V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Jejich cílem je bránit se před případnou agresí Ruska. Všechny evropské státy sousedící s Ruskem nebo Běloruskem totiž ve velkém posilují své hranice. Důvod je podle expertů jasný: dosavadní systém evropské bezpečnosti, opírající se o rozšiřování institucí jako NATO a obchodní spolupráci, už nefunguje.
Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, se do projektu pustilo již v roce 2023. Rozhodlo se postavit zeď na patnácti procentech své hranice. Náklady na stavbu, která má být dokončena do roku 2026, přesahují 400 milionů amerických dolarů.
Tento krok byl reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu, ale také na příliv Rusů utíkajících před mobilizací. Finsko zrušilo dřívější zákon, který umožňoval výstavbu pouze slabých dřevěných plotů. Nová legislativa povolila stavbu pevných a vysokých zdí. Tyto obranné prvky rostou i v odlehlých oblastech, kde dříve probíhal čilý přeshraniční obchod.
Také Pobaltí a Polsko se začaly opevňovat. Estonsko přišlo s myšlenkou stavby plotu už v roce 2015, po ruské anexi Krymu. V loňském roce tyto země navrhly vybudovat mohutnou zeď, jejíž cena se odhaduje na více než 2 miliardy liber.
Lídři těchto států se obávají, že by Moskva po případném příměří na Ukrajině mohla přesunout své vojenské síly k jejich hranicím. Lotyšsko proto plánuje investovat 350 milionů dolarů do posílení své hranice s Ruskem. Litva zase plánuje třicetikilometrovou obrannou linii. Polsko už staví stálý plot na hranici s Běloruskem.
Tyto bariéry však nebudou tvořit jen zdi. Součástí projektu jsou i protitankové příkopy, speciální betonové zátarasy s názvem „dračí zuby“ a minová pole. V Litvě se navíc připravují další obranné prvky, jako jsou mosty, které lze v případě potřeby zničit, nebo stromy připravené k tomu, aby se skácely přes cestu.
Pobaltské státy také staví více než tisíc bunkrů a skladů se zásobami, aby se ochránily. Tyto bunkry jsou navrženy tak, aby vydržely zásahy dělostřelectva. Kromě toho v roce 2025 Finsko, Polsko, Litva a Pobaltí odstoupily od mezinárodních dohod zakazujících určité typy zbraní, což jim umožnilo použít minová pole.
Všechny tyto obranné linie mají být vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně senzorových systémů a dronů. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko se už loni dohodly na vybudování takzvané „dronové zdi“. Ta bude využívat radary a elektronické nástroje, které budou schopné identifikovat a zneškodnit ruské drony.
Celý projekt vyžaduje velkou spolupráci všech zúčastněných zemí, která je klíčová pro jeho úspěch. Historie totiž ukazuje, že v minulosti se podobné obranné linie neosvědčily. Například Maginotova linie ve Francii za druhé světové války, která neochránila zemi před invazí. V současnosti se státy poučily a uvědomují si, že obrana musí být komplexní.
Tyto bariéry jsou zaměřeny na odstrašení a zároveň mají za úkol usměrnit případnou invazi. Všechny země sousedící s Ruskem se snaží být co nejlépe připraveny na to, co by se mohlo stát.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.