Celý život toužila po dítěti. Když mladá žena konečně otěhotněla, Rusové na ni poslali raketu

Diana Koshyk
Diana Koshyk, foto: Facebook Diana Koshyk
Klára Marková 30. července 2025 10:59
Sdílej:

V úterý ráno došlo k ruskému raketovému útoku na porodnici v Kamianske na východní Ukrajině. Mezi oběťmi byla 23letá Diana Koshyk, která byla sedm měsíců těhotná. Diana, která dlouho usilovala o dítě a prodělala několik potratů, byla nadšená, když zjistila, že čeká dítě. Proto se rozhodla porodit v nemocnici, kterou považovala za nejbezpečnější místo pro sebe i pro svou nenarozenou holčičku.

Koshyk a její manžel dlouho usilovali o to, aby se stali rodiči. Po několika neúspěšných těhotenstvích, včetně několika potratů, byla Diana konečně těhotná. Dítě, na které čekali, bylo pro ni a jejího manžela symbolem naděje a nové budoucnosti. Lékaři jí doporučili, aby porodila ve specializované porodnici v Kamianske, která byla považována za jedno z nejbezpečnějších míst, kam se ženy v její situaci mohly uchýlit.

Vše však skončilo tragédií, když ruská armáda v brzkých ranních hodinách zasáhla nemocnici raketovým útokem. „Ona a její manžel si velmi přáli dítě. Po několika neúspěšných pokusech otěhotněla, byla v sedmém měsíci, a pak přišel tento útok,“ vzpomínala na svou přítelkyni Yana Belobrova, která Dianu znala již 10 let.

Další přítelkyně, Anna Bunich, popisuje Dianu jako „paprsek slunce“. „Diana milovala děti, byla nadšená, že se konečně stane matkou. A teď už není mezi námi. Rusko jí vzalo její budoucnost, vzalo její sen,“ uvedla s těžkým srdcem.

Útok na porodnici v Kamianske se uskutečnil jen několik hodin po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval okamžité ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump, který na tiskové konferenci v pondělí vyjádřil znepokojení nad pokračujícím krveprolitím, stanovil nový termín pro ruského prezidenta Vladimira Putina, aby skončil válku, přičemž tento termín měl být výrazně kratší – pouze 10 až 12 dní.

„Myslel jsem si, že jsme to už několikrát vyřešili, ale pak Putin opět vystřelí rakety na města, zabíjí nevinné lidi, včetně starých v domovech důchodců,“ řekl Trump novinářům. „Pokud Rusko nebude jednat, zavedeme sekundární sankce na ruský plyn a ropu,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal Trumpovo prohlášení a uvedl, že Putin reaguje pouze na prokázání síly. „Silné stanovisko a rozhodnost prezidenta Trumpa – to je přesně to, co je třeba. Taková rozhodnost může přinést skutečný mír,“ uvedl ukrajinský prezident na sociální síti.

Nicméně ani výzvy k míru Trumpa neodradily Rusko od pokračování vojenských útoků. V následujících hodinách po Trumpově prohlášení Rusko zahájilo další útoky na Ukrajinu, během kterých zahynulo nejméně 27 civilistů.

Mezi oběťmi byly i čtyři osoby, které byly zabity při raketovém útoku na obchod s potravinami v obci Novoplatonivka v Charkovské oblasti. Další obětí byl útok na věznici v Zaporizhzhia, kde přišlo o život 16 civilních vězňů.

Zelenskyj ve svém prohlášení odsoudil Rusko za jeho pokračující útoky na civilní cíle. „Ruské vedení ztrácí čas mluvením o míru, ale zároveň zabíjí naše lidi. Každé zabití, každý útok Ruska – to vše ukazuje, že mír by mohl být dávno na dosah, kdyby Rusko přestalo jednat násilně,“ řekl Zelenskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho vláda na nové výzvy k míru nijak nereagují. „Bereme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace pokračuje, jak bylo plánováno,“ dodal.

Ruský útok na porodnici v Kamianske je dalším tragickým důkazem brutality války, která již měsícem ničí Ukrajinu a její obyvatele. Diana Koshyk a její nenarozené dítě, spolu s dalšími oběťmi útoku, jsou symbolem nevinných životů, které byly zmařeny v tomto zbytečném konfliktu.

Tento útok navíc ukazuje, jak válka nezůstává jen u vojenských cílů, ale stále více zasahuje i do života civilistů, včetně těch, kteří se nacházejí na místech, která by měla zůstat chráněná – jako jsou nemocnice a porodnice. 

Stalo se
Novinky
Pentagon

Pentagon přes varování zákonodárců a odborníků pracuje na začlenění AI do všech složek armády

Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.

Novinky
Ilustrační foto

Přelomový experiment: Vědci vypěstovali myši s lidskými mozkovými buňkami

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.

Novinky
Ursula von der Leyen

Politico: Projev von der Leyenové nic nevyřešil. Představila diagnózu, ale ne lék

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.

Novinky
Friedrich Merz

Krize v Německu sílí. Merz ruší cestu na zasedání OSN, čelí rostoucímu tlaku na odstoupení

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.