Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Budanov svá slova pronesl během slavnostního ceremoniálu, při kterém byly oceňovány úspěchy ukrajinské vojenské rozvědky. Reagoval tak na obavy, které vyvolaly nedávné masivní útoky ruské armády vedené právě pomocí dronů. „Vypouštět 450 až 500 dronů Šáhid každý den – to není možné,“ uvedl jednoznačně Budanov. „Ale bohužel mají schopnost takový počet dronů vyslat periodicky, například při jednom útoku mohou skutečně nasadit až 500 dronů,“ doplnil.
Dle informací ukrajinských sil byl 29. červen dosud největším dnem z hlediska rozsahu útoků od začátku ruské invaze v roce 2022. Ruské síly tehdy za jednu noc vypustily 477 bezpilotních prostředků a 60 raket na různé cíle napříč ukrajinským územím. Tento útok potvrdil, že Moskva se stále více spoléhá na letecké prostředky řízené na dálku.
Šéf rozvědky rovněž varoval, že Rusko pokračuje v modernizaci technologií svých dronů. Zvláštní pozornost věnoval novým systémům antén typu CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna), které zvyšují odolnost vůči GPS rušení. Modernizované 16kanálové CRPA jednotky představují podle Budanova významnou technologickou překážku pro ukrajinské elektronické systémy obrany.
Zároveň upozornil, že technologie těchto antén má původ na Ukrajině. Vyvinul je totiž inženýr, který se v průběhu 2000. let přestěhoval do Ruska, kde pokračoval ve vývoji už pro tamní vojenský průmysl. Jeden ze dvou hlavních vývojářů podle Budanova zemřel za nejasných okolností, druhý je sice stále naživu, ale jeho zdravotní stav má být špatný.
Od začátku invaze nasadila Ruská federace více než 28 tisíc bezpilotních letounů typu Šáhid, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto íránské drony, které Rusko vyrábí ve vlastních továrnách, se staly klíčovou součástí nočních útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i městské aglomerace.
Navzdory pokroku v elektronickém zabezpečení a početnosti útoků se ukrajinská protivzdušná obrana podle Budanova postupně přizpůsobuje. Boj proti bezpilotním hrozbám však zůstává složitý a náročný kvůli technologickému zdokonalování protivníka.
Budanov rovněž odhalil, že Rusko zatím neuspělo ve vývoji vlastních námořních dronů. Poslední známý pokus nasadit bezpilotní lodě k útoku selhal v červnu, kdy drony předčasně explodovaly ještě předtím, než dorazily do ukrajinských teritoriálních vod. Terčem útoku mělo být město Juzhne.
Na opačném konci spektra je podle Budanova úspěšnost ukrajinských námořních dronů, především typu Magura. Tyto bezpilotní lodě hrají stále důležitější roli v operacích v Černém moři. Ukrajina je využívá k narušování ruské námořní logistiky a k omezení schopnosti ruské flotily vyplouvat z přístavů.
Jako mimořádný úspěch rozvědka vyzdvihla operaci ze 2. května, kdy námořní drony Magura dokázaly u Novorossijska zneškodnit dvě ruské stíhačky Su-30. Šlo o vůbec první zaznamenaný případ, kdy byly pilotované letouny sestřeleny z moře pomocí bezpilotních námořních prostředků.
Vystoupení Kyryla Budanova tak nejen uklidňuje obavy z každodenních masivních útoků, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí význam bezpilotních technologií ve válce, která se v mnoha ohledech mění na konflikt vedený na dálku. Bezpilotní prostředky – jak vzdušné, tak námořní – hrají v konfliktu klíčovou roli a jejich technologická evoluce bude mít zásadní dopad na další vývoj války.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
