Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Předmětem sporu je plánovaný přesun vojenského materiálu, který má pocházet ze starších zásob turecké armády. Turecko v minulém týdnu požádalo Washington o povolení k reexportu zbraní vyrobených na základě americké licence z roku 1987. Tento rozsáhlý balík pomoci má zahrnovat desítky tisíc kusů dělostřelecké munice a rakety obsahující kazetovou munici.
Informace o plánovaném převodu vyšly najevo na základě dokumentů amerického Kongresu. Součástí dodávky má být sedmdesát taktických raketových systémů dlouhého doletu ATACMS verze M39, dvanáct raketometů M270 MLRS, přes dva tisíce kusů kazetové munice a 47 tisíc nábojů do houfnic. Turecko se tímto krokem snaží zbavit starších systémů v rámci modernizace vlastní výzbroje.
Postup při případném předání kazetové munice vyvolává také kritiku ze strany lidskoprávních organizací. Spojené státy ani Turecko totiž nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici z roku 2008, která zakazuje její používání, prodej a vývoz. Organizace Human Rights Watch v této souvislosti upozorňuje na vysoké procento nevybuchlé submunicové náplně, která po rozptýlení představuje trvalé nebezpečí pro civilní obyvatelstvo.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zdůraznila, že případné dodávky zbraní způsobí vážné škody ve dvoustranných vztazích Moskvy s Washingtonem i Ankarou. Podle jejích slov takové kroky zásadním způsobem narušují vzájemnou důvěru mezi státy. Moskva proto vyzvala obě země k okamžitému poskytnutí podrobného vyjasnění celého záměru.
Ruské ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že dodávky zbraní na Ukrajinu přímo maří veškeré snahy Spojených států a Turecka vystupovat v konfliktu jako neutrální zprostředkovatelé. Používání mírové rétoriky při současném poskytování vojenského materiálu podle Ruska zpochybňuje předchozí ujištění tureckých představitelů, že se Ankara vyhne dodávkám smrtících zbraní Kyjevu.
Turecko, které je členským státem NATO, se od počátku konfliktu staví do role potenciálního mírotvorce. Země si dosud udržovala úzké hospodářské a politické partnerství s Ruskem, zatímco zároveň spolupracovala s Ukrajinou. V roce 2022 například pomáhal prosadit Černomořskou obilnou iniciativu pro bezpečný vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.
Ankara v minulosti hostila také trojstranná jednání mezi zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Tato rozhovory však nevedly k dosažení trvalého příměří ani k širší dohodě mezi znepřátelenými stranami. Současný vývoj kolem plánovaných dodávek zbraní nyní staví roli Turecka jako zprostředkovatele do komplikované pozice.
Na straně Spojených států došlo k posunu v diplomacii po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období. Trump sice deklaroval záměr ukončit válku na Ukrajině a prosazoval doktrínu zaměřenou na domácí priority, jeho mírové iniciativy však uvízly na bodu mrazu. Washington za jeho vlády ukončil velkoplošné financování obrany i přímé dodávky americké vojenské pomoci Kyjevu.
Ukrajina se v důsledku změny amerického přístupu musí při získávání klíčových zbraňových systémů spoléhat na podporu od jiných mezinárodních partnerů. Ruská strana v závěru svého prohlášení varovala, že dodání plánovaného arzenálu z Turecka způsobí mnohostranné škody jak na cílích v Ruské federaci, tak v oblasti mezinárodní diplomacie.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.