Konference smluvních stran (COP) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) se rozrostly do obřích rozměrů, přičemž COP28 v Dubaji zaznamenala rekordních 83 884 účastníků. I když se počet na loňském COP29 v Baku snížil, stále zůstává vysoko nad úrovní před Pařížskou dohodou. Tento trend "mega-COPů" vyvolává kritiku kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou generují. Výzkum však poukazuje na dva zásadní problémy, které narušují kvalitu a legitimitu celého procesu.
Prvním problémem je, že obrovské množství účastníků podkopává kvalitu účasti. Velké množství nestátních aktérů musí soutěžit o omezený počet zasedacích místností, prostor pro doprovodné akce a příležitostí k dialogu s těmi, kdo rozhodují. Druhým problémem je, že trend "mega-COPů" způsobuje rostoucí propast mezi očekáváními účastníků a realitou vyjednávacího procesu.
Pokus o zmenšení COP30 volbou hůře dostupného brazilského Belému s omezenou kapacitou hotelů nebyl účinný. Předpokládá se účast desetitisíců lidí, což vede k prudkému nárůstu cen a obavám o dopad na legitimitu jednání. Samotné "mega-COP" vytvářejí "gravitační sílu", která nutí neziskové a nestátní organizace k účasti, protože jsou vnímány jako "místo, kde se má být".
Nejspravedlivějším způsobem, jak zmenšit konference, je podle autorů zaměřit pozornost na málo známou kategorii "přebytečných" delegátů (overflow). Tato kategorie, u níž jsou jména veřejně hlášena od roku 2023, umožňuje vládám přidávat další zástupce, kteří ale nejsou vládními vyjednavači. Na COP28 bylo těchto "přebytečných" delegátů 23 740, často se jedná o výzkumníky nebo zástupce průmyslu s blízkými vazbami na vlády.
Tato skupina delegátů získává přístup na úkor akreditovaných nestátních aktérů, takzvaných "pozorovatelů". Tlak na vlády, aby tuto kategorii omezily nebo odstranily, by uvolnil více míst pro pozorovatele a snížil celkový počet účastníků spravedlivějším způsobem.
Druhým problémem je mezera v očekávání. COP jsou primárně mezivládní procesy, kde mají svrchované státy jako jediné legitimitu sjednávat a přijímat mezinárodní právo. Role nestátních aktérů je informovat a hájit, nikoli vyjednávat. Nicméně v posledních letech rostou mezi těmito aktéry, zejména nováčky, požadavky na "místo u stolu" a očekávání rovnocenné účasti, což vede k frustraci a zklamání. Toto zklamání pak podkopává legitimitu celého procesu COP.
Řešení spočívá ve dvou rovinách. První je budování kapacit a lepší informovanost, například skrze příručku UNFCCC pro pozorovatele, aby noví účastníci lépe chápali mezivládní povahu jednání. Druhým a zásadnějším řešením je přesměrování politické, mediální a veřejné pozornosti od samotného vyjednávání k zásadní práci na implementaci klimatické politiky.
Konference COP jsou fórem pro setkávání mnoha aktérů, kteří realizují klimatické akce v terénu, v rámci sekce "Akční agenda" (Action Agenda). Role nestátních aktérů v implementaci je ústřední a může pomoci překlenout rozdíl mezi cíli snižování emisí a potřebnými škrty. Je povzbudivé, že brazilské předsednictví označuje COP30 za "COP implementace" a volá po "Mutirão" – kolektivním smyslu pro zapojení a terénní akce, které nevyžadují fyzickou přítomnost v Belému.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.