Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Významný dopad hrozí automobilovému průmyslu, kde Trump navrhuje zvýšení cel na kanadská vozidla a autodíly z 25 na 50 procent s platností od ledna 2027. Výroba automobilů v Severní Americe je přitom úzce propojena a dodavatelské řetězce běžně překračují státní hranice. Zatímco dosavadní zvýšené náklady absorbovali především samotní prodejci vozidel, analytici varují, že takto vysoká cla se již plně promítnou do konečných cen pro zákazníky a urychlí zdražování na trhu nových i ojetých aut.
Dalším těžce zasaženým sektorem je stavebnictví a trh s bydlením, neboť Kanada v reakci na americké kroky dorovnala cla na ocel a hliník na úroveň 50 procent a zatížila taxami i americké dřevěné výrobky. Výrobci a stavební firmy čelí růstu nákladů na základní stavební materiály, jako jsou překližky či spojovací materiál, což dále zhorší dostupnost bydlení. Americké asociace stavitelů proto apelují na udělení výjimek ze cla, aby se zabránilo dalšímu růstu cen nemovitostí.
Kanadská odvetná opatření se na rozdíl od minulosti zaměřují na konkrétní spotřební zboží pro domácnost, včetně praček, chladniček, nábytku či příborů. Cílem kanadské vlády je motivovat domácí spotřebitele k přechodu na lokální produkty a minimalizovat dopady na rozpočty kanadských rodin. Spotřebitelé tak mají možnost nahradit dovážené americké zboží fungujícími domácími alternativami, například v oblasti kosmetiky nebo vybavení domácností.
Obchodní spor citelně zasáhl také trh s alkoholem a nápojový průmysl. Většina kanadských provincií již v minulosti přistoupila k zákazům prodeje amerického alkoholu, což vedlo k poklesu amerického vývozu vína a lihovin o více než 70 procent. Po selhání nedávných obchodních jednání se očekává návrat těchto restrikcí, přičemž některé provincie již oznámily vlastní 50procentní přirážky na dovážený americký alkohol.
Nejvýraznější hrozbou pro obyvatele obou zemí však zůstává potenciální ztráta pracovních míst a celkový pokles hospodářského růstu. Přeshraniční cla vytvářejí značnou nejistotu pro podnikatelský sektor, což vede ke zmrazení investic a omezení tvorby nových pracovních příležitostí. Kanadský dřevozpracující průmysl, který zaměstnává téměř 200 tisíc lidí, varuje před ztrátou přístupu na svůj největší exportní trh.
Pro průměrnou americkou domácnost představuje samotný spor s Kanadou spíše mírné zvýšení životních nákladů v řádu jednotek dolarů. Analytici z Yaleovy univerzity však upozorňují, že v kombinaci s globálními cly uvalenými na další země vyjde celková obchodní politika průměrnou americkou rodinu na více než tisíc dolarů ročně. Současná cla tak fungují jako další ze série ekonomických šoků.
Rostoucí napětí navíc ohrožuje budoucnost trojstranné dohody o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem (USMCA). Zatímco Ottawa i Mexiko požadují prodloužení platnosti dohody o dalších 16 let, Washington obnovení smlouvy v její současné podobě odmítá. Přetrvávající cla a neschopnost nalézt kompromis tak vytvářejí dlouhodobou nejistotu pro veškerý severoamerický obchod.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.