Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Budanov svá slova pronesl během slavnostního ceremoniálu, při kterém byly oceňovány úspěchy ukrajinské vojenské rozvědky. Reagoval tak na obavy, které vyvolaly nedávné masivní útoky ruské armády vedené právě pomocí dronů. „Vypouštět 450 až 500 dronů Šáhid každý den – to není možné,“ uvedl jednoznačně Budanov. „Ale bohužel mají schopnost takový počet dronů vyslat periodicky, například při jednom útoku mohou skutečně nasadit až 500 dronů,“ doplnil.
Dle informací ukrajinských sil byl 29. červen dosud největším dnem z hlediska rozsahu útoků od začátku ruské invaze v roce 2022. Ruské síly tehdy za jednu noc vypustily 477 bezpilotních prostředků a 60 raket na různé cíle napříč ukrajinským územím. Tento útok potvrdil, že Moskva se stále více spoléhá na letecké prostředky řízené na dálku.
Šéf rozvědky rovněž varoval, že Rusko pokračuje v modernizaci technologií svých dronů. Zvláštní pozornost věnoval novým systémům antén typu CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna), které zvyšují odolnost vůči GPS rušení. Modernizované 16kanálové CRPA jednotky představují podle Budanova významnou technologickou překážku pro ukrajinské elektronické systémy obrany.
Zároveň upozornil, že technologie těchto antén má původ na Ukrajině. Vyvinul je totiž inženýr, který se v průběhu 2000. let přestěhoval do Ruska, kde pokračoval ve vývoji už pro tamní vojenský průmysl. Jeden ze dvou hlavních vývojářů podle Budanova zemřel za nejasných okolností, druhý je sice stále naživu, ale jeho zdravotní stav má být špatný.
Od začátku invaze nasadila Ruská federace více než 28 tisíc bezpilotních letounů typu Šáhid, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto íránské drony, které Rusko vyrábí ve vlastních továrnách, se staly klíčovou součástí nočních útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i městské aglomerace.
Navzdory pokroku v elektronickém zabezpečení a početnosti útoků se ukrajinská protivzdušná obrana podle Budanova postupně přizpůsobuje. Boj proti bezpilotním hrozbám však zůstává složitý a náročný kvůli technologickému zdokonalování protivníka.
Budanov rovněž odhalil, že Rusko zatím neuspělo ve vývoji vlastních námořních dronů. Poslední známý pokus nasadit bezpilotní lodě k útoku selhal v červnu, kdy drony předčasně explodovaly ještě předtím, než dorazily do ukrajinských teritoriálních vod. Terčem útoku mělo být město Juzhne.
Na opačném konci spektra je podle Budanova úspěšnost ukrajinských námořních dronů, především typu Magura. Tyto bezpilotní lodě hrají stále důležitější roli v operacích v Černém moři. Ukrajina je využívá k narušování ruské námořní logistiky a k omezení schopnosti ruské flotily vyplouvat z přístavů.
Jako mimořádný úspěch rozvědka vyzdvihla operaci ze 2. května, kdy námořní drony Magura dokázaly u Novorossijska zneškodnit dvě ruské stíhačky Su-30. Šlo o vůbec první zaznamenaný případ, kdy byly pilotované letouny sestřeleny z moře pomocí bezpilotních námořních prostředků.
Vystoupení Kyryla Budanova tak nejen uklidňuje obavy z každodenních masivních útoků, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí význam bezpilotních technologií ve válce, která se v mnoha ohledech mění na konflikt vedený na dálku. Bezpilotní prostředky – jak vzdušné, tak námořní – hrají v konfliktu klíčovou roli a jejich technologická evoluce bude mít zásadní dopad na další vývoj války.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.