Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško obvinil NATO z přípravy blokády Ruska skrze Baltské moře. Uvedl, že během cvičení Aliance jsou nacvičovány scénáře, jako je zablokování Kaliningradské oblasti. Podle Gruška probíhá v regionu aktivní militarizace a dochází k přísunu koaličních sil a zdrojů. Kaliningrad je ruská enkláva, která se nachází mezi Litvou a Polskem a poskytuje Moskvě druhý přístup do Baltského moře, vedle přístupu u Petrohradu na severu.
Gruško však nebyl jediný, kdo NATO obvinil. Sergej Naryškin, šéf ruské zahraniční zpravodajské služby SVR, prohlásil, že se NATO připravuje na vojenské operace proti Rusku. Naryškin uvedl, že Aliance "rychle mobilizuje vojenské zdroje a formuje veřejné mínění k ospravedlnění konfliktu". Dodal, že NATO a Evropská unie se pustily do mnohonásobného zvyšování produkce vojenského vybavení a aktivně provádějí mobilizační výcvik.
Tato prohlášení vysokých ruských úředníků jsou součástí širší sady obvinění směřovaných na NATO, která však ignorují klíčovou vazbu příčiny a následku. NATO a Evropská unie skutečně zvýšily vojenské výdaje a zapojily se do většího počtu a rozsáhlejších vojenských cvičení. Nicméně tak činí v reakci na plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu. Motivovat země k vyšším výdajům na obranu není snadné, zejména v době míru nebo uprostřed ekonomických problémů.
Rusku se ale podařilo sjednotit NATO a Evropu hrozbou války a přimět je k větším investicím do kolektivní obrany a vojenských kapacit. Prohlášení ruských představitelů jsou znepokojivá, neboť Kreml má v minulosti zkušenost s přípravou informačního prostředí před zahájením vojenských operací.
Například před invazí na Ukrajinu v únoru 2022 Kreml opakovaně tvrdil, že Ukrajina je nominálně součástí Ruska a že rusky mluvící obyvatelé trpí pod autoritářskou kontrolou Kyjeva. Později se ukázalo, že si tak Kreml připravoval půdu pro ospravedlnění své "speciální vojenské operace". Podobný scénář se může odehrávat i nyní.
Kreml umí provádět psychologické operace a formovat informační prostředí tak, aby ospravedlnil své kroky. Obviňování NATO z válečného štvaní by proto mohlo být záminkou pro intenzivnější soupeření mezi Ruskem a transatlantickou vojenskou aliancí.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.