V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Jejich cílem je bránit se před případnou agresí Ruska. Všechny evropské státy sousedící s Ruskem nebo Běloruskem totiž ve velkém posilují své hranice. Důvod je podle expertů jasný: dosavadní systém evropské bezpečnosti, opírající se o rozšiřování institucí jako NATO a obchodní spolupráci, už nefunguje.
Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, se do projektu pustilo již v roce 2023. Rozhodlo se postavit zeď na patnácti procentech své hranice. Náklady na stavbu, která má být dokončena do roku 2026, přesahují 400 milionů amerických dolarů.
Tento krok byl reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu, ale také na příliv Rusů utíkajících před mobilizací. Finsko zrušilo dřívější zákon, který umožňoval výstavbu pouze slabých dřevěných plotů. Nová legislativa povolila stavbu pevných a vysokých zdí. Tyto obranné prvky rostou i v odlehlých oblastech, kde dříve probíhal čilý přeshraniční obchod.
Také Pobaltí a Polsko se začaly opevňovat. Estonsko přišlo s myšlenkou stavby plotu už v roce 2015, po ruské anexi Krymu. V loňském roce tyto země navrhly vybudovat mohutnou zeď, jejíž cena se odhaduje na více než 2 miliardy liber.
Lídři těchto států se obávají, že by Moskva po případném příměří na Ukrajině mohla přesunout své vojenské síly k jejich hranicím. Lotyšsko proto plánuje investovat 350 milionů dolarů do posílení své hranice s Ruskem. Litva zase plánuje třicetikilometrovou obrannou linii. Polsko už staví stálý plot na hranici s Běloruskem.
Tyto bariéry však nebudou tvořit jen zdi. Součástí projektu jsou i protitankové příkopy, speciální betonové zátarasy s názvem „dračí zuby“ a minová pole. V Litvě se navíc připravují další obranné prvky, jako jsou mosty, které lze v případě potřeby zničit, nebo stromy připravené k tomu, aby se skácely přes cestu.
Pobaltské státy také staví více než tisíc bunkrů a skladů se zásobami, aby se ochránily. Tyto bunkry jsou navrženy tak, aby vydržely zásahy dělostřelectva. Kromě toho v roce 2025 Finsko, Polsko, Litva a Pobaltí odstoupily od mezinárodních dohod zakazujících určité typy zbraní, což jim umožnilo použít minová pole.
Všechny tyto obranné linie mají být vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně senzorových systémů a dronů. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko se už loni dohodly na vybudování takzvané „dronové zdi“. Ta bude využívat radary a elektronické nástroje, které budou schopné identifikovat a zneškodnit ruské drony.
Celý projekt vyžaduje velkou spolupráci všech zúčastněných zemí, která je klíčová pro jeho úspěch. Historie totiž ukazuje, že v minulosti se podobné obranné linie neosvědčily. Například Maginotova linie ve Francii za druhé světové války, která neochránila zemi před invazí. V současnosti se státy poučily a uvědomují si, že obrana musí být komplexní.
Tyto bariéry jsou zaměřeny na odstrašení a zároveň mají za úkol usměrnit případnou invazi. Všechny země sousedící s Ruskem se snaží být co nejlépe připraveny na to, co by se mohlo stát.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.