Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Podle šetření AP-NORC považuje sedm z deseti Američanů stav ekonomiky za špatný a zastává názor, že se země ubírá nesprávným směrem. Hodnocení toho, jakým způsobem prezident zvládá ekonomickou agendu, pokleslo na 30 procent, zatímco ještě v březnu toto počínání schvalovalo 38 procent dotázaných. Necelé tři čtvrtiny Američanů jsou navíc přesvědčeny, že vývoj v zemi není správný, což je postoj, který se od února prakticky nezměnil.
Zvláště citlivým tématem zůstávají životní náklady, se kterými je spokojeno pouze 23 procent občanů. Naopak 76 procent dotázaných s tím, jak prezident tuto oblast řeší, nesouhlasí. Tato vysoká míra nesouhlasu naznačuje značnou frustraci veřejnosti, která může mít přímý dopad na volební výsledky republikánů.
Významnou překážkou pro republikány by se mohla stát i politika masových deportací migrantů. Průzkum Reuters-Ipsos naznačuje, že kandidáti, kteří tento Trumpův přístup podporují, mohou v listopadových volbách ztratit podporu voličů. Více než polovina Američanů uvedla, že by méně pravděpodobně podpořila politika prosazující deportace, zatímco pro podporu takového kandidáta se vyjádřilo 42 procent dotázaných.
Rozdělení společnosti je zvláště patrné u nezávislých voličů, kteří se nehlásí k žádné z hlavních stran. Mezi nimi preferuje kandidáta, který je proti deportacím, 57 procent lidí, zatímco zastánce Trumpovy imigrační politiky by volilo pouze 32 procent z nich. Tento trend naznačuje, že imigrační rétorika může odradit právě tu část voličů, která je pro výsledek voleb často rozhodující.
Podpora imigrační politiky prezidenta od jeho nástupu do úřadu v lednu 2025 postupně slábne. Zatímco v prvních týdnech po inauguraci ji schvalovala polovina země, aktuálně je to pouze 40 procent. Administrativa se v reakci na incidenty ze začátku roku, při nichž v Minneapolis po střetech s úřady zemřeli dva protestující, rozhodla tempo zadržování migrantů zpomalit.
Samotná osobní oblíbenost Donalda Trumpa se podle dat NBC News propadla na úroveň, která je pro jeho druhé funkční období nejnižší. S jeho výkonem v prezidentském úřadě vyjadřuje spokojenost 37 procent dospělých, zatímco 63 procent respondentů je proti. Polovina z těchto nespokojených vyjadřuje svůj nesouhlas velmi silně.
Přestože se základna prezidentových voličů jeví v některých ohledech jako roztříštěná, mezi registrovanými republikány si stále udržuje silnou podporu, kdy za ním stojí 83 procent z nich. Je to sice pokles o čtyři procentní body oproti začátku roku, ale stále jde o vysoké číslo. Podobný trend je patrný i v hodnocení ekonomiky, kde prezidenta nyní podporuje 52 procent republikánů oproti dřívějším 58 procentům.
Celkově však mají republikánští kandidáti před sebou náročný úkol obhájit své pozice v Kongresu. Dvě třetiny Američanů jsou přesvědčeny, že se země nachází na špatné cestě, a ekonomika zůstává hlavním tématem pro 29 procent dotázaných. Následují hrozby pro demokracii, zdravotnictví a kriminalita, které rovněž výrazně ovlivňují rozhodování voličů.
V otázce konfliktu s Íránem vyjadřují dvě třetiny občanů nesouhlas s tím, jak prezident situaci zvládá, přičemž pouze třetina jeho postup schvaluje. Tento nesouhlas je obzvláště výrazný mezi demokraty a nezávislými voliči. Většina dotázaných, konkrétně 61 procent, se staví proti dalším vojenským akcím v této oblasti. Naopak určitou podporu nalézá administrativa a Republikánská strana v požadavcích na předkládání průkazů totožnosti s fotografií a dokladů o občanství při volbách, což jsou opatření, pro která se vyjadřuje velká část veřejnosti.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
