Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
Americký prezident při slavnostním podpisu charty nešetřil sebevědomými prohlášeními a slíbil ukončení desetiletí utrpení a nenávisti. Pro mnoho světových lídrů je však tato iniciativa dalším důkazem Trumpovy snahy rozložit poválečnou mezinárodní architekturu a nahradit ji institucemi, které bude moci sám ovládat.
Charta Rady, jejíž detaily unikly na veřejnost, totiž zakotvuje Trumpovu doživotní funkci předsedy s rozsáhlými pravomocemi. Jako šéf by měl právo rozhodovat o přijímání členů, jmenovat svého nástupce nebo vytvářet a rušit pomocné orgány. Šokující je také finanční stránka věci – za trvalé členství v této elitní skupině si americká administrativa údajně účtuje miliardu dolarů.
Zatímco někteří spojenci, jako maďarský premiér Viktor Orbán, projekt nadšeně vítají, jiné země reagují velmi zdrženlivě. Polský premiér Donald Tusk varoval, že nenechá nikoho se svou zemí zahrávat, a britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila znepokojení nad tím, že by součástí mírových hovorů měl být i Vladimir Putin. Francouzský prezident Macron dokonce za své váhání čelil Trumpově pohrůžce drakonickými cly na víno a šampaňské.
Samotná OSN se v posledních letech potýká s paralýzou Rady bezpečnosti a ztrátou vlivu, což kritikům dává argument, že Trumpův nátlakový styl může být efektivnější. Sám Trump na dotazy, zda chce OSN nahradit, odpověděl neurčitě, že se tak může stát, protože tato organizace nebyla příliš užitečná. Zároveň ale dodal, že chce s OSN spolupracovat, jakmile bude jeho nová Rada plně zformována.
Prvním velkým testem pro tuto novou strukturu bude udržení křehkého příměří v Gaze a především snaha o ukončení války na Ukrajině. V Radě se totiž nyní potkávají osobnosti s naprosto protichůdnými zájmy, od Benjamina Netanjahua po lídry arabských států. Zda Trumpův osobní přístup a víra v mocenskou diplomacii skutečně přinesou mír, nebo jen dále prohloubí rozvrat mezinárodního řádu, zůstává hlavním tématem debat v Davosu i mimo něj.
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.