Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Průměrná cena poledního menu v Česku vůbec poprvé překročila hranici dvou set korun. Podle Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě transakcí z benefitních karet, utratí průměrný Čech za jedno polední jídlo přibližně 200,70 korun. Průměrnou hodnotu útraty přitom šroubují nahoru především ceny v hlavním městě, ale také v Brně, Českých Budějovicích, Plzni a Liberci, kde se rovněž drží kolem 206 až 214 korun. Praha naproti tomu dále cenově odskakuje a momentálně se zde ceny obědů pohybují na hodnotě 226 Kč za menu. Podle dat Edenred by „magickou“ hranici dvou set korun mohly brzo překročit také Pardubice (aktuálně 196,80 Kč za oběd) a Ostrava (198,80 Kč).
„Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně. Jedná se o poměrně zásadní změnu trendu oproti minulým obdobím, kdy jsme v řadě krajů namísto trvalého růstu pozorovali spíše kolísání cen – na některých místech pak dokonce průběžně klesaly. Za polední menu si ale dnes alespoň o pár haléřů měsíčně připlácí takřka každý Čech,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred a připomíná, že nejlevněji se aktuálně obědvá ve Zlíně (177,80 Kč) a v Olomouci (179,30 Kč).
V porovnání s dubnem loňského roku platíme za obědy v průměru o 6 korun více. To znamená 3,1% meziroční nárůst. Ceny poledního stravování tak i nadále stoupají rychleji než inflace, která v březnu činila podle dat České národní banky jen 1,9 %. V roce 2025 činila průměrná roční inflace 2,5 %. Nepoměr růstu přitom platí pro všechny kraje – nejpomaleji se ceny zvedají v Českých Budějovicích, a to o 2 %, nejrychleji naopak v Olomouci, a to až o 4,8 %.
Rozvážka jako občasné zpestření
Rozvážkové služby zažily největší nárůst během prvních pandemických let, ale jejich popularita s jejich koncem výrazně poklesla. Podle dat z průzkumu stravovacích návyků Barometr FOOD, který Edenred na evropské úrovni koordinuje, si jídlo s dovážkou alespoň sporadicky objedná přes 46 % zákazníků. Podíl strávníků, kteří tuto možnost volí velmi často, je ale jen 2,4 %. Jídlo objednané rozvážkou označilo za svůj nejčastější způsob poledního stravování v práci 8,7 % respondentů. V restauraci v okolí zaměstnání jí až 26 % z nich a jídlo z domova volí 57 % zaměstnanců.
Jídelníček si sestavujeme podle ceny
Ať už obědváme kdekoliv, průzkumy se opakovaně shodují na tom, že hlavní roli ve spotřebitelském rozhodování sehrává cena. Podle slev a výprodejů plánuje své jídelníčky do určité míry minimálně 70 % strávníků. Až 22 % z nich tak činí zřídka, 24 % občas a dalších 24 % vždy nebo téměř vždy. Celkem 54 % respondentů také uvedlo, že potraviny ve slevách pravidelně nakupuje.
„Když čeští zaměstnanci přemýšlejí nad tím, jak využijí svoji obědovou přestávku, obvykle se soustředí na to, jak se naobědvat co nejrychleji a zároveň nejlevněji. Vítězí proto restaurace či kantýny, které jsou v bezprostřední blízkosti jejich pracovního místa, a které zároveň nabízejí zvýhodněné polední nabídky či alespoň výhodný poměr ceny a kvality porcí,“ přibližuje aktuální situaci Aneta Martišková a připomíná, že nejčastěji výběr konkrétní restaurace zaměstnanci učiní podle aktuální nabídky ve zvýhodněném menu – to je obvyklou rutinou pro zhruba 47 % zaměstnanců, kteří v restauracích obědvají.
Náklady na stravování hrají významnou roli dokonce i při dlouhodobém plánování. „Důležitým faktorem je stravování pro zaměstnance dokonce i při výběru nové práce. Cenovou dostupnost a nabídku stravování v okolí pracoviště totiž vnímá za důležitý faktor při změně zaměstnání až 29 % respondentů. Podobně důležité je pro zaměstnance samozřejmě i to, jakými cestami je v pravidelném a vyváženém stravování umí stávající či potenciální zaměstnavatel podpořit,“ říká Martišková.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.