Spojené království vysílá do Dánska protidronovou technologii. K tomuto kroku dochází poté, co dánská letiště v posledních dnech nahlásila opakované incidenty s bezpilotními letouny v jejich vzdušném prostoru. Nasazení britské technologie potvrdil ministr obrany John Healey v pondělí na Labouristické konferenci.
Healey prohlásil, že nikdo by neměl pochybovat o tom, že Evropa čelí takové úrovni „šedé zóny“ aktivity a agrese, která testuje jak Spojené království, tak i další státy. Dánská vláda dospěla k závěru, že za nedávnými přelety dronů nad letišti stojí „profesionální aktér“. Zároveň však uvedla, že neexistují důkazy o zapojení Ruska. Tato aktivita narušila dánský vzdušný prostor už dvakrát během jednoho týdne.
Kvůli neidentifikovaným zeleným světlům nad hlavou muselo být na několik hodin uzavřeno letiště Aalborg. Dočasně bylo přerušeno i fungování letiště Billund. Kromě toho tři menší dánská letiště také ohlásila aktivitu dronů.
V rozhovoru pro POLITICO ministr Healey kritizoval politické soupeře Labouristické strany. Konkrétně zaútočil na Nigela Farage a jeho stranu, když uvedl, že by „jim neměla být svěřena národní bezpečnost“. Healey dodal, že zatímco britská vláda „se staví proti Putinovi“, Farage „k němu vzhlíží“. Poukázal také na to, že „na Nigelovi Farageovi je něco hluboce podezřelého“.
Ministr obrany, který je považován za stabilní postavu v turbulentní vládě Keira Starmera, zdůraznil, že Spojené království důvěřuje Spojeným státům jako spojenci. Odkázal na závazek, který Starmerovi dal Donald Trump při jejich setkání v Bílém domě, a to, že se USA „zcela zavazují k NATO“.
Healey upřesnil, že americký ministr obrany Pete Hegseth dal jasně najevo, že ačkoliv „chceme, aby evropské národy vystupňovaly své úsilí, my od něj neustupujeme“. Ministr obrany Spojeného království nicméně odmítl být, stejně jako jeho americký protějšek, nazýván „ministrem války“. Na závěr rozhovoru pouze poznamenal, že „hledí do budoucnosti“.
Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Spojené království vysílá do Dánska protidronovou technologii. K tomuto kroku dochází poté, co dánská letiště v posledních dnech nahlásila opakované incidenty s bezpilotními letouny v jejich vzdušném prostoru. Nasazení britské technologie potvrdil ministr obrany John Healey v pondělí na Labouristické konferenci.
Dnes se v Bruselu koná klíčové jednání Evropské komise, takzvané "bezpečnostní kolegium", které je zaměřeno na otázky obrany a bezpečnosti. Přítomný je i generální tajemník NATO, Mark Rutte. Schůzka se koná v době rostoucích obav kvůli dronům narušujícím evropský vzdušný prostor. Tyto incidenty způsobují neustálé problémy, zejména v severských zemích. I když se zatím nepotvrdilo, kdo nebo co za nimi stojí, vyvolaly v regionu silnou odezvu. Například Dánsko, kde se tento týden konají dva významné evropské summity, okamžitě posílilo svou protivzdušnou obranu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Americký prezident Donald Trump nazval svůj nový, dvacetibodový mírový plán pro Gazu „potenciálně jedním z největších dnů v dějinách civilizace“. I od politika známého pro nadsázku se jedná o neuvěřitelně vysoké nastavení očekávání. Jeho administrativa má ve zvyku podávat svá prohlášení jako převratné a svět měnící úspěchy. Má jen jeden mírotvorný nástroj, kterým je silný optimismus, jenž má dotlačit strany ke kompromisu.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.