Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Zjištění zveřejněná v časopise BMJ ukazují, že riziko úmrtí z různých příčin po cyklónu konzistentně stoupá, přičemž největší nárůst úmrtnosti nastává během prvních dvou týdnů.
Výsledky výzkumu byly překvapivé. Během prvních dvou týdnů byl zaznamenán největší nárůst úmrtí způsobených onemocněním ledvin (nárůst o 92 %) a zraněními (nárůst o 21 %) na každý den cyklónu v prvním týdnu. Autoři vysvětlují, že kombinace narušené základní zdravotní péče, omezeného přístupu k lékům a zvýšeného fyzického a psychického stresu pravděpodobně stojí za těmito zjištěními. Například výpadky proudu či záplavy mohou u lidí s onemocněním ledvin zabránit pravidelné dialýze, což má život ohrožující komplikace.
Méně výrazný nárůst byl pozorován u úmrtí na cukrovku (15 %), neuropsychiatrické poruchy (jako je epilepsie) (12 %), infekční nemoci (11 %), střevní choroby (6 %), respirační nemoci (4 %), kardiovaskulární choroby (2 %) a rakovinu (2 %).
Studie také zjistila, že srážky způsobené tropickými cyklóny mají silnější spojitost s úmrtností než vítr, zejména u kardiovaskulárních, respiračních a infekčních onemocnění. Důvodem může být to, že nebezpečí spojená s vydatnými srážkami, jako jsou záplavy a kontaminace vody, mohou být smrtelnější než přímé dopady silného větru. To naznačuje, že systémy včasného varování by se měly více zaměřit na srážky související s cyklónem, nejen na rychlost větru.
Zásadním zjištěním je, že lidé žijící v chudších komunitách mají podstatně vyšší riziko úmrtí z různých příčin po tropických cyklónech. Tyto zdravotní rozdíly jsou nejvýraznější u onemocnění ledvin, infekčních a střevních chorob a cukrovky, což odráží stávající nerovnosti ve zdraví.
Riziku jsou vystaveny i země a komunity, které cyklóny historicky zažívaly zřídka. V těchto oblastech, které čelí posunu drah a intenzity cyklón v důsledku klimatických změn, hrozí větší nebezpečí kvůli nedostatečným a neefektivním reakčním systémům. Týká se to i oblastí s vyšší zeměpisnou šířkou, jako je Austrálie, které si již nemohou dovolit být netečné.
Pro snížení zdravotních dopadů cyklón musí být plánování katastrof zdravotnických úřadů rozšířeno nad rámec okamžitých zranění a poškození infrastruktury. Je nutné se připravit na nárůst poptávky po lékařské péči napříč celou škálou nemocí. Agentury pro krizové řízení by měly investovat do chudších komunit s cílem snížit přetrvávající zdravotní nerovnosti. Meteorologické úřady by pak měly integrovat více zdravotních a epidemiologických údajů do systémů včasného varování.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.