Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Zjištění zveřejněná v časopise BMJ ukazují, že riziko úmrtí z různých příčin po cyklónu konzistentně stoupá, přičemž největší nárůst úmrtnosti nastává během prvních dvou týdnů.
Výsledky výzkumu byly překvapivé. Během prvních dvou týdnů byl zaznamenán největší nárůst úmrtí způsobených onemocněním ledvin (nárůst o 92 %) a zraněními (nárůst o 21 %) na každý den cyklónu v prvním týdnu. Autoři vysvětlují, že kombinace narušené základní zdravotní péče, omezeného přístupu k lékům a zvýšeného fyzického a psychického stresu pravděpodobně stojí za těmito zjištěními. Například výpadky proudu či záplavy mohou u lidí s onemocněním ledvin zabránit pravidelné dialýze, což má život ohrožující komplikace.
Méně výrazný nárůst byl pozorován u úmrtí na cukrovku (15 %), neuropsychiatrické poruchy (jako je epilepsie) (12 %), infekční nemoci (11 %), střevní choroby (6 %), respirační nemoci (4 %), kardiovaskulární choroby (2 %) a rakovinu (2 %).
Studie také zjistila, že srážky způsobené tropickými cyklóny mají silnější spojitost s úmrtností než vítr, zejména u kardiovaskulárních, respiračních a infekčních onemocnění. Důvodem může být to, že nebezpečí spojená s vydatnými srážkami, jako jsou záplavy a kontaminace vody, mohou být smrtelnější než přímé dopady silného větru. To naznačuje, že systémy včasného varování by se měly více zaměřit na srážky související s cyklónem, nejen na rychlost větru.
Zásadním zjištěním je, že lidé žijící v chudších komunitách mají podstatně vyšší riziko úmrtí z různých příčin po tropických cyklónech. Tyto zdravotní rozdíly jsou nejvýraznější u onemocnění ledvin, infekčních a střevních chorob a cukrovky, což odráží stávající nerovnosti ve zdraví.
Riziku jsou vystaveny i země a komunity, které cyklóny historicky zažívaly zřídka. V těchto oblastech, které čelí posunu drah a intenzity cyklón v důsledku klimatických změn, hrozí větší nebezpečí kvůli nedostatečným a neefektivním reakčním systémům. Týká se to i oblastí s vyšší zeměpisnou šířkou, jako je Austrálie, které si již nemohou dovolit být netečné.
Pro snížení zdravotních dopadů cyklón musí být plánování katastrof zdravotnických úřadů rozšířeno nad rámec okamžitých zranění a poškození infrastruktury. Je nutné se připravit na nárůst poptávky po lékařské péči napříč celou škálou nemocí. Agentury pro krizové řízení by měly investovat do chudších komunit s cílem snížit přetrvávající zdravotní nerovnosti. Meteorologické úřady by pak měly integrovat více zdravotních a epidemiologických údajů do systémů včasného varování.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.