Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Předmětem sporu je plánovaný přesun vojenského materiálu, který má pocházet ze starších zásob turecké armády. Turecko v minulém týdnu požádalo Washington o povolení k reexportu zbraní vyrobených na základě americké licence z roku 1987. Tento rozsáhlý balík pomoci má zahrnovat desítky tisíc kusů dělostřelecké munice a rakety obsahující kazetovou munici.
Informace o plánovaném převodu vyšly najevo na základě dokumentů amerického Kongresu. Součástí dodávky má být sedmdesát taktických raketových systémů dlouhého doletu ATACMS verze M39, dvanáct raketometů M270 MLRS, přes dva tisíce kusů kazetové munice a 47 tisíc nábojů do houfnic. Turecko se tímto krokem snaží zbavit starších systémů v rámci modernizace vlastní výzbroje.
Postup při případném předání kazetové munice vyvolává také kritiku ze strany lidskoprávních organizací. Spojené státy ani Turecko totiž nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici z roku 2008, která zakazuje její používání, prodej a vývoz. Organizace Human Rights Watch v této souvislosti upozorňuje na vysoké procento nevybuchlé submunicové náplně, která po rozptýlení představuje trvalé nebezpečí pro civilní obyvatelstvo.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zdůraznila, že případné dodávky zbraní způsobí vážné škody ve dvoustranných vztazích Moskvy s Washingtonem i Ankarou. Podle jejích slov takové kroky zásadním způsobem narušují vzájemnou důvěru mezi státy. Moskva proto vyzvala obě země k okamžitému poskytnutí podrobného vyjasnění celého záměru.
Ruské ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že dodávky zbraní na Ukrajinu přímo maří veškeré snahy Spojených států a Turecka vystupovat v konfliktu jako neutrální zprostředkovatelé. Používání mírové rétoriky při současném poskytování vojenského materiálu podle Ruska zpochybňuje předchozí ujištění tureckých představitelů, že se Ankara vyhne dodávkám smrtících zbraní Kyjevu.
Turecko, které je členským státem NATO, se od počátku konfliktu staví do role potenciálního mírotvorce. Země si dosud udržovala úzké hospodářské a politické partnerství s Ruskem, zatímco zároveň spolupracovala s Ukrajinou. V roce 2022 například pomáhal prosadit Černomořskou obilnou iniciativu pro bezpečný vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.
Ankara v minulosti hostila také trojstranná jednání mezi zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Tato rozhovory však nevedly k dosažení trvalého příměří ani k širší dohodě mezi znepřátelenými stranami. Současný vývoj kolem plánovaných dodávek zbraní nyní staví roli Turecka jako zprostředkovatele do komplikované pozice.
Na straně Spojených států došlo k posunu v diplomacii po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období. Trump sice deklaroval záměr ukončit válku na Ukrajině a prosazoval doktrínu zaměřenou na domácí priority, jeho mírové iniciativy však uvízly na bodu mrazu. Washington za jeho vlády ukončil velkoplošné financování obrany i přímé dodávky americké vojenské pomoci Kyjevu.
Ukrajina se v důsledku změny amerického přístupu musí při získávání klíčových zbraňových systémů spoléhat na podporu od jiných mezinárodních partnerů. Ruská strana v závěru svého prohlášení varovala, že dodání plánovaného arzenálu z Turecka způsobí mnohostranné škody jak na cílích v Ruské federaci, tak v oblasti mezinárodní diplomacie.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.