Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Jádrem sporu je rozhodnutí Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který nejprve povolil venezuelské vládě platit Madurovy právní výlohy, ale následně tuto licenci zrušil. Maduroův advokát Barry Pollack varoval, že pokud Spojené státy platby neumožní, bude muset z případu odstoupit. Žalobci tento krok označili za nápravu „administrativní chyby“ a argumentují, že sankční předpisy výslovně zakazují používat prostředky sankcionovaného státu na obhajobu jednotlivce, který je rovněž na sankčním seznamu.
Právní experti se shodují, že Madurova šance na úspěch v tomto bodě je minimální. Vzhledem k tomu, že jej USA neuznávají jako legitimního vůdce země a celý sankční režim je navržen tak, aby ho odřízl od financí, je nepravděpodobné, že by soud vyhověl nároku na čerpání státních peněz. Pokud Maduro nebude schopen platit soukromého právníka, má podle amerického práva nárok na obhájce přiděleného soudem.
Maduro a jeho manželka Cilia Floresová byli dopadeni počátkem ledna během bleskové a dramatické operace amerických speciálních sil přímo v prezidentském sídle v Caracasu. Od té doby jsou drženi ve federální vazbě v Brooklynu. Čelí obviněním ze spiknutí za účelem dovozu kokainu a nelegálního držení zbraní, což je činnost, která podle obžaloby trvala více než 25 let. Oba vinu popírají.
Obhajoba plánuje napadnout i samotnou zákonnost lednového zatčení. Pollack hodlá argumentovat tím, že Maduro požívá imunitu, protože ke skutkům mělo dojít v době, kdy zastával úřad hlavy státu. Americké úřady však připomínají, že USA Madura neuznávají jako lídra Venezuely již od voleb v roce 2018 a po jeho svržení oficiálně uznaly za hlavu státu Delcy Rodríguezovou.
Odborníci na mezinárodní právo navíc upozorňují, že americká ústava dává prezidentovi výhradní právo určovat, koho uzná za hlavu cizího státu, a soudy toto rozhodnutí zpravidla nezpochybňují. Navíc podle nich obchodování s drogami nelze považovat za „oficiální státní akt“, na který by se imunita vztahovala. I kdyby byl únos z cizího území problematický z hlediska mezinárodního práva, pro jurisdikci amerického soudu to podle precedentů není překážkou.
Zatímco se právní bitva přesouvá do soudní síně, ve Venezuele pokračují nepokoje. Při příležitosti „Dne mládeže“ proběhly v zemi masové pochody studentů a občanské společnosti, zejména ve městě Maracaibo. Situace v zemi zůstává po svržení Madura extrémně napjatá a jeho proces v New Yorku je sledován jako klíčový moment pro další vývoj v regionu.
Celá kauza je v americké justici považována za naprosto výjimečnou, a to nejen kvůli způsobu dopadení úřadujícího (byť neuznaného) představitele cizí země, ale i kvůli rozsahu obvinění z narkoterorismu. Soudce Hellerstein by měl v nejbližší době rozhodnout o dalším harmonogramu a případně stanovit pevné datum zahájení hlavního líčení.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.