V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Jejich cílem je bránit se před případnou agresí Ruska. Všechny evropské státy sousedící s Ruskem nebo Běloruskem totiž ve velkém posilují své hranice. Důvod je podle expertů jasný: dosavadní systém evropské bezpečnosti, opírající se o rozšiřování institucí jako NATO a obchodní spolupráci, už nefunguje.
Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, se do projektu pustilo již v roce 2023. Rozhodlo se postavit zeď na patnácti procentech své hranice. Náklady na stavbu, která má být dokončena do roku 2026, přesahují 400 milionů amerických dolarů.
Tento krok byl reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu, ale také na příliv Rusů utíkajících před mobilizací. Finsko zrušilo dřívější zákon, který umožňoval výstavbu pouze slabých dřevěných plotů. Nová legislativa povolila stavbu pevných a vysokých zdí. Tyto obranné prvky rostou i v odlehlých oblastech, kde dříve probíhal čilý přeshraniční obchod.
Také Pobaltí a Polsko se začaly opevňovat. Estonsko přišlo s myšlenkou stavby plotu už v roce 2015, po ruské anexi Krymu. V loňském roce tyto země navrhly vybudovat mohutnou zeď, jejíž cena se odhaduje na více než 2 miliardy liber.
Lídři těchto států se obávají, že by Moskva po případném příměří na Ukrajině mohla přesunout své vojenské síly k jejich hranicím. Lotyšsko proto plánuje investovat 350 milionů dolarů do posílení své hranice s Ruskem. Litva zase plánuje třicetikilometrovou obrannou linii. Polsko už staví stálý plot na hranici s Běloruskem.
Tyto bariéry však nebudou tvořit jen zdi. Součástí projektu jsou i protitankové příkopy, speciální betonové zátarasy s názvem „dračí zuby“ a minová pole. V Litvě se navíc připravují další obranné prvky, jako jsou mosty, které lze v případě potřeby zničit, nebo stromy připravené k tomu, aby se skácely přes cestu.
Pobaltské státy také staví více než tisíc bunkrů a skladů se zásobami, aby se ochránily. Tyto bunkry jsou navrženy tak, aby vydržely zásahy dělostřelectva. Kromě toho v roce 2025 Finsko, Polsko, Litva a Pobaltí odstoupily od mezinárodních dohod zakazujících určité typy zbraní, což jim umožnilo použít minová pole.
Všechny tyto obranné linie mají být vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně senzorových systémů a dronů. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko se už loni dohodly na vybudování takzvané „dronové zdi“. Ta bude využívat radary a elektronické nástroje, které budou schopné identifikovat a zneškodnit ruské drony.
Celý projekt vyžaduje velkou spolupráci všech zúčastněných zemí, která je klíčová pro jeho úspěch. Historie totiž ukazuje, že v minulosti se podobné obranné linie neosvědčily. Například Maginotova linie ve Francii za druhé světové války, která neochránila zemi před invazí. V současnosti se státy poučily a uvědomují si, že obrana musí být komplexní.
Tyto bariéry jsou zaměřeny na odstrašení a zároveň mají za úkol usměrnit případnou invazi. Všechny země sousedící s Ruskem se snaží být co nejlépe připraveny na to, co by se mohlo stát.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.