Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Jednání s premiérem Mišustinem se soustředilo na obchodní vztahy, investice a průmyslovou integraci. Lukašenko během rozhovorů zdůraznil, že Bělorusko plní a v některých oblastech dokonce překračuje své závazky vůči Rusku v dodávkách zboží, paliv a potravin. Zástupci obou států se zároveň shodli na nutnosti řešit společné bezpečnostní výzvy na jižních a západních hranicích obou zemí.
Diplomatickým schůzkám v Moskvě předcházela pracovní návštěva Denise Manturova v Bělorusku, kde se jednalo o nahrazování dovozu a společných projektech v leteckém a vojensko-průmyslovém sektoru. Vztahy obou zemí se tak nadále prohlubují nejen v hospodářské, ale i v obranné oblasti. Tato jednání probíhají na pozadí utajované návštěvy šéfa americké ústřední zpravodajské služby Johna Ratcliffa v Moskvě.
V souvislosti s Ratcliffovou přítomností v ruské metropoli požádal Washington ukrajinskou stranu o dočasné pozastavení útoků bezpilotních prostředků na Moskvu a Petrohrad. Oficiální místa sice obsah rozhovorů amerického představitele s ruskými zpravodajskými službami nezveřejnila, spekuluje se však o varováních před provokacemi vůči členům NATO nebo o jednáních týkajících se výměny vězňů. Ruská strana ve stejném období přijala několik utajovaných výnosů týkajících se bezpečnostních opatření a správy podnicích.
Reakcí na mezinárodní vývoj byla také nečekaná prověrka bojové připravenosti běloruské armády, kterou Lukašenko nařídil bezprostředně po zprávách o jednáních v Moskvě. Běloruská bezpečnostní rada explicitně spojila toto cvičení s přítomností šéfa americké rozvědky v Rusku a nařídila nasazení bojových jednotek do terénu.
Zároveň bylo zaznamenáno budování nové vojenské infrastruktury v Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. V Homelské oblasti probíhá výstavba nového výcvikového prostoru a železničního terminálu určeného pro rychlou vykládku těžké vojenské techniky. Nové kolejiště v blízkosti vesnice Jakimovka má pojmout rozsáhlé soupravy a výrazně zrychlit přesuny armádních složek.
Vojenskou situaci v regionu dále vyostřují následky nedávných vzdušných úderů na ukrajinské území. Po zásahu podniku v Buči došlo k masivním sekundárním explozím, což vyvolalo ostrou reakci ukrajinského premiéra Serhije Koreckého. Ten v souvislosti s tragickými následky výbuchů poukázal na trestní nedbalost při skladování nebezpečných materiálů.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
