Hamásu. Yara Salem, bývalá manažerka Světové banky, vysvětluje, že Fénix má vyplnit vakuum a zabránit vnuceným zahraničním plánům bez vize vlastní země. Cílem Fénixe je chránit stávající infrastrukturu a obnovit sociální a geografickou strukturu oblasti.
Tato vize ostře kontrastuje s futuristickými a spekulativními návrhy, které objevují v zahraničí. Kontroverzní myšlenka "Gaza Riviera" se objevila v únoru po setkání prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Trump na sociálních sítích dokonce zveřejnil satirické video generované umělou inteligencí, které ukazovalo Dubaji podobnou fantasy riviéru s jeho zlatou sochou. Ačkoli se jednalo o parodii, Trump již dříve hovořil o tom, že by USA mohly převzít v Gaze "dlouhodobou vlastnickou pozici". Trumpův dvacetibodový plán příměří zahrnuje "Trumpův plán ekonomického rozvoje" a mezinárodní "Radu míru" pro dohled nad správou.
Podobnou, high-tech vizi představoval i uniklý dokument s názvem "GREAT" (Gaza Reconstitution, Economic Acceleration and Transformation Trust), který by Gazu svěřil na 10 let pod správu USA. Plán, za nímž stály izraelské a americké konzultantské firmy, počítal s výstavbou "moderních chytrých měst poháněných umělou inteligencí". Zmiňoval také myšlenku "dobrovolného přesídlení" čtvrtiny obyvatel Gazy za finanční kompenzaci 5 000 dolarů a dotované nájemné v zahraničí. Kritici jako Raja Khalidi z Palestinského ekonomického výzkumného institutu varují, že tyto "halucinatorní plány" otevírají prostor pro "katastrofický kapitalismus" a upozorňují, že vize obnovy musí být palestinská.
Další plán, který vypracoval Egypt a který přijala Liga arabských států, zdůrazňuje význam zapojení Gazanů do všech fází obnovy, aby se posílil jejich pocit vlastnictví. I Palestinská samospráva (PA) pracuje na svých návrzích, jejichž cílem je budoucí znovuspojení Gazy a Západního břehu v palestinském státě. Ministr plánování PA, Estephan Salameh, zdůrazňuje potřebu zachovat identitu uprchlíků a duši Gazy. To by znamenalo znovuvybudování uprchlických táborů, kde žije 70 % populace, například tábora Džabalíja, který byl kdysi domovem pro více než 100 000 lidí.
PA plánuje obnovu těsně propojených komunit, ale její pravomoc se zatím omezuje pouze na Západní břeh. Rekonstrukce bude s největší pravděpodobností pomalý, lopotný proces, který potrvá spíše desetiletí než pět let, jak naznačuje Salameh. Nic však nezačne, dokud nebudou zajištěna politická a bezpečnostní uspořádání, otevřeny hranice pro dovoz stavebního materiálu a zajištěno financování. Většina pravděpodobných dárců – Saúdská Arábie a SAE – požaduje záruky, že jejich obrovské investice nebudou zničeny v budoucím konfliktu. Vzhledem k tomu, že současná izraelská vláda silně odmítá vznik palestinského státu, jsou politické překážky pro konsenzus obrovské.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.