Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Podle šetření AP-NORC považuje sedm z deseti Američanů stav ekonomiky za špatný a zastává názor, že se země ubírá nesprávným směrem. Hodnocení toho, jakým způsobem prezident zvládá ekonomickou agendu, pokleslo na 30 procent, zatímco ještě v březnu toto počínání schvalovalo 38 procent dotázaných. Necelé tři čtvrtiny Američanů jsou navíc přesvědčeny, že vývoj v zemi není správný, což je postoj, který se od února prakticky nezměnil.
Zvláště citlivým tématem zůstávají životní náklady, se kterými je spokojeno pouze 23 procent občanů. Naopak 76 procent dotázaných s tím, jak prezident tuto oblast řeší, nesouhlasí. Tato vysoká míra nesouhlasu naznačuje značnou frustraci veřejnosti, která může mít přímý dopad na volební výsledky republikánů.
Významnou překážkou pro republikány by se mohla stát i politika masových deportací migrantů. Průzkum Reuters-Ipsos naznačuje, že kandidáti, kteří tento Trumpův přístup podporují, mohou v listopadových volbách ztratit podporu voličů. Více než polovina Američanů uvedla, že by méně pravděpodobně podpořila politika prosazující deportace, zatímco pro podporu takového kandidáta se vyjádřilo 42 procent dotázaných.
Rozdělení společnosti je zvláště patrné u nezávislých voličů, kteří se nehlásí k žádné z hlavních stran. Mezi nimi preferuje kandidáta, který je proti deportacím, 57 procent lidí, zatímco zastánce Trumpovy imigrační politiky by volilo pouze 32 procent z nich. Tento trend naznačuje, že imigrační rétorika může odradit právě tu část voličů, která je pro výsledek voleb často rozhodující.
Podpora imigrační politiky prezidenta od jeho nástupu do úřadu v lednu 2025 postupně slábne. Zatímco v prvních týdnech po inauguraci ji schvalovala polovina země, aktuálně je to pouze 40 procent. Administrativa se v reakci na incidenty ze začátku roku, při nichž v Minneapolis po střetech s úřady zemřeli dva protestující, rozhodla tempo zadržování migrantů zpomalit.
Samotná osobní oblíbenost Donalda Trumpa se podle dat NBC News propadla na úroveň, která je pro jeho druhé funkční období nejnižší. S jeho výkonem v prezidentském úřadě vyjadřuje spokojenost 37 procent dospělých, zatímco 63 procent respondentů je proti. Polovina z těchto nespokojených vyjadřuje svůj nesouhlas velmi silně.
Přestože se základna prezidentových voličů jeví v některých ohledech jako roztříštěná, mezi registrovanými republikány si stále udržuje silnou podporu, kdy za ním stojí 83 procent z nich. Je to sice pokles o čtyři procentní body oproti začátku roku, ale stále jde o vysoké číslo. Podobný trend je patrný i v hodnocení ekonomiky, kde prezidenta nyní podporuje 52 procent republikánů oproti dřívějším 58 procentům.
Celkově však mají republikánští kandidáti před sebou náročný úkol obhájit své pozice v Kongresu. Dvě třetiny Američanů jsou přesvědčeny, že se země nachází na špatné cestě, a ekonomika zůstává hlavním tématem pro 29 procent dotázaných. Následují hrozby pro demokracii, zdravotnictví a kriminalita, které rovněž výrazně ovlivňují rozhodování voličů.
V otázce konfliktu s Íránem vyjadřují dvě třetiny občanů nesouhlas s tím, jak prezident situaci zvládá, přičemž pouze třetina jeho postup schvaluje. Tento nesouhlas je obzvláště výrazný mezi demokraty a nezávislými voliči. Většina dotázaných, konkrétně 61 procent, se staví proti dalším vojenským akcím v této oblasti. Naopak určitou podporu nalézá administrativa a Republikánská strana v požadavcích na předkládání průkazů totožnosti s fotografií a dokladů o občanství při volbách, což jsou opatření, pro která se vyjadřuje velká část veřejnosti.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.