Konference smluvních stran (COP) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) se rozrostly do obřích rozměrů, přičemž COP28 v Dubaji zaznamenala rekordních 83 884 účastníků. I když se počet na loňském COP29 v Baku snížil, stále zůstává vysoko nad úrovní před Pařížskou dohodou. Tento trend "mega-COPů" vyvolává kritiku kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou generují. Výzkum však poukazuje na dva zásadní problémy, které narušují kvalitu a legitimitu celého procesu.
Prvním problémem je, že obrovské množství účastníků podkopává kvalitu účasti. Velké množství nestátních aktérů musí soutěžit o omezený počet zasedacích místností, prostor pro doprovodné akce a příležitostí k dialogu s těmi, kdo rozhodují. Druhým problémem je, že trend "mega-COPů" způsobuje rostoucí propast mezi očekáváními účastníků a realitou vyjednávacího procesu.
Pokus o zmenšení COP30 volbou hůře dostupného brazilského Belému s omezenou kapacitou hotelů nebyl účinný. Předpokládá se účast desetitisíců lidí, což vede k prudkému nárůstu cen a obavám o dopad na legitimitu jednání. Samotné "mega-COP" vytvářejí "gravitační sílu", která nutí neziskové a nestátní organizace k účasti, protože jsou vnímány jako "místo, kde se má být".
Nejspravedlivějším způsobem, jak zmenšit konference, je podle autorů zaměřit pozornost na málo známou kategorii "přebytečných" delegátů (overflow). Tato kategorie, u níž jsou jména veřejně hlášena od roku 2023, umožňuje vládám přidávat další zástupce, kteří ale nejsou vládními vyjednavači. Na COP28 bylo těchto "přebytečných" delegátů 23 740, často se jedná o výzkumníky nebo zástupce průmyslu s blízkými vazbami na vlády.
Tato skupina delegátů získává přístup na úkor akreditovaných nestátních aktérů, takzvaných "pozorovatelů". Tlak na vlády, aby tuto kategorii omezily nebo odstranily, by uvolnil více míst pro pozorovatele a snížil celkový počet účastníků spravedlivějším způsobem.
Druhým problémem je mezera v očekávání. COP jsou primárně mezivládní procesy, kde mají svrchované státy jako jediné legitimitu sjednávat a přijímat mezinárodní právo. Role nestátních aktérů je informovat a hájit, nikoli vyjednávat. Nicméně v posledních letech rostou mezi těmito aktéry, zejména nováčky, požadavky na "místo u stolu" a očekávání rovnocenné účasti, což vede k frustraci a zklamání. Toto zklamání pak podkopává legitimitu celého procesu COP.
Řešení spočívá ve dvou rovinách. První je budování kapacit a lepší informovanost, například skrze příručku UNFCCC pro pozorovatele, aby noví účastníci lépe chápali mezivládní povahu jednání. Druhým a zásadnějším řešením je přesměrování politické, mediální a veřejné pozornosti od samotného vyjednávání k zásadní práci na implementaci klimatické politiky.
Konference COP jsou fórem pro setkávání mnoha aktérů, kteří realizují klimatické akce v terénu, v rámci sekce "Akční agenda" (Action Agenda). Role nestátních aktérů v implementaci je ústřední a může pomoci překlenout rozdíl mezi cíli snižování emisí a potřebnými škrty. Je povzbudivé, že brazilské předsednictví označuje COP30 za "COP implementace" a volá po "Mutirão" – kolektivním smyslu pro zapojení a terénní akce, které nevyžadují fyzickou přítomnost v Belému.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.