Budanov: Rusko nemůže denně vysílat 500 dronů Šáhid, ale hromadné útoky jsou reálné

Budanov svá slova pronesl během slavnostního ceremoniálu, při kterém byly oceňovány úspěchy ukrajinské vojenské rozvědky. Reagoval tak na obavy, které vyvolaly nedávné masivní útoky ruské armády vedené právě pomocí dronů. „Vypouštět 450 až 500 dronů Šáhid každý den – to není možné,“ uvedl jednoznačně Budanov. „Ale bohužel mají schopnost takový počet dronů vyslat periodicky, například při jednom útoku mohou skutečně nasadit až 500 dronů,“ doplnil.

Dle informací ukrajinských sil byl 29. červen dosud největším dnem z hlediska rozsahu útoků od začátku ruské invaze v roce 2022. Ruské síly tehdy za jednu noc vypustily 477 bezpilotních prostředků a 60 raket na různé cíle napříč ukrajinským územím. Tento útok potvrdil, že Moskva se stále více spoléhá na letecké prostředky řízené na dálku.

Šéf rozvědky rovněž varoval, že Rusko pokračuje v modernizaci technologií svých dronů. Zvláštní pozornost věnoval novým systémům antén typu CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna), které zvyšují odolnost vůči GPS rušení. Modernizované 16kanálové CRPA jednotky představují podle Budanova významnou technologickou překážku pro ukrajinské elektronické systémy obrany.

Zároveň upozornil, že technologie těchto antén má původ na Ukrajině. Vyvinul je totiž inženýr, který se v průběhu 2000. let přestěhoval do Ruska, kde pokračoval ve vývoji už pro tamní vojenský průmysl. Jeden ze dvou hlavních vývojářů podle Budanova zemřel za nejasných okolností, druhý je sice stále naživu, ale jeho zdravotní stav má být špatný.

Od začátku invaze nasadila Ruská federace více než 28 tisíc bezpilotních letounů typu Šáhid, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto íránské drony, které Rusko vyrábí ve vlastních továrnách, se staly klíčovou součástí nočních útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i městské aglomerace.

Navzdory pokroku v elektronickém zabezpečení a početnosti útoků se ukrajinská protivzdušná obrana podle Budanova postupně přizpůsobuje. Boj proti bezpilotním hrozbám však zůstává složitý a náročný kvůli technologickému zdokonalování protivníka.

Budanov rovněž odhalil, že Rusko zatím neuspělo ve vývoji vlastních námořních dronů. Poslední známý pokus nasadit bezpilotní lodě k útoku selhal v červnu, kdy drony předčasně explodovaly ještě předtím, než dorazily do ukrajinských teritoriálních vod. Terčem útoku mělo být město Juzhne.

Na opačném konci spektra je podle Budanova úspěšnost ukrajinských námořních dronů, především typu Magura. Tyto bezpilotní lodě hrají stále důležitější roli v operacích v Černém moři. Ukrajina je využívá k narušování ruské námořní logistiky a k omezení schopnosti ruské flotily vyplouvat z přístavů.

Jako mimořádný úspěch rozvědka vyzdvihla operaci ze 2. května, kdy námořní drony Magura dokázaly u Novorossijska zneškodnit dvě ruské stíhačky Su-30. Šlo o vůbec první zaznamenaný případ, kdy byly pilotované letouny sestřeleny z moře pomocí bezpilotních námořních prostředků.

Vystoupení Kyryla Budanova tak nejen uklidňuje obavy z každodenních masivních útoků, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí význam bezpilotních technologií ve válce, která se v mnoha ohledech mění na konflikt vedený na dálku. Bezpilotní prostředky – jak vzdušné, tak námořní – hrají v konfliktu klíčovou roli a jejich technologická evoluce bude mít zásadní dopad na další vývoj války.