Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Lady Manningham-Buller argumentuje, že situace se dramaticky změnila „od invaze na Ukrajinu a po různých věcech, které, jak čtu, Rusové dělají zde – sabotáže, shromažďování zpravodajských informací, útoky na lidi a tak dále“. Odkázala na Fionu Hill, poradkyni Donalda Trumpa a spoluautorku britské strategické obranné revize, a uvedla: „Myslím, že by mohla mít pravdu, když říká, že už jsme ve válce s Ruskem.“
Dále vysvětlila, že se jedná o jiný druh války, kde je ale „nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky, zpravodajská práce rozsáhlé“. Její slova přicházejí v době, kdy byla letos uvězněna šestice Bulharů žijících ve Spojeném království za účast ve špionážní síti provádějící nepřátelské sledování po Evropě. Pět mužů bylo také odsouzeno za žhářský útok na sklad s dodávkami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva.
Vláda Spojeného království již dříve upozornila na eskalaci ruských kybernetických útoků proti britským podnikům. Ačkoliv detekce zdroje útoků zabere čas, mnohé z nich jsou podezřelé, že mají původ právě v Rusku. Incidenty s drony postihly také některé spojence NATO ve východní Evropě, přičemž nejvážnější situace nastala v Polsku, kam tento měsíc vniklo 19 ruských bezpilotních letounů.
Manningham-Buller připomněla, že na počátku jejího působení v MI5 v letech 2002 až 2007 existovala naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina neodvrátí od sovětských způsobů a stane se potenciálním partnerem Západu. Přestože se s Putinem setkala v roce 2005 a tehdejší předseda Sněmovny lordů John McFall naznačil, že se ruský prezident snažil „nasadit příjemnou tvář“, její dojem byl jiný. „Nepřipadalo mi, že by byl zrovna takový,“ reagovala Manningham-Buller, dodávajíc: „Nepředvídala jsem, že do roka nařídí vraždu Alexandra Litviněnka v ulicích Londýna, ale myslela jsem si, že je to docela nepříjemný muž.“
Využití Měkké Síly a Kritiká Redukce Pomoci
Alexander Litviněnko, bývalý špion FSB žijící v Londýně, zemřel v roce 2006 po otravě radioaktivním poloniem. Veřejné vyšetřování o deset let později dospělo k závěru, že ho zabili dva ruští agenti, kteří pravděpodobně jednali na Putinův rozkaz.
Manningham-Buller se v podcastu rovněž kriticky vyjádřila k rozhodnutím vlád USA a Spojeného království dramaticky seškrtat výdaje na zahraniční rozvojovou pomoc. Varovala, že tento krok vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu, aby zneužila chudší země. Zdůraznila, jak kvalitní byla léčba HIV financovaná USA v Africe, jejíž efektivitu viděla během svého působení v charitativní organizaci Wellcome Trust. Podle ní stažení USA a Británie z těchto oblastí „nechává prostor pro vašeho přátelského čínského diplomata.“ Uzavřela tím, že soft power, ať už skrze BBC World Service, rozvojovou pomoc nebo odminování, významně přispívá k vlivu západních zemí ve světě a má zásadní humanitární význam.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.