Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Extrémní počasí v zemi způsobuje uzavírání tisíců škol a výpadky v nemocnicích či dopravě. Jen během červnové vlny veder umíralo ve Spojeném království v nejhorších třech dnech odhadem 440 lidí denně. Současné britské předpisy sice stanovují minimální teplotu pro výkon práce, horní hranici však legislativa i přes dopady klimatické krize nijak neupravuje.
Odborové organizace Unison a Trades Union Congress požadují stanovení limitu na 30 stupňů Celsia, respektive 27 stupňů pro fyzicky náročnou práci. Poradní Výbor pro klimatickou změnu již v květnu doporučil vládě zavést příslušné regulace, které by chránily bezpečnost zaměstnanců a motivovaly k instalaci chlazení.
Poslankyně za Stranu zelených Hannah Spencer o víkendu oznámila záměr předložit v parlamentu návrh zákona, který by cestu k teplotním limitům otevřel. Mluvčí londýnského starosty potvrdil, že Khan myšlenku podporuje, přestože sám nemá pravomoc vymahatelná pravidla zavést. Londýn přitom patří k oblastem, které jsou vlnami veder zasaženy nejvíce.
Vlny veder vážně dopadají na britské školství i zdravotnictví. Učitelé popisují, že kvůli chybějícímu chlazení ochlazují menší děti mokrými papírovými utěrkami na podlaze a starším žákům dávají pod lavice nádoby s vodou na nohy. Lékaři zase upozorňují na selhávání radioterapeutických přístrojů, magnetických rezonancí, klíčových IT systémů i chladicích jednotek v celých nemocničních areálech.
Podle starostky londýnské čtvrti Hackney Zoë Garbett ze Strany zelených je podpora zasažených lidí otázkou sociální spravedlnosti, protože klimatická krize nedopadá na všechny stejně. Ředitelé škol podle ní často čelí volbě, zda nechat budovy otevřené v nebezpečných teplotách, nebo je zavřít, přestože řada dětí nemá doma lepší podmínky.
Garbett proto vyzvala k vládním investicím do odolnosti veřejných budov a posílení pravomocí i financování místních samospráv. Mluvčí britské vlády nicméně uvedl, že kabinet zavedení povinné maximální teploty na pracovišti neplánuje. Zaměstnavatelé se podle něj mají řídit stávajícími pokyny Úřadu pro zdraví a bezpečnost (HSE), které se týkají plánování a podpory pracovníků během extrémního tepla. Vládní mluvčí zároveň doplnil, že HSE v letošním roce zahájí veřejnou konzultaci o bezpečnosti na pracovištích, v níž se bude vedle dalších témat zabývat právě i teplotními prahy.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.