Spojené království vysílá do Dánska protidronovou technologii. K tomuto kroku dochází poté, co dánská letiště v posledních dnech nahlásila opakované incidenty s bezpilotními letouny v jejich vzdušném prostoru. Nasazení britské technologie potvrdil ministr obrany John Healey v pondělí na Labouristické konferenci.
Healey prohlásil, že nikdo by neměl pochybovat o tom, že Evropa čelí takové úrovni „šedé zóny“ aktivity a agrese, která testuje jak Spojené království, tak i další státy. Dánská vláda dospěla k závěru, že za nedávnými přelety dronů nad letišti stojí „profesionální aktér“. Zároveň však uvedla, že neexistují důkazy o zapojení Ruska. Tato aktivita narušila dánský vzdušný prostor už dvakrát během jednoho týdne.
Kvůli neidentifikovaným zeleným světlům nad hlavou muselo být na několik hodin uzavřeno letiště Aalborg. Dočasně bylo přerušeno i fungování letiště Billund. Kromě toho tři menší dánská letiště také ohlásila aktivitu dronů.
V rozhovoru pro POLITICO ministr Healey kritizoval politické soupeře Labouristické strany. Konkrétně zaútočil na Nigela Farage a jeho stranu, když uvedl, že by „jim neměla být svěřena národní bezpečnost“. Healey dodal, že zatímco britská vláda „se staví proti Putinovi“, Farage „k němu vzhlíží“. Poukázal také na to, že „na Nigelovi Farageovi je něco hluboce podezřelého“.
Ministr obrany, který je považován za stabilní postavu v turbulentní vládě Keira Starmera, zdůraznil, že Spojené království důvěřuje Spojeným státům jako spojenci. Odkázal na závazek, který Starmerovi dal Donald Trump při jejich setkání v Bílém domě, a to, že se USA „zcela zavazují k NATO“.
Healey upřesnil, že americký ministr obrany Pete Hegseth dal jasně najevo, že ačkoliv „chceme, aby evropské národy vystupňovaly své úsilí, my od něj neustupujeme“. Ministr obrany Spojeného království nicméně odmítl být, stejně jako jeho americký protějšek, nazýván „ministrem války“. Na závěr rozhovoru pouze poznamenal, že „hledí do budoucnosti“.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.