Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Budanov svá slova pronesl během slavnostního ceremoniálu, při kterém byly oceňovány úspěchy ukrajinské vojenské rozvědky. Reagoval tak na obavy, které vyvolaly nedávné masivní útoky ruské armády vedené právě pomocí dronů. „Vypouštět 450 až 500 dronů Šáhid každý den – to není možné,“ uvedl jednoznačně Budanov. „Ale bohužel mají schopnost takový počet dronů vyslat periodicky, například při jednom útoku mohou skutečně nasadit až 500 dronů,“ doplnil.
Dle informací ukrajinských sil byl 29. červen dosud největším dnem z hlediska rozsahu útoků od začátku ruské invaze v roce 2022. Ruské síly tehdy za jednu noc vypustily 477 bezpilotních prostředků a 60 raket na různé cíle napříč ukrajinským územím. Tento útok potvrdil, že Moskva se stále více spoléhá na letecké prostředky řízené na dálku.
Šéf rozvědky rovněž varoval, že Rusko pokračuje v modernizaci technologií svých dronů. Zvláštní pozornost věnoval novým systémům antén typu CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna), které zvyšují odolnost vůči GPS rušení. Modernizované 16kanálové CRPA jednotky představují podle Budanova významnou technologickou překážku pro ukrajinské elektronické systémy obrany.
Zároveň upozornil, že technologie těchto antén má původ na Ukrajině. Vyvinul je totiž inženýr, který se v průběhu 2000. let přestěhoval do Ruska, kde pokračoval ve vývoji už pro tamní vojenský průmysl. Jeden ze dvou hlavních vývojářů podle Budanova zemřel za nejasných okolností, druhý je sice stále naživu, ale jeho zdravotní stav má být špatný.
Od začátku invaze nasadila Ruská federace více než 28 tisíc bezpilotních letounů typu Šáhid, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto íránské drony, které Rusko vyrábí ve vlastních továrnách, se staly klíčovou součástí nočních útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i městské aglomerace.
Navzdory pokroku v elektronickém zabezpečení a početnosti útoků se ukrajinská protivzdušná obrana podle Budanova postupně přizpůsobuje. Boj proti bezpilotním hrozbám však zůstává složitý a náročný kvůli technologickému zdokonalování protivníka.
Budanov rovněž odhalil, že Rusko zatím neuspělo ve vývoji vlastních námořních dronů. Poslední známý pokus nasadit bezpilotní lodě k útoku selhal v červnu, kdy drony předčasně explodovaly ještě předtím, než dorazily do ukrajinských teritoriálních vod. Terčem útoku mělo být město Juzhne.
Na opačném konci spektra je podle Budanova úspěšnost ukrajinských námořních dronů, především typu Magura. Tyto bezpilotní lodě hrají stále důležitější roli v operacích v Černém moři. Ukrajina je využívá k narušování ruské námořní logistiky a k omezení schopnosti ruské flotily vyplouvat z přístavů.
Jako mimořádný úspěch rozvědka vyzdvihla operaci ze 2. května, kdy námořní drony Magura dokázaly u Novorossijska zneškodnit dvě ruské stíhačky Su-30. Šlo o vůbec první zaznamenaný případ, kdy byly pilotované letouny sestřeleny z moře pomocí bezpilotních námořních prostředků.
Vystoupení Kyryla Budanova tak nejen uklidňuje obavy z každodenních masivních útoků, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí význam bezpilotních technologií ve válce, která se v mnoha ohledech mění na konflikt vedený na dálku. Bezpilotní prostředky – jak vzdušné, tak námořní – hrají v konfliktu klíčovou roli a jejich technologická evoluce bude mít zásadní dopad na další vývoj války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.