Češi, za kolik obědváte? Průměrná cena poprvé překonala určitou hranici!

 Průměrná cena poledního menu v Česku vůbec poprvé překročila hranici dvou set korun. Podle Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě transakcí z benefitních karet, utratí průměrný Čech za jedno polední jídlo přibližně 200,70 korun. Průměrnou hodnotu útraty přitom šroubují nahoru především ceny v hlavním městě, ale také v Brně, Českých Budějovicích, Plzni a Liberci, kde se rovněž drží kolem 206 až 214 korun. Praha naproti tomu dále cenově odskakuje a momentálně se zde ceny obědů pohybují na hodnotě 226 Kč za menu. Podle dat Edenred by „magickou“ hranici dvou set korun mohly brzo překročit také Pardubice (aktuálně 196,80 Kč za oběd) a Ostrava (198,80 Kč).

„Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně. Jedná se o poměrně zásadní změnu trendu oproti minulým obdobím, kdy jsme v řadě krajů namísto trvalého růstu pozorovali spíše kolísání cen – na některých místech pak dokonce průběžně klesaly. Za polední menu si ale dnes alespoň o pár haléřů měsíčně připlácí takřka každý Čech,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred a připomíná, že nejlevněji se aktuálně obědvá ve Zlíně (177,80 Kč) a v Olomouci (179,30 Kč).

V porovnání s dubnem loňského roku platíme za obědy v průměru o 6 korun více. To znamená 3,1% meziroční nárůst. Ceny poledního stravování tak i nadále stoupají rychleji než inflace, která v březnu činila podle dat České národní banky jen 1,9 %. V roce 2025 činila průměrná roční inflace 2,5 %. Nepoměr růstu přitom platí pro všechny kraje – nejpomaleji se ceny zvedají v Českých Budějovicích, a to o 2 %, nejrychleji naopak v Olomouci, a to až o 4,8 %.

Rozvážka jako občasné zpestření

Rozvážkové služby zažily největší nárůst během prvních pandemických let, ale jejich popularita s jejich koncem výrazně poklesla. Podle dat z průzkumu stravovacích návyků Barometr FOOD, který Edenred na evropské úrovni koordinuje, si jídlo s dovážkou alespoň sporadicky objedná přes 46 % zákazníků. Podíl strávníků, kteří tuto možnost volí velmi často, je ale jen 2,4 %. Jídlo objednané rozvážkou označilo za svůj nejčastější způsob poledního stravování v práci 8,7 % respondentů. V restauraci v okolí zaměstnání jí až 26 % z nich a jídlo z domova volí 57 % zaměstnanců. 

Jídelníček si sestavujeme podle ceny

Ať už obědváme kdekoliv, průzkumy se opakovaně shodují na tom, že hlavní roli ve spotřebitelském rozhodování sehrává cena. Podle slev a výprodejů plánuje své jídelníčky do určité míry minimálně 70 % strávníků. Až 22 % z nich tak činí zřídka, 24 % občas a dalších 24 % vždy nebo téměř vždy. Celkem 54 % respondentů také uvedlo, že potraviny ve slevách pravidelně nakupuje.

„Když čeští zaměstnanci přemýšlejí nad tím, jak využijí svoji obědovou přestávku, obvykle se soustředí na to, jak se naobědvat co nejrychleji a zároveň nejlevněji. Vítězí proto restaurace či kantýny, které jsou v bezprostřední blízkosti jejich pracovního místa, a které zároveň nabízejí zvýhodněné polední nabídky či alespoň výhodný poměr ceny a kvality porcí,“ přibližuje aktuální situaci Aneta Martišková a připomíná, že nejčastěji výběr konkrétní restaurace zaměstnanci učiní podle aktuální nabídky ve zvýhodněném menu – to je obvyklou rutinou pro zhruba 47 % zaměstnanců, kteří v restauracích obědvají.

Náklady na stravování hrají významnou roli dokonce i při dlouhodobém plánování. „Důležitým faktorem je stravování pro zaměstnance dokonce i při výběru nové práce. Cenovou dostupnost a nabídku stravování v okolí pracoviště totiž vnímá za důležitý faktor při změně zaměstnání až 29 % respondentů. Podobně důležité je pro zaměstnance samozřejmě i to, jakými cestami je v pravidelném a vyváženém stravování umí stávající či potenciální zaměstnavatel podpořit,“ říká Martišková.