Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Tato dohoda ukončila federální soudní proces v kalifornském Oaklandu těsně po jeho zahájení. Finanční riziko pro společnost bylo obrovské, přičemž státy argumentovaly, že sankce mohly dosáhnout stovek miliard dolarů. V tomto kontextu se Meta rozhodla pro vyrovnání, i když nadále jakékoli pochybení odmítá. Dohoda ještě podléhá schválení soudkyní Yvonne Gonzalez Rogersovou.
Žaloba spočívala na tvrzení, že Meta vyvinula funkce jako nekonečné posouvání, automatické přehrávání, upozornění či filtry upravující vzhled s cílem využít zranitelnosti mladistvých. Státy rovněž poukázaly na interní výzkumy firmy, které propojovaly užívání Instagramu s depresemi či úzkostmi, zatímco společnost tato rizika veřejně zlehčovala. Významným faktorem bylo cílení na samotný design produktů, čímž se žalobci vyhnuli právní ochraně platforem před odpovědností za uživatelský obsah.
Současná dohoda sice řeší federální spor, ale nezastavuje všechny právní bitvy společnosti. V samostatném kalifornském procesu byla Meta spolu se společností Google shledána vinnou z nedbalostního návrhu produktů s dopadem na duševní zdraví dospívající dívky. Samostatnou žalobu vedlo také Nové Mexiko, kde společnost čelí rozsudkům v hodnotě stovek milionů dolarů.
Jádrem urovnání jsou závazné změny ve fungování platforem pro uživatele mladší 18 let. Mezi hlavní opatření patří dvouhodinový denní limit pro obě aplikace, blokace přístupu mezi půlnocí a šestou hodinou ranní či vypnutí push notifikací během školní výuky. Dospívající dostanou k dispozici také nealgoritmický kanál příspěvků, možnost vypnout automatické přehrávání nebo skrytí počtu lajků.
Finanční částka 17 miliard dolarů rozložená do deseti let představuje pro firmu jen zlomek očekávaných příjmů. Mnohem zásadnější dopad má povinnost změnit samotný design systémů. Klíčové však bude ověření dodržování těchto pravidel v praxi, k čemuž má sloužit nezávislý auditor a vytvoření výzkumné nadace. Závazky ohledně nejpřísnějších omezení jsou však zatím stanoveny pouze na pět let.
Úspěch dohody bude záviset na detailním provedení a na tom, zda dospívající nezačnou jednoduše přecházet na jiné platformy. Přibližně 30 % ze stanovené částky vyrovnání je navíc navázáno na podmínku, zda podobná bezpečnostní opatření přijmou i konkurenční sítě TikTok a YouTube. Meta se tím snaží zajistit, aby nové restrikce neovlivnily pouze její vlastní postavení na trhu.
Tento případ ukazuje, že v situaci, kdy je spolková legislativa v oblasti sociálních sítí zablokována, dokázali generální prokurátoři států využít právo na ochranu spotřebitele. Způsob návrhu digitálních produktů se tak stal funkční právní strategií pro vyvozování odpovědnosti vůči technologickým gigantům. Následující dekáda ukáže, zda tyto změny skutečně přinesou požadovanou ochranu mladistvých.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.