Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Lady Manningham-Buller argumentuje, že situace se dramaticky změnila „od invaze na Ukrajinu a po různých věcech, které, jak čtu, Rusové dělají zde – sabotáže, shromažďování zpravodajských informací, útoky na lidi a tak dále“. Odkázala na Fionu Hill, poradkyni Donalda Trumpa a spoluautorku britské strategické obranné revize, a uvedla: „Myslím, že by mohla mít pravdu, když říká, že už jsme ve válce s Ruskem.“
Dále vysvětlila, že se jedná o jiný druh války, kde je ale „nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky, zpravodajská práce rozsáhlé“. Její slova přicházejí v době, kdy byla letos uvězněna šestice Bulharů žijících ve Spojeném království za účast ve špionážní síti provádějící nepřátelské sledování po Evropě. Pět mužů bylo také odsouzeno za žhářský útok na sklad s dodávkami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva.
Vláda Spojeného království již dříve upozornila na eskalaci ruských kybernetických útoků proti britským podnikům. Ačkoliv detekce zdroje útoků zabere čas, mnohé z nich jsou podezřelé, že mají původ právě v Rusku. Incidenty s drony postihly také některé spojence NATO ve východní Evropě, přičemž nejvážnější situace nastala v Polsku, kam tento měsíc vniklo 19 ruských bezpilotních letounů.
Manningham-Buller připomněla, že na počátku jejího působení v MI5 v letech 2002 až 2007 existovala naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina neodvrátí od sovětských způsobů a stane se potenciálním partnerem Západu. Přestože se s Putinem setkala v roce 2005 a tehdejší předseda Sněmovny lordů John McFall naznačil, že se ruský prezident snažil „nasadit příjemnou tvář“, její dojem byl jiný. „Nepřipadalo mi, že by byl zrovna takový,“ reagovala Manningham-Buller, dodávajíc: „Nepředvídala jsem, že do roka nařídí vraždu Alexandra Litviněnka v ulicích Londýna, ale myslela jsem si, že je to docela nepříjemný muž.“
Využití Měkké Síly a Kritiká Redukce Pomoci
Alexander Litviněnko, bývalý špion FSB žijící v Londýně, zemřel v roce 2006 po otravě radioaktivním poloniem. Veřejné vyšetřování o deset let později dospělo k závěru, že ho zabili dva ruští agenti, kteří pravděpodobně jednali na Putinův rozkaz.
Manningham-Buller se v podcastu rovněž kriticky vyjádřila k rozhodnutím vlád USA a Spojeného království dramaticky seškrtat výdaje na zahraniční rozvojovou pomoc. Varovala, že tento krok vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu, aby zneužila chudší země. Zdůraznila, jak kvalitní byla léčba HIV financovaná USA v Africe, jejíž efektivitu viděla během svého působení v charitativní organizaci Wellcome Trust. Podle ní stažení USA a Británie z těchto oblastí „nechává prostor pro vašeho přátelského čínského diplomata.“ Uzavřela tím, že soft power, ať už skrze BBC World Service, rozvojovou pomoc nebo odminování, významně přispívá k vlivu západních zemí ve světě a má zásadní humanitární význam.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.