Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Zjištění zveřejněná v časopise BMJ ukazují, že riziko úmrtí z různých příčin po cyklónu konzistentně stoupá, přičemž největší nárůst úmrtnosti nastává během prvních dvou týdnů.
Výsledky výzkumu byly překvapivé. Během prvních dvou týdnů byl zaznamenán největší nárůst úmrtí způsobených onemocněním ledvin (nárůst o 92 %) a zraněními (nárůst o 21 %) na každý den cyklónu v prvním týdnu. Autoři vysvětlují, že kombinace narušené základní zdravotní péče, omezeného přístupu k lékům a zvýšeného fyzického a psychického stresu pravděpodobně stojí za těmito zjištěními. Například výpadky proudu či záplavy mohou u lidí s onemocněním ledvin zabránit pravidelné dialýze, což má život ohrožující komplikace.
Méně výrazný nárůst byl pozorován u úmrtí na cukrovku (15 %), neuropsychiatrické poruchy (jako je epilepsie) (12 %), infekční nemoci (11 %), střevní choroby (6 %), respirační nemoci (4 %), kardiovaskulární choroby (2 %) a rakovinu (2 %).
Studie také zjistila, že srážky způsobené tropickými cyklóny mají silnější spojitost s úmrtností než vítr, zejména u kardiovaskulárních, respiračních a infekčních onemocnění. Důvodem může být to, že nebezpečí spojená s vydatnými srážkami, jako jsou záplavy a kontaminace vody, mohou být smrtelnější než přímé dopady silného větru. To naznačuje, že systémy včasného varování by se měly více zaměřit na srážky související s cyklónem, nejen na rychlost větru.
Zásadním zjištěním je, že lidé žijící v chudších komunitách mají podstatně vyšší riziko úmrtí z různých příčin po tropických cyklónech. Tyto zdravotní rozdíly jsou nejvýraznější u onemocnění ledvin, infekčních a střevních chorob a cukrovky, což odráží stávající nerovnosti ve zdraví.
Riziku jsou vystaveny i země a komunity, které cyklóny historicky zažívaly zřídka. V těchto oblastech, které čelí posunu drah a intenzity cyklón v důsledku klimatických změn, hrozí větší nebezpečí kvůli nedostatečným a neefektivním reakčním systémům. Týká se to i oblastí s vyšší zeměpisnou šířkou, jako je Austrálie, které si již nemohou dovolit být netečné.
Pro snížení zdravotních dopadů cyklón musí být plánování katastrof zdravotnických úřadů rozšířeno nad rámec okamžitých zranění a poškození infrastruktury. Je nutné se připravit na nárůst poptávky po lékařské péči napříč celou škálou nemocí. Agentury pro krizové řízení by měly investovat do chudších komunit s cílem snížit přetrvávající zdravotní nerovnosti. Meteorologické úřady by pak měly integrovat více zdravotních a epidemiologických údajů do systémů včasného varování.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.