Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Podle šetření AP-NORC považuje sedm z deseti Američanů stav ekonomiky za špatný a zastává názor, že se země ubírá nesprávným směrem. Hodnocení toho, jakým způsobem prezident zvládá ekonomickou agendu, pokleslo na 30 procent, zatímco ještě v březnu toto počínání schvalovalo 38 procent dotázaných. Necelé tři čtvrtiny Američanů jsou navíc přesvědčeny, že vývoj v zemi není správný, což je postoj, který se od února prakticky nezměnil.
Zvláště citlivým tématem zůstávají životní náklady, se kterými je spokojeno pouze 23 procent občanů. Naopak 76 procent dotázaných s tím, jak prezident tuto oblast řeší, nesouhlasí. Tato vysoká míra nesouhlasu naznačuje značnou frustraci veřejnosti, která může mít přímý dopad na volební výsledky republikánů.
Významnou překážkou pro republikány by se mohla stát i politika masových deportací migrantů. Průzkum Reuters-Ipsos naznačuje, že kandidáti, kteří tento Trumpův přístup podporují, mohou v listopadových volbách ztratit podporu voličů. Více než polovina Američanů uvedla, že by méně pravděpodobně podpořila politika prosazující deportace, zatímco pro podporu takového kandidáta se vyjádřilo 42 procent dotázaných.
Rozdělení společnosti je zvláště patrné u nezávislých voličů, kteří se nehlásí k žádné z hlavních stran. Mezi nimi preferuje kandidáta, který je proti deportacím, 57 procent lidí, zatímco zastánce Trumpovy imigrační politiky by volilo pouze 32 procent z nich. Tento trend naznačuje, že imigrační rétorika může odradit právě tu část voličů, která je pro výsledek voleb často rozhodující.
Podpora imigrační politiky prezidenta od jeho nástupu do úřadu v lednu 2025 postupně slábne. Zatímco v prvních týdnech po inauguraci ji schvalovala polovina země, aktuálně je to pouze 40 procent. Administrativa se v reakci na incidenty ze začátku roku, při nichž v Minneapolis po střetech s úřady zemřeli dva protestující, rozhodla tempo zadržování migrantů zpomalit.
Samotná osobní oblíbenost Donalda Trumpa se podle dat NBC News propadla na úroveň, která je pro jeho druhé funkční období nejnižší. S jeho výkonem v prezidentském úřadě vyjadřuje spokojenost 37 procent dospělých, zatímco 63 procent respondentů je proti. Polovina z těchto nespokojených vyjadřuje svůj nesouhlas velmi silně.
Přestože se základna prezidentových voličů jeví v některých ohledech jako roztříštěná, mezi registrovanými republikány si stále udržuje silnou podporu, kdy za ním stojí 83 procent z nich. Je to sice pokles o čtyři procentní body oproti začátku roku, ale stále jde o vysoké číslo. Podobný trend je patrný i v hodnocení ekonomiky, kde prezidenta nyní podporuje 52 procent republikánů oproti dřívějším 58 procentům.
Celkově však mají republikánští kandidáti před sebou náročný úkol obhájit své pozice v Kongresu. Dvě třetiny Američanů jsou přesvědčeny, že se země nachází na špatné cestě, a ekonomika zůstává hlavním tématem pro 29 procent dotázaných. Následují hrozby pro demokracii, zdravotnictví a kriminalita, které rovněž výrazně ovlivňují rozhodování voličů.
V otázce konfliktu s Íránem vyjadřují dvě třetiny občanů nesouhlas s tím, jak prezident situaci zvládá, přičemž pouze třetina jeho postup schvaluje. Tento nesouhlas je obzvláště výrazný mezi demokraty a nezávislými voliči. Většina dotázaných, konkrétně 61 procent, se staví proti dalším vojenským akcím v této oblasti. Naopak určitou podporu nalézá administrativa a Republikánská strana v požadavcích na předkládání průkazů totožnosti s fotografií a dokladů o občanství při volbách, což jsou opatření, pro která se vyjadřuje velká část veřejnosti.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl vyjádřit k tomu, zda podporuje opětovné zvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tento postoj představuje zřetelný odklon od prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno izraelskému předsedovi vlády vyjádřil plnou veřejnou podporu. K vyjádření dochází v citlivém období pouhých několik dní před konáním izraelských parlamentních voleb.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
