Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Lady Manningham-Buller argumentuje, že situace se dramaticky změnila „od invaze na Ukrajinu a po různých věcech, které, jak čtu, Rusové dělají zde – sabotáže, shromažďování zpravodajských informací, útoky na lidi a tak dále“. Odkázala na Fionu Hill, poradkyni Donalda Trumpa a spoluautorku britské strategické obranné revize, a uvedla: „Myslím, že by mohla mít pravdu, když říká, že už jsme ve válce s Ruskem.“
Dále vysvětlila, že se jedná o jiný druh války, kde je ale „nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky, zpravodajská práce rozsáhlé“. Její slova přicházejí v době, kdy byla letos uvězněna šestice Bulharů žijících ve Spojeném království za účast ve špionážní síti provádějící nepřátelské sledování po Evropě. Pět mužů bylo také odsouzeno za žhářský útok na sklad s dodávkami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva.
Vláda Spojeného království již dříve upozornila na eskalaci ruských kybernetických útoků proti britským podnikům. Ačkoliv detekce zdroje útoků zabere čas, mnohé z nich jsou podezřelé, že mají původ právě v Rusku. Incidenty s drony postihly také některé spojence NATO ve východní Evropě, přičemž nejvážnější situace nastala v Polsku, kam tento měsíc vniklo 19 ruských bezpilotních letounů.
Manningham-Buller připomněla, že na počátku jejího působení v MI5 v letech 2002 až 2007 existovala naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina neodvrátí od sovětských způsobů a stane se potenciálním partnerem Západu. Přestože se s Putinem setkala v roce 2005 a tehdejší předseda Sněmovny lordů John McFall naznačil, že se ruský prezident snažil „nasadit příjemnou tvář“, její dojem byl jiný. „Nepřipadalo mi, že by byl zrovna takový,“ reagovala Manningham-Buller, dodávajíc: „Nepředvídala jsem, že do roka nařídí vraždu Alexandra Litviněnka v ulicích Londýna, ale myslela jsem si, že je to docela nepříjemný muž.“
Využití Měkké Síly a Kritiká Redukce Pomoci
Alexander Litviněnko, bývalý špion FSB žijící v Londýně, zemřel v roce 2006 po otravě radioaktivním poloniem. Veřejné vyšetřování o deset let později dospělo k závěru, že ho zabili dva ruští agenti, kteří pravděpodobně jednali na Putinův rozkaz.
Manningham-Buller se v podcastu rovněž kriticky vyjádřila k rozhodnutím vlád USA a Spojeného království dramaticky seškrtat výdaje na zahraniční rozvojovou pomoc. Varovala, že tento krok vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu, aby zneužila chudší země. Zdůraznila, jak kvalitní byla léčba HIV financovaná USA v Africe, jejíž efektivitu viděla během svého působení v charitativní organizaci Wellcome Trust. Podle ní stažení USA a Británie z těchto oblastí „nechává prostor pro vašeho přátelského čínského diplomata.“ Uzavřela tím, že soft power, ať už skrze BBC World Service, rozvojovou pomoc nebo odminování, významně přispívá k vlivu západních zemí ve světě a má zásadní humanitární význam.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.