Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Jádrem sporu je rozhodnutí Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který nejprve povolil venezuelské vládě platit Madurovy právní výlohy, ale následně tuto licenci zrušil. Maduroův advokát Barry Pollack varoval, že pokud Spojené státy platby neumožní, bude muset z případu odstoupit. Žalobci tento krok označili za nápravu „administrativní chyby“ a argumentují, že sankční předpisy výslovně zakazují používat prostředky sankcionovaného státu na obhajobu jednotlivce, který je rovněž na sankčním seznamu.
Právní experti se shodují, že Madurova šance na úspěch v tomto bodě je minimální. Vzhledem k tomu, že jej USA neuznávají jako legitimního vůdce země a celý sankční režim je navržen tak, aby ho odřízl od financí, je nepravděpodobné, že by soud vyhověl nároku na čerpání státních peněz. Pokud Maduro nebude schopen platit soukromého právníka, má podle amerického práva nárok na obhájce přiděleného soudem.
Maduro a jeho manželka Cilia Floresová byli dopadeni počátkem ledna během bleskové a dramatické operace amerických speciálních sil přímo v prezidentském sídle v Caracasu. Od té doby jsou drženi ve federální vazbě v Brooklynu. Čelí obviněním ze spiknutí za účelem dovozu kokainu a nelegálního držení zbraní, což je činnost, která podle obžaloby trvala více než 25 let. Oba vinu popírají.
Obhajoba plánuje napadnout i samotnou zákonnost lednového zatčení. Pollack hodlá argumentovat tím, že Maduro požívá imunitu, protože ke skutkům mělo dojít v době, kdy zastával úřad hlavy státu. Americké úřady však připomínají, že USA Madura neuznávají jako lídra Venezuely již od voleb v roce 2018 a po jeho svržení oficiálně uznaly za hlavu státu Delcy Rodríguezovou.
Odborníci na mezinárodní právo navíc upozorňují, že americká ústava dává prezidentovi výhradní právo určovat, koho uzná za hlavu cizího státu, a soudy toto rozhodnutí zpravidla nezpochybňují. Navíc podle nich obchodování s drogami nelze považovat za „oficiální státní akt“, na který by se imunita vztahovala. I kdyby byl únos z cizího území problematický z hlediska mezinárodního práva, pro jurisdikci amerického soudu to podle precedentů není překážkou.
Zatímco se právní bitva přesouvá do soudní síně, ve Venezuele pokračují nepokoje. Při příležitosti „Dne mládeže“ proběhly v zemi masové pochody studentů a občanské společnosti, zejména ve městě Maracaibo. Situace v zemi zůstává po svržení Madura extrémně napjatá a jeho proces v New Yorku je sledován jako klíčový moment pro další vývoj v regionu.
Celá kauza je v americké justici považována za naprosto výjimečnou, a to nejen kvůli způsobu dopadení úřadujícího (byť neuznaného) představitele cizí země, ale i kvůli rozsahu obvinění z narkoterorismu. Soudce Hellerstein by měl v nejbližší době rozhodnout o dalším harmonogramu a případně stanovit pevné datum zahájení hlavního líčení.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.