Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Extrémní počasí v zemi způsobuje uzavírání tisíců škol a výpadky v nemocnicích či dopravě. Jen během červnové vlny veder umíralo ve Spojeném království v nejhorších třech dnech odhadem 440 lidí denně. Současné britské předpisy sice stanovují minimální teplotu pro výkon práce, horní hranici však legislativa i přes dopady klimatické krize nijak neupravuje.
Odborové organizace Unison a Trades Union Congress požadují stanovení limitu na 30 stupňů Celsia, respektive 27 stupňů pro fyzicky náročnou práci. Poradní Výbor pro klimatickou změnu již v květnu doporučil vládě zavést příslušné regulace, které by chránily bezpečnost zaměstnanců a motivovaly k instalaci chlazení.
Poslankyně za Stranu zelených Hannah Spencer o víkendu oznámila záměr předložit v parlamentu návrh zákona, který by cestu k teplotním limitům otevřel. Mluvčí londýnského starosty potvrdil, že Khan myšlenku podporuje, přestože sám nemá pravomoc vymahatelná pravidla zavést. Londýn přitom patří k oblastem, které jsou vlnami veder zasaženy nejvíce.
Vlny veder vážně dopadají na britské školství i zdravotnictví. Učitelé popisují, že kvůli chybějícímu chlazení ochlazují menší děti mokrými papírovými utěrkami na podlaze a starším žákům dávají pod lavice nádoby s vodou na nohy. Lékaři zase upozorňují na selhávání radioterapeutických přístrojů, magnetických rezonancí, klíčových IT systémů i chladicích jednotek v celých nemocničních areálech.
Podle starostky londýnské čtvrti Hackney Zoë Garbett ze Strany zelených je podpora zasažených lidí otázkou sociální spravedlnosti, protože klimatická krize nedopadá na všechny stejně. Ředitelé škol podle ní často čelí volbě, zda nechat budovy otevřené v nebezpečných teplotách, nebo je zavřít, přestože řada dětí nemá doma lepší podmínky.
Garbett proto vyzvala k vládním investicím do odolnosti veřejných budov a posílení pravomocí i financování místních samospráv. Mluvčí britské vlády nicméně uvedl, že kabinet zavedení povinné maximální teploty na pracovišti neplánuje. Zaměstnavatelé se podle něj mají řídit stávajícími pokyny Úřadu pro zdraví a bezpečnost (HSE), které se týkají plánování a podpory pracovníků během extrémního tepla. Vládní mluvčí zároveň doplnil, že HSE v letošním roce zahájí veřejnou konzultaci o bezpečnosti na pracovištích, v níž se bude vedle dalších témat zabývat právě i teplotními prahy.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.