Charta Trumpovy Rady míru znepokojuje spojence. Uskupení čeká první velká zkouška

Rada míru
Rada míru, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 23. ledna 2026 08:47
Sdílej:

Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.

Americký prezident při slavnostním podpisu charty nešetřil sebevědomými prohlášeními a slíbil ukončení desetiletí utrpení a nenávisti. Pro mnoho světových lídrů je však tato iniciativa dalším důkazem Trumpovy snahy rozložit poválečnou mezinárodní architekturu a nahradit ji institucemi, které bude moci sám ovládat.

Charta Rady, jejíž detaily unikly na veřejnost, totiž zakotvuje Trumpovu doživotní funkci předsedy s rozsáhlými pravomocemi. Jako šéf by měl právo rozhodovat o přijímání členů, jmenovat svého nástupce nebo vytvářet a rušit pomocné orgány. Šokující je také finanční stránka věci – za trvalé členství v této elitní skupině si americká administrativa údajně účtuje miliardu dolarů.

Zatímco někteří spojenci, jako maďarský premiér Viktor Orbán, projekt nadšeně vítají, jiné země reagují velmi zdrženlivě. Polský premiér Donald Tusk varoval, že nenechá nikoho se svou zemí zahrávat, a britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila znepokojení nad tím, že by součástí mírových hovorů měl být i Vladimir Putin. Francouzský prezident Macron dokonce za své váhání čelil Trumpově pohrůžce drakonickými cly na víno a šampaňské.

Samotná OSN se v posledních letech potýká s paralýzou Rady bezpečnosti a ztrátou vlivu, což kritikům dává argument, že Trumpův nátlakový styl může být efektivnější. Sám Trump na dotazy, zda chce OSN nahradit, odpověděl neurčitě, že se tak může stát, protože tato organizace nebyla příliš užitečná. Zároveň ale dodal, že chce s OSN spolupracovat, jakmile bude jeho nová Rada plně zformována.

Prvním velkým testem pro tuto novou strukturu bude udržení křehkého příměří v Gaze a především snaha o ukončení války na Ukrajině. V Radě se totiž nyní potkávají osobnosti s naprosto protichůdnými zájmy, od Benjamina Netanjahua po lídry arabských států. Zda Trumpův osobní přístup a víra v mocenskou diplomacii skutečně přinesou mír, nebo jen dále prohloubí rozvrat mezinárodního řádu, zůstává hlavním tématem debat v Davosu i mimo něj.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou tresty smrti v USA opět na vzestupu?

Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.

Novinky
Kreml

Expert vysvětlil, proč obnovení energetického obchodu s Ruskem nezmění Kreml ani samotnou válku

Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.

Novinky
Ilustrační foto

Experimentální mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent

Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.

Novinky
Google

Google čelí ostré kritice. Bez povolení vykácel na severu Finska čtvrt milionu stromů

Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.