Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Jádrem sporu je rozhodnutí Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který nejprve povolil venezuelské vládě platit Madurovy právní výlohy, ale následně tuto licenci zrušil. Maduroův advokát Barry Pollack varoval, že pokud Spojené státy platby neumožní, bude muset z případu odstoupit. Žalobci tento krok označili za nápravu „administrativní chyby“ a argumentují, že sankční předpisy výslovně zakazují používat prostředky sankcionovaného státu na obhajobu jednotlivce, který je rovněž na sankčním seznamu.
Právní experti se shodují, že Madurova šance na úspěch v tomto bodě je minimální. Vzhledem k tomu, že jej USA neuznávají jako legitimního vůdce země a celý sankční režim je navržen tak, aby ho odřízl od financí, je nepravděpodobné, že by soud vyhověl nároku na čerpání státních peněz. Pokud Maduro nebude schopen platit soukromého právníka, má podle amerického práva nárok na obhájce přiděleného soudem.
Maduro a jeho manželka Cilia Floresová byli dopadeni počátkem ledna během bleskové a dramatické operace amerických speciálních sil přímo v prezidentském sídle v Caracasu. Od té doby jsou drženi ve federální vazbě v Brooklynu. Čelí obviněním ze spiknutí za účelem dovozu kokainu a nelegálního držení zbraní, což je činnost, která podle obžaloby trvala více než 25 let. Oba vinu popírají.
Obhajoba plánuje napadnout i samotnou zákonnost lednového zatčení. Pollack hodlá argumentovat tím, že Maduro požívá imunitu, protože ke skutkům mělo dojít v době, kdy zastával úřad hlavy státu. Americké úřady však připomínají, že USA Madura neuznávají jako lídra Venezuely již od voleb v roce 2018 a po jeho svržení oficiálně uznaly za hlavu státu Delcy Rodríguezovou.
Odborníci na mezinárodní právo navíc upozorňují, že americká ústava dává prezidentovi výhradní právo určovat, koho uzná za hlavu cizího státu, a soudy toto rozhodnutí zpravidla nezpochybňují. Navíc podle nich obchodování s drogami nelze považovat za „oficiální státní akt“, na který by se imunita vztahovala. I kdyby byl únos z cizího území problematický z hlediska mezinárodního práva, pro jurisdikci amerického soudu to podle precedentů není překážkou.
Zatímco se právní bitva přesouvá do soudní síně, ve Venezuele pokračují nepokoje. Při příležitosti „Dne mládeže“ proběhly v zemi masové pochody studentů a občanské společnosti, zejména ve městě Maracaibo. Situace v zemi zůstává po svržení Madura extrémně napjatá a jeho proces v New Yorku je sledován jako klíčový moment pro další vývoj v regionu.
Celá kauza je v americké justici považována za naprosto výjimečnou, a to nejen kvůli způsobu dopadení úřadujícího (byť neuznaného) představitele cizí země, ale i kvůli rozsahu obvinění z narkoterorismu. Soudce Hellerstein by měl v nejbližší době rozhodnout o dalším harmonogramu a případně stanovit pevné datum zahájení hlavního líčení.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.