Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Budanov svá slova pronesl během slavnostního ceremoniálu, při kterém byly oceňovány úspěchy ukrajinské vojenské rozvědky. Reagoval tak na obavy, které vyvolaly nedávné masivní útoky ruské armády vedené právě pomocí dronů. „Vypouštět 450 až 500 dronů Šáhid každý den – to není možné,“ uvedl jednoznačně Budanov. „Ale bohužel mají schopnost takový počet dronů vyslat periodicky, například při jednom útoku mohou skutečně nasadit až 500 dronů,“ doplnil.
Dle informací ukrajinských sil byl 29. červen dosud největším dnem z hlediska rozsahu útoků od začátku ruské invaze v roce 2022. Ruské síly tehdy za jednu noc vypustily 477 bezpilotních prostředků a 60 raket na různé cíle napříč ukrajinským územím. Tento útok potvrdil, že Moskva se stále více spoléhá na letecké prostředky řízené na dálku.
Šéf rozvědky rovněž varoval, že Rusko pokračuje v modernizaci technologií svých dronů. Zvláštní pozornost věnoval novým systémům antén typu CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna), které zvyšují odolnost vůči GPS rušení. Modernizované 16kanálové CRPA jednotky představují podle Budanova významnou technologickou překážku pro ukrajinské elektronické systémy obrany.
Zároveň upozornil, že technologie těchto antén má původ na Ukrajině. Vyvinul je totiž inženýr, který se v průběhu 2000. let přestěhoval do Ruska, kde pokračoval ve vývoji už pro tamní vojenský průmysl. Jeden ze dvou hlavních vývojářů podle Budanova zemřel za nejasných okolností, druhý je sice stále naživu, ale jeho zdravotní stav má být špatný.
Od začátku invaze nasadila Ruská federace více než 28 tisíc bezpilotních letounů typu Šáhid, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto íránské drony, které Rusko vyrábí ve vlastních továrnách, se staly klíčovou součástí nočních útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i městské aglomerace.
Navzdory pokroku v elektronickém zabezpečení a početnosti útoků se ukrajinská protivzdušná obrana podle Budanova postupně přizpůsobuje. Boj proti bezpilotním hrozbám však zůstává složitý a náročný kvůli technologickému zdokonalování protivníka.
Budanov rovněž odhalil, že Rusko zatím neuspělo ve vývoji vlastních námořních dronů. Poslední známý pokus nasadit bezpilotní lodě k útoku selhal v červnu, kdy drony předčasně explodovaly ještě předtím, než dorazily do ukrajinských teritoriálních vod. Terčem útoku mělo být město Juzhne.
Na opačném konci spektra je podle Budanova úspěšnost ukrajinských námořních dronů, především typu Magura. Tyto bezpilotní lodě hrají stále důležitější roli v operacích v Černém moři. Ukrajina je využívá k narušování ruské námořní logistiky a k omezení schopnosti ruské flotily vyplouvat z přístavů.
Jako mimořádný úspěch rozvědka vyzdvihla operaci ze 2. května, kdy námořní drony Magura dokázaly u Novorossijska zneškodnit dvě ruské stíhačky Su-30. Šlo o vůbec první zaznamenaný případ, kdy byly pilotované letouny sestřeleny z moře pomocí bezpilotních námořních prostředků.
Vystoupení Kyryla Budanova tak nejen uklidňuje obavy z každodenních masivních útoků, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí význam bezpilotních technologií ve válce, která se v mnoha ohledech mění na konflikt vedený na dálku. Bezpilotní prostředky – jak vzdušné, tak námořní – hrají v konfliktu klíčovou roli a jejich technologická evoluce bude mít zásadní dopad na další vývoj války.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.