Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Kroky americké administrativy navazují na události z počátku letošního roku, kdy americké speciální síly zajaly a zhruba před osmi měsíci odvezly tehdejšího prezidenta Nicoláse Madura. Trump se dostal v domácí politice pod značný tlak kvůli rostoucím cenám benzinu, což souvisí mimo jiné se zhoršenou situací kolem konfliktu v Íránu a poklesem amerických strategických rezerv. Využití největších světových zásob ropy, které se nacházejí právě na území Jižní Ameriky, představuje pro Washington klíčový strategický cíl.
Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dohodu rovněž přivítala a uvedla, že bude mít zásadní dopad na hospodářské oživení její země. Podle jejích slov dohoda počítá s rozvojem 17 strategických ropných polí s celkovým prověřeným potenciálem 65 miliard barelů. Projekt by měl do Venezuely přinést investice přesahující 100 miliard dolarů a na daních státní pokladně vynést více než 209 miliard dolarů.
Vládní představitelé Karakasu zdůrazňují, že příliv kapitálu a zapojení soukromého sektoru pomohou nejen zmodernizovat zastaralou infrastrukturu, ale vytvoří i tisíce dobře placených pracovních míst. Rodríguezová vyjádřila přesvědčení, že tento krok přispěje k energetické bezpečnosti na celé západní polokouli a stabilizuje mezinárodní trhy s ropou. Venezuela by se tak podle ní měla dostat do nové éry hospodářského růstu a prosperity.
Podle informací amerických představitelů získá vláda Spojených států 55procentní podíl v nově vzniklém společném podniku se soukromým provozovatelem. Zástupci administrativy potvrdili, že prozatímní venezuelská vláda udělila tomuto podniku provozní koncesi na dobu 100 let. Tento model zakládá bezprecedentní úroveň přímé kontroly cizí mocnosti nad nerostným bohatstvím suverénního státu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil ujednání za obrovské vítězství jak pro obyvatele Spojených států, tak pro obavami zkoušenou Venezuelu. Na jednáních se podle oficiálních vyjádření podílel také americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve spolupráci se soukromým sektorem pomohl dohodu dojednat. Trump navíc zdůraznil, že celá transakce proběhla bez jakýchkoliv nákladů pro americké daňové poplatníky.
Oznámená dohoda rozsahem přesahuje i dřívější americké zásahy v zahraničí, včetně spravování ropných příjmů v Iráku po pádu režimu Saddáma Husajna. Odborníci však poukazují na to, že smluvní dokument zatím nebyl plně zveřejněn, což vyvolává právní nejistoty. Není jasné, zda ujednání nebude v samotné Venezuele čelit ústavním či legislativním výzvám ze strany tamních právníků a opozice.
Venezuela disponuje vůbec největšími prověřenými zásobami ropy na světě, které se odhadují na přibližně 303 miliard barelů. Těžba v zemi však od svého vrcholu na konci 90. let minulého století dramaticky poklesla v důsledku špatného managementu, sankcí a nedostatečných investic. Trump již dříve vyzval americké energetické firmy, aby do obnovy venezuelského ropného průmyslu investovaly nejméně 100 miliard dolarů.
Bílý dům rovněž dlouhodobě obhajuje své nároky na venezuelské zdroje historickým kontextem. Trump v minulosti opakovaně obvinil předchozí režimy v Karakasu, že v minulých letech jednostranně zabavily a rozprodaly americký majetek, ropné plošiny a zařízení, čímž Spojeným státům způsobily miliardové škody. Současná dohoda tak má podle Washingtonu představovat i jistou formu kompenzace za tyto minulé ztráty.
Zatímco americká administrativa slibuje rychlé doplnění svých strategických rezerv a pokles cen na čerpacích stanicích, analytici zůstávají opatrní. Zchátralá stavba těžebních zařízení a navazující infrastruktury ve Venezuele totiž bude vyžadovat dlouhé měsíce až roky práce, než se reálná těžba zvýší na úroveň, která dokáže výrazněji ovlivnit celosvětový trh s energiemi.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.