Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško obvinil NATO z přípravy blokády Ruska skrze Baltské moře. Uvedl, že během cvičení Aliance jsou nacvičovány scénáře, jako je zablokování Kaliningradské oblasti. Podle Gruška probíhá v regionu aktivní militarizace a dochází k přísunu koaličních sil a zdrojů. Kaliningrad je ruská enkláva, která se nachází mezi Litvou a Polskem a poskytuje Moskvě druhý přístup do Baltského moře, vedle přístupu u Petrohradu na severu.
Gruško však nebyl jediný, kdo NATO obvinil. Sergej Naryškin, šéf ruské zahraniční zpravodajské služby SVR, prohlásil, že se NATO připravuje na vojenské operace proti Rusku. Naryškin uvedl, že Aliance "rychle mobilizuje vojenské zdroje a formuje veřejné mínění k ospravedlnění konfliktu". Dodal, že NATO a Evropská unie se pustily do mnohonásobného zvyšování produkce vojenského vybavení a aktivně provádějí mobilizační výcvik.
Tato prohlášení vysokých ruských úředníků jsou součástí širší sady obvinění směřovaných na NATO, která však ignorují klíčovou vazbu příčiny a následku. NATO a Evropská unie skutečně zvýšily vojenské výdaje a zapojily se do většího počtu a rozsáhlejších vojenských cvičení. Nicméně tak činí v reakci na plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu. Motivovat země k vyšším výdajům na obranu není snadné, zejména v době míru nebo uprostřed ekonomických problémů.
Rusku se ale podařilo sjednotit NATO a Evropu hrozbou války a přimět je k větším investicím do kolektivní obrany a vojenských kapacit. Prohlášení ruských představitelů jsou znepokojivá, neboť Kreml má v minulosti zkušenost s přípravou informačního prostředí před zahájením vojenských operací.
Například před invazí na Ukrajinu v únoru 2022 Kreml opakovaně tvrdil, že Ukrajina je nominálně součástí Ruska a že rusky mluvící obyvatelé trpí pod autoritářskou kontrolou Kyjeva. Později se ukázalo, že si tak Kreml připravoval půdu pro ospravedlnění své "speciální vojenské operace". Podobný scénář se může odehrávat i nyní.
Kreml umí provádět psychologické operace a formovat informační prostředí tak, aby ospravedlnil své kroky. Obviňování NATO z válečného štvaní by proto mohlo být záminkou pro intenzivnější soupeření mezi Ruskem a transatlantickou vojenskou aliancí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.