Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Kroky americké administrativy navazují na události z počátku letošního roku, kdy americké speciální síly zajaly a zhruba před osmi měsíci odvezly tehdejšího prezidenta Nicoláse Madura. Trump se dostal v domácí politice pod značný tlak kvůli rostoucím cenám benzinu, což souvisí mimo jiné se zhoršenou situací kolem konfliktu v Íránu a poklesem amerických strategických rezerv. Využití největších světových zásob ropy, které se nacházejí právě na území Jižní Ameriky, představuje pro Washington klíčový strategický cíl.
Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dohodu rovněž přivítala a uvedla, že bude mít zásadní dopad na hospodářské oživení její země. Podle jejích slov dohoda počítá s rozvojem 17 strategických ropných polí s celkovým prověřeným potenciálem 65 miliard barelů. Projekt by měl do Venezuely přinést investice přesahující 100 miliard dolarů a na daních státní pokladně vynést více než 209 miliard dolarů.
Vládní představitelé Karakasu zdůrazňují, že příliv kapitálu a zapojení soukromého sektoru pomohou nejen zmodernizovat zastaralou infrastrukturu, ale vytvoří i tisíce dobře placených pracovních míst. Rodríguezová vyjádřila přesvědčení, že tento krok přispěje k energetické bezpečnosti na celé západní polokouli a stabilizuje mezinárodní trhy s ropou. Venezuela by se tak podle ní měla dostat do nové éry hospodářského růstu a prosperity.
Podle informací amerických představitelů získá vláda Spojených států 55procentní podíl v nově vzniklém společném podniku se soukromým provozovatelem. Zástupci administrativy potvrdili, že prozatímní venezuelská vláda udělila tomuto podniku provozní koncesi na dobu 100 let. Tento model zakládá bezprecedentní úroveň přímé kontroly cizí mocnosti nad nerostným bohatstvím suverénního státu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil ujednání za obrovské vítězství jak pro obyvatele Spojených států, tak pro obavami zkoušenou Venezuelu. Na jednáních se podle oficiálních vyjádření podílel také americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve spolupráci se soukromým sektorem pomohl dohodu dojednat. Trump navíc zdůraznil, že celá transakce proběhla bez jakýchkoliv nákladů pro americké daňové poplatníky.
Oznámená dohoda rozsahem přesahuje i dřívější americké zásahy v zahraničí, včetně spravování ropných příjmů v Iráku po pádu režimu Saddáma Husajna. Odborníci však poukazují na to, že smluvní dokument zatím nebyl plně zveřejněn, což vyvolává právní nejistoty. Není jasné, zda ujednání nebude v samotné Venezuele čelit ústavním či legislativním výzvám ze strany tamních právníků a opozice.
Venezuela disponuje vůbec největšími prověřenými zásobami ropy na světě, které se odhadují na přibližně 303 miliard barelů. Těžba v zemi však od svého vrcholu na konci 90. let minulého století dramaticky poklesla v důsledku špatného managementu, sankcí a nedostatečných investic. Trump již dříve vyzval americké energetické firmy, aby do obnovy venezuelského ropného průmyslu investovaly nejméně 100 miliard dolarů.
Bílý dům rovněž dlouhodobě obhajuje své nároky na venezuelské zdroje historickým kontextem. Trump v minulosti opakovaně obvinil předchozí režimy v Karakasu, že v minulých letech jednostranně zabavily a rozprodaly americký majetek, ropné plošiny a zařízení, čímž Spojeným státům způsobily miliardové škody. Současná dohoda tak má podle Washingtonu představovat i jistou formu kompenzace za tyto minulé ztráty.
Zatímco americká administrativa slibuje rychlé doplnění svých strategických rezerv a pokles cen na čerpacích stanicích, analytici zůstávají opatrní. Zchátralá stavba těžebních zařízení a navazující infrastruktury ve Venezuele totiž bude vyžadovat dlouhé měsíce až roky práce, než se reálná těžba zvýší na úroveň, která dokáže výrazněji ovlivnit celosvětový trh s energiemi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.