Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Extrémní počasí v zemi způsobuje uzavírání tisíců škol a výpadky v nemocnicích či dopravě. Jen během červnové vlny veder umíralo ve Spojeném království v nejhorších třech dnech odhadem 440 lidí denně. Současné britské předpisy sice stanovují minimální teplotu pro výkon práce, horní hranici však legislativa i přes dopady klimatické krize nijak neupravuje.
Odborové organizace Unison a Trades Union Congress požadují stanovení limitu na 30 stupňů Celsia, respektive 27 stupňů pro fyzicky náročnou práci. Poradní Výbor pro klimatickou změnu již v květnu doporučil vládě zavést příslušné regulace, které by chránily bezpečnost zaměstnanců a motivovaly k instalaci chlazení.
Poslankyně za Stranu zelených Hannah Spencer o víkendu oznámila záměr předložit v parlamentu návrh zákona, který by cestu k teplotním limitům otevřel. Mluvčí londýnského starosty potvrdil, že Khan myšlenku podporuje, přestože sám nemá pravomoc vymahatelná pravidla zavést. Londýn přitom patří k oblastem, které jsou vlnami veder zasaženy nejvíce.
Vlny veder vážně dopadají na britské školství i zdravotnictví. Učitelé popisují, že kvůli chybějícímu chlazení ochlazují menší děti mokrými papírovými utěrkami na podlaze a starším žákům dávají pod lavice nádoby s vodou na nohy. Lékaři zase upozorňují na selhávání radioterapeutických přístrojů, magnetických rezonancí, klíčových IT systémů i chladicích jednotek v celých nemocničních areálech.
Podle starostky londýnské čtvrti Hackney Zoë Garbett ze Strany zelených je podpora zasažených lidí otázkou sociální spravedlnosti, protože klimatická krize nedopadá na všechny stejně. Ředitelé škol podle ní často čelí volbě, zda nechat budovy otevřené v nebezpečných teplotách, nebo je zavřít, přestože řada dětí nemá doma lepší podmínky.
Garbett proto vyzvala k vládním investicím do odolnosti veřejných budov a posílení pravomocí i financování místních samospráv. Mluvčí britské vlády nicméně uvedl, že kabinet zavedení povinné maximální teploty na pracovišti neplánuje. Zaměstnavatelé se podle něj mají řídit stávajícími pokyny Úřadu pro zdraví a bezpečnost (HSE), které se týkají plánování a podpory pracovníků během extrémního tepla. Vládní mluvčí zároveň doplnil, že HSE v letošním roce zahájí veřejnou konzultaci o bezpečnosti na pracovištích, v níž se bude vedle dalších témat zabývat právě i teplotními prahy.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.