Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško obvinil NATO z přípravy blokády Ruska skrze Baltské moře. Uvedl, že během cvičení Aliance jsou nacvičovány scénáře, jako je zablokování Kaliningradské oblasti. Podle Gruška probíhá v regionu aktivní militarizace a dochází k přísunu koaličních sil a zdrojů. Kaliningrad je ruská enkláva, která se nachází mezi Litvou a Polskem a poskytuje Moskvě druhý přístup do Baltského moře, vedle přístupu u Petrohradu na severu.
Gruško však nebyl jediný, kdo NATO obvinil. Sergej Naryškin, šéf ruské zahraniční zpravodajské služby SVR, prohlásil, že se NATO připravuje na vojenské operace proti Rusku. Naryškin uvedl, že Aliance "rychle mobilizuje vojenské zdroje a formuje veřejné mínění k ospravedlnění konfliktu". Dodal, že NATO a Evropská unie se pustily do mnohonásobného zvyšování produkce vojenského vybavení a aktivně provádějí mobilizační výcvik.
Tato prohlášení vysokých ruských úředníků jsou součástí širší sady obvinění směřovaných na NATO, která však ignorují klíčovou vazbu příčiny a následku. NATO a Evropská unie skutečně zvýšily vojenské výdaje a zapojily se do většího počtu a rozsáhlejších vojenských cvičení. Nicméně tak činí v reakci na plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu. Motivovat země k vyšším výdajům na obranu není snadné, zejména v době míru nebo uprostřed ekonomických problémů.
Rusku se ale podařilo sjednotit NATO a Evropu hrozbou války a přimět je k větším investicím do kolektivní obrany a vojenských kapacit. Prohlášení ruských představitelů jsou znepokojivá, neboť Kreml má v minulosti zkušenost s přípravou informačního prostředí před zahájením vojenských operací.
Například před invazí na Ukrajinu v únoru 2022 Kreml opakovaně tvrdil, že Ukrajina je nominálně součástí Ruska a že rusky mluvící obyvatelé trpí pod autoritářskou kontrolou Kyjeva. Později se ukázalo, že si tak Kreml připravoval půdu pro ospravedlnění své "speciální vojenské operace". Podobný scénář se může odehrávat i nyní.
Kreml umí provádět psychologické operace a formovat informační prostředí tak, aby ospravedlnil své kroky. Obviňování NATO z válečného štvaní by proto mohlo být záminkou pro intenzivnější soupeření mezi Ruskem a transatlantickou vojenskou aliancí.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.