Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Extrémní počasí v zemi způsobuje uzavírání tisíců škol a výpadky v nemocnicích či dopravě. Jen během červnové vlny veder umíralo ve Spojeném království v nejhorších třech dnech odhadem 440 lidí denně. Současné britské předpisy sice stanovují minimální teplotu pro výkon práce, horní hranici však legislativa i přes dopady klimatické krize nijak neupravuje.
Odborové organizace Unison a Trades Union Congress požadují stanovení limitu na 30 stupňů Celsia, respektive 27 stupňů pro fyzicky náročnou práci. Poradní Výbor pro klimatickou změnu již v květnu doporučil vládě zavést příslušné regulace, které by chránily bezpečnost zaměstnanců a motivovaly k instalaci chlazení.
Poslankyně za Stranu zelených Hannah Spencer o víkendu oznámila záměr předložit v parlamentu návrh zákona, který by cestu k teplotním limitům otevřel. Mluvčí londýnského starosty potvrdil, že Khan myšlenku podporuje, přestože sám nemá pravomoc vymahatelná pravidla zavést. Londýn přitom patří k oblastem, které jsou vlnami veder zasaženy nejvíce.
Vlny veder vážně dopadají na britské školství i zdravotnictví. Učitelé popisují, že kvůli chybějícímu chlazení ochlazují menší děti mokrými papírovými utěrkami na podlaze a starším žákům dávají pod lavice nádoby s vodou na nohy. Lékaři zase upozorňují na selhávání radioterapeutických přístrojů, magnetických rezonancí, klíčových IT systémů i chladicích jednotek v celých nemocničních areálech.
Podle starostky londýnské čtvrti Hackney Zoë Garbett ze Strany zelených je podpora zasažených lidí otázkou sociální spravedlnosti, protože klimatická krize nedopadá na všechny stejně. Ředitelé škol podle ní často čelí volbě, zda nechat budovy otevřené v nebezpečných teplotách, nebo je zavřít, přestože řada dětí nemá doma lepší podmínky.
Garbett proto vyzvala k vládním investicím do odolnosti veřejných budov a posílení pravomocí i financování místních samospráv. Mluvčí britské vlády nicméně uvedl, že kabinet zavedení povinné maximální teploty na pracovišti neplánuje. Zaměstnavatelé se podle něj mají řídit stávajícími pokyny Úřadu pro zdraví a bezpečnost (HSE), které se týkají plánování a podpory pracovníků během extrémního tepla. Vládní mluvčí zároveň doplnil, že HSE v letošním roce zahájí veřejnou konzultaci o bezpečnosti na pracovištích, v níž se bude vedle dalších témat zabývat právě i teplotními prahy.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.