Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Oproti minulosti, kdy investicím dominovaly tradiční velké energetické společnosti, táhnou současnou vlnu soukromí investoři a finanční trhy. Investice spojené s uranem vykazovaly v uplynulých letech vysokou výnosnost a podle odhadů společnosti Morgan Stanley by do globálního jaderného sektoru mělo do roku 2050 přitéct až 2,2 bilionu dolarů. Novou éru již nestojí primárně na centrálních rozvodných sítích, ale na specifických potřebách moderních spotřebitelů.
Nová generace malých a mikroreaktorů nachází uplatnění v oblastech, které trpí nedostatkem dostupné a spolehlivé energie. Významnými odběrateli se stávají energeticky náročná datová centra, která stávající síť nedokáže dostatečně zásobovat, ale také odlehlá těžební stanoviště či ostrovní komunity závislé na nákladném dovozu nafty. Jaderné zdroje totiž nevyžadují složitou transportní infrastrukturu paliva a mohou fungovat nezávisle na hlavní rozvodné síti.
Decentralizace výroby energie přináší zásadní výhody rovněž v oblasti národní bezpečnosti a obrany. Lokální jaderné mikrosítě činí klíčová zařízení a vojenské základny odolnějšími vůči výpadkům přenosových soustav, přírodním pohromám nebo kybernetickým útokům. Případem takové praxe je aljašská letecká základna Eielson, která uzavřela kontrakt s komerčním vývojářem na financování, výstavbu a provoz reaktoru s následným odběrem elektřiny.
Vytvoření plně funkčního a konkurenceschopného jaderného odvětví vyžaduje podle webu National Interest zásadní reformu státní politiky. Úlohou vlády by měla být výhradně ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti, zatímco komerční rizika a provoz má spravovat soukromý sektor. Dosavadní státní dotace, úvěrové garance či politicky motivovaná rozhodnutí často deformují tržní prostředí a zvyšují politické riziko pro dlouhodobé investice.
Slibným krokem k urychlení inovací je nová dělba kompetencí mezi úřady. Ministerstvo energetiky Spojených států amerických může licencovat a regulovat výzkumné a demonstrační reaktory ve zrychleném režimu. Jakmile soukromé firmy ověří funkčnost nových technologií pod záštitou ministerstva, mohou snáze a rychleji získat komerční povolení od Americké komise pro jadernou regulaci.
Pro plné rozvinutí potenciálu pokročilých reaktorů je nutné dále zjednodušit a zefektivnit schvalovací procesy. Vzhledem k tomu, že moderní malé reaktory disponují odlišnými bezpečnostními profily než klasické velké elektrárny, nabízí se přenesení části regulačních pravomocí na úroveň jednotlivých států. Stejně tak by měl být zmírněn administrativní tlak na provozovatele osvědčených tradičních reaktorů.
Alternativou ke stávajícímu regulačnímu systému by mohla být možnost provozovat reaktory na základě soukromého pojištění proti nehodám, čímž by firmy opustily garance státního programu. Pojišťovací sektor dokáže velmi přesně vyhodnocovat rizika a přirozeně by dohlédl na to, aby byly stavěny pouze nejbezpečnější technologie. Tento tržní přístup by vytvořil silnější stimul k bezpečnosti než samotná úřední regulace.
Dlouhodobým problémem zůstává nakládání vyhořelým jaderným palivem, kde státní správa selhala. Přenesení odpovědnosti za konečné zpracování a skladování odpadu ze státu zpět na soukromé provozovatele by motivovalo průmysl k integraci odpadového hospodářství do podnikatelských plánů. Vznik konkurenčního prostředí v oblasti nakládání s palivem by podpořil vývoj nových technologií i reálná vyjednávání s místními komunitami.
Zkušenosti z neúspěchů i úspěchů předchozích dekád připravily půdu pro skutečnou transformaci energetiky. Přechod od velkých centrálních elektráren k tisícům menších, flexibilních a soukromě financovaných reaktorů představuje cestu ke stabilní a dostupné energii. Nadcházející jaderná revoluce tak má šanci změnit způsob, jakým lidstvo vyrábí a spotřebovává elektrickou energii po celém světě.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.