Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Lady Manningham-Buller argumentuje, že situace se dramaticky změnila „od invaze na Ukrajinu a po různých věcech, které, jak čtu, Rusové dělají zde – sabotáže, shromažďování zpravodajských informací, útoky na lidi a tak dále“. Odkázala na Fionu Hill, poradkyni Donalda Trumpa a spoluautorku britské strategické obranné revize, a uvedla: „Myslím, že by mohla mít pravdu, když říká, že už jsme ve válce s Ruskem.“
Dále vysvětlila, že se jedná o jiný druh války, kde je ale „nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky, zpravodajská práce rozsáhlé“. Její slova přicházejí v době, kdy byla letos uvězněna šestice Bulharů žijících ve Spojeném království za účast ve špionážní síti provádějící nepřátelské sledování po Evropě. Pět mužů bylo také odsouzeno za žhářský útok na sklad s dodávkami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva.
Vláda Spojeného království již dříve upozornila na eskalaci ruských kybernetických útoků proti britským podnikům. Ačkoliv detekce zdroje útoků zabere čas, mnohé z nich jsou podezřelé, že mají původ právě v Rusku. Incidenty s drony postihly také některé spojence NATO ve východní Evropě, přičemž nejvážnější situace nastala v Polsku, kam tento měsíc vniklo 19 ruských bezpilotních letounů.
Manningham-Buller připomněla, že na počátku jejího působení v MI5 v letech 2002 až 2007 existovala naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina neodvrátí od sovětských způsobů a stane se potenciálním partnerem Západu. Přestože se s Putinem setkala v roce 2005 a tehdejší předseda Sněmovny lordů John McFall naznačil, že se ruský prezident snažil „nasadit příjemnou tvář“, její dojem byl jiný. „Nepřipadalo mi, že by byl zrovna takový,“ reagovala Manningham-Buller, dodávajíc: „Nepředvídala jsem, že do roka nařídí vraždu Alexandra Litviněnka v ulicích Londýna, ale myslela jsem si, že je to docela nepříjemný muž.“
Využití Měkké Síly a Kritiká Redukce Pomoci
Alexander Litviněnko, bývalý špion FSB žijící v Londýně, zemřel v roce 2006 po otravě radioaktivním poloniem. Veřejné vyšetřování o deset let později dospělo k závěru, že ho zabili dva ruští agenti, kteří pravděpodobně jednali na Putinův rozkaz.
Manningham-Buller se v podcastu rovněž kriticky vyjádřila k rozhodnutím vlád USA a Spojeného království dramaticky seškrtat výdaje na zahraniční rozvojovou pomoc. Varovala, že tento krok vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu, aby zneužila chudší země. Zdůraznila, jak kvalitní byla léčba HIV financovaná USA v Africe, jejíž efektivitu viděla během svého působení v charitativní organizaci Wellcome Trust. Podle ní stažení USA a Británie z těchto oblastí „nechává prostor pro vašeho přátelského čínského diplomata.“ Uzavřela tím, že soft power, ať už skrze BBC World Service, rozvojovou pomoc nebo odminování, významně přispívá k vlivu západních zemí ve světě a má zásadní humanitární význam.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.