V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Jejich cílem je bránit se před případnou agresí Ruska. Všechny evropské státy sousedící s Ruskem nebo Běloruskem totiž ve velkém posilují své hranice. Důvod je podle expertů jasný: dosavadní systém evropské bezpečnosti, opírající se o rozšiřování institucí jako NATO a obchodní spolupráci, už nefunguje.
Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, se do projektu pustilo již v roce 2023. Rozhodlo se postavit zeď na patnácti procentech své hranice. Náklady na stavbu, která má být dokončena do roku 2026, přesahují 400 milionů amerických dolarů.
Tento krok byl reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu, ale také na příliv Rusů utíkajících před mobilizací. Finsko zrušilo dřívější zákon, který umožňoval výstavbu pouze slabých dřevěných plotů. Nová legislativa povolila stavbu pevných a vysokých zdí. Tyto obranné prvky rostou i v odlehlých oblastech, kde dříve probíhal čilý přeshraniční obchod.
Také Pobaltí a Polsko se začaly opevňovat. Estonsko přišlo s myšlenkou stavby plotu už v roce 2015, po ruské anexi Krymu. V loňském roce tyto země navrhly vybudovat mohutnou zeď, jejíž cena se odhaduje na více než 2 miliardy liber.
Lídři těchto států se obávají, že by Moskva po případném příměří na Ukrajině mohla přesunout své vojenské síly k jejich hranicím. Lotyšsko proto plánuje investovat 350 milionů dolarů do posílení své hranice s Ruskem. Litva zase plánuje třicetikilometrovou obrannou linii. Polsko už staví stálý plot na hranici s Běloruskem.
Tyto bariéry však nebudou tvořit jen zdi. Součástí projektu jsou i protitankové příkopy, speciální betonové zátarasy s názvem „dračí zuby“ a minová pole. V Litvě se navíc připravují další obranné prvky, jako jsou mosty, které lze v případě potřeby zničit, nebo stromy připravené k tomu, aby se skácely přes cestu.
Pobaltské státy také staví více než tisíc bunkrů a skladů se zásobami, aby se ochránily. Tyto bunkry jsou navrženy tak, aby vydržely zásahy dělostřelectva. Kromě toho v roce 2025 Finsko, Polsko, Litva a Pobaltí odstoupily od mezinárodních dohod zakazujících určité typy zbraní, což jim umožnilo použít minová pole.
Všechny tyto obranné linie mají být vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně senzorových systémů a dronů. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko se už loni dohodly na vybudování takzvané „dronové zdi“. Ta bude využívat radary a elektronické nástroje, které budou schopné identifikovat a zneškodnit ruské drony.
Celý projekt vyžaduje velkou spolupráci všech zúčastněných zemí, která je klíčová pro jeho úspěch. Historie totiž ukazuje, že v minulosti se podobné obranné linie neosvědčily. Například Maginotova linie ve Francii za druhé světové války, která neochránila zemi před invazí. V současnosti se státy poučily a uvědomují si, že obrana musí být komplexní.
Tyto bariéry jsou zaměřeny na odstrašení a zároveň mají za úkol usměrnit případnou invazi. Všechny země sousedící s Ruskem se snaží být co nejlépe připraveny na to, co by se mohlo stát.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.