Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Předmětem sporu je plánovaný přesun vojenského materiálu, který má pocházet ze starších zásob turecké armády. Turecko v minulém týdnu požádalo Washington o povolení k reexportu zbraní vyrobených na základě americké licence z roku 1987. Tento rozsáhlý balík pomoci má zahrnovat desítky tisíc kusů dělostřelecké munice a rakety obsahující kazetovou munici.
Informace o plánovaném převodu vyšly najevo na základě dokumentů amerického Kongresu. Součástí dodávky má být sedmdesát taktických raketových systémů dlouhého doletu ATACMS verze M39, dvanáct raketometů M270 MLRS, přes dva tisíce kusů kazetové munice a 47 tisíc nábojů do houfnic. Turecko se tímto krokem snaží zbavit starších systémů v rámci modernizace vlastní výzbroje.
Postup při případném předání kazetové munice vyvolává také kritiku ze strany lidskoprávních organizací. Spojené státy ani Turecko totiž nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici z roku 2008, která zakazuje její používání, prodej a vývoz. Organizace Human Rights Watch v této souvislosti upozorňuje na vysoké procento nevybuchlé submunicové náplně, která po rozptýlení představuje trvalé nebezpečí pro civilní obyvatelstvo.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zdůraznila, že případné dodávky zbraní způsobí vážné škody ve dvoustranných vztazích Moskvy s Washingtonem i Ankarou. Podle jejích slov takové kroky zásadním způsobem narušují vzájemnou důvěru mezi státy. Moskva proto vyzvala obě země k okamžitému poskytnutí podrobného vyjasnění celého záměru.
Ruské ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že dodávky zbraní na Ukrajinu přímo maří veškeré snahy Spojených států a Turecka vystupovat v konfliktu jako neutrální zprostředkovatelé. Používání mírové rétoriky při současném poskytování vojenského materiálu podle Ruska zpochybňuje předchozí ujištění tureckých představitelů, že se Ankara vyhne dodávkám smrtících zbraní Kyjevu.
Turecko, které je členským státem NATO, se od počátku konfliktu staví do role potenciálního mírotvorce. Země si dosud udržovala úzké hospodářské a politické partnerství s Ruskem, zatímco zároveň spolupracovala s Ukrajinou. V roce 2022 například pomáhal prosadit Černomořskou obilnou iniciativu pro bezpečný vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.
Ankara v minulosti hostila také trojstranná jednání mezi zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Tato rozhovory však nevedly k dosažení trvalého příměří ani k širší dohodě mezi znepřátelenými stranami. Současný vývoj kolem plánovaných dodávek zbraní nyní staví roli Turecka jako zprostředkovatele do komplikované pozice.
Na straně Spojených států došlo k posunu v diplomacii po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období. Trump sice deklaroval záměr ukončit válku na Ukrajině a prosazoval doktrínu zaměřenou na domácí priority, jeho mírové iniciativy však uvízly na bodu mrazu. Washington za jeho vlády ukončil velkoplošné financování obrany i přímé dodávky americké vojenské pomoci Kyjevu.
Ukrajina se v důsledku změny amerického přístupu musí při získávání klíčových zbraňových systémů spoléhat na podporu od jiných mezinárodních partnerů. Ruská strana v závěru svého prohlášení varovala, že dodání plánovaného arzenálu z Turecka způsobí mnohostranné škody jak na cílích v Ruské federaci, tak v oblasti mezinárodní diplomacie.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.