Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Podle šetření AP-NORC považuje sedm z deseti Američanů stav ekonomiky za špatný a zastává názor, že se země ubírá nesprávným směrem. Hodnocení toho, jakým způsobem prezident zvládá ekonomickou agendu, pokleslo na 30 procent, zatímco ještě v březnu toto počínání schvalovalo 38 procent dotázaných. Necelé tři čtvrtiny Američanů jsou navíc přesvědčeny, že vývoj v zemi není správný, což je postoj, který se od února prakticky nezměnil.
Zvláště citlivým tématem zůstávají životní náklady, se kterými je spokojeno pouze 23 procent občanů. Naopak 76 procent dotázaných s tím, jak prezident tuto oblast řeší, nesouhlasí. Tato vysoká míra nesouhlasu naznačuje značnou frustraci veřejnosti, která může mít přímý dopad na volební výsledky republikánů.
Významnou překážkou pro republikány by se mohla stát i politika masových deportací migrantů. Průzkum Reuters-Ipsos naznačuje, že kandidáti, kteří tento Trumpův přístup podporují, mohou v listopadových volbách ztratit podporu voličů. Více než polovina Američanů uvedla, že by méně pravděpodobně podpořila politika prosazující deportace, zatímco pro podporu takového kandidáta se vyjádřilo 42 procent dotázaných.
Rozdělení společnosti je zvláště patrné u nezávislých voličů, kteří se nehlásí k žádné z hlavních stran. Mezi nimi preferuje kandidáta, který je proti deportacím, 57 procent lidí, zatímco zastánce Trumpovy imigrační politiky by volilo pouze 32 procent z nich. Tento trend naznačuje, že imigrační rétorika může odradit právě tu část voličů, která je pro výsledek voleb často rozhodující.
Podpora imigrační politiky prezidenta od jeho nástupu do úřadu v lednu 2025 postupně slábne. Zatímco v prvních týdnech po inauguraci ji schvalovala polovina země, aktuálně je to pouze 40 procent. Administrativa se v reakci na incidenty ze začátku roku, při nichž v Minneapolis po střetech s úřady zemřeli dva protestující, rozhodla tempo zadržování migrantů zpomalit.
Samotná osobní oblíbenost Donalda Trumpa se podle dat NBC News propadla na úroveň, která je pro jeho druhé funkční období nejnižší. S jeho výkonem v prezidentském úřadě vyjadřuje spokojenost 37 procent dospělých, zatímco 63 procent respondentů je proti. Polovina z těchto nespokojených vyjadřuje svůj nesouhlas velmi silně.
Přestože se základna prezidentových voličů jeví v některých ohledech jako roztříštěná, mezi registrovanými republikány si stále udržuje silnou podporu, kdy za ním stojí 83 procent z nich. Je to sice pokles o čtyři procentní body oproti začátku roku, ale stále jde o vysoké číslo. Podobný trend je patrný i v hodnocení ekonomiky, kde prezidenta nyní podporuje 52 procent republikánů oproti dřívějším 58 procentům.
Celkově však mají republikánští kandidáti před sebou náročný úkol obhájit své pozice v Kongresu. Dvě třetiny Američanů jsou přesvědčeny, že se země nachází na špatné cestě, a ekonomika zůstává hlavním tématem pro 29 procent dotázaných. Následují hrozby pro demokracii, zdravotnictví a kriminalita, které rovněž výrazně ovlivňují rozhodování voličů.
V otázce konfliktu s Íránem vyjadřují dvě třetiny občanů nesouhlas s tím, jak prezident situaci zvládá, přičemž pouze třetina jeho postup schvaluje. Tento nesouhlas je obzvláště výrazný mezi demokraty a nezávislými voliči. Většina dotázaných, konkrétně 61 procent, se staví proti dalším vojenským akcím v této oblasti. Naopak určitou podporu nalézá administrativa a Republikánská strana v požadavcích na předkládání průkazů totožnosti s fotografií a dokladů o občanství při volbách, což jsou opatření, pro která se vyjadřuje velká část veřejnosti.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.