V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Jejich cílem je bránit se před případnou agresí Ruska. Všechny evropské státy sousedící s Ruskem nebo Běloruskem totiž ve velkém posilují své hranice. Důvod je podle expertů jasný: dosavadní systém evropské bezpečnosti, opírající se o rozšiřování institucí jako NATO a obchodní spolupráci, už nefunguje.
Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, se do projektu pustilo již v roce 2023. Rozhodlo se postavit zeď na patnácti procentech své hranice. Náklady na stavbu, která má být dokončena do roku 2026, přesahují 400 milionů amerických dolarů.
Tento krok byl reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu, ale také na příliv Rusů utíkajících před mobilizací. Finsko zrušilo dřívější zákon, který umožňoval výstavbu pouze slabých dřevěných plotů. Nová legislativa povolila stavbu pevných a vysokých zdí. Tyto obranné prvky rostou i v odlehlých oblastech, kde dříve probíhal čilý přeshraniční obchod.
Také Pobaltí a Polsko se začaly opevňovat. Estonsko přišlo s myšlenkou stavby plotu už v roce 2015, po ruské anexi Krymu. V loňském roce tyto země navrhly vybudovat mohutnou zeď, jejíž cena se odhaduje na více než 2 miliardy liber.
Lídři těchto států se obávají, že by Moskva po případném příměří na Ukrajině mohla přesunout své vojenské síly k jejich hranicím. Lotyšsko proto plánuje investovat 350 milionů dolarů do posílení své hranice s Ruskem. Litva zase plánuje třicetikilometrovou obrannou linii. Polsko už staví stálý plot na hranici s Běloruskem.
Tyto bariéry však nebudou tvořit jen zdi. Součástí projektu jsou i protitankové příkopy, speciální betonové zátarasy s názvem „dračí zuby“ a minová pole. V Litvě se navíc připravují další obranné prvky, jako jsou mosty, které lze v případě potřeby zničit, nebo stromy připravené k tomu, aby se skácely přes cestu.
Pobaltské státy také staví více než tisíc bunkrů a skladů se zásobami, aby se ochránily. Tyto bunkry jsou navrženy tak, aby vydržely zásahy dělostřelectva. Kromě toho v roce 2025 Finsko, Polsko, Litva a Pobaltí odstoupily od mezinárodních dohod zakazujících určité typy zbraní, což jim umožnilo použít minová pole.
Všechny tyto obranné linie mají být vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně senzorových systémů a dronů. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko se už loni dohodly na vybudování takzvané „dronové zdi“. Ta bude využívat radary a elektronické nástroje, které budou schopné identifikovat a zneškodnit ruské drony.
Celý projekt vyžaduje velkou spolupráci všech zúčastněných zemí, která je klíčová pro jeho úspěch. Historie totiž ukazuje, že v minulosti se podobné obranné linie neosvědčily. Například Maginotova linie ve Francii za druhé světové války, která neochránila zemi před invazí. V současnosti se státy poučily a uvědomují si, že obrana musí být komplexní.
Tyto bariéry jsou zaměřeny na odstrašení a zároveň mají za úkol usměrnit případnou invazi. Všechny země sousedící s Ruskem se snaží být co nejlépe připraveny na to, co by se mohlo stát.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.